Návrh usnesení - B8-0156/2016Návrh usnesení
B8-0156/2016

NÁVRH USNESENÍ o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin organizací Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS)

27.1.2016 - (2016/2529(RSP))

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Miguel Urbán Crespo, Javier Couso Permuy, Patrick Le Hyaric, Neoklis Sylikiotis, Takis Hadjigeorgiou, Younous Omarjee, Fabio De Masi, Merja Kyllönen, Tania González Peñas, Lola Sánchez Caldentey, Xabier Benito Ziluaga, Estefanía Torres Martínez, Kostadinka Kuneva, Kostas Chrysogonos, Helmut Scholz, Stelios Kouloglou, Marie-Christine Vergiat za skupinu GUE/NGL

Postup : 2016/2529(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0156/2016
Předložené texty :
B8-0156/2016
Rozpravy :
Přijaté texty :

B8-0156/2016

Usnesení Evropského parlamentu o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin organizací Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS)

(2016/2529(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2118 (2013) o Blízkém východě (S/RES/2118 (2013)),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 17. července 2014[1] a ze dne 27. února 2014[2] o situaci v Iráku,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o Iráku: tíživá situace menšin, včetně iráckých Turkmenů[3],

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 6. února 2014[4] a 12. září 2013 o situaci v Sýrii a ze dne 17. dubna 2014 o Sýrii: situace v určitých zranitelných komunitách[5],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem[6],

–  s ohledem na své předchozí usnesení o situaci v Iráku a Sýrii po vypuknutí sektářského násilí,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. března 2015 o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák, jakož i hrozbu, kterou představuje ISIL/Dá'iš,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. října 2015, 20. ledna 2014 a 14. dubna 2014 o Sýrii,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2015, 15. srpna 2014, 23. června 2014 a z února 2014 o Iráku,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 20. ledna 2016 o masovém vyvražďování náboženských menšin organizací ISIS,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na ženevské úmluvy o uprchlících,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že systematické útoky na civilní obyvatelstvo a případy porušování lidských práv a mezinárodního práva, jichž se dopouští organizace ISIS, včetně těch, kdy k tomuto jednání dochází z náboženských či etnických důvodů, ohrožují mezinárodní mír;

B.  vzhledem k tomu, že intervencionistická politika USA a jejich spojenců na Blízkém východě přispěla k nestabilitě a hluboké krizi postihující celý region, z něhož se nyní stalo kolbiště různých mocenských sil, jež se snaží uplatňovat svůj vliv;

C.  vzhledem k tomu, že organizace ISIS vyhlásila dne 29. června 2014 na územích, která ovládá v Iráku a Sýrii, „chalífát“ neboli „Islámský stát“; vzhledem k tomu, že vůdce této organizace, Abú Bakr al-Bagdádí, byl prohlášen chalífou; vzhledem k tomu, že radikální islamisté z organizace ISIS nyní ovládají velkou část Iráku a Sýrie;

D.  vzhledem k tomu, že konflikty v Iráku a Sýrii a rozpad těchto zemí poskytly těmto radikálním islámským silám příležitost k okupaci velkých částí jejich území a ke zřízení tzv. Islámského státu (ISIS);

E.  vzhledem k tomu, že organizace ISIS provádí v severním Iráku etnické čistky; vzhledem k tomu, že tato organizace systematicky napadá sekulární obyvatelstvo, osoby nearabského původu a nesunnitské muslimské komunity, jakož i sunnitské muslimy, kteří se neřídí barbarským a fundamentalistickým způsobem, jímž ISIS pojímá jejich náboženství, a že zabila či unesla tisíce lidí a více než milion přinutila uprchnout z oblastí, kterých se zmocnila v Iráku a Sýrii; vzhledem k tomu, že většina obětí ISIS jsou muslimové;

F.  vzhledem k tomu, že etnické a náboženské menšiny – asyrští křesťané, turkmenští šíité, šabačtí šíité, Jezídové a mandejci z menšiny kakai a sabejců – spolu po staletí žily v provincii Ninive (jejíž velká část je nyní pod kontrolou ISIS); vzhledem k tomu, že ty z nich, kterým se nepodařilo uprchnout, když se bojovníci ISIS této oblasti zmocnili, zde nyní zůstávají uvězněny pod hrozbou smrti, pakliže nekonvertují k islámu;

G.  vzhledem k tomu, že tisíce Jezídů, většina z nich ženy a děti z oblasti Sindžáru (v Iráku), byly uneseny, když prchaly před organizací ISIS, jež převzala moc v srpnu 2014; vzhledem k tomu, že údajně došlo k několika případům hromadného zabíjení, včetně událostí v Kocho, Qiniyeh a Jdali; vzhledem k tomu, že poslední informace hovoří o brutálních masakrech a potvrzují objevení několika masových hrobů, o nichž se předpokládá, že se v nich nacházejí stovky jezídských těl; vzhledem k tomu, že OSN popsala tento útok na Jezídy jako možný případ genocidy;

H.  vzhledem k tomu, že na muže, ženy a děti je systematicky útočeno na základě jejich etnické, náboženské či sektářské příslušnosti; vzhledem k tomu, že tyto útoky na menšiny jsou spojeny s děsivými případy porušování lidských práv, jako je cílené zabíjení, nucené konverze, únosy, otroctví, sexuální zločiny, nucené nábory a ničení míst pro konání bohoslužeb;

I.  vzhledem k tomu, že křesťané, kteří žijí na územích kontrolovaných organizací ISIS a chtějí zde zůstat, mají tři možnosti: konvertovat k islámu, zaplatit náboženskou daň nebo zemřít; vzhledem k tomu, že od americké invaze Iráku v roce 2003 opustila údajně Irák nejméně polovina křesťanů;

J.  vzhledem k tomu, že nucené vysídlení iráckých etnických a náboženských menšin je historickou tragédií, která nejen ničí životy lidí, ale zároveň nenávratně poškozuje strukturu irácké společnosti, a přispívá tak k mezietnickému, sektářskému a mezináboženskému napětí v regionu i za jeho hranicemi;

K.  vzhledem k tomu, že organizace ISIS si zajistila značný příjem z drancování bank a podniků na území, jež ovládá, a ze zabrání důležitých ropných polí v Sýrii a Iráku; vzhledem k tomu, že tato organizace dostává finanční prostředky od dárců především ze Saúdské Arábie, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů, tedy ze zemí, které jsou samy dobře známé pro závažné porušování lidských práv;

L.  vzhledem k tomu, že se velká část z více než půl milionu registrovaných palestinských uprchlíků v Sýrii stala uprchlíky již podruhé, neboť museli prchnout z uprchlických táborů a měst v Sýrii v důsledku jejich zabrání a okupace ozbrojenými skupinami, čímž došlo k narušení jejich neutrality;

1.  ve všech případech a nezávisle na etnickém původu či menšinové náboženské příslušnosti obětí odsuzuje důrazně hromadné zabíjení a další porušování lidských práv, jehož se dopouští organizace ISIS; vyjadřuje své nejhlubší sympatie a soustrast rodinám obětí a vyzývá k propuštění osob, které tato teroristická skupina drží jako rukojmí;

2.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad nárůstem násilí a systematického porušování lidských práv ze strany ISIS, jež ústí v zabíjení mnoha civilistů a vysídlování tisíců lidí;

3.  zdůrazňuje, že všechny osoby odpovědné za zločiny, jako jsou genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, musí být v souladu s Římským statutem a stávajícím mezinárodním právem postaveny před Mezinárodní soudní dvůr;

4.  vyzývá k politickému řešení, do nějž budou zapojeni všichni političtí a sociální aktéři, s cílem odpovědět na výzvu, kterou boj proti ISIS představuje, v rámci dlouhodobé strategie, jež bude v souladu s demokratickými hodnotami a dodržováním lidských práv; vítá druhá ženevská jednání, jejichž cílem je nalézt řešení války v Sýrii; trvá na tom, že je nutné podporovat demokracii, která je základní cestou ke skoncování s ISIS; připomíná, že valnou většinu obětí organizace ISIS tvoří muslimové, a že nejvíce postiženým je proto místní obyvatelstvo;

5.  zdůrazňuje, že je zapotřebí odříznout finanční zdroje ISIS a logistické řetězce zásobování, které tuto organizaci podporují; v této souvislosti připomíná, že většina vojenského vybavení, které ISIS používá, byla vyrobena na Západě, a že je proto nevýslovně důležité, aby bylo zajištěno okamžité ukončení prodeje zbraní do oblastí konfliktu; vyzývá zahraniční aktéry, aby zastavili veškerý vývoz zbraní a jejich dodávky do tohoto regionu; vyzývá především dotčené státy samotné a západní země, aby přestaly s financováním veškerých ozbrojených skupin a zejména aby nenakupovaly ropu z ropných polí kontrolovaných ISIS, která je převážena nákladními automobily přes Turecko;

6.  vyjadřuje znepokojení nad humanitární krizí v Iráku a Sýrii, kterou organizace ISIS dále zhoršuje, neboť nutí tisíce lidí, aby se staly uprchlíky a opustily své domovy; vyzývá Radu, Komisi a vysokou představitelku, aby poskytly veškeré nezbytné finanční a lidské zdroje, které jsou k dispozici, na pomoc uprchlíkům; zdůrazňuje, že je zapotřebí poskytnout vysídleným osobám odpovídající humanitární pomoc a zajistit plnou a rovnou ochranu ohroženým zranitelným komunitám;

7.  vyjadřuje svou plnou podporu politickému řešení konfliktu v Sýrii, které zabezpečí suverenitu země a zaručí lidská práva a základní svobody všech Syřanů nezávisle na jejich etnické či náboženské příslušnosti;

8.  domnívá se, že invaze Iráku, sektářské politiky al-Málikího vlády a válka v Sýrii vytvořily živnou půdu pro šíření ISIS; vyzývá k ukončení válek v Sýrii i Iráku; opakuje, že úkoly pacifikace a stabilizace mohou být realizovány pouze na základě širokého konsensu v rámci OSN; opakovaně vyjadřuje svůj nesouhlas s jakýmkoli externím vojenským zásahem v Sýrii a podtrhuje obecnou potřebu zapojit se do mírového a inkluzivního politického dialogu za účelem zahájení procesu usmíření a podpory obnovy stability v zemi a regionu;

9.  upozorňuje na zhoršující se situaci žen v Iráku, k níž dochází souběžně se zkázou jejich země v posledních třiceti letech, neboť zůstávají uvězněny mezi bezvýznamností, kterou jim připisuje irácká společnost a která získala temnější rozměr s přítomností ISIS, a vizí právního řádu vyznávanou touto organizací, jež irácké ženy odsuzuje k ostrakizaci;

10.  opakuje, že celý region prochází historickými změnami představovanými procesy vysídlení, a že jsou tudíž pro úsilí o nalezení řešení tohoto problému klíčoví všichni regionální aktéři; domnívá se, že stabilní a dlouhodobé řešení musí vycházet z dialogu mezi všemi komunitami a menšinovými skupinami, které v minulosti žily bok po boku a jsou cenným příkladem kulturní heterogenity a mírového soužití;

11.  vyzývá Radu, aby převzala iniciativu ve věci svolání mezinárodní konference o zákazu a ekologické likvidaci kompletního celosvětového arzenálu zbraní hromadného ničení, včetně jaderných, chemických a bakteriologických zbraní;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, předsedovi Komise, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vedoucímu delegace EU v Iráku, předsedům parlamentů členských států, vládě a Sněmovně reprezentantů Irácké republiky, vládě a parlamentu Syrské arabské republiky, generálnímu tajemníkovi Unie pro Středomoří a Lize arabských států.