NÁVRH USNESENÍ o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin organizací Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS)
27.1.2016 - (2016/2529(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Isabella Adinolfi, Rolandas Paksas za skupinu EFDD
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0149/2016
B8-0162/2016
Usnesení Evropského parlamentu o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin organizací Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS)
Evropský parlament,
– s ohledem na články 2 a 3 a čl. 21 odst. 1 SEU,
– s ohledem na článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na článek 9 Evropské úmluvy o lidských právech z roku 1950,
– s ohledem na článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,
– s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia ze dne 9. prosince 1948,
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu, zejména na jeho články 5 až 14,
– s ohledem na vystoupení EU v Radě OSN pro lidská práva dne 25. března 2015 (interaktivní dialog o zprávě Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o Iráku),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 16. března 2015 o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák, jakož i hrozbu, kterou představuje ISIS/Dá'iš, ze dne 20. října 2014 o krizi v Sýrii a Iráku související s ISIS/Dá'iš, ze dne 30. srpna 2014 o Iráku a Sýrii, ze dne 14. dubna 2014 a 12. října 2015 o Sýrii a ze dne 15. srpna 2014 o Iráku,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/495/SVV opětovně potvrzené rozhodnutím Rady 2003/335/SVV ze dne 8. května 2003 o vyšetřování a trestním stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů,
– s ohledem na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva; obecné zásady EU týkající se násilí páchaného na ženách a boje proti všem formám diskriminace žen; obecné zásady politiky EU vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání; obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů;
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Iráku a Sýrii a na její odpovědi na parlamentní otázky: „Genocida řeckých ortodoxních křesťanů v Sýrii“ (E-004733/2015), ze dne 1. června 2015; „Irák – křesťané umučení a okradení o svůj majetek“ (E-004152-15), ze dne 30. června 2015; „Pronásledování a genocida křesťanů“ (P-012721/2015), ze dne 30. října 2015; „Únos křesťanů v Sýrii“ (E-004156-15) a „Ochrana křesťanských komunit na Středním Východě“ (E-004001/15), zodpovězené společně dne 10. listopadu 2015;
– s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně, vysoké představitelky adresované Evropskému parlamentu a Radě o prvcích regionální strategie EU pro Sýrii a Irák a o hrozbě Dá´iš,
– s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o situaci v Iráku[1], ze dne 18. září 2014 o situaci v Iráku a Sýrii a ofenzivě IS, včetně pronásledování menšin[2], a zejména na bod 4 tohoto usnesení; ze dne 27. listopadu 2014 o Iráku: únosy a týrání žen[3], ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem[4], a konkrétně bod 27 tohoto usnesení, ze dne 12. března 2015 o nedávných útocích a únosech ze strany ISIS/Dá'iš na Blízkém východě, zejména Asyřanů[5], a bod 2 tohoto usnesení, ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a o politice Evropské unie v této oblasti[6], a zejména body 129 a 211 tohoto usnesení, ze dne 12. března 2015 o prioritách EU pro činnost Rady OSN pro lidská práva v roce 2015[7], a zejména body 66 a 67 tohoto usnesení, ze dne 30. dubna 2015 o pronásledování křesťanů ve světě v souvislosti se zavražděním studentů v Keni teroristickou skupinou aš-Šabáb[8], a zejména bod 10 tohoto usnesení, a ze dne 30. dubna 2015 o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš[9],
– s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 25. února 2015, v němž odsoudila únos více než 100 Asyřanů ze strany organizace ISIL,
– s ohledem na prohlášení, které jménem Evropské unie učinil dne 27. března 2015 Stavros Lambrinidis, zvláštní zástupce EU pro lidská práva, v rámci otevřené diskuse v Radě bezpečnosti OSN na téma „oběti útoků a zneužívání páchaných z etnických nebo náboženských důvodů na Blízkém východě“;
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2199 (2015) o hrozbách pro mezinárodní mír a bezpečnost v důsledku teroristických činů al-Káidy,
– s ohledem na rezoluci č. 2249 (2015) odsuzující nedávné teroristické útoky ISIS,
– s ohledem na rezoluci S-22/1, kterou přijala Rada pro lidská práva dne 3. září 2014 a která se týká situace v oblasti lidských práv v Iráku ve světle porušování lidských práv ze strany tzv. Islámského státu v Iráku a Levantě a dalších s ním propojených skupin,
– s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora ze dne 26. února 2007 ve věci týkající se uplatňování Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (Bosna a Hercegovina v. Srbsko a Černá Hora), rozsudek senátu Mezinárodního tribunálu pro stíhání osob odpovědných za vážná porušení mezinárodního humanitárního práva na území bývalé Jugoslávie od roku 1991 ze dne 2. srpna 2001 (žalobce v. Radislav Krstić) a rozsudek vydaný dne 19. dubna 2004 jeho odvolacím senátem ve stejné věci,
– s ohledem na analytický rámec vypracovaný Úřadem zvláštního poradce OSN pro zabránění genocidě (OSAPG),
– s ohledem na prohlášení o situaci v Iráku, které vydali dne 12. srpna 2014 zvláštní poradce generálního tajemníka OSN pro předcházení genocidě a zvláštní poradce OSN pro odpovědnost za ochranu,
– s ohledem na zprávy Asistenční mise OSN v Iráku (UNAMI) o ochraně civilistů v ozbrojeném konfliktu v Iráku týkající se období od 11. září do 10. prosince 2014 a od 11. prosince 2014 do 30. dubna 2015,
– s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci lidských práv v Iráku ve světle porušování lidských práv tzv. Islámským státem v Iráku a Levantě a s ním propojenými skupinami ze dne 27. března 2015, a zejména na odstavec 16 této zprávy o „násilí páchaném Islámským státem a útocích na náboženské a etnické skupiny“,
– s ohledem na prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro předcházení genocidě a zvláštního poradce OSN pro odpovědnost za ochranu týkající se eskalace podněcování k násilí v Sýrii z náboženských důvodů, vydaném dne 13. října 2015,
– s ohledem na zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva o technické pomoci na podporu prosazování a ochrany lidských práv v Iráku ze dne 27. července, a zejména na odstavec 18 této zprávy,
– s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise o Syrské arabské republice, která byla předložena Radě pro lidská práva dne 13. srpna 2015, zejména na odstavce 165 a 173 této zprávy,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Dá´iš nadále rozsáhle a systematicky porušuje lidská práva a zaměřuje se zejména na menšiny, jako jsou jezídové, křesťané, Turkmeni, šíité, Šabakové, sabejští mandejci, příslušníci menšiny Kaka´i a Kurdové; vzhledem k tomu, že násilí Dá´iš se neomezuje pouze na lidi, ale týká se i ničení náboženských svatyní a archeologických nalezišť;
B. vzhledem k tomu, že podpora demokracie a dodržování lidských práv a občanských svobod jsou základními zásadami a cíli Evropské unie a představují společný základ pro její vztahy se třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že jedním z hlavních faktorů motivujících evropskou integraci je vůle zabránit opakování válek a zločinů proti lidskosti;
C. vzhledem k tomu, že podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv a článku 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech má každý právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo v sobě zahrnuje svobodu vyznávat nebo přijmout náboženství nebo víru podle vlastní volby a svobodu projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou, zachováváním obřadů a vyučováním; vzhledem k tomu, že podle Rady OSN pro lidská práva se svoboda náboženství nebo vyznání vztahuje na ochranu jakéhokoli přesvědčení, včetně teistických a neteistických náboženství a ateismu;
D. vzhledem k tomu, že ISIS/Dá´iš zahájil na územích pod svojí kontrolou kampaň zaměřenou na vymýcení veškerých stop po jiných náboženských komunitách, než jsou komunity, které reprezentují jeho vlastní pojetí islámu, a to zabíjením a vyháněním jejich členů a ničením jejich svatých a historických míst a artefaktů, včetně jedinečného a nenahraditelného dědictví, které organizace UNESCO zařadila mezi světové dědictví;
E. vzhledem k tomu, že se ISIS/Dá´iš zaměřuje na křesťany, jezídy, Turkmeny, šíity, Šabaky, sabejské mandejce, příslušníky menšiny Kaka´i, Kurdy a další etnické a náboženské menšiny bez rozdílu a úmyslně usiluje o jejich úplné fyzické a kulturní vyhlazení na územích, která má pod svou kontrolou;
F. vzhledem k tomu, že extremismus a stálé pronásledování menšin je významným faktorem rozmáhajícího se jevu hromadné migrace a vnitřního vysídlování; vzhledem k tomu, že ISIS vyhnal více než 700 000 syrských křesťanů z celkového počtu 1,1 milionu a v Sýrii zůstává jen 250 000 křesťanů; vzhledem k tomu, že v Iráku zůstává zhruba 250 000 křesťanů z celkového počtu přibližně 1,5 milionu v roce 2003; vzhledem k tomu, že ISIS údajně popravuje příslušníky křesťanské menšiny ukřižováním či stětím, znásilňuje je a nutí konvertovat k islámu a že křesťanské děti jsou prodávány do otroctví;
G. vzhledem k tomu, že od roku 2014 bylo podle odhadů zabito 5 000 jezídů, zatímco mnoho jiných bylo mučeno nebo násilně přinuceno konvertoval k islámu; vzhledem k tomu, že nejméně 2 000 jezídských žen bylo zotročeno a stalo se obětí nucených manželství a obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že již šestiletá děvčátka byla znásilněna a jezídské děti byly násilně přinuceny stát se vojáky organizace Dá´iš; vzhledem k tomu, že existuje jasný důkaz o hromadných hrobech jezídů, které unesl ISIS/Dá´iš;
H. vzhledem k tomu, že v posledním vydání svého online magazínu vyhlásil ISIS/Dá´iš totální válku proti šíitským muslimům, vyzval k soustředěnému úsilí s cílem vyhladit šíitskou populaci na Blízkém východě;
I. vzhledem k tomu, že ISIS/Dá´iš má v úmyslu popírat právo na existenci celých lidských skupin; vzhledem k tomu, že existují jasné důkazy o masových vraždách spáchaných ISIS/Dá´iš a sexuálním zotročování a systematickém znásilňování křesťanských a jezídských dívek a žen;
J. vzhledem k tomu, že zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro otázky sexuálně motivovaného násilí páchaného při konfliktech Zainab Hawa Bangurová uvedla dne 15. července 2014, že v Iráku jsou etnické a náboženské menšiny stále terčem fyzických útoků a sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že zvláštní zástupkyně OSN uvedla dne 3. srpna 2015, u příležitosti prvního výročí tragédie v Sindžáru, že spáchané zločiny by mohly představovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo genocidu;
K. vzhledem k tomu, že podle zprávy o ochraně civilního obyvatelstva v ozbrojeném konfliktu v Iráku (11. prosince 2014 – 30. dubna 2015), kterou vydala Asistenční mise OSN v Iráku, ISIS/Dá´iš nadále pronásleduje, mrzačí a vraždí, někdy i velmi krutými a nepředstavitelnými způsoby, příslušníky etnických a náboženských menšin, novináře, válečné zajatce, aktivisty a další osoby;
L. vzhledem k tomu, že dne 13. srpna 2014 zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro otázky sexuálně motivovaného násilí páchaného při konfliktech Zainab Hawa Bangurová a zvláštní zástupce generálního tajemníka pro Irák Nikolaj Mladenov vydali společné prohlášení potvrzující, že ISIL zřejmě unesl přibližně 1 500 křesťanských a jezídských žen a že je poté přinutil k sexuálnímu otroctví; vzhledem k tomu, že v tomto prohlášení oba zvláštní zástupci uznali otevřené zaměření na ženy a děti a barbarské činy, které Dá´iš páchá na menšinách v oblastech pod jeho kontrolou;
M. vzhledem k tomu, že podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2249 (2015) představuje násilná extremistická ideologie takzvané organizace ISIS/Dá'iš, její teroristické činy, trvalé systematické a rozsáhlé útoky na civilní obyvatelstvo, zneužívání lidských práv a porušování mezinárodního humanitárního práva, včetně skutků spáchaných z náboženských či etnických důvodů, a ničení kulturního dědictví a nezákonného obchodování s kulturními statky, celosvětové ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti;
N. vzhledem k tomu, že genocidium, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny nesmí zůstat nepotrestány bez ohledu na okamžik a místo jejich spáchání, a vzhledem k tomu, že jejich účinné trestní stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a posílením mezinárodní spolupráce;
O. vzhledem k tomu, že v souladu se společným postojem Rady 2003/444/SZBP ze dne 16. června 2003 musí všechny členské státy EU spolupracovat při předcházení těmto trestným činům a ukončení beztrestnosti jejich pachatelů;
P. vzhledem k tomu, že mezinárodní právo v souladu s článkem II Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 definuje genocidium jako: „kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou: a) usmrcení příslušníků takové skupiny; b) způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny; c) úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení; d) opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí; a e) násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné“; vzhledem k tomu, že článek III této úmluvy považuje za trestný čin nejen genocidium, ale také spolčení k spáchání genocidia, přímé a veřejné podněcování k spáchání genocidia a účastenství na genocidiu“;
Q. vzhledem k tomu, že v rozsudku ze dne 2. srpna 2001, který vydal senát Mezinárodního tribunálu pro stíhání osob odpovědných za vážná porušení mezinárodního humanitárního práva na území bývalé Jugoslávie od roku 1991 ve věci žalobce v. Radislav Krstić, který se týkal genocidy v Srebrenici, se v bodě 580 uvádí, že „rovněž souběžné útoky na kulturní a náboženské statky a symboly cílené skupiny (…) mohou být důvodně považovány za důkaz úmyslu fyzického zničení skupiny“;
R. vzhledem k tomu, že v rozsudku ze dne 19. dubna 2004 odvolacího senátu Mezinárodního tribunálu pro stíhání osob odpovědných za vážná porušení mezinárodního humanitárního práva na území bývalé Jugoslávie od roku 1991 ve věci žalobce v. Radislav Krstić, který se týkal genocidy v Srebrenici, se uvádí, že „početní velikost cílené skupiny je nezbytným a významným kritériem pro zahájení vyšetřování, nemusí být však ve všech případech důvodem pro jeho ukončení. Počet jednotlivých dotčených osob by neměl být posuzován jen na základě absolutních čísel, ale i ve vztahu k celkové velikosti celé skupiny. Kromě počtu dotčeného podílu osob může být vhodným kritériem i jejich postavení v rámci skupiny. Je-li určitá část skupiny pro celkovou skupinu významná či nezbytná pro její přežití, může to podporovat zjištění, že takovou část lze považovat za podstatnou ve smyslu článku 4“;
1. je šokován a zarmoucen brutálními činy extremistů ISIS/Dá´iš vůči křesťanům, jezídům, Turkmenům, šíitům, Šabakům, sabejským mandejcům, příslušníkům menšiny Kaka´i, Kurdům a jakékoli jiné etnické a náboženské menšině a vyjadřuje solidaritu s lidmi, kteří trpí pronásledováním ISIS/Dá´iš;
2. důrazně odsuzuje ISIS/Dá´iš a jeho neslýchané porušování lidských práv a je mimořádně znepokojen tím, že se tato teroristická skupina úmyslně zaměřuje na všechny náboženské menšiny v oblasti, kterou má pod svou kontrolou, coby součást svých pokusů o vyhlazení celých lidských skupin a zničení jejich identity; prohlašuje, že ti, kteří konspirují, plánují, podněcují, páchají nebo se pokoušejí páchat zvěrstva a mezinárodní zločiny proti jakékoli etnické a náboženské menšině, včetně křesťanů, jezídů, Turkmenů, Šabaků, sabejských mandejců, příslušníků menšiny Kaka´i a Kurdů, nebo se na takových činech podílejí či je podporují, a ti, kteří se na tyto menšiny záměrně soustřeďují z konkrétních etnických nebo náboženských důvodů, páchají trestné činy, které mohou představovat zločiny proti lidskosti a genocidu;
3. uznává, podporuje a požaduje dodržování nezcizitelného práva všech náboženských a etnických menšin, autochtonních i jiných, žijících v Iráku a Sýrii, na to, aby mohly i nadále žít důstojně, rovnoprávně a bezpečně ve své historické a tradiční vlasti a vyznávat své náboženství zcela svobodně, bez jakéhokoli nátlaku, násilí nebo diskriminace;
4. zdůrazňuje, že v souladu s ustanoveními úmluv OSN a dalšími úmluvami mezinárodního práva se na žádného z pachatelů, včetně těch, kteří se spikli, plánovali, podněcovali, páchali nebo se pokusili spáchat kterýkoli z těchto činů, nesmí vztahovat beztrestnost, a že ti, kteří nesou za takové činy odpovědnost, by měli být postaveni před příslušné národní nebo mezinárodní soudy; vyzývá všechny smluvní strany Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 a jiných mezinárodních dohod o prevenci a trestání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy, zejména příslušné orgány zemí a jejich státní příslušníky, kteří nějakým způsobem tyto zločiny podporují, spolupracují při nich nebo je financují, nebo jsou spoluviníky těchto zločinů, aby v plném rozsahu plnily své zákonné povinnosti vyplývající ze zmíněné úmluvy a dalších mezinárodních dohod;
5. zdůrazňuje, že včasné předcházení genocidám a zločinům proti lidskosti a jejich účinné trestání by mělo patřit mezi hlavní priority mezinárodního společenství a Evropské unie; je přesvědčen, že v zájmu ukončení utrpení a masového exodu původních obyvatel tohoto regionu je nezbytně nutné, aby všichni regionální političtí a náboženští představitelé učinili jasně a jednoznačně prohlášení;
6. vyzývá všechny orgány státní a veřejné moci, včetně EU (zejména Radu a ESVČ) a jejích členských států, Organizaci spojených národů a generálního tajemníka Organizace spojených národů, zvláštní zástupce a zvláštní zpravodaje, Vysokého komisaře OSN pro lidská práva a všechny ostatní mezinárodní organizace a instituce a jejich příslušné vedoucí představitele a zástupce, aby pojmenovali zvěrstva, která páchá takzvaný „ISIS/Dá´iš“ na křesťanech, jezídech, Turkmenech, Šabacích , sabejských mandejcích, příslušnících menšiny Kaka´i, Kurdech a jakékoli jiné původní náboženské menšině, jejich pravým jménem: „zločiny proti lidskosti“ a „genocida“;
7. je pevně přesvědčen, že není pochyb o tom, že krutosti páchané ISIS/Dá´iš spadají do právní definice genocidy podle článků 2 a 3 Úmluvy o zabránění a trestání genocidia, jakož i článku 6 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu; zdůrazňuje, že genocida představuje jakýkoli čin spáchaný s úmyslem zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu; zdůrazňuje, že zničení i části skupiny na základě její národnosti, etnické příslušnosti nebo náboženství se také rovná genocidě; dále zdůrazňuje, že podle uvedených právních předpisů nemusí akty genocidy nutně způsobit smrt člena skupiny, protože za činy genocidy se rovněž pokládá způsobení těžké tělesné nebo duševní újmy, včetně způsobení traumatu, mučení, znásilňování, sexuálního násilí a zmrzačení, stejně jako převádění dětí, pokud jsou tyto činy spáchány jako součást politiky určené k ukončení existence dané skupiny; nakonec zdůrazňuje, že pouhé spolčení, přímé a veřejné podněcování, pokusy o spáchání genocidia a účastenství na genocidiu se také rovnají zločinu genocidy i předtím, než bylo zahájeno masové vyvražďování;
8. je přesvědčen, že Mezinárodní trestní soud (ICC) má nejlepší předpoklady k zahájení řízení proti osobám odpovědným za výše uvedené trestné činy s přihlédnutím k neochotě či neschopnosti Sýrie a Iráku provést skutečné vyšetřování a stíhání, ačkoli za to nesou primární odpovědnost;
9. naléhavě žádá, – jelikož Sýrie a Irák nejsou smluvními stranami ICC –, aby Rada bezpečnosti OSN na základě čl. 13 písm. b) Římského statutu podala žalobci oznámení s cílem poskytnout Soudnímu dvoru nezbytné pravomoci k vyšetřování a potrestání výše uvedených zločinů; vyzývá proto Radu bezpečnosti OSN, aby se okamžitě obrátila s oznámením o situaci v Sýrii na ICC s cílem dát syrskému obyvatelstvu alespoň příslib spravedlnosti; podporuje výzvy vysokého komisaře OSN pro lidská práva, organizací občanské společnosti a skupiny padesáti osmi zemí pod vedením Švýcarska, aby Rada bezpečnosti podala oznámení;
10. vyzývá všechny členské státy a třetí země, aby se veřejně připojily k těmto výzvám o podání oznámení o situaci, a naléhavě žádá stálé členy RB, aby neuplatnily své právo veta; vyzývá vlády Sýrie a Iráku, aby zvýšily své úsilí k zabránění pronásledování a únosů osob náležejících k menšinám, protože to je jejich hlavní odpovědností;
11. naléhavě žádá EU a její členské státy, aby se zabývaly otázkou nejednoznačné úlohy některých zemí v tomto konfliktu, zejména pokud přispívaly nebo stále přispívají, ať už aktivně nebo pasivně ke vzestupu ISIS/Dá´iš a jiných extremistických skupin; zejména vyzývá sousední země, včetně Turecka, aby sehrály pozitivní roli v boji proti ISIS/Dá´iš a bezodkladně umožnily etnickým a náboženským menšinám prchajícím ze Sýrie překročit jejich hranice a hledat útočiště;
12. připomíná nutnost zásadního mezinárodního úsilí o zlepšení humanitárních podmínek obyvatelstva v oblastech konfliktu a vyzývá k vytvoření humanitárních koridorů, aby se pomoc dostala k těm nejpotřebnějším; vyzývá EU a její členské státy, aby i nadále poskytovaly humanitární pomoc na základě nezávislého posouzení potřeb a snažily se přitom postupovat nestranně;
13. vyzývá Radu a ESVČ, aby spolu s mezinárodními a regionálními partnery začaly pracovat na scénáři pro období po éře ISIS/Dá´iš;
14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Sýrie, vládě a zákonodárnému sboru Iráku, regionální vládě Kurdistánu, orgánům Organizace islámské spolupráce (OIC), Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu (Rada pro spolupráci v Zálivu, GCC), generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Valnému shromáždění OSN, Radě bezpečnosti OSN a Radě OSN pro lidská práva.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2014)0011.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2014)0027.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2014)0066.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2015)0040.
- [5] Přijaté texty, P8_TA(2015)0071.
- [6] Přijaté texty, P8_TA(2015)0076.
- [7] Přijaté texty, P8_TA(2015)0079.
- [8] Přijaté texty, P8_TA(2015)0178.
- [9] Přijaté texty, P8_TA(2015)0179.