Postup : 2016/2537(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0178/2016

Předložené texty :

B8-0178/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 04/02/2016 - 8.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0048

NÁVRH USNESENÍ
PDF 298kWORD 101k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0146/2016
1.2.2016
PE576.539v01-00
 
B8-0178/2016

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o situaci v Libyi (2016/2537(RSP))


Victor Boştinaru, Knut Fleckenstein, Ana Gomes, Richard Howitt, Pier Antonio Panzeri, Nikos Androulakis, Zigmantas Balčytis, Hugues Bayet, Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Nicola Caputo, Andi Cristea, Miriam Dalli, Viorica Dăncilă, Nicola Danti, Isabella De Monte, Tanja Fajon, Eugen Freund, Doru-Claudian Frunzulică, Eider Gardiazabal Rubial, Enrico Gasbarra, Neena Gill, Theresa Griffin, Enrique Guerrero Salom, Sergio Gutiérrez Prieto, Cătălin Sorin Ivan, Liisa Jaakonsaari, Kashetu Kyenge, Miltiadis Kyrkos, Javi López, Juan Fernando López Aguilar, Andrejs Mamikins, Costas Mavrides, Marlene Mizzi, Luigi Morgano, Alessia Maria Mosca, Victor Negrescu, Momchil Nekov, Péter Niedermüller, Demetris Papadakis, Vincent Peillon, Pina Picierno, Tonino Picula, Kati Piri, Miroslav Poche, Soraya Post, Gabriele Preuß, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Elena Valenciano, Julie Ward, Josef Weidenholzer, Carlos Zorrinho za skupinu S&D

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Libyi (2016/2537(RSP))  
B8‑0178/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Libyi, zejména na usnesení ze dne 15. září 2011(1), 22. listopadu 2012(2), 18. září 2014(3) a 15. ledna 2015(4),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové o Libyi, tj. prohlášení ze dne 30. dubna, 26. a 27. května, 30. června, 12. července, 17. srpna, 13. a 22. září, 9. října a 19. a 26. listopadu 2015 a 7. ledna 2016,

–  s ohledem na vyjádření místopředsedkyně, vysoké představitelky ze dne 11. května, 20. července, 12. října, 4. listopadu a 14. a 17. prosince 2015 a 8. ledna 2016,

–  s ohledem na prohlášení, které místopředsedkyně, vysoká představitelka vydala jménem EU v souvislosti s podepsáním libyjské politické dohody dne 17. prosince 2015,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 30. srpna, 20. října, 17. a 18. listopadu a 15. prosince 2014, 19. ledna, 9. února, 16. března a 12. října 2015 a 18. ledna 2016,

–  s ohledem na společné prohlášení o Libyi, které dne 17. února 2015 vydala Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Spojené království a Spojené státy americké, a na společné prohlášení Alžírska, Francie, Německa, Itálie, Maroka, Kataru, Španělska, Tuniska, Turecka, Spojených arabských emirátů, Spojeného království, Spojených států amerických a místopředsedkyně, vysoké představitelky ze dne 19. října 2015,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011), č. 1973 (2011), č. 2174 (2014) a č. 2259 (2015),

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 26. února 2015 o volební pozorovatelské misi OSN v Libyi (UNSMIL),

–  s ohledem na libyjskou politickou dohodu o vytvoření vlády národní jednoty, která byla podepsána v marockém městě Schirát dne 17. prosince 2015,

–  s ohledem na zprávu mise UNSMIL o situaci v oblasti lidských práv v Libyi ze dne 4. září 2014 a na její aktualizované znění ze dne 27. prosince 2014 a 12. ledna a 16. listopadu 2015,

–  s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly z roku 1977 a na povinnost stran v ozbrojeném konfliktu dodržovat mezinárodní humanitární právo a zajistit jeho dodržování za všech okolností,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/233/SZBP ze dne 22. května 2013 o misi Evropské unie pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi (EUBAM Libya)(5),

–  s ohledem na jmenování Martina Koblera zvláštním zástupcem generálního tajemníka OSN pro Libyi dne 4. listopadu 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a o politice Evropské unie v této oblasti(6), usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti(7) a na usnesení ze dne 9. července 2015 o bezpečnostních výzvách v regionu Blízkého východu a severní Afriky a o výhledech na dosažení politické stability(8),

–  s ohledem na římské komuniké ze dne 13. prosince 2015, které podpořilo vládu národní jednoty jako jedinou legitimní vládu v Libyi,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že libyjská politická dohoda nabízí jedinečnou příležitost k zahájení procesu, jenž povede k řešení neudržitelné situace v Libyi, ukončení utrpení obyvatel této země a budování demokratického občanského státu prostřednictvím národního konsenzu;

B.  vzhledem k tomu, že se na politickém řešení libyjského dialogu podíleli klíčoví členové libyjského demokratizačního procesu, včetně Sněmovny reprezentantů, Všeobecného národního kongresu a Národní přechodné rady; vzhledem k tomu, že skutečné usmíření podpořily také další nezávislé subjekty, jako jsou městské rady, politické strany, kmenoví vůdci a ženské organizace;

C.  vzhledem k tomu, že cílem libyjské politické dohody je zajistit demokratická práva pro obyvatele Libye, sestavit konsenzuální vládu založenou na zásadě rozdělení pravomocí a zmocnit státní instituce, jako je vláda národní jednoty, k řešení všech problémů, s nimiž se potýká Libye a její obyvatelstvo;

D.  vzhledem k tomu, že příslušné rezoluce OSN označují Dá'iš, Ansár aš-Šaríu a al-Káidu, které všechny působí na území Libye, za teroristické organizace;

E.  vzhledem k tomu, že se situace v oblasti státní správy, lidských práv a humanitárních podmínek v Libyi v důsledku stupňujícího se násilí a rostoucí politickou nestabilitou zhoršila; vzhledem k tomu, že podle odhadů Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo v lednu 2016 v Libyi na 435 000 vysídlených osob; vzhledem k tomu, že na území Libye se kromě toho nachází stovky tisíců uprchlíků a žadatelů o azyl s různou státní příslušností, přičemž mnozí z nich žijí v nuzných podmínkách; vzhledem k tomu, že Libye je tranzitní zemí využívanou pro obchodování s lidmi, což se odrazilo v osudech tisíců osob, které zahynuly ve snaze dostat se do Evropy přes Středozemní moře;

F.  vzhledem k tomu, že Libye se i nadále zmítá v násilí, četných ozbrojených konfliktech, konfliktech nízké intenzity a zástupných válkách, které postihují několik regionů a přispívají k všeobecnému zhroucení práva a pořádku; vzhledem k tomu, že i nadále dochází k porušování mezinárodních právních předpisů v humanitární oblasti a v oblasti lidských práv a k četným protiprávním jevům, jako jsou mimosoudní popravy a jiné druhy zabíjení, svévolné zadržování, mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení, což může pouze zdržovat provádění dohody a bránit přechodu země k demokratickému režimu;

1.  vítá podepsání libyjské politické dohody o vytvoření vlády národní jednoty jako jediné legitimní vlády v Libyi, sestávající z prezidentské rady v čele s Fayyezem al-Sarrajem a kabinetu a podporované jinými státními orgány, včetně Sněmovny reprezentantů a Státní rady;

2.  naléhavě žádá Sněmovnu reprezentantů a její předsednictvo, aby prokázaly smysl pro kompromis a pokračovaly v projednávání obsazení kabinetu, aby mohla být schválena vláda národní jednoty v souladu s libyjskou politickou dohodou;

3.  zdůrazňuje, že aktivní odpovědnost za libyjskou politickou dohodu nese Libye; zdůrazňuje, že je důležité, aby byla uplatňována v dobré víře, s vytrvalým politickým odhodláním a při zapojení všech stran; poznamenává, že její plné uplatňování poskytne nástroje nezbytné k řešení naléhavých úkolů, jako je vybudování státních orgánů, upevnění právního státu, boj proti terorismu, zlepšení situace v oblasti lidských práv, řešení problémů spojených s migrací, boj proti obchodu s lidmi a podpora hospodářského růstu;

4.  plně podporuje zprostředkovatelské úsilí zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro Libyi Martina Koblera, které by mělo napomoci k tomu, aby se libyjským představitelům podařilo diplomatickou cestou najít řešení, které ukončí krizi a zajistí jednotu, řádnou správu věcí veřejných, stabilitu a mír; v tomto ohledu je přesvědčen o tom, že pro budoucí libyjskou společnost žijící v míru a demokracii a podporující začlenění má zásadní význam proces národního usmíření, a vybízí mezinárodní společenství, zejména OSN, aby tento proces za účinné podpory EU pomáhalo řídit; žádá EU, aby vůči osobám a organizacím, které bojkotují libyjskou politickou dohodu, uplatňovala cílené sankce, jako je zákaz cestování nebo zmrazení majetku;

5.  vyjadřuje solidaritu libyjskému lidu a ostře odsuzuje veškeré násilí a teroristické útoky, včetně těch z nedávné doby, a porušování a zneužívání lidských práv v důsledku probíhajících bojových a vojenských operací; vyjadřuje hluboké znepokojení nad utrpením libyjského civilního obyvatelstva, všech migrantů, cizinců žijících v zemi a uprchlíků, kteří uvízli v Libyi; připomíná, že v důsledku bojů v Libyi zemřely stovky civilistů, došlo k hromadnému vysídlení osob a k závažnému zhoršení humanitárních podmínek; opakovaně vyjadřuje svou podporu činnosti Mezinárodního trestního soudu, který přispívá k obnově justičního systému, a vyjadřuje své odhodlání spolupracovat s ním za účelem ukončení beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších trestných činů; domnívá se, že je zcela zásadní, aby s Mezinárodním trestním soudem spolupracovali všichni příslušní aktéři v Libyi;

6.  připomíná, že se všechny strany v Libyi musí zavázat k ochraně civilního obyvatelstva za všech okolností a že se všemi zadrženými osobami by mělo být zacházeno v souladu s mezinárodními právními předpisy v oblasti lidských práv a humanitárním právem; připomíná, že útoky úmyslně namířené proti pracovníkům, kteří se podílejí na humanitární pomoci nebo mírové misi v souladu s Chartou OSN a mají chránit civilisty a civilní objekty podle mezinárodního práva v situacích ozbrojeného konfliktu, představují podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu válečný zločin;

7.  vyzývá sousední země a aktéry v tomto regionu, aby se zdrželi kroků, které by mohly rozkol dále prohloubit a narušit přechod Libye k demokracii, a aby plně podporovali vládu národní jednoty jako jedinou legitimní vládu Libye; zdůrazňuje, že ti, kteří aktivně brání vládě národní jednoty v činnosti, porušují rezoluce Rady bezpečnosti o Libyi a musí čelit důsledkům vyvozeným z takového jednání; má za to, že EU by měla využít diplomatické a zahraničněpolitické nástroje v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a další politiky, např. obchodní politiku a politiku spolupráce, aby podpořila země Blízkého východu a severní Afriky v tom, aby se pozitivně zapojily do procesu transformace v Libyi; dále má za to, že EU a její členské státy by neměly bez odezvy přihlížet k činnosti některých aktérů v tomto regionu, kteří podporují válčící frakce v Libyi a teroristické skupiny využívající libyjské území jako svá zástupná bojiště; vítá, že se Alžír, Tunisko a Maroko ujaly role zprostředkovatelů, a opětovně zdůrazňuje, že stabilní Libye je důležitá z hlediska stability a bezpečnosti celého regionu;

8.  vyzývá členské státy, aby podpořily úsilí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky a spolupracovaly s libyjskými orgány, EU a UNSMIL v zájmu vypracování koordinovaného souboru opatření na podporu vlády národní jednoty, která budou vycházet z potřeb a požadavků libyjské strany; dále vyzývá členské státy, aby se v Libyi zdržely uplatňování vnitrostátních politik a činností, které by mohly jakkoli poškozovat úsilí EU a mezinárodního společenství; domnívá se, že EU nese značnou část odpovědnosti za obnovu, rekonstrukci a demokratickou transformaci Libye, a je přesvědčen, že EU může soustavně a pozitivně přispívat k míru a stabilitě v Libyi pouze tehdy, bude-li jednat podle soudržné, jednotné a pečlivě koncipované unijní strategie; v této souvislosti konstatuje, že pro zajištění demokratické vlády má zásadní význam podpora reformy bezpečnostního sektoru a členské státy musí být připraveny na žádost libyjských orgánů plně podpořit praktickou realizaci tohoto úsilí v místě; konstatuje, že tento přístup je plně v souladu s bezpečnostními potřebami a zájmy Evropy;

9.  vítá oznámení EU o balíčku pomoci v objemu 100 milionů EUR; zdůrazňuje, že je nicméně zapotřebí zásadně navýšit financování v humanitární oblasti, aby byly uspokojeny nejnaléhavější potřeby osob, které byly závažně dotčeny konfliktem v Libyi; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byly humanitárním organizacím poskytnuty prostředky, které jim napomohou lépe posuzovat situaci a zlepší jejich reakci, pokud jde o potřeby v místě; zdůrazňuje, že vláda národní jednoty je po svém zvolení oprávněna uplatňovat nárok na libyjský majetek, který je od doby vlády Muammara Kaddáfího zadržován v zahraničí;

10.  připomíná, že parlamentní hledisko má klíčovou úlohu pro nalezení politického řešení krize; zdůrazňuje, že orgány Evropského parlamentu a jeho poslanci mohou sdílet s libyjskými aktéry zkušenosti ohledně institucionálního uspořádání, čímž přispějí k jejich úsilí o dosažení politického dialogu podporujícího začlenění;

11.  vyjadřuje závažné znepokojení nad rostoucím ohrožením nezávislosti, národní jednoty a demokratické transformace Libye ze strany teroristických skupin; opakovaně zdůrazňuje, že zásadně odsuzuje veškeré formy a projevy extremismu, terorismu a násilí bez ohledu na jejich možné odůvodnění; zdůrazňuje, že je zapotřebí poskytnout pomoc vládě národní jednoty, aby reagovala na ohrožení libyjské bezpečnosti, a podpořit novou vládu v boji proti organizacím Dá´iš, Ansár aš-Šaría a všem skupinám, které se hlásí k al-Káidě a působí v Libyi; vítá rozhodnutí k ustavení prozatímního bezpečnostního výboru, který by měl usnadnit uplatňování bezpečnostních ujednání vymezených v libyjské politické dohodě;

12.  je stále znepokojen šířením zbraní, munice a výbušnin a pašováním zbraní, což představuje nebezpečí pro obyvatelstvo a ohrožuje stabilitu Libye i celého regionu; s hlubokým znepokojením konstatuje, že dochází k posilování teroristického centra v jižní Libyi, které, nebudou-li přijata okamžitá opatření, může být značnou hrozbou, neboť slouží jako výcviková základna organizace Dá´iš; konstatuje, že je ve vlastním bezpečnostním zájmu Unie, aby podpořila libyjské orgány v úsilí o vymýcení teroristických skupin na území Libye, zamezení volného pohybu zbraní, odzbrojení všech soukromých skupin a rozbití všech ozbrojených skupin a zločineckých sítí, které využívají území Libye či na něm působí;

13.  zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout okamžité kroky, aby byly rozbity veškeré ozbrojené skupiny a snížil se příliv zbraní do země, a dále je třeba důrazněji vystoupit proti regionálním aktérům, kteří přispívají ke konfliktu tím, že poskytují zbraně nebo jinou vojenskou podporu; zdůrazňuje, že se vážně obává toho, že by se dodávky zbraní do Libye mohly ocitnout ve špatných rukou; opakovaně potvrzuje, že v souladu s mezinárodními závazky Libye, včetně příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, musí být vláda národní jednoty jediným a výlučným orgánem, který je oprávněn dovážet zbraně a munici; zdůrazňuje, že je zapotřebí vybudovat jednotnou a robustní národní armádu, která bude podléhat velení vlády národní jednoty a bude schopna ovládat celé území Libye, včetně jejích vod, zajistí bezpečnost na hranicích země a bude bojovat s vnitřními i vnějšími hrozbami;

14.  opakovaně připomíná stěžejní závazek EU podporovat suverenitu, nezávislost, jednotu a územní celistvost Libye; připomíná rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2174 z roku 2014 a č. 2213 z roku 2015, které rozšiřují stávající mezinárodní sankce vůči Libyi tak, aby zahrnovaly trestní odpovědnost osob zapojených do činností „ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Libye nebo znemožňujících nebo podkopávajících úspěšné dokončení její politické transformace“ či poskytujících podporu pro tyto činnosti;

15.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit nestrannost a nezávislost finančních institucí a podniků působících v oblasti těžby ropy, které podléhají vládě národní jednoty, a zejména Libyjské centrální banky, Národní ropné společnosti a Libyjské investiční agentury; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby tyto instituce fungovaly transparentně a zodpovědně, a to i s ohledem na opětovné vymáhání odcizeného majetku státu ve prospěch všeho libyjského lidu a demokratické vlády;

16.  opakovaně připomíná svou výzvu určenou místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce, aby přezkoumala mandát mise EU pro pomoc na hranicích v Libyi (EUBAM), která je v současnosti pozastavena a umístěna v Tunisku, a zohlednila měnící se situaci v zemi s cílem navrhnout řádně koordinovanou misi SBOB, která by spolupracovala s vládou národní jednoty, OSN a s regionálními partnery; domnívá se, že by mise SBOP měla usilovat o podporu provádění libyjské politické dohody, měla by být přednostně zaměřena na reformu bezpečnostního sektoru (SSR) a na odzbrojení, demobilizaci a opětovné začlenění (DDR) a rovněž by měla řešit další naléhavé záležitosti související se správou podporující začlenění;

17.  vyjadřuje, že je nutné, aby byly oblasti, na které budou poskytovány prostředky, vybírány obezřetně z důvodu nestability, která je průvodním rysem v řadě zemí jižního Středomoří, a revize evropské politiky sousedství; domnívá se, že evropský nástroj sousedství na období 2014–2020 by měl v rámci svých priorit zahrnovat činnosti, které pomohou vytvořit sociálněekonomické podmínky pro transformaci, včetně vytváření pracovních míst a odborného vzdělávání mladých lidí v Libyi, mezikulturního a mezináboženského dialog a poskytování odborného poradenství pro zlepšení kontroly hranic;

18.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, libyjské vládě národní jednoty, generálnímu tajemníkovi OSN, Lize arabských států a Africké unii.

 

(1)

Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 114.

(2)

Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 192.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0028.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0010.

(5)

Úř. věst. L 138, 24.5.2013, s. 15.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0076.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0271.

Právní upozornění - Ochrana soukromí