NÁVRH USNESENÍ o situaci v Eritreji
2.3.2016 - (2016/2568(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Charles Tannock, Mark Demesmaeker, Ryszard Antoni Legutko, Arne Gericke, Mirosław Piotrowski, Ryszard Czarnecki, Edward Czesak, Ruža Tomašić, Angel Dzhambazki za skupinu ECR
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0318/2016
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Eritreji,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. března 2016,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na ústavu Eritreje z roku 1997,
– s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů, jejímž signatářem je i Eritrea, a zejména na články 6, 7 a 9 této charty,
– s ohledem na článek 9 dohody o partnerství AKT-EU ve znění z roku 2005 (dohoda z Cotonou), jejíž signatářem je i Eritrea,
– s ohledem na zprávu Vyšetřovací komise OSN pro lidská práva v Eritreji – A/HRC/29/42 ze dne 4. června 2015,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2224 (2015) ze dne 23. října 2015,
– s ohledem na přehled UNHCR o Eritreji z roku 2015,
– s ohledem na zprávu organizace Christian Solidarity Worldwide pro Vyšetřovací komisi OSN pro lidská práva v Eritreji ze dne 30. ledna 2015,
– s ohledem na prohlášení k vojenské službě č. 82/1995 zveřejněné dne 23. října 1995 v Eritrean Gazette,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že po třicetiletém boji za nezávislost, který skončil v roce 1991, Eritrejci v naprosté většině hlasovali v referendu v roce 1993 pro nezávislost; vzhledem k tomu, že nová ústava, která plně respektuje lidská práva, byla schválena a ratifikována v roce 1997, avšak nebyla provedena;
B. vzhledem k tomu, že parlamentní volby plánované na rok 2001 byly odloženy na neurčito v důsledku pohraničního konfliktu s Etiopií a na jejich konání se stále čeká, a vzhledem k tomu, že jediná politická strana, jejíž existence je povolena, je Lidová fronta za demokracii a spravedlnost (PFDJ); vzhledem k tomu, že Národní shromáždění se nesešlo od roku 2002 a působit mohou pouze vládní sdělovací prostředky;
C. vzhledem k tomu, že Isaias Afwerki je jediným prezidentem Eritreje od vyhlášení nezávislosti v roce 1993, jeho vláda je zvláště od roku 2001 značně autokratická a represivní a za jeho vlády se společnost velmi militarizovala;
D. vzhledem k tomu, že podle zákona mají všichni Eritrejci, ženy i muži, ve věku 18 až 40 let povinnost aktivní vojenské služby v délce 18 měsíců a až do věku 50 let zůstávají v záloze; vzhledem k tomu, že v praxi se odvody konají často ve školách, a to včetně dětí mladších 15 let;
E. vzhledem k tomu, že v průběhu vojenské služby, především v průběhu vojenského výcviku, dochází k sexuálnímu zneužívání dívek a mnoho dívek a žen se snaží vyhnout se vojenské službě prostřednictvím sňatku nebo mateřství nebo jsou k tomu donuceny rodinnými příslušníky; vzhledem k tomu, že vojenská služba, která trvá oficiálně 18 měsíců, může být v období „národní krize“ prodloužena;
F. vzhledem k tomu, že podle studie provedené na London South Bank University s 200 uprchlými odvedenci byla průměrná délka vojenské služby 6,5 roku a někteří sloužili i více než 12 let, přičemž mnoho mladých lidí z Eritreje uprchlo, aby se odvodu vyhnuli;
G. vzhledem k tomu, že OSN obnovila své embargo na dodávky zbraní do Eritreje s odvoláním na ohrožení míru a stability regionu a zdůraznila svůj požadavek, aby Eritrea Somálsku a Monitorovací skupině pro Somálsko a Eritreu (SEMG) zpřístupnila informace týkající se džibutských bojovníků, kteří jsou pohřešováni od konfliktů, k nimž došlo v roce 2008;
H. vzhledem k tomu, že v polovině roku 2015 bylo z celkového počtu 6 500 000 obyvatel Eritreje 444 000 uprchlíků a žadatelů o azyl; vzhledem k tomu, že relativně vysoký počet mladistvých bez doprovodu pocházejících z Eritreje je ohrožen obchodováním s lidmi;
I. vzhledem k tomu, že v roce 2015 překročilo 39 000 eritrejských uprchlíků a migrantů Středozemní moře ze severní Afriky do Itálie, v důsledku čehož se Eritrea stala zemí původu největšího množství uprchlíků přicházejících do Itálie;
J. vzhledem k tomu, že v Eritreji dochází k systematickému, rozšířenému a hrubému porušování lidských práv pod záštitou vlády, včetně všeobecného sledování občanů, přísné kontroly pohybu jak uvnitř země, tak osob, které se snaží zemi opustit, a naprostého potlačování svobody projevu a závažného porušování náboženské svobody a svobody vyznání; vzhledem k tomu, že některé formy porušování práv mohou představovat zločiny proti lidskosti;
K. vzhledem k tomu, že eritrejský režim projevuje dlouhodobou nelibost vůči všem náboženstvím, která považuje za konkurenci a nebezpečí pro loajalitu a za příčinu rozdělení státu, a proto jsou všechna náboženství pronásledována; vzhledem k tomu, že bývalý patriarcha eritrejské ortodoxní církve Tewahedo byl od roku 2007 až do své smrti v prosinci 2015 držen v domácím vězení; vzhledem k tomu, že mnoho kněží, farářů a dalších církevních představitelů je drženo buď v domácím vězení, nebo ve věznicích;
L. vzhledem k tomu, že tisíce Eritrejců jsou nadále zadržovány nebo souzeny v život ohrožujících podmínkách v zařízeních po celé zemi, v nichž se běžně provádí mučení;
1. vyzývá Eritreu, aby v plném rozsahu provedla svou ratifikovanou ústavu a uzákonila práva v ní zakotvená, zejména práva uvedená v článcích 17 a 19;
2. vyzývá Eritreu, aby podepsala, ratifikovala a bezodkladně uzákonila Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a aby v plném rozsahu dodržovala své závazky podle Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Africkou chartu lidských práv a práv národů, přičemž oba tyto dokumenty zakazují mučení;
3. naléhavě vyzývá k ukončení svévolného věznění, násilných zmizení a časově neomezeného zadržování bez obvinění nebo soudního procesu; zdůrazňuje, že eritrejská vláda musí postavit všechny dlouhodobě zadržované osoby před řádné soudy v přítomnosti mezinárodních pozorovatelů, nebo je propustit, a že všechny svévolně a protiprávně zadržované osoby by měly být okamžitě propuštěny;
4. vyzývá vládu, aby uznala porušování lidských práv a zajistila vyvození odpovědnosti za porušování lidských práv v minulosti, včetně – nikoli však výlučně – za popravy bez řádného soudu, násilná zmizení, mučení, nezákonné zadržování, sexuální násilí a nucenou práci, a to i v rámci vojenské služby;
5. doporučuje ukončit časově neomezenou vojenskou službu a omezit ji na dobu 18 měsíců pro všechny stávající i budoucí odvedence ve věku 18 a více let a zavést ustanovení týkající se odpíračů vojenské služby na základě svědomí;
6. odsuzuje skutečnost, že eritrejská vláda používá „daň z diaspory“, kterou vybírá pomocí vydírání a dalších nezákonných prostředků od Eritrejců pobývajících mimo Eritreu a používá ji v rozporu s rezolucemi OSN na financování ozbrojených skupin v sousedních zemích, čímž destabilizuje region;
7. vyjadřuje velké obavy z vysokého počtu eritrejských uprchlíků, kteří se pokoušejí přeplout Středozemní moře do Evropy, a za hlavní důvod považuje nedemokratický a totalitní režim v Eritreji; naléhavě žádá prezidenta a vládu Eritreje, aby neprodleně zahájili reformy;
8. je pevně přesvědčen, že k migraci z Eritreje přispívají nejenom hospodářské podmínky země, ale i kruté podmínky a nesvoboda, které vláda uplatňuje na občany, zejména časově neomezené vojenské odvody; upozorňuje Komisi, že stále větší pomoc z Evropského rozvojového fondu tyto problémy neřeší;
9. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Panafrickému parlamentu, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, Africké unii a prezidentovi, parlamentu a vládě Eritreje.