Návrh usnesení - B8-0465/2016Návrh usnesení
B8-0465/2016

NÁVRH USNESENÍ o situaci v Polsku

11.4.2016 - (2015/3031(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Syed Kamall, Ryszard Antoni Legutko, Anna Elżbieta Fotyga, Tomasz Piotr Poręba, Ryszard Czarnecki, Karol Karski, Jadwiga Wiśniewska, Sławomir Kłosowski, Edward Czesak, Janusz Wojciechowski, Stanisław Ożóg, Zbigniew Kuźmiuk, Zdzisław Krasnodębski, Roberts Zīle, Czesław Hoc, Marek Jurek za skupinu ECR

Postup : 2015/3031(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0465/2016
Předložené texty :
B8-0465/2016
Rozpravy :
Přijaté texty :

B8-0465/2016

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Polsku

(2015/3031(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii a článek 6 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na polskou ústavu, zejména na články 2, 10, 190, 194, 195 a 197 této ústavy,

–  s ohledem na zákon o ústavním soudu ze dne 25. června 2015 a jeho následné změny,

–  s ohledem na usnesení, která dne 25. listopadu 2015 přijal Sejm Polské republiky, o nedostatečné právní síle usnesení Sejmu ze dne 8. října 2015 o volbě soudců ústavního soudu,

–  s ohledem na jednací řád Sejmu Polské republiky,

–  s ohledem na stanovisko Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátské komise) č. 833/2015 k novele zákona o polském ústavním soudu ze dne 25. června 2015,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise CDL-STD(1997)020,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že současná polská vláda má nejsilnější demokratický mandát, jaký kdy tato země měla od pádu komunistického režimu;

B.  vzhledem k tomu, že novela zákona o ústavním soudu, kterou předchozí vláda přijala dne 25. června 2015, byla zavedena za účelem obsazení pěti funkčních míst soudců, která by byla za normálních okolností dostupná až po demokratických volbách konaných dne 25. října 2015, čímž vláda na poslední chvíli změnila složení soudu;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 21 zákona o ústavním soudu z roku 2015 musí každá osoba zvolená do funkce soudce ústavního soudu složit přísahu do rukou prezidenta, což je povinnost, bez níž se žádná osoba nemůže stát ústavním soudcem;

D.  vzhledem k tomu, že polský parlament novelizoval dne 19. listopadu a 22. prosince 2015 zákon o ústavním soudu z roku 2015, kterým se stanoví pravidla postupu při přezkumu ústavnosti v souladu s článkem 197 polské ústavy;

E.  vzhledem k tomu, že presumpce ústavnosti řádně vyhlášeného zákona je základní ústavní zásadou, jejíž dodržení je nezbytné k zajištění právního státu při přezkumu ústavnosti každého zákona;

F.  vzhledem k tomu, že prezident Polské republiky může podle čl. 122 odst. 3 polské ústavy postoupit právní akt k přezkumu ústavnosti, učiní-li tak před jeho vstoupením v platnost;

G.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby rozsudky ústavního soudu byly přijímány v rámci řádného postupu, což je podmínka sine qua non, bez které nelze rozhodnutí ústavních soudců považovat za rozsudky ve smyslu článku 190 polské ústavy, a aby tudíž byly předmětem úředního vyhlášení;

H.  vzhledem k tomu, že Polsko požádalo Benátskou komisi, aby prošetřila ustanovení nového zákona, který stanovuje pravidla rozhodování ústavního soudu;

I.  vzhledem k tomu, že stanovisko Benátské komise č. 833/2015 bylo Sejmu Polské republiky předloženo dne 11. března 2016;

1.  zdůrazňuje, že novela zákona o ústavním soudu přijatá dne 25. června 2015 a volba pěti soudců dne 8. října 2015, která se konala těsně před parlamentními volbami pořádanými dne 25. října 2015, vyvolávají v současné době spor, jehož předmětem je ústavní soud;

2.  zdůrazňuje, že předchozí vláda si zajistila převážnou většinu 14 z 15 soudců ústavního soudu, čímž porušila základní zásadu plurality soudů a jednala v rozporu s doporučeními Benátské komise z roku 1997, v nichž se uvádí, že „vládnoucí strana by neměla mít možnost dosáhnout toho, aby všichni jmenovaní soudci odpovídali jejím představám“;

3.  zdůrazňuje, že nový parlament zrušil tato jmenování v rámci řádného samoopravného postupu, a zdůrazňuje, že neexistují žádné důvody odepřít nově zvolenému parlamentu právo rozhodnout o správnosti jeho předchozího rozhodnutí v rámci téhož postupu;

4.  poukazuje na skutečnost, že cílem novely zákona o ústavním soudu z roku 2015, kterou zavedla vláda strany Právo a spravedlnost, je zjednodušit postupy, pokud jde o konkrétní přezkum ústavnosti, a zajistit transparentnější pravidla pro politický abstraktní přezkum ústavnosti a současně v tomto ohledu omezit svobodnou diskreční pravomoc předsedy ústavního soudu;

5.  zdůrazňuje, že rozhodnutí ústavního soudu ze dne 9. března 2016 bylo posouzeno a přijato 12 místo nejméně 13 soudci, což představuje zjevné porušení postupů podle polského práva a je v rozporu s článkem 197 ústavy, na jehož základě se ústavní soud musí řídit svým jednacím řádem vyplývajícím ze zákona; kromě toho zdůrazňuje, že podle článku 7 ústavy je vláda povinná dodržovat zásadu zákonnosti a nesmí uveřejnit žádná rozhodnutí přijatá ve zjevném rozporu s předepsaným postupem;

6.  vítá rozhodnutí předsedy Sejmu Polské republiky jmenovat skupinu odborníků, která bude otevřená zástupcům všech politických stran a jejíž úlohou bude vypracovat doporučení pro budoucí činnost parlamentu a v co největší míře uplatňovat doporučení Benátské komise v příslušné systémové oblasti, a to na základě přesvědčení, že činnost ústavního soudu by měla být co nejtransparentnější a přístup k tomuto soudu co nejširší;

7.  zdůrazňuje, že předseda Benátské komise ve svých připomínkách jasně vyjádřil, že reforma ústavního soudu je vnitřní záležitostí Polska, kterou by se měly zabývat příslušné vnitrostátní orgány; zdůrazňuje, že tento přístup je v souladu se zásadou subsidiarity zakotvenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii;

8.  v této souvislosti zdůrazňuje, že danou otázku je možné řádně vyřešit jen za předpokladu, že všichni účastníci polské politické scény budou jednat zodpovědně a dosáhnou kompromisu;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, členským státům, Radě Evropy a Evropské komisi pro demokracii prostřednictvím práva.