NÁVRH USNESENÍ o statusu tržního hospodářství Číny
10.5.2016 - (2016/2667(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Marine Le Pen, Matteo Salvini, Franz Obermayr, Edouard Ferrand, Barbara Kappel za skupinu ENF
Evropský parlament,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[1],
– s ohledem na protokol o přistoupení Číny ke Světové obchodní organizaci (WTO),
– s ohledem na prohlášení Rady a Komise ze dne 10. května 2016 o statusu tržního hospodářství Číny,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie a Čína patří k největším obchodním mocnostem na světě, že Čína je druhým největším obchodním partnerem EU a EU je hlavním obchodním partnerem Číny, při čemž hodnota jejich obchodních výměn přesahuje jednu miliardu EUR denně;
B. vzhledem k tomu, že veškerá rozhodnutí o tom, jak přistupovat k dovozům z Číny po prosinci roku 2016, by měla zajišťovat soulad právních předpisů EU s ustanoveními WTO;
C. vzhledem k tomu, že navzdory přistoupení Číny k WTO před téměř 15 lety nepovažuje tuto zemi žádný z jejích hlavních obchodních partnerů za tržní hospodářství, a vzhledem k tomu, že neexistence volně fungující poptávky a nabídky vedly k vypracování oddílu 15 protokolu o přistoupení, který se stal základem pro odlišné zacházení se zbožím dováženým z Číny v zájmu ochrany před dumpingovými cenami;
D vzhledem k tomu, že automatické ukončení platnosti oddílu 15 písm. a) bodu ii) protokolu o přistoupení Číny k WTO neznamená automatické přiznání statusu tržního hospodářství celé čínské ekonomice; vzhledem k tomu, že zbývající ustanovení oddílu 15 písm. a) odst. i) budou i nadále sloužit jako právní základ pro uplatňování nestandardní metodiky na dovozy z Číny po roce 2016;
E. vzhledem ke stávající míře vlivu státu na čínské hospodářství, kvůli níž rozhodnutí firem týkající se cen, nákladů, výstupů a vstupů nereagují na signály na trhu odrážející nabídku a poptávku;
F. vzhledem k tomu, že nadměrná výrobní kapacita Číny má již na EU silný sociální, ekonomický a environmentální vliv, jak ukazují nedávné neblahé dopady na ocelářský průmysl EU, a vzhledem k tomu, že pokud by byl Číně udělen status tržního hospodářství, mohlo by to vést ke značným sociálním dopadům na pracovní místa v EU a podle studie Ústavu hospodářské politiky (Economic Policy Institute) by to mohlo ohrozit více než 3,5 milionu pracovních míst;
G. vzhledem k tomu, že z nedávno zahájených veřejných konzultací o případném udělení statusu tržního hospodářství Číně by mohly vyplynout další informace, jež by mohly být užitečné pro řešení tohoto problému;
1. připomíná význam spolupráce mezi členskými státy a EU a Čínou; bere na vědomí rozhodnutí Číny, jakožto svrchovaného státu, uplatňovat politiku intervencionismu do hospodářství a obchodu;
2. zdůrazňuje, že Čína není tržním hospodářstvím a že nesplnila pět kritérií, která EU stanovila pro definování takových zemí;
3. vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila obavy, které vyjadřují zástupci průmyslu EU a různé zúčastněné strany ohledně dopadu na pracovní místa v EU, udržitelný hospodářský růst ve všech dotčených výrobních odvětvích a na průmysl EU jako celek, a aby zajistila konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku;
4. vyzývá Komisi, aby posílila účinnou ochranu obchodu;
5. naléhavě proto vyzývá Komisi, aby Číně neudělovala status tržního hospodářství;
6. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.