NÁVRH USNESENÍ o obchodních vztazích mezi EU a Čínou a statusu tržního hospodářství
10.5.2016 - (2016/2667(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Helmut Scholz, Eleonora Forenza, Fabio De Masi, Stelios Kouloglou, Paloma López Bermejo, Barbara Spinelli, Merja Kyllönen, Patrick Le Hyaric, Lola Sánchez Caldentey, Tania González Peñas, Xabier Benito Ziluaga, Estefanía Torres Martínez, Miguel Urbán Crespo za skupinu GUE/NGL
B8-0610/2016
Usnesení Evropského parlamentu o obchodních vztazích mezi EU a Čínou a statusu tržního hospodářství
Evropský parlament,
– s ohledem na antidumpingové právní předpisy EU (nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství)[1],
– s ohledem na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a 11. konferenci smluvních stran, na které se setkaly smluvní strany Kjótského protokolu (COP/CMP 11) a která se konala na v Paříži od 30. listopadu do 11. prosince 2015, a s ohledem na pařížskou dohodu,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. března 2016 nazvané „Ocelářství – Jak v Evropě ochránit udržitelná pracovní místa a růst“ (COM(2016)0155),
– s ohledem na protokol o přistoupení Číny ke Světové obchodní organizaci (WTO),
– s ohledem na strategii EU pro obchodní politiku „Obchod pro všechny“, zejména na její důraz na spravedlivý obchod,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Čínou,
– s ohledem na rozhodnutí Všečínského shromáždění lidových zástupců o 13. pětiletce Číny,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie a Čína patří mezi největší hospodářské a obchodní mocnosti na světě, přičemž Čína je druhým největším obchodním partnerem EU a EU je největším obchodním partnerem Číny a hodnota vzájemných obchodních toků výrazně přesahuje 1 miliardu EUR denně;
B. vzhledem k tomu, že i když Číně nebyl přidělen status tržního hospodářství, nejsou obchodní vztahy Evropy a Číny vyvážené a obchodní deficit mezi EU a Čínou dosáhl v roce 2015 historicky rekordních 180 miliard EUR;
C. vzhledem k tomu, že v roce 2015 čínské investice v EU poprvé přesáhly objem investicí EU v Číně; vzhledem k tomu, že čínský trh je hlavním zdrojem ziskovosti několika průmyslových odvětví a značek EU;
D. vzhledem k tomu, že každé rozhodnutí o tom, jak řešit dovoz z Číny a vývoz do Číny po prosinci 2016, by mělo zajistit soulad práva EU s mezinárodním právem a v kontextu vývoje, který směřuje k multipolárnímu uspořádání světa, by mělo chránit pracovní místa a průmysl v EU;
E. vzhledem k tomu, že dohody o volném obchodu a WTO jsou hlavními tržními nástroji pro deregulaci obchodních vztahů a liberalizaci ekonomik na úkor zaměstnanců a občanů; vzhledem k tomu, že uvedené nástroje nejen zachovávají hegemonii bohatých a rozvinutých zemí, ale i vykořisťování nejchudších světových regionů, a tak nerovnosti mezi zeměmi a národy;
F. vzhledem k tomu, že po přistoupení Číny k WTO bylo pro přístupovou fázi uzavřeno přechodné ujednání, které umožňovalo zvláštní metodiku výpočtu dumpingu, jež byla uvedena v oddíle 15 protokolu o přistoupení a která slouží jako základ pro odlišné zacházení s produkty dováženými z Číny;
G. vzhledem k tomu, že ve zbývající části oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO tato organizace uznává, že se na Čínu mohou vztahovat zvláštní pravidla při antidumpingových šetřeních, a nadále poskytuje právní základ pro uplatňování nestandardní metodiky na produkty dovážené z Číny i po roce 2016; vzhledem k tomu, že pokud by se Čína rozhodla podat stížnost na antidumpingová opatření, která by po prosinci 2016 jednostranně zavedl některý člen WTO, přijala by porota WTO rozhodnutí, v němž by jasně stanovila výklad dotčeného textu;
H. vzhledem k tomu, že krize, které čelí několik členských států, byla v první řadě způsobena absencí poptávky v důsledku tlaku na snižování příjmů pracovníků a vysoké nezaměstnanosti a dále nesprávnými politickými a hospodářskými rozhodnutími, např. deregulací a liberalizací vnucenými na jedné straně jednotným trhem a dalšími evropskými mechanismy a na druhé straně členstvím v institucích, jako je WTO;
I. vzhledem k tomu, že nadměrná výrobní kapacita Číny a dramatický pokles vnitřní poptávky v EU způsobený pokračující hospodářskou krizí již mají vážné dopady na společnost, hospodářství a životní prostředí v EU, jak se před nedávnem negativně projevilo v ocelářství EU; vzhledem k tomu, že bude-li Číně udělen status tržního hospodářství, může to mít vážné sociální dopady na zaměstnanost v EU;
J. vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ stanoví za cíl zvýšení podílu průmyslu na HDP EU na 20 % do roku 2020;
K. vzhledem k tomu, že úsporná opatření a neoliberální politiky, které členským státům a jejich občanům ukládá rámec EU pro správu ekonomických záležitostí, rovněž postihují jejich průmyslová odvětví a vedou k dlouhodobé hospodářské stagnaci a krizi, vysoké nezaměstnanosti, ztrátě pracovních míst a k omezování sociálních a pracovních práv; vzhledem k tomu, že je třeba bezodkladně upustit od rámce EU pro správu ekonomických záležitostí, včetně jednotného trhu, a zejména od současných průmyslových, investičních a fiskálních politik, aby se pomocí skutečného plánu veřejných investic prosadilo a podpořilo hospodářské oživení, tvorba pracovních míst a udržitelný růst;
1. s politováním konstatuje, že při veřejných konzultacích uspořádaných Komisí nebyly vyslyšeny nejdůležitější zúčastněné strany v ocelářském sektoru;
2. znovu potvrzuje význam strategického partnerství EU s Čínou založeného na vzájemné a spravedlivé spolupráci;
3. vyzývá Komisi, aby připravila návrh mandátu pro jednání EU s Čínou o dvoustranné dohodě o pravidlech spravedlivé soutěže a společných opatřeních na potírání hospodářského, sociálního a environmentálního dumpingu;
4. zdůrazňuje, že Čína dosud nesplnila pět kritérií, která EU stanovila pro udělení statusu tržního hospodářství;
5. zdůrazňuje, že Čína sama sebe definuje jako socialistickou tržní ekonomiku; připomíná, že ve všech tržních ekonomikách by měla být svoboda trhů omezena a že odpovědné správní orgány by měly mít kompetence k alespoň občasným zásahům v zájmu prosperity obyvatelstva a právo podpořit nebo utlumit poptávku či povzbudit soutěž, aby zabránily vytváření monopolů; zdůrazňuje, že pět kritérií, která EU stanovila pro vymezení tržního hospodářství, se mohou lišit v míře státních zásahů prováděných v čínském tržním hospodářství v nejlepším zájmu občanů;
6. vyzývá Komisi, aby se svými hlavními mezinárodními partnery koordinovala, jakým způsobem lze co nejlépe zajistit, aby všechna ustanovení oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, s výjimkou čl. 15 písm. a) pododstavce ii), mohla získat plný právní význam v rámci jejich vnitrostátních právních předpisů;
7. vyzývá Komisi, aby pečlivě přihlédla k obavám odborových svazů, průmyslu a různých zúčastněných stran v EU ohledně důsledků pro pracovní místa a udržitelný hospodářský růst pro všechna dotčená výrobní odvětví v Unii i pro průmysl EU jako celek a aby zajistila ochranu pracovních míst v EU a dodržování jejích sociálních a environmentálních standardů;
8. je přesvědčen o tom, že EU by neměla Číně udělit neoliberální status tržního hospodářství, zejména s ohledem na skutečnost, že EU v současnosti nemá modernizované, transparentní a spravedlivé právní předpisy o nástrojích na ochranu trhu; domnívá se, že EU by v rámci antidumpingových a antisubvenčních šetření dovozu produktů čínských společností za podezřele nízké ceny měla uplatňovat nestandardní metodiku, přičemž by měla v plném rozsahu respektovat ty části oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny, jejichž platnost v prosinci 2016 nevyprší;
9. vyzývá Radu, aby se urychleně snažila dosáhnout dohody s Parlamentem ve věci modernizace nástrojů Unie na ochranu obchodu;
10. vyzývá Komisi, aby zajistila efektivnější nástroj na ochranu obchodu, který by průmyslu EU zaručoval stejné podmínky, jako má Čína a další třetí země;
11. vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla o státní podpoře tak, aby státy mohly zasahovat ve prospěch sociálně a ekologicky přínosných projektů a pomáhat malým a středním podnikům a průmyslovým odvětvím v těžké situaci tím, že přispějí na obnovu jejich výrobních kapacit, jež byly těžce postiženy krizí; žádá, aby byla v rámci WTO přijata komplexní strategie obchodní politiky, která by umožnila zapojení veřejného sektoru v zájmu zachování pracovních míst a podpory průmyslové politiky;
12. opakuje svou žádost o důkladnou reformu pravidel WTO tak, aby v mezinárodním obchodu byly plně zohledňovány základní pracovní standardy Mezinárodní organizace práce i příslušné environmentální a sociální normy;
13. žádá, aby v souladu s pravidly WTO bylo dočasně přijato kompenzační mezistátní opatření v souvislosti s uhlíkem, které by se týkalo určitých dovážených produktů ze strategických odvětví, jako jsou ocel, keramika, další kovy, plasty a průmyslové formy, aby byla plněna dohoda COP21 a podpořeny nejekologičtější továrny;
14. žádá, aby byla vypracována opatření na označování udržitelných průmyslových výrobků, aby se tak vytvořily pobídky pro nejekologičtější továrny a průmyslové zboží;
15. vyzývá Komisi, aby na mezinárodních fórech, jako jsou WTO a UNCTAD, prosazovala dohodu o moderní definici hospodářského, sociálního a environmentálního dumpingu, aby se nalezlo mnohostranné řešení, které bude vhodné jak pro současné složité vlastnické modely, tak pro ochranu pracovníků a spotřebitelů ve všech segmentech nových celosvětových hodnotových řetězců;
16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. L 143, 22.12.2009, s. 51.