Postup : 2016/2699(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0726/2016

Předložené texty :

B8-0726/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 08/06/2016 - 12.17
CRE 08/06/2016 - 12.17
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 208kWORD 110k
1.6.2016
PE596.892v01-00
 
B8-0726/2016

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o situaci ve Venezuele (2016/2699(RSP))


Javier Couso Permuy, Marina Albiol Guzmán, João Pimenta Lopes, Neoklis Sylikiotis, Miguel Viegas, João Ferreira, Eleonora Forenza, Paloma López Bermejo, Takis Hadjigeorgiou, Sofia Sakorafa za skupinu GUE/NGL

Usnesení Evropského parlamentu o situaci ve Venezuele (2016/2699(RSP))  
B8-0726/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na kapitolu 1 čl. 1 odst. 2 Charty OSN z roku 1945, podle nějž má OSN za cíl „rozvíjet mezi národy přátelské vztahy, založené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a činit jiná vhodná opatření k posílení světového míru“,

–  s ohledem na článek 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článek 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, v nichž se uvádí, že „všechny národy mají právo na sebeurčení“ a že „na základě tohoto práva svobodně určují svůj politický statut a svobodně uskutečňují svůj hospodářský, sociální a kulturní vývoj“,

–  s ohledem na prohlášení hlav států a vlád ze summitu EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) konaného ze dne 27. ledna 2013, v němž signatáři opětovně potvrdili své odhodlání řídit se všemi cíli a zásadami zakotvenými v Chartě OSN a své rozhodnutí podporovat veškeré úsilí o dodržování zásady svrchované rovnosti všech států a respektování jejich územní celistvosti a politické nezávislosti,

–  s ohledem na vyhlášení Latinské Ameriky a Karibiku jako oblasti míru, jež bylo schváleno na summitech CELAC konaných v Havaně (Kuba) v roce 2014, Belénu (Kostarika) v roce 2015 a Quitu (Ekvádor) v roce 2016,

–  s ohledem na politické prohlášení a bruselské prohlášení hlav států a vlád ze summitu EU-CELAC konaného ve dnech 10. a 11. června 2015, v němž signatáři opětovně potvrdili své odhodlání řídit se všemi cíli a zásadami zakotvenými v Chartě OSN a své rozhodnutí podporovat veškeré úsilí o dodržování zásady svrchované rovnosti všech států, respektování jejich územní celistvosti a politické nezávislosti a podporovat řešení sporů mírovými prostředky a v souladu s právními předpisy a mezinárodním právem, a s poukazem na to, že organizace CELAC vyhlásila Latinskou Ameriku a Karibik za oblast míru,

–  s ohledem na zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí zakotvenou v Chartě OSN,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na zvolení Bolívarovské republiky Venezuela členem Rady OSN pro lidská práva v říjnu 2015 a na závěry posledního všeobecného pravidelného přezkumu Rady OSN pro lidská práva o Venezuele;

–  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961,

–  s ohledem na předcházející prohlášení generálního tajemníka Unie jihoamerických národů (UNASUR) ze dne 23. května 2016 v návaznosti na návštěvu UNASUR ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 21. května 2016,

–  s ohledem na rozhodnutí nejvyššího venezuelského soudu ohledně ústavnosti dekretu č. 2323 týkajícího se vyhlášení výjimečného stavu a mimořádné ekonomické situace, které bylo schváleno vládou,

–  s ohledem na iniciativu prezidenta Nicoláse Madura vytvořit a podporovat komisi pro zkoumání pravdy a reparace obětem násilí v souladu se zásadami právního státu a ústavním rámcem,

–  s ohledem na předchozí prohlášení o situaci ve Venezuele, která učinily organizace MEROCUR, UNASUR a CELAC, zejména na prohlášení, jež učinily všechny tři organizace o odmítnutí jednostranných sankčních opatření USA vůči Bolívarovské republice Venezuela,

–  s ohledem na prohlášení argentinského nositele Nobelovy ceny Adolfa Péreze Esquivela a papeže Františka I. o Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, o Venezuele, zejména na prohlášení její mluvčí ze dne 24. února 2015,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Venezuele, zejména na usnesení ze dne 24. května 2007(1), 23. října 2008(2), 7. května 2009(3), 11. února 2010(4), 8. července 2010(5), 24. května 2012(6), 27. února 2014(7), 18. prosince 2014(8) a 9. března 2015(9),

–  s ohledem na oficiální prohlášení generálního tajemníka UNASUR ze dne 28. května 2016 a dřívější prohlášení bývalého prezidenta Dominikánské republiky Leonela Fernándeze učiněná během návštěvy ekonomické skupiny z Venezuely;

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že některá odvětví ve Venezuele vedou poslední měsíce ve stále větší míře ekonomickou válku na základě zvyšování cen, pašování zboží a jeho manipulativního skladování; vzhledem k tomu, že mír a svrchovanost Venezuely čelí vnitřním i vnějším hrozbám v situaci, kdy se tato země potýká s mimořádnými sociálními, ekonomickými, politickými, přírodními a environmentálními problémy;

B.  vzhledem k tomu, že vláda Bolívarovské republiky Venezuela již několikrát odsoudila snahy opozice o destabilizaci míru a narušení demokratické stability země a zásahy namířené proti venezuelskému lidu s odkazem na „Operaci Jericho“, která proběhla dne 12. února 2014 jako pokus o svržení demokraticky zvolené vlády plánovaný krajně pravicovou opozicí a financovaný a podporovaný vládou USA za přispění řady vysoce postavených venezuelských vojenských funkcionářů, jakož i s poukazem na zintenzivňování ekonomické války v posledních měsících, podporu násilných aktů páchaných vůči civilistům, veřejným institucím, armádě a policii a sabotáž veřejných služeb za účasti opozičních vůdců, jako např. starosty Caracasu Antonia Ledezmy, Maríe Coriny Machadové a Leopolda Lópeze, kteří spáchali závažné činy a nyní se pokoušejí zmanipulovat mezinárodní veřejné mínění ve snaze o to, aby byli považováni za „politické vězně“;

C.  vzhledem k tomu, že Antonio Ledezma byl za svou údajnou účast na tomto spiknutí zatčen na základě zatykače vydaného úřadem nejvyššího státního zástupce a obviněn z konspirace a sdružování s kriminálním záměrem; vzhledem k tomu, že oba trestné činy, z nichž je obviňován, jsou definovány a stíhány venezuelským trestním zákoníkem a ústavním zákonem o potírání organizované trestné činnosti a financování terorismu;

D.  vzhledem k tomu, že násilné akty organizované venezuelskou krajní pravicí přispívají k vraždám řady vůdčích postav Spojené socialistické strany Venezuely (PSUV) – Omar Arcadio Guararima a Jhonny Rodríguez byli zavražděni v roce 2013; Juancha Montoya, Eliézer Otaiza, Efraín Enrique Larreal a Robert Serra v roce 2014; Dimas Gómez Chirinos, César Cristóbal Grisel Salazar, José Coraspe a Jean Carlos Añanguren v roce 2015 a Alfredis José Escandela Sánchez, Ricardo Durán, César Vera a Marco Tulio Carrillo v roce 2016 –, přičemž 28. května tohoto roku byl postřelen generálmajor ve výslužbě a bývalý velitel bolívarovských národních milic Félix Velásquez, který na následky svých střelných zranění zemřel v Caracasu; vzhledem k tomu, že ministr vnitra, spravedlnosti a míru Gustavo González López uvedl, že dvě ze zadržených osob podezřívaných ze spáchání této vraždy jsou aktivním členy policejních složek v Chacao, které jsou podřízeny starostovi Caracasu, jenž je příznivcem opozice;

E.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2014 oznámil prezident USA Barack Obama uvalení jednostranných a exteritoriálních sankcí vůči Venezuele na základě zákona, který schválil senát USA a podle něhož mají jednostranné a exteritoriální sankce uplatňované USA proti venezuelskému lidu a bolívarovské vládě platit až do roku 2019; vzhledem k tomu, že 33 latinskoamerických a karibských národů tyto jednostranné sankce USA vůči Venezuele odsoudilo a odmítlo; vzhledem k tomu, že v bruselském prohlášení učiněném na druhém summitu EU-CELAC vzali hlavní představitelé států a vlád EU na vědomí, že CELAC sankce USA vůči Bolívarovské republice Venezuela odmítá; vzhledem k tomu, že venezuelská vláda odpověděla ohlášením souboru opatření, kterými se provádějí články Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích;

F.  vzhledem k tomu, že dne 10. května 2016 místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová ve Štrasburku vyzvala intervenčním a velmi naléhavým způsobem Evropský parlament k podpoře uplatnění „jakéhokoli užitečného řešení“ situace ve Venezuele;

G.  vzhledem k tomu, že dne 17. května 2016 na zasedání Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění (EuroLat) vyzval místopředseda Evropského parlamentu Antonio Tajani k intervenci EU ve Venezuele;

H.  vzhledem k tomu, že jedním z prvků probíhající destabilizace ve Venezuele bylo a nadále je financování protivládních organizací a politických stran ze strany agentur USA, jako je USAID a Národní nadace pro demokracii, jež se pohybuje v řádu milionů dolarů a trvá již po více než 12 let; vzhledem k tomu, že prezident Obama povolil zvláštní fond ve výši 5,5 milionů dolarů na financování protivládních skupin ve Venezuele prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí USA;

I.  vzhledem k tomu, že v únoru 2014 byl zahájen plán „La Salida“ („Východ“) prostřednictvím demonstrací organizovaných studenty na výzvu pravicových a extrémně pravicových politických stran, který se změnil v násilnosti trvající několik měsíců s jasným cílem destabilizovat demokraticky zvolenou vládu Venezuely; vzhledem k tomu, že od února do června 2014 bylo 43 osob zabito a 878 osob zraněno; vzhledem k tomu, že tato strategie nebyla nová, neboť scénář je podobný průběhu převratu v roce 2002 a násilnostem, které následovaly po demokratickém zvolení prezidenta Madura v dubnu 2013; vzhledem k tomu, že čelní představitelé opozice poté odmítli uznat výsledky voleb a opakovaně eskalovali míru násilí; vzhledem k tomu, že v průběhu volební noci zemřelo v důsledku útoků na bolívarovské oslavy 11 Venezuelanů, z toho 2 děti;

J.  vzhledem k tomu, že venezuelský Výbor obětí násilností na pouličních barikádách a pokračující převrat (Comité de Víctimas de la Guarimba y el Golpe Continuado), vytvořený oběťmi násilí a jejich příbuznými, vyzval mezinárodní společenství k tomu, aby se zdrželo využívání lidských práv k politickým záměrům a nespolupracovalo s venezuelskými politickými subjekty, které se snaží utajit či zmanipulovat násilné akce a nenávist, jíž Venezuela trpěla od února 2014; vzhledem k tomu, že příbuzní obětí vyzvali ke stíhání osob odpovědných za tyto násilnosti a aby byla ukončena beztrestnost případů porušování lidských práv v zemi;

K.  vzhledem k tomu, že v květnu 2016 byl na žádost a z iniciativy prezidenta Madura zřízen v rámci UNASUR výbor, jenž má ve větší míře usilovat o podporu dialogu mezi venezuelskou vládou a opozicí za účelem řešení základních problémů této země; vzhledem k tomu, že ve skupině pracující na agendě pro dialog působí i bývalý španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero, bývalý prezident Panamy Martín Torrijos a bývalý prezident Dominikánské republiky Leonel Fernández; vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN Pan Ki-mun v této souvislosti podpořil probíhající iniciativy bývalých hlav států a vlád v zájmu podpory dialogu mezi venezuelskou vládou a opozicí pod záštitou organizace UNASUR;

L.  vzhledem k tomu, že převážná část národních i mezinárodních sdělovacích prostředků prezentuje situaci ve Venezuele jednostranně; vzhledem k tomu, že na základě manipulace s informacemi, zejména prostřednictvím sociálních sítí, se za účelem ospravedlnění intervence proti Venezuele šíří o této zemi fámy a dezinformace, mimo jiné ohledně údajné humanitární krize;

M.  vzhledem k tomu, že nositel Nobelovy ceny Adolfo Pérez Esquivel vyzval opakovaně k obraně demokracie ve Venezuele proti pokusům o destabilizaci vlády, varoval před tím, že v Latinské Americe se pomocí nových taktik množí pokusy o převrat, a veřejně odsoudil sdělovací prostředky ve vlastnictví nadnárodních korporací, jako jsou CNN a Fox News, za šíření válečné propagandy ve jménu míru a nenávisti ve jménu svobody;

N.  vzhledem k tomu, že za posledních 15 se ve Venezuele konalo 20 různých voleb; vzhledem k tomu, že poslední parlamentní volby vyhrála opozice, což prokazuje, že argument, že ve Venezuele neexistuje demokracie, je naprosto nepravdivý; vzhledem k tomu, že i navzdory demokratickým volbám odmítá vždy část opozice uznat legitimnost vlády; vzhledem k tomu, že při minulých volbách opozice oportunisticky uznala výsledky hlasování a vyzvala k dodržování venezuelské ústavy navzdory tomu, že se vždy stavěla proti; vzhledem k tomu, že ústava Bolívarovské republiky Venezuela zahrnuje mechanismy participační demokracie, např. ustanovení o referendu o odvolání prezidenta z funkce;

O.  vzhledem k tomu, že krajní pravice se ve Venezuele pokouší zmást veřejné mínění prohlášeními, že národní volební rada referendum o odvolání prezidenta blokuje; vzhledem k tomu, že opozice měla příležitost proces zahájit 10. ledna 2016, ale z nějakého důvodu tak neučinila a s návrhem čekala až do poslední chvíle, ačkoli věděla, jaké veškeré kroky je zapotřebí podniknout; vzhledem k tomu, že krajní pravice procedurální kroky neučinila a národní volební radu kritizuje pouze z toho důvodu, že se oportunisticky snaží změnit zákon podle vlastních představ;

P.  vzhledem k tomu, že krajní pravice se pokusila schválit zákon o amnestii, který by, pokud by existoval v některých evropských zemích, znamenal propuštění vrahů a teroristů; vzhledem k tomu, že krajní pravice ovšem tvrdí, že smyslem tohoto zákona by bylo propustit politické vězně; vzhledem k tomu, že ti, kteří jsou ve Venezuele vězněni, jsou odpovědni za zločiny proti venezuelskému lidu a jejich legitimní vládě, za vraždy civilistů během protestů v rezidenčních oblastech (tzv. „guarimbas“) a za další teroristické činy;

Q.  vzhledem k tomu, že Bolívarovská republika Venezuela byla za široké podpory zvolena členem Rady OSN pro lidská práva; vzhledem k tomu, že Bolívarovská republika Venezuela přijala 97 % doporučení vyplývajících ze všeobecného pravidelného přezkumu Rady OSN pro lidská práva, který se uskutečnil roce 2011; vzhledem k tomu, že 80 % doporučení bylo přímo aplikovatelných a venezuelský stát se zavázal k provedení dalších přijatých doporučení; vzhledem k tomu, že Venezuela byla v říjnu 2014 rovněž zvolena na období 2015–2016 do jednoho z pěti křesel obsazovaných na základě rotačního systému v Radě bezpečnosti OSN, a to 181 hlasy pro ze 193 členů OSN; vzhledem k tomu, že ve dnech 6. a 7. listopadu 2014 předstoupil venezuelský stát před výbor OSN proti mučení, který přezkoumal, jak dodržuje Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;

R.  vzhledem k tomu, že od roku 2006 do roku 2013 se Venezuela posunula v rámci indexu lidského rozvoje sledovaného OSN o 13 míst, na 71. místo z celkového počtu 187 zemí; vzhledem k tomu, že za posledních deset let zvýšila venezuelská vláda své výdaje na sociální oblast o více než 60,6 %; vzhledem k tomu, že Venezuela je dnes v tomto regionu zemí s nejmenší mírou nerovnosti;

S.  vzhledem k tomu, že podle Ekonomické komise OSN pro Latinskou Ameriku (CEPAL) snížila Venezuela podstatně míru chudoby a zvýšila naději dožití; vzhledem k tomu, že míra extrémní chudoby spadla v roce 2015 na rekordní hodnotu 5,4 % z 21 % v roce 1998; vzhledem k tomu, že Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) blahopřála venezuelské vládě k podstatnému snížení počtu lidí trpících podvýživou a k tomu, že tak splnila jeden z rozvojových cílů tisíciletí OSN;

T.  vzhledem k tomu, že Venezuela je pátým největším světovým vývozcem ropy a má největší prokázané zásoby ropy na světě; vzhledem k tomu, že podle návrhu rozpočtu na rok 2015 věnuje 38 % veřejných výdajů na sociální investice, včetně vzdělání, ubytování a městského rozvoje, zdravotní péče, sociálního zabezpečení, kultury, komunikací, vědy a techniky, což představuje 8,2 % venezuelského HDP;

U.  vzhledem k tomu, že Venezuela čelí ze strany USA a EU ostrým útokům, které mají politickou, diplomatickou, finanční, ekonomickou a mediální podobu, a zároveň se musí potýkat s fenoménem El Niño, jenž v posledních třech letech způsobuje nedostatek dešťových srážek, což vede k rostoucímu počtu oblastí postižených suchem a vysokými teplotami; vzhledem k tomu, že tato situace způsobila pokles úrovně vody v přehradě Guri, což prohlubuje energetickou krizi v zemi; vzhledem k tomu, že ekonomickou situaci Venezuely ovlivňují i klesající ceny ropy a její vláda se snaží udržet stávající sociální model a veškeré sociální výdobytky, kterých bylo dosaženo;

V.  vzhledem k tomu, že v této mimořádné situaci, kterou Venezuela prožívá, se prezident Maduro rozhodl vydat dekret č. 2323 týkající se výjimečného stavu a mimořádné ekonomické situace, jenž již přinesl některé pozitivní výsledky v ochraně pracovníků, domorodců a důchodců, kteří patří mezi skupiny obyvatel, jež jsou stávajícími mimořádnými okolnostmi postiženy;

W.  vzhledem k tomu, že byl zahájen dialog mezi zástupci vlády Bolívarovské republiky Venezuela a opozicí, jehož mediátory jsou José Luis Rodríguez Zapatero, Leonel Fernández a Martín Torrijos;

1.  důrazně odsuzuje stálou destabilizační kampaň vedenou proti Bolívarovské republice Venezuela prostřednictvím násilností, za okolností, které se podobají dřívějšímu pokusu o převrat v roce 2002; trvá na tom, že intervence na úkor svrchovanosti Venezuely rozhodně nevytvoří prostor pro dialog a mír, ale jen podpoří extremistické postoje sahající mimo rámec institučního a ústavního řádu země;

2.  odsuzuje výroky o údajné humanitární krizi ve Venezuele, které mají podpořit mezinárodní kampaň ve prospěch intervence;

3.  hluboce lituje ztrát na životech a vyjadřuje svou upřímnou soustrast i rodinám obětí opoziční zuřivosti; vyzývá k tomu, aby osoby odpovědné za spáchání daných zločinů nebo za podněcování k nim byly za své činy postaveny před soud; vyjadřuje svou úctu k soudnímu systému Bolívarovské republiky Venezuela, a odmítá proto jakékoli vměšování do probíhajících soudních řízení na vnitrostátní úrovni;

4.  vyjadřuje politování nad pučistickou minulostí části opozice, jako jsou Antonio Ledezma, María Corina Machado nebo Leopoldo López, která se v minulosti sama vyloučila z demokratického rámce pokusy o zničení venezuelského ústavního pořádku;

5.  znovu vyjadřuje plnou podporu a solidaritu venezuelskému národu, bolívarovskému procesu a zvolenému prezidentovi Nicolási Madurovi; připomíná, že plně respektuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí států, v souladu s mezinárodním právem; ostře odsuzuje jakékoli vměšování ze strany EU či jiné země do vnitrostátních záležitostí třetích zemí a vyjadřuje politování nad nejnovějšími prohlášeními Federiky Mogheriniové a Antonia Tajaniho; z týchž důvodů odsuzuje i rozhodnutí USA uvalit proti Venezuele sankce;

6.  odsuzuje využívání lidských práv jako záminky ke sledování politických cílů ze strany Evropského parlamentu, zvláště v případě Venezuely; připomíná, že jde o desáté usnesení Parlamentu o této zemi od roku 2007, kdy většina usnesení předešlých byla přijata v období před volbami nebo souběžně s destabilizačním procesem; varuje a je pevně přesvědčen, že existuje záměr využít Evropský parlament jako scénu pro manipulaci, na níž se budou vnitrostátní záležitosti Venezuely zneužívat ve prospěch španělské volební kampaně v souladu se zvláštními zájmy určitých politických stran v této zemi a bez jakékoli souvislosti s prioritami EU, která by měla upírat své úsilí k řešení výrazných sociálních a politických problémů, jež postihují její vlastní občany a její vlastní území;

7.  odmítá nedemokratické a vzbouřenecké cíle této destabilizační kampaně; upozorňuje na imperialistický zájem USA na zajištění přístupu k venezuelským zásobám ropy a na jejich politický cíl, jímž je oslabení zemí Bolívarovského svazu pro lid naší Ameriky – Obchodní dohody národů (ALBA-TCP);

8.  podporuje zásady obsažené ve vyhlášení Latinské Ameriky a Karibiku jako oblasti míru a naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby plně respektovalo toto vyhlášení ve vtazích s členskými státy CELAK, včetně závazku nevměšovat se přímo nebo nepřímo do vnitřních věcí jiných států a dodržovat zásadu národní suverenity, rovných práv a sebeurčení národů;

9.  zdůrazňuje, že dialog s třetími zeměmi by za žádných okolností neměl vyústit v omezování práva národů na sebeurčení; vyjadřuje politování nad tím, že EU a její členské státy příliš často upřednostňují diplomatické, politické nebo hospodářské cíle před lidskými právy, což navíc vede ke vzniku politiky dvojích standardů, která odporuje všeobecnému chápání lidských práv; odmítá, aby došlo k čemukoliv takovému, jako v Iráku, Afghánistánu, Sýrii nebo Libyi, kde se pod záminkou „zavádění demokracie a lidských práv“ dospělo k tomu, že celé regiony upadly do destrukce, války, chaosu a humanitární krize;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že se větší část mezinárodních sdělovacích prostředků se podílí na šíření fám a dezinformací s cílem navodit atmosféru násilí a destabilizace, která oslabí venezuelskou vládu; připomíná, že svoboda informací je jedním ze základních lidských práv, a žádá mezinárodní sdělovací prostředky, aby jednaly zodpovědně a o událostech informovaly nezaujatě, přesně a vyváženě, což v současné době nedělají;

11.  odsuzuje návrh zákona o amnestii předložený venezuelskou krajní pravicí, jehož hlavním smyslem je propustit vrahy, teroristy a osoby odpovědné za smrt nevinných lidí;

12.  vyjadřuje Venezuele a Latinské Americe svou hlubokou solidaritu v souvislosti s jevem El Niño a masivními dopady, které na Venezuelu má; důrazně vyzývá k mezinárodní solidaritě, pomoci a podpoře oblastí, které jsou tímto přírodním jevem postiženy;

13.  vítá provádění politik sociálního začleňování ve Venezuele založených na sociální odpovědnosti a spravedlnosti, rovnosti, solidaritě a lidských právech, které pomohly zmírnit nerovnosti v této zemi, zejména opatření sociálního rozvoje a podstatný pokrok při zmirňování chudoby v oblasti vzdělání, včetně odstranění negramotnosti v roce 2005 a zvýšení počtu vysokoškolských studentů;

14.  připomíná význam Venezuely při navazování a posilování spolupráce a v integračním procesu ve prospěch všech národů Latinské Ameriky; zdůrazňuje významné pokroky dosažené v regionální integraci a spolupráci ve prospěch národů Latinské Ameriky; vítá významné úspěchy, jichž dosáhly ALBA-TCP a CELAC v oblasti zdravotnictví, vzdělání, kultury a finanční integrace;

15.  konstatuje, že členské státy seskupení ALBA-TCP si jsou vědomy velkého úsilí, které venezuelská vláda vyvíjí při prosazování lidských práv, spravedlnosti a míru a na jejich ochranu a také v zájmu toho, aby zabránila realizaci plánů na mezinárodní intervenci proti Venezuele, které ohrožují stabilitu nejen jejich sesterské země, ale také celého regionu;

16.  podporuje prohlášení parlamentního shromáždění EuroLat vydané na jeho summitu konaném ve dnech 16. až 18. května 2016, v němž jsou s odkazem na výzvy, jimž některé členské státy tohoto biregionálního sdružení čelí, vyjádřeny obavy „v souvislosti s politickými, hospodářskými a sociálními důsledky ekonomické krize postihující mnoho evropských a latinskoamerických zemí“ a také „s ohledem na venezuelskou krizi“ a doporučuje se „nalézt průsečík zájmů, na jehož základě by představitelé vlády, národního shromáždění a politických stran mohli spolupracovat při hledání řešení v rámci venezuelské ústavy“;

17.  vítá iniciativu prosazovanou prezidentem Madurem za podpory organizace UNASUR v zájmu dialogu mezi zástupci vlády Bolívarovské republiky Venezuela a opozicí a podporuje UNASUR v úloze, kterou zastává, když jako priority tohoto dialogu prosazuje blaho občanů, mír, spravedlnost, pravdu, dobré vztahy mezi institucemi, posílení ekonomiky, ochranu právního státu, demokracii a respektování národní svrchovanosti, přičemž první setkání se konalo v Dominikánské republice za přítomnosti bývalých předsedů vlád a prezidentů José Luise Rodrígueze Zapatera (Španělsko), Leonela Fernándeze (Dominikánská republika) a Martína Torrijose (Panama);

18.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládě Bolívarovské republiky Venezuela, parlamentu zemí MERCOSUR, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění a latinskoamerickým regionálním orgánům, jako jsou UNASUR, ALBA-TCP a CELAC.

 

 

(1)

Úř. věst. C 120 E, 24.4.2008, s. 484.

(2)

Úř. věst. C 15 E, 21.1.2010, s. 85.

(3)

Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 113.

(4)

Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 69.

(5)

Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 130.

(6)

Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 88.

(7)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0176.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0106.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0080.

Právní upozornění - Ochrana soukromí