Postup : 2016/2695(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0851/2016

Předložené texty :

B8-0851/2016

Rozpravy :

PV 05/07/2016 - 14
CRE 05/07/2016 - 14

Hlasování :

PV 06/07/2016 - 6.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0311

NÁVRH USNESENÍ
PDF 282kWORD 89k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0851/2016
29.6.2016
PE585.286v01-00
 
B8-0851/2016

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o součinnosti pro inovace: evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020 a další evropské inovační fondy a programy EU (2016/2695(RSP))


Ernest Maragall, Davor Škrlec, Bronis Ropė za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o součinnosti pro inovace: evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020 a další evropské inovační fondy a programy EU (2016/2695(RSP))  
B8-0851/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 4, 162 a 174 až 178 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro řádnou politiku soudržnosti(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o snaze o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2014 nazvané „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“ (COM(2014)0339),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvanou „Investice pro zaměstnanost a růst“ ze dne 23. července 2014,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. června 2014 nazvaný „Umožnění součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti“ (SWD(2014)0205),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2010)0553),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. července 2013 nazvané „Odstranění inovační nespojitosti“,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 20. listopadu 2014 nazvané „Opatření na podporu vytvoření ekosystémů pro začínající podniky v oblasti vyspělých technologií“,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti ve finančním programovém období 2014–2020 nadále představuje hlavní nástroj EU, který zahrnuje investice do reálné ekonomiky ve všech regionech, a současně je vyjádřením evropské solidarity, neboť zvyšuje růst a prosperitu a snižuje hospodářské, sociální a územní rozdíly, které hospodářská a finanční krize ještě prohloubila;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je plně sladěna se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a je založena na využívání tří nástrojů, tj. Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (FS), spolu s širší koordinací v rámci společného strategického rámce a jeho fondy pro regionální rozvoj, konkrétně Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a pro námořní odvětví a odvětví rybolovu Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF);

C.  vzhledem k tomu, že společná ustanovení byla na základě nařízení o společných ustanoveních přijata pro všech těchto pět fondů, tzv. evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů), zatímco konkrétní pravidla vztahující se na jednotlivé ESI fondy a na cíl evropské územní spolupráce jsou předmětem samostatných nařízení;

D.  vzhledem k tomu, že nedávná reforma politiky soudržnosti zavedla omezený počet cílů a priorit, čímž vytvořila tematické zaměření / tematickou koncentraci a současně umožnila určitou míru pružnosti a přizpůsobení některých charakteristik; vzhledem k tomu, že kromě toho zajistila posílení zásady partnerství a spolehlivé víceúrovňové správy, dobře definovaný přístup k územnímu rozvoji, posílení součinnosti nejen mezi pěti uvedenými fondy, ale také mezi dalšími příslušnými fondy (např. Horizontem 2020, programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a programy COSME a LIFE), další zjednodušení pravidel pro provádění, účinný systém monitorování a hodnocení, transparentní rámec pro výkonnost, jasná pravidla pro používání finančních nástrojů, spolehlivý systém řízení a kontroly a účinný systém finančního řízení;

E.  vzhledem k tomu, že kvůli snazšímu zaměření na výkonnost a dosahování cílů strategie Evropa 2020 byla pro každý členský stát zavedena výkonnostní rezerva, kterou tvoří 6 % zdrojů přidělených EFRR (bez cíle evropské územní spolupráce), ESF, FS, EZFRV a ENRF, přičemž se předpokládá, že na základě přezkumu výkonnosti v roce 2019 bude tato rezerva rozdělena pouze mezi ty programy a priority, které dosáhly svých milníků, a vzhledem k tomu, že byly zavedeny předběžné podmínky, jejichž cílem je zajistit efektivnost výdajů v rámci ESI fondů, přičemž přísný dohled a přísná hodnocení znamenají, že politika soudržnosti na období 2014–2020 je nejvíce hodnocenou politikou v rámci rozpočtu EU;

F.  vzhledem k tomu, že dne 14. prosince 2015 Komise přijala sdělení o přispění ESI fondů ke strategii EU pro růst, Investičnímu plánu pro Evropu a prioritám Komise pro nadcházející desetiletí, což je v podstatě zpráva stanovená v článku 16 nařízení o společných ustanoveních ESI fondů týkající se jejich dosavadního provádění, které zahrnuje výsledky jednání se všemi členskými státy o dohodách o partnerství, operačních programech a klíčových výzvách pro jednotlivé země;

G.  vzhledem k tomu, že granty jsou vhodným způsobem, jak podporovat projekty s vysokými pozitivními externalitami, tj. ty, které jsou přínosné pro společnost jako celek, a tudíž je jejich přínos kvůli krátko- a střednědobé ekonomické návratnosti jen obtížně měřitelný, a vzhledem k tomu, že finanční nástroje jsou vhodným způsobem, jak podporovat projekty s nižšími pozitivními externalitami, jejichž přínos je tudíž nutné měřit primárně na základě jejich ekonomické návratnosti;

1.  opakuje, že společný strategický rámec zavedený nařízením o společných ustanoveních posílil vazby mezi politikou soudržnosti a ostatními politikami a iniciativami EU (Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, jednotný digitální trh a energetická unie), a tudíž prostřednictvím všech svých nástrojů a cílů, včetně městské agendy, územní agendy, investic do malých a středních podniků, inteligentního růstu a strategií inteligentní specializace, přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020;

2.  podtrhuje, že vytváření výše zmíněné součinnost začíná už ve fázi plánování, a tudíž od počátku vyžaduje strategické volby a plánování ze strany regionů i členských států s cílem nalézat a vytvářet příležitosti; poukazuje na to, že v případě Horizontu 2020 to spočívá ve zvyšování povědomí, poskytování informací, zapojení do komunikačních kampaní a co největším propojování vnitrostátních kontaktních míst s vnitrostátními a regionálními tvůrci politik v oblasti ESI fondů a řídícími orgány;

3.  zdůrazňuje, že rozvoj strategií inteligentní specializace skrze zapojení vnitrostátních a regionálních řídících orgánů a zainteresovaných stran, jako jsou univerzity a jiné instituce vyššího vzdělávání, průmysl a sociální partneři, do procesu objevování podnikatelských aktivit je nezbytností pro regiony a členské státy, které chtějí investovat prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj do výzkumu a vývoje, přičemž se předpokládá, že strategie inteligentní specializace by měly v rámci Horizontu 2020 zahrnovat akce proti směru dodavatelského řetězce (budování kapacit a zdokonalování vnitrostátních/regionálních systému výzkumu a vývoje) i po jeho směru (inovace/trhy), což následně podnítí spolupráci na úrovni EU s cílem překlenout mezery v inovacích a zajistí investice do propojování vůdčích aktérů s těmi, kdo je následují, v kontextu šíření excelence a aktivit souvisejících s rozšiřováním účasti, a současně se metodika inteligentní specializace se může stát ještě důležitějším modelem pro utváření politiky soudržnosti po roce 2020;

4.  je přesvědčen, že v rámci politiky soudržnosti je nezbytné dále posilovat zaměření na výsledky; podtrhuje, že je naléhavě zapotřebí zvýšit součinnost s dalšími politikami EU týkajícími se konkurenceschopnosti, zejména v oblasti výzkumu a vývoje, IKT, obnovitelných zdrojů energie a malých a středních podniků, aby bylo dosaženo větší míry využívání výsledků vědy a výzkumu v EU, vytváření nových vysoce kvalitních pracovních míst a udržování těch stávajících a prosazování zelené ekonomiky; vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti synergického využívání různých nástrojů EU, zejména Horizontu 2020 a iniciativ v oblasti inteligentní specializace (RIS3);

5.  konstatuje, že v programovém období 2014–2020 politika soudržnosti umožňuje finančním nástrojům hrát výraznější roli a že finanční nástroje, jsou-li prováděny účelně, mohou zvýšit dopad financování při zavádění inovací na trh, například v oblasti účinného využívání energie; zdůrazňuje nicméně, že pro to, jak lze finanční nástroje využívat účelně, je zapotřebí více důkazů; připomíná, že granty a finanční nástroje nefinancují tentýž typ činností a že tyto rozdílné formy podpory cílí na různé typy příjemců a projektů; vyjadřuje vážné obavy ohledně budoucnosti grantového financování v rámci programů EU; zdůrazňuje, že v grantech pro určitá odvětví nebo typy činností je důležité pokračovat; podtrhuje, že rovnováhu mezi granty a finančními nástroji je do budoucna nutné zachovat; připomíná, že je třeba dále posilovat odpovědnost a transparentnost finančních nástrojů a jejich zaměření na výsledky;

6.  zdůrazňuje, že kvůli zaměření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a politik v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (soudržnost, rozvoj venkova a rybolov) na různé politické a institucionální úrovně je nutné, aby se vzájemně doplňovaly, nejen co se týče zdrojů; je znepokojen návrhem Komise, který vyžaduje, aby byla tranše s nejvyšším rizikem v rámci investice při kombinaci nástrojů financována z ESI fondů namísto fondu EFSI; je přesvědčen, že to povede k právní nejistotě, pokud jde o používání ESI fondů, a že je to v rozporu s původním záměrem fondu EFSI, jímž bylo zajistit investicím EU novou kapacitu pro podstupování rizik;

7.  konstatuje, že součinnost s ostatními politikami a nástroji je nutné dále zvýšit, aby se maximalizoval dopad investic; v této souvislosti připomíná pilotní projekt „cesta ke špičkovému výzkumu“ financovaný z rozpočtu EU, který nadále podporuje regiony 13 členských států při rozvíjení a využívání součinnosti mezi ESI fondy; upozorňuje, že je důležité určit související oblasti specializace i v ostatních regionech a členských státech, aby bylo možné s nimi spojit síly, lépe se připravit na příležitosti pro nadnárodní projekty a dosáhnout skutečné mezinárodní propojenosti;

8.  poukazuje na to, že v rámci Horizontu 2020 chybí dostatek finančních prostředků a že některé projekty, ačkoli jsou hodnoceny jako špičkové, financování nedostávají; zdůrazňuje, že je třeba uvolnit alternativní možnosti financování – špičkové projekty v rámci Horizontu 2020 by například mohly přejít na granty z ESI fondy za pomoci pečeti excelence;

9.  podtrhuje, že fond EFSI musí ESI fondy a další programy, jako je Horizont 2020, doplňovat; zdůrazňuje, že by měl být zajištěn plný vzájemný soulad a součinnost všech nástrojů EU, aby se zamezilo tomu, že se budou tyto nástroje nebo různé úrovně provádění politik mezi sebou překrývat nebo mezi nimi vzniknou rozpory; připomíná, že touto výzvou se musí zabývat přezkum strategie Evropa 2020, aby se účinně využily veškeré dostupné zdroje a bylo dosaženo očekávaných výsledků, pokud jde o zastřešující strategické cíle, přičemž by mělo být navýšeno množství, kvalita i dopad investic v oblasti výzkumu a vývoje, a to prostřednictvím koordinovaného využívání nástrojů politiky soudržnosti a Horizontu 2020;

10.  bere na vědomí průzkumnou činnost komisaře pro výzkum, vědu a inovace zaměřenou na možné zřízení evropské rady pro inovace, jejímž úkolem by bylo lépe koordinovat inovační činnosti v EU (prosinec 2015); varuje před přidáváním dalších vrstev k již tak dost složitému prostředí nástrojů financovaných EU (mezi něž patří Evropský inovační a technologický institut (EIT), programy pro budoucí a vznikající technologie (FET), smluvní partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, společné technologické iniciativy, evropská inovační partnerství, InnovFin a financování z fondu EFSI) a připomíná Komisi, že inovace vznikají na regionální a místní úrovni, a tudíž centralizovaný nástroj nebo rozhodovací subjekt s velkou pravděpodobností nebude právě nejúčinnějším nástrojem;

11.  upozorňuje na probíhající projekt „Směrem k regionální hospodářské konvergenci“ (Towards Regional Economic Convergence, TREC), jehož cílem je propojit průmyslové klastry a technologická centra v různých regionech EU – jak v těch, které hrají vůdčí roli, tak v těch ostatních –, aby se usnadnilo porovnávání, výměna osvědčených postupů, inovace a strategie, jejichž cílem je dohnat vývoj; vyzývá k bedlivému sledování výsledků tohoto projektu a v případě jeho úspěšnosti k určení způsobů, jak jej začlenit do stávajících nástrojů financování v rámci rozpočtové položky pro konkurenceschopnost;

12.  upozorňuje, že jak uvádí Účetní dvůr, financování EIT je příliš koncentrováno v několika zemích a omezeném počtu znalostních a inovačních společenství, neboť 73 % procent financování EIT směřuje do pouhých pěti zemí; vyzývá Komisi a EIT, aby financování a činnosti v rámci regionálních inovačních programů podstatně posílily a díky tomu podporovaly inovace ve větším počtu regionů a dále rozšířily podpůrné činnosti EIT;

13.  žádá Komisi, aby vydala sdělení o provádění součinnosti, jelikož tato otázka – s výjimkou odkazu na její potenciál při využívání omezených investičních zdrojů a v rámci celkových vyhlídek na řešení nových výzev v budoucnu – ve zprávě vypracované podle článku 16 nařízení o společných ustanoveních chybí, přičemž součást této součinnosti tvoří doporučení pro jednotlivé země;

14.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.

(4)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(5)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.

(6)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.

(7)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.

(8)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0002.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0308.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0419.

Právní upozornění - Ochrana soukromí