Návrh usnesení - B8-0857/2016Návrh usnesení
B8-0857/2016

    NÁVRH USNESENÍ o součinnostech mezi strukturálními fondy a programem Horizont 2020

    29. 6. 2016 - (2016/2695(RSP))

    předložený na základě prohlášení Komise
    v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

    Rosa D’Amato, David Borrelli, Isabella Adinolfi, Rolandas Paksas za skupinu EFDD

    Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0851/2016

    Postup : 2016/2695(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    B8-0857/2016
    Předložené texty :
    B8-0857/2016
    Přijaté texty :

    B8-0857/2016

    Usnesení Evropského parlamentu o součinnostech mezi strukturálními fondy a programem Horizont 2020

    (2016/2695(RSP))

    Evropský parlament,

    –  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 4, 162, 174 a 190 této smlouvy,

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu[1] (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost[2],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu[3],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce[4],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení[5],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti[6],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005[7],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES[8],

    –  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. července 2013 nazvané „Odstranění inovační nespojitosti“ (2013/C 218/03),

    –  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 20. listopadu 2014 nazvané „Opatření na podporu vytváření podmínek pro zakládání nových společností v oblasti vyspělých technologií“ (2014/C 415/02),

    –  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro řádnou politiku soudržnosti[9],

    –  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2014 nazvané „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“ (COM(2014)0339),

    –  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvané „Investice pro zaměstnanost a růst“ ze dne 23. července 2014,

    –  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

    –  s ohledem na pokyny Komise z roku 2014 nazvané „Umožnění součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti“,

    –  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii[10],

    –  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o snaze o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020[11],

    –  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

    A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je ve finančním programovém období 2014–2020 i nadále hlavním nástrojem EU, který se vztahuje na všechny regiony, pokud jde o investice do reálné ekonomiky, a měl by napomáhat ke snížení hospodářských, sociálních a územních nerovností, jež prohloubila trvající hospodářská a finanční krize, úsporná opatření a rozpočtové škrty;

    B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti byla vystavěna na spojení tří jejích nástrojů – Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti – a v širší koordinaci ve společném strategickém rámci s fondy pro rozvoj venkova, což je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EFRR), a s fondy pro námořní a rybolovné odvětví, což je Evropský námořní a rybářský fond (EMFF);   

    C.  vzhledem k tomu, že pro všech těchto pět fondů – evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) – byla v rámci nařízení o společných ustanoveních zavedena společná ustanovení, zatímco specifická pravidla pro jednotlivé ESI fondy a cíl evropské územní spolupráce jsou předmětem samostatných nařízení;

    D.  vzhledem k tomu, že v zájmu optimalizace přidané hodnoty investic financovaných zcela nebo zčásti z rozpočtu Unie v oblasti výzkumu a inovací by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi činností ESI fondů a programu Horizont 2020;

    E.  vzhledem k tomu, že inteligentní specializaci lze definovat jako „strategický přístup k hospodářskému rozvoji prostřednictvím cílené podpory výzkumu a inovací“, a vzhledem k tomu, že tato inteligentní specializace upřednostňuje investice do činností v oblasti výzkumu a inovací, které využívají stávajících nebo potenciálních silných stránek regionů, čímž se zajišťuje účinnější využívání veřejných finančních prostředků a stimulují se soukromé investice;

    F.  vzhledem k tomu, že základním principem posilování součinností mezi programem Horizont 2020 a ESI fondy je vytváření užitečných interakcí mezi investičními strategiemi a intervencemi, neboť je to způsob, jak lze docílit významných účinků na hospodářství, a kombinování investic do inovací spojených s konkrétními místy v prioritních oblastech inteligentní specializace s iniciativami v oblasti výzkumu a inovací světové úrovně, čímž se zajistí větší účinek těchto fondů;

    G.  vzhledem k tomu, že členské státy a regiony mají v novém programovém období 2014–2020 povinnost vytyčit „regionální inovační strategii pro inteligentní specializaci“, což je nezbytnou podmínkou pro získání investičních prostředků z EFRR na výzkum a inovace;

    H.  vzhledem k tomu, že v rámci procesu podporování součinnosti je třeba kombinovaným způsobem uvažovat o třech úrovních činností – o úrovni strategie, programu a projektu; vzhledem k tomu, že úrovně strategie a programu mají stěžejní význam pro zajištění důslednosti v politice a dlouhodobé vize a rozhodnosti při provádění strategie;

    I.  vzhledem k tomu, že způsoby plánování a plnění se mezi rámcovým programem / programem Horizont 2020 a ESI fondy liší, a „Pokyny pro součinnosti“ tudíž obsahují popis pěti typů součinnosti na úrovni provádění projektu;

    J.  vzhledem k tomu, že Komise přijala sdělení o přínosu evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) pro strategii růstu EU, investiční plán a priority Komise během následujících deseti let, což je vlastně zpráva podle článku 16 společných ustanovení o fondech zabývající se jejich dosavadním prováděním, jež rovněž popisuje výsledky vyjednávání o dohodách o partnerství a programech se všemi členskými státy a klíčové výzvy pro jednotlivé země;

    1.  zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zajistit optimální součinnosti mezi programem Horizont 2020 a ESI fondy, aby bylo možné čelit stále většímu konkurenčnímu tlaku světových trhů a maximalizovat dopad a účinnost veřejného financování;

    2.  zdůrazňuje skutečnost, že nařízení o společných ustanoveních ve vztahu k ESI fondům poprvé obsahuje zákonné pověření maximalizovat součinnosti nejen mezi těmito dvěma nástroji, ale i s dalšími programy, jako je COSME, Erasmus+ a Nástroj pro propojení Evropy; znovu připomíná, že nový rámec politiky soudržnosti je zaměřen na omezený počet politických cílů a čtyři prioritní oblasti s vysokým růstovým potenciálem, což jsou výzkum a inovace, malé a střední podniky, informace a komunikace, technologie a nízkouhlíkové hospodářství;

    3.  konstatuje, že součinnosti by měly napomáhat při provádění strategií inteligentní specializace, které jsou podmíněností ex ante u investic do výzkumu a inovací;

    4.  zdůrazňuje, že při posilování součinností je nepostradatelná stimulace strategické spolupráce mezi veřejnými orgány odpovědnými za koncipování programů, stejně jako koordinované investice do výzkumu a inovací v určených prioritních oblastech, jež podporují konkurenceschopnost a růst;

    5.  zdůrazňuje, že by měla být zajištěna úplná soudržnost a součinnosti mezi všemi nástroji EU, aby se zamezilo tomu, že se budou tyto nástroje nebo různé úrovně provádění politik mezi sebou překrývat nebo mezi nimi vzniknou rozpory; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že vytvoření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) přineslo nejen snížení rozpočtu programu Horizont 2020 o 2,2 mld. EUR, což omezuje jeho schopnost plnit jejich cíle a podrývá prohlašovanou politiku Unie, která tvrdí, že investice do výzkumu přinášejí ten nejlepší multiplikační činitel pro vymanění se z krize, ale rovněž se ukázala neslučitelnost tohoto fondu s cíli sociální, hospodářské a územní soudržnosti zakotvenými ve Smlouvách;

    6.  poznamenává, že v programovém období 2014–2020 politika soudržnosti umožňuje, aby finanční nástroje sehrávaly významnější úlohu, ale připomíná, že podle 53. bodu odůvodnění nařízení č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, by se měly finanční nástroje využívat pouze doplňkově, a to na základě hodnocení ex ante, které prokáže, že z hlediska dosažení politických cílů Unie jsou tyto finanční nástroje účinnější než jiné formy financování Unií, včetně grantů;

    7.  upozorňuje na to, že provádění účinné politiky v oblasti součinností vyžaduje jednoznačnou operační definici toho, co je to součinnost, a co nikoli, a že prosté přidání fondů nebo převedení zdrojů z jednoho fondu do jiného rozhodně nelze považovat za jakoukoli součinnost; zdůrazňuje, že struktura pro součinnosti musí být jednoduchá a zaměřená, aby díky kombinovaným vstupům přinášela výrazně více, než kolik by přinesly jednotlivé vstupy odděleně; zdůrazňuje, že podmínkou pro dosažení součinností je plně využívat možností situace existujících před vytvořením součinnosti; na základě toho vyzývá, aby byla strategie pro součinnost propojena s podrobnými přezkumy provádění strukturálních fondů i programu Horizont 2020, aby bylo zajištěno, že součinnosti nebudou sloužit jako záminka pro zavírání očí před náležitě zdokumentovanými a mnohdy opakovanými problémy s prováděním, jež se týkají různých členských států;

    8.  konstatuje, že musí být dále posíleny součinnosti s dalšími politikami a nástroji, aby se maximalizoval účinek investic; v této souvislosti znovu připomíná rozpočtový pilotní projekt EU „cesta ke špičkovému výzkumu“, který i nadále podporuje regiony 13 členských států při rozvíjení a využívání součinností mezi ESI fondy; zdůrazňuje, že je důležité rovněž určit související oblasti specializace jiných regionů a členských států za účelem navázání spolupráce s těmito regiony a státy a dosažení lepší připravenosti na příležitosti provádět projekty, na nichž se podílí více zemí, a vytvoření propojení v mezinárodním měřítku;

    9.  znovu připomíná, že v programu Horizont 2020 není dost finančních prostředků a že mnoho projektů hodnocených jako vynikající nemůže získat financování; zdůrazňuje, že musí být uvolněno alternativní financování, např. granty z ESI fondů by mohly převzít vynikající projekty programu Horizont 2020 za pomoci „známky vynikající kvality“; navrhuje, aby byl jejich status vynikající úrovně, jak byla hodnocena programem Horizont 2020, přijímán ex ante jako kritérium hodnocení, jež odpovídá kritériím uvedeným v nařízení o společných ustanoveních pro příslušný tematický cíl (např. „posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací“);

    10.  proto opakuje, že je důležité sladit obsah a výběrová kritéria pro financování z ESI fondů s činnostmi typu programu Horizont 2020, aby bylo možné z ESI fondů podporovat projekty, jež splnily požadavky na prahovou hodnotu při hodnocení programu Horizont 2020, ale nemohly být financovány kvůli nedostatečnému rozpočtu tohoto programu;

    11.  požaduje systém monitorování, který by zaznamenával úspěch součinností s cílem šířit osvědčené postupy a zvýšit jejich účinek ještě před přezkumem strategie Evropa 2020;

    12.  zdůrazňuje skutečnost, že komisař pro výzkum, vědu a inovace musí významně zlepšit koordinaci inovačních iniciativ v EU, některé podstatně upravit po legislativní a operační stránce a zajistit, že financování činností souvisejících s inovacemi bude i nadále spojeno se skutečnou výkonností a zaměřeno na dosažení hmatatelných výsledků v celé Unii; v této souvislosti zdůrazňuje, že je z politického hlediska zcela nezbytné před ustanovením jakéhokoli nového orgánu nebo organizace v této oblasti plně využít veškeré možnosti stávajících orgánů;

    13.  upozorňuje na záležitost propojení programu Horizont 2020 a ESI fondů z hlediska bezpečnosti (potřeba stejné úrovně infrastruktury IKT v celé EU) a rovněž na rozměr vytvoření tohoto propojení; přivítal by harmonizaci bezpečnostních struktur IKT, aby se nařízení o ESI fondech pro příští programové období zabývala rovněž těmito hledisky, a zdůrazňuje, že musí být za tímto účelem poskytnuty dostatečné finanční prostředky;

    14.  požaduje, aby Komise vydala sdělení o provádění součinností, vzhledem k tomu, že tato záležitost v její zprávě podle článku 16 nařízení o společných ustanoveních chybí – kromě zmínky o jejich možnostech při využívání omezených investičních zdrojů a obecných vyhlídkách na řešení nových výzev v budoucnosti –, přičemž doporučení pro jednotlivé země jsou součástí těchto součinností;

    15.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.