Návrh usnesení - B8-0860/2016Návrh usnesení
B8-0860/2016

    NÁVRH USNESENÍ o součinnosti pro inovace: evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a další evropské fondy pro inovace a programy EU

    29.6.2016 - (2016/2695(RSP))

    předložený na základě prohlášení Komise
    v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

    Christian Ehler, Lambert van Nistelrooij za skupinu PPE
    Constanze Krehl, Soledad Cabezón Ruiz, Derek Vaughan za skupinu S&D

    Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0851/2016

    Postup : 2016/2695(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    B8-0860/2016
    Předložené texty :
    B8-0860/2016
    Přijaté texty :

    B8-0860/2016

    Usnesení Evropského parlamentu o součinnosti pro inovace: evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a další evropské fondy pro inovace a programy EU

    (2016/2695(RSP))

    Evropský parlament,

    –  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 4, 162 a 174 až 178 této smlouvy,

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)[1],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006[2],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006[3],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce[4],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení[5],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006[6],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005[7],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES[8],

    –  s ohledem na zprávu svého Výboru pro regionální rozvoj o politice soudržnosti a strategii výzkumu a inovací v oblasti inteligentní specializace (RIS3) (A8-0159/2016),

    –  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

    –  s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. února 2016 nazvanou „Investiční plán pro Evropu: nové pokyny ke kombinování strukturálních a investičních fondů s Evropským fondem pro strategické investice“,

    –  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování[9],

    –  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro řádnou politiku soudržnosti[10],

    –  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie“[11],

    –  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o snaze o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020[12],

    –  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2014 nazvané „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“ (COM(2014)0339),

    –  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvané „Investice pro zaměstnanost a růst“ ze dne 23. července 2014,

    –  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

    –  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise z roku 2014 nazvaný „Umožnění součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti“ (SWD (2014)0205),

    –  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2010)0553),

    –  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. července 2013 nazvané „Odstranění inovační nespojitosti“,

    –  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 20. listopadu 2014 nazvané „Opatření na podporu vytvoření ekosystémů pro začínající podniky v oblasti vyspělých technologií“,

    –  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

    A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti představuje i ve finančním programovém období 2014–2020 hlavní nástroj EU zaměřený na přiblížení EU jejím občanů a pokrývá všechny regiony za účelem investic do reálné ekonomiky a zároveň je vyjádřením evropské solidarity tím, že rozšiřuje růst a prosperitu a snižuje ekonomické, sociální a územní nerovnosti, které prohloubila hospodářská a finanční krize;

    B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti by měla být plně v souladu se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a stojí na skloubení svých tří fondů – Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti – a také na širší koordinaci v rámci Společného strategického rámce s fondy pro rozvoj venkova, a to zejména s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a pro oblast námořnictví a rybolovu s Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF);

    C.  vzhledem k tomu, že pro všech pět těchto fondů – evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI) – byla v rámci nařízení o společných ustanoveních zavedena společná ustanovení, zatímco zvláštní předpisy platné pro jednotlivé fondy ESI a pro cíl Evropské územní spolupráce jsou předmětem zvláštních nařízení;

    D.  vzhledem k tomu, že nedávná reforma politiky soudržnosti zavedla omezený počet cílů a priorit, a vytvořila tak tematické zaměření a zároveň umožnila určitou míru flexibility a přizpůsobení se určitým jevům; navíc vzhledem k tomu, že zajistila posílenou zásadu partnerství a spolehlivé víceúrovňové správy, dobře definovaný přístup k územnímu rozvoji, posílenou součinnost mezi dotčenými pěti fondy, ale také dalšími příslušnými programy a iniciativami (např. Horizont 2020, EaSI, COSME, LIFE, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+ a NER 300), větší zjednodušení prováděcích předpisů, účinný systém sledování a hodnocení, transparentní rámec výkonnosti, jasná pravidla pro využívání finančních nástrojů, spolehlivý systém řízení a kontroly a účinný systém finančního řízení;

    E.  vzhledem k tomu, že dne 14. prosince 2015 přijala Komise sdělení o příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů ke strategii růstu EU, o investičním plánu a prioritách Komise pro příští desetiletí, které je v podstatě zprávou o jejich dosavadním provádění vypracovanou v souladu s článkem16 nařízení o společných ustanoveních o fondech ESI, a které také zahrnuje výsledky jednání se všemi členskými státy o partnerských dohodách, operačních programech a klíčových výzvách pro jednotlivé země;

    1.  znovu konstatuje, že společný strategický rámec zavedený nařízením o společných ustanoveních posílil vazby mezi politikou soudržnosti a dalšími politikami EU, programy financování a iniciativami (např. Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, jednotný digitální trh, rozvoj venkova, energetická unie a stěžejní iniciativy Evropa 2020), a že tedy prostřednictvím všech svých nástrojů a cílů, včetně městské agendy, územní agendy, investic do MSP, inteligentního růstu a strategií pro inteligentní specializaci, potenciálními veřejnými investicemi pro inovativní řešení mimo jiné v oblasti životního prostředí, energetiky, zdravotnictví, klimatu, digitalizace a dopravy, významným způsobem přispívá k posilování jednotného trhu a plnění cílů strategie Evropa 2020;

    2.  podtrhuje skutečnost, že výše uvedené součinnosti jsou začleňovány již od fáze strategického plánování, a vyžadují tedy od samého začátku strategické volby a strategické plánování ze strany regionů a členských států s cílem určit a vytvářet příležitosti, například pro podporu excelence v oblastech inteligentní specializace; zdůrazňuje, že v případě programu Horizont 2020 to představuje zvyšování povědomí, poskytování informací (zejména o výsledcích výzkumu v rámci projektů sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020), zapojení do komunikačních kampaní, přípravu memorand o porozumění pro systematickou výměnu informací s řídícími orgány, otevírání stávajících sítí nově příchozím a co největší propojování národních kontaktních míst a tvůrců politik a řídících orgánů ESIF;

    3.  zdůrazňuje, že tvorba strategií inteligentní specializace zapojením vnitrostátních či regionálních řídících orgánů a zúčastněných subjektů, například univerzit a dalších institucí vysokoškolského vzdělávání, průmyslu a sociálních partnerů do procesu objevování podnikatelského potenciálu je povinná pro regiony a členské státy, které chtějí investovat prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj do výzkumu a inovací; připomíná, že metodologie inteligentní specializace by měla zůstat modelem pro politiku soudržnosti po roce 2020, vzhledem k tomu, že strategie inteligentní specializace by měly zahrnovat předcházející akce (budování kapacit a zlepšování vnitrostátních/regionálních systémů výzkumu a inovací) a následné akce (projednání výsledků výzkumů, podpora inovacím a přístup na trh) v rámci programu Horizont 2020, který na oplátku podporuje spolupráci na úrovni EU pro odstranění inovační propasti v Evropě a posílení celosvětové konkurenceschopnosti Unie, přičemž zároveň dochází k investicím do spojení mezi čelními představiteli a těmi, kdo je následují v kontextu činností na šíření excelence a rozšiřování účasti;

    4.  je přesvědčen, že je nezbytné dále posilovat zaměření na výsledky v rámci politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zvýšit součinnost s dalšími politikami EU týkajícími se konkurenceschopnosti, zejména v oblasti výzkumu a vývoje, IKT, obnovitelných zdrojů energie a malých a středních podniků, za účelem větší míry využívání výsledků vědy a výzkumu v EU, vytváření nových vysoce kvalitních pracovních míst a udržování pracovních míst stávajících a prosazování zelené ekonomiky;

    5.  konstatuje, že politika soudržnosti umožňuje v programovém období 2014–2020 finančním nástrojům hrát významnou doplňkovou úlohu, a připomíná, že finanční nástroje, které jsou doplňkem ke grantům, mají velký pákový účinek, což může zvýšit dopad financování na aktualizaci inovací na trhu, například prostřednictvím energetické účinnosti, a může přispět k lepší míře absorpce poskytnutím potřebného spolufinancování, a to zejména v členských státech a regionech s nízkou vnitrostátní kapacitou spolufinancování; podtrhuje však skutečnost, že granty jsou pro některé projekty nepostradatelné, například pro projekty v oblasti výzkumu a inovací a projekty významně zaměřené na společenské výzvy; připomíná Komisi, že granty a úvěry nefinancují tentýž typ aktivit a že tyto rozdílné druhy podpory cílí na různé druhy příjemců a projektů; zdůrazňuje význam pokračovat s financováním prostřednictvím grantů i v budoucích programech EU; podtrhuje skutečnost, že do budoucna je třeba zachovat správnou rovnováhu mezi granty a finančními nástroji; připomíná, že je nezbytné dále posilovat odpovědnost a transparentnost finančních nástrojů a jejich zaměření na výsledky;

    6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při zřizování a provádění fondů ESI a programu Horizont 2020 a také součinnosti mezi nimi věnovaly neustálou pozornost potřebám MSP; žádá Komisi, aby vypracovala koordinovanou výzvu k předkládání návrhů s cílem usnadnit přístup k financovaní z více fondů; požaduje také důkladné posouzení příslušných programů pro MSP, jako je například COSME, nástroj pro MSP v rámci programu Horizont 2020 a prvek MSP ve fondu EFSI, s ohledem jak na přidělování prostředků z rozpočtu a míru úspěšnosti projektů, tak na administrativní zátěž a snadnost provádění;

    7.  konstatuje, že je třeba více prohloubit součinnost s ostatními politikami a nástroji za účelem maximalizace dopadu investic; připomíná v této souvislost pilotní rozpočtový projekt EU s názvem Cesta ke špičkovému výzkumu, který podporuje regiony 13 členských států v rozvoji a využívání součinnosti mezi fondy ESI; požaduje pro členské státy flexibilitu využívání pečetě excelence; dále zdůrazňuje, že je důležité také určit související oblasti specializace v jiných regionech a členských státech s cílem navázat s nimi spolupráci a připravit se na projektové příležitosti se zapojením více zemí a mezinárodní propojení;

    8.  připomíná, že vzhledem k rozpočtovým omezením v souvislosti s programem Horizont 2020 hrozí, že projekty hodnocené jako špičkové nebudou financovány; zdůrazňuje, že je třeba umožnit alternativní zdroje financování; za pomoci pečetě excelence by špičkovým projektům programu Horizont 2020 mohly být například přidělovány granty ESIF;

    9.  poukazuje na skutečnost, že prováděním podstatných částí rozpočtu programu Horizont 2020 budou pověřena partnerství v rámci veřejného sektoru, což přinese příležitosti k využití mechanismů správy těchto partnerství na optimalizaci součinnosti s iniciativami a programy inteligentní specializace (RIS3) prostřednictvím utváření ročních pracovních plánů;

    10.  podtrhuje, že fond EFSI musí být doplňkem a dodatkem k fondům ESI a dalším programům EU, jako je například Horizont 2020, a k zapojení Evropské investiční banky; konstatuje, že v důsledku tohoto cílí EFSI na různé druhy projektů z těch, do nichž by mířily 2,2 miliardy EUR prostřednictvím programu Horizont 2020; zdůrazňuje, že je třeba zajistit plnou soudržnost a součinnost všech nástrojů EU s cílem dosáhnout zastřešujících strategických cílů v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a zabránit překrývání nebo rozporům mezi nimi nebo mezi různými úrovněmi provádění politik, a to za současného doplnění vnitrostátních a regionálních fondů a programů; připomíná, že přezkum strategie Evropa 2020 musí určit, které prostředky jsou potřebné, a zároveň účinně využít všech dostupných prostředků a dosáhnout očekávaných výsledků, pokud jde o zastřešující strategické cíle, s ohledem na skutečnost, že objem, kvalita a dopad investic do výzkumu a inovací by měly být navýšeny koordinovaným využíváním nástrojů politiky soudržnosti a programu Horizont 2020;

    11.  vyzývá Komisi, aby systematicky sledovala součinnost mezi fondy a vydala o této součinnosti sdělení, zejména o součinnosti mezi programem Horizont 2020 a RIS3 s cílem šířit příklady osvědčených postupů a zvyšovat jejich dopad před přezkumem strategie Evropa 2020; připomíná, že žádný sytém by neměl mít za následek zvýšení administrativní zátěže;

    12.  vyzdvihuje přípravu komisaře pro výzkum, inovace a vědu na možné zřízení Evropské rady pro inovace za účelem lepší koordinaci iniciativ v oblasti inovací v Evropské unii; konstatuje, že Evropská rada pro inovace by se měla zejména zaměřit na pomoc s odstraňováním překážek pro uvádění na trh a odstranění inovační propasti; zdůrazňuje, že Evropská rada pro inovace by měla zapojit všechny příslušné zúčastněné subjekty a provádět transparentní a rychlé konzultace a procesy rozhodování, a zabránit přitom překrývání; dále podtrhuje, že by nemělo docházet k dalšímu snižování prostředků v současné době poskytovaných z rozpočtu programu Horizont 2020 vzhledem k tomu, že již došlo k jejich snižování jakožto součásti EFSI;

    13.  podtrhuje vazbu mezi programem Horizont 2020 a fondy EFSI, pokud jde o bezpečnost (potřeba stejné úrovně IKT infrastruktury v celé EU); je zastáncem harmonizace bezpečnostních struktur IKT; požaduje navíc propojení těchto fondů, pokud jde o provádění auditu, a vyzývá komisi, aby zavedla jasný, sjednocený a koordinovaný přistup pro období po roce 2020 se zvláštním zaměřením na správní a auditní postupy, přiměřenost a odpovědnost;

    14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, jakož i vládám a regionálním správám členských států.