Návrh usnesení - B8-0894/2016Návrh usnesení
B8-0894/2016

    NÁVRH USNESENÍ o strategických prioritách pro pracovní program Komise na rok 2017

    4.7.2016 - (2016/2773(RSP))

    předložený na základě prohlášení Komise
    v souladu s čl. 37 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí

    Bas Eickhout za skupinu Verts/ALE

    Postup : 2016/2773(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    B8-0894/2016
    Předložené texty :
    B8-0894/2016
    Přijaté texty :

    B8-0894/2016

    Usnesení Evropského parlamentu o strategických prioritách pro pracovní program Komise na rok 2017

    (2016/2773(RSP))

    Evropský parlament,

    –  s ohledem na nové politické pokyny pro Evropskou komisi nazvané„Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu, které dne 15. července 2014 představil Jean-Claude Juncker,

    –  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Pracovní program Komise na rok 2016 – Nyní není doba pro obvyklá řešení“ (COM(2015)0610) a přílohy 1 až 6 tohoto pracovního programu,

    –  s ohledem na souhrnnou zprávu Konference předsedů výborů, která přináší doplňující informace k tomuto usnesení z hlediska parlamentních výborů a již by Komise měla řádně zohlednit při přípravě a přijímání svého pracovního programu na rok 2017,

    –  s ohledem na své usnesení ze dne 28. června 2016 o rozhodnutí vystoupit z EU, které je výsledkem referenda ve Spojeném království[1],

    –  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 28.–29. června 2016,

    –  s ohledem na stanovisko Výboru regionů k pracovnímu programu Komise na rok 2017,

    –  s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,

     

    Úvod

    A.  vzhledem k tomu, že evropský integrační proces Evropě po desetiletí přináší mír a přispívá k její bezpečnosti a prosperitě; vzhledem k tomu, že výsledky demokratických konzultací, jež probíhaly v posledním desetiletí, je nezbytné považovat za příležitost k reflexi o našem společném evropském projektu, jeho skutečných přínosech, stávajících nedostatcích a novém smyslu;

    B.  vzhledem k tomu, že důsledky globalizace podněcují mezi občany EU nárůst úzkosti a euroskepticismu; vzhledem k tomu, že by EU měla před těmito důsledky poskytovat zajištění a ochranu;

    C.  vzhledem k tomu, že již není možné dovolit, aby byla evropská integrace omezována na pouhý hospodářský projekt, a že je třeba naléhavě přijmout kroky umožňující opět získat Evropany na stranu evropského projektu, a to výraznou změnou provádění politik EU;

    D.  vzhledem k tomu, že přes vlastní nedostatky má Parlament zvláštní odpovědnost při určování našeho společného evropského zájmu a měl by přispívat k překonávání stávajících rozporů v Radě, jejíž činnost je příliš často ochromována vnitrostátními půtkami a mentalitou v duchu hry „na vítěze a poražené“;

    E.  vzhledem k tomu, že obecný zájem Evropanů by měl vždy převažovat nad obranou národních nebo korporátních zájmů;

    F.  vzhledem k tomu, že jakožto Evropané jsme si zvolili společnou budoucnost, tj. skutečné společenství založené na sdílených hodnotách a cílech; vzhledem k tomu, že místní, regionální a národní identity se vzájemně nevylučují a přispívají k naší širší evropské identitě;

    G.  vzhledem k tomu, že stávající kumulované krize vyžadují skutečná evropská řešení; vzhledem k tomu, že chceme, aby Evropa plnila svou úlohu a převzala odpovědnost na mezinárodní scéně prostřednictvím závazku podporovat solidaritu, multilateralismus, naše vnější partnerství a směřování k vyšším standardům; vzhledem k tomu, že chceme zabezpečit svůj společný projekt sdílení míru, prosperity a demokracie s cílem vytvořit přitažlivou budoucnost pro následující generace;

    Zlepšení pracovních a životních podmínek evropských občanů

    1.  připomíná, že stávající hospodářské oživení v Evropě je skromné a nevyvážené a že v řadě regionů Unie stále existuje nepřijatelná úroveň nezaměstnanosti, chudoby, nerovnosti a mladším generacím tam výrazně chybí perspektiva; trvá proto na tom, že jádrem hospodářského a sociálního programu EU musí být také opatření zaměřená na snižování sociálních nerovností a podporu rovnosti mužů a žen a kvalitních pracovních míst pro všechny a zároveň je nutné více investovat do vzdělávacího systému;

    2.  vyzývá Komisi, aby předkládala legislativní návrhy na podporu své iniciativy v oblasti pilíře sociálních práv, a v této souvislosti ji vyzývá, aby usilovala o zavedení minimální úrovně sociální ochrany s cílem zajistit, aby evropští občané požívali přiměřené minimální úrovně sociální ochrany a služeb obecného zájmu, včetně veřejných služeb, aby lidé mohli žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti v průběhu celého života (součástí by měl být přístup k dostupnému bydlení, přístup k přiměřené zdravotní péči, právo na péči o děti, minimální normy pro jistotu příjmu, včetně penzí, nebo rovnocenná minimální sociální ochrana);

    3.  vyzývá k zavedení práva na „sociální veto“ nebo jakéhokoli jiného mechanismu, který by zabránil tomu, aby nevstupovaly v platnost právní předpisy EU, jež by uškodily nejchudším občanům, zvýšily sociální nebo genderovou nerovnost či omezily sociální práva;

    4.  vyzývá Komisi, aby začala konkrétně naplňovat své opakované sliby, že zavede „sociální Evropu“, a to nejprve prostřednictvím evropské měnové unie a poté dalších iniciativ na:

    –  rozvoj a podporu sociálních investic do přiměřené sociální ochrany a přístupných, cenově dostupných, vhodně umístěných vzdělávacích a sociálních, zdravotních a pečovatelským služeb s cílem omezit sociální nerovnost a bojovat proti chudobě, a zejména snížit dětskou chudobu;

    –  odstranění nedostatku v oblasti dovedností a zajištění přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu vzdělávání pro všechny;

    –  podporu kvalitních pracovních míst pro všechny, se zvláštním zaměřením na mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané;

    –  podporu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prostřednictvím probíhajícího přezkumu příslušných směrnic;

    –  prosazování zásady nediskriminace v případě všech pracovníků, včetně mobilních a vyslaných pracovníků, a zajištění toho, aby dostávali přiměřenou odměnu, a mohli tak v místě svého pobytu žít důstojný život;

    –  řešení rozdílu v platech a důchodech mezi ženami a muži a problémů při slaďování pracovního a rodinného života mimo jiné přijímáním ambiciózních návrhů na směrnici o mateřské dovolené a směrnici o pečovatelské dovolené i poskytováním celodenního předškolního vzdělávání a předškolní péče, zejména k zajištění toho, aby ženy i muži měli rovnocenné povinnosti v oblasti péče i rovnocenné příjmy a aby byla posílena účast žen na trhu práce;

    5.  vyzývá Komisi, aby monitorovala, povzbuzovala a podporovala členské státy při účinném a účelném vynakládání finančních prostředků na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a na posílení zaměstnanosti mladých lidí a tvorbu kvalitních pracovních míst, zejména v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, prostřednictvím programů financovaných z iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a Evropskou investiční bankou (EIB);

    Posílení hospodářského oživení a dlouhodobé konkurenceschopnosti s cílem vytvořit pracovní místa, zvýšit životní úroveň a dosáhnout prosperity

    6.  Domnívá se, že hospodářské modely založené pouze na růstu HDP a dlouhodobém nadměrném využívání přírodních zdrojů a financializace už dosáhly svého limitu; domnívá se proto, že je třeba, aby EU do středu každé rozumné, hospodářské politiky zaměřené na budoucnost a řešení krizí napříště umisťovala udržitelnost; považuje obranu dosažených tržních pozic za potenciální překážku na cestě k novému hospodářskému modelu;

    7.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zastřešující strategii pro udržitelný rozvoj pro období do roku 2030 a specifický plán provádění; domnívá se, že EU musí zajistit, aby si nevybírala pouze nejjednodušší nebo upřednostňované cíle, a musí překonat svou „ničím nerušenou“ politiku tím, že bude ve všech svých cílech usilovat o co nejvyšší úroveň ambicí, čímž se zajistí, že nikdo nebude opomenut a že budou plně respektovány meze možností naší planety; za tímto účelem považuje za nutné zabránit dalšímu ničení a ztrátě biologické rozmanitosti a dosáhnout obnovy poničených ekosystémů;

    8.  žádá Komisi, aby vedle souboru opatření týkajících se oběhového hospodářství navrhla novou a komplexní, sociálně a environmentálně udržitelnou průmyslovou strategii; domnívá se, že jsou zapotřebí další veřejné i soukromé investice, které se musí zaměřovat na transformaci energetiky, ekologicky inovativní malé a střední podniky, výzkum a vzdělávání;

    9.  zdůrazňuje, že v souvislosti s nebezpečným globálním závodem o zdroje se evropské hospodářství kvůli zachování své konkurenceschopnosti musí stát udržitelným a pokročit v digitalizaci; vyzývá k tomu, aby se strategie Evropa 2020 stala ústředním bodem hospodářských rozhodnutí EU;

    10.  žádá Komisi, aby monitorovala, pobízela a podporovala opatření členských států k zajištění toho, že hospodářská soutěže zůstane spravedlivá a že z ní budou těžit občané, spotřebitelé i zaměstnanci;

    11.  vyzývá k tomu, aby se udržitelnost, veřejné zdraví, ochrana spotřebitelů a životní podmínky zaměstnanců staly ústředním bodem veškerých budoucích hospodářských reforem, zejména pokud jde o společnou zemědělskou politiku, která by se měla stát komplexní „politikou v oblasti potravin a udržitelného venkovského životního prostředí“;

    12.  vyzývá Komisi, aby navrhla další opatření na podporu výzkumu a vývoje, inovace, kulturní rozmanitosti a kreativity, jakožto ústředních hnacích sil pro tvorbu pracovních míst, a aby zohlednila skutečnost, že přístup společností a zejména malých a středních podniků ke kapitálu představuje klíčový prostředek pro povzbuzení rozvoje a produkce nových výrobků a služeb jak v tradičních, tak ve vznikajících odvětvích;

    13.  připomíná Komisi, že základní hospodářské a technologické volby, jako je genetická modifikace, nanotechnologie a jaderná energetika, musí dodržovat zásadu předběžné opatrnosti a podléhat plnohodnotnému demokratickému a transparentnímu kontrolnímu postupu, jak to opětovně slíbil předseda Komise ohledně otázky GMO a jak to očekávají občané;

    Reakce na změnu klimatu a zajištění bezpečnosti dodávek energie

    14.  připomíná, že je třeba zvýšit úsilí o dobudování energetické unie, která zajistí bezpečnost dodávek a cenově dostupnou a udržitelnou energii pro všechny občany a podniky;

    15.  bere na vědomí humanitární a ekonomické důsledky klimatických katastrof v Evropě i ve světě; zdůrazňuje, že je důležité nadále řešit hlavní příčiny změny klimatu, zejména v odvětví dopravy, a zároveň zajišťovat konkurenceschopnost našeho průmyslu prostřednictvím ambiciózní klimatické strategie, která zahrnuje energetickou účinnost;

    16.  vyzývá ke stanovení ambicióznějších cílů na úrovni EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti na období po roce 2020, v souladu s pařížskou dohodou COP 21;

    17.  žádá Komisi, aby vypracovala společnou strategii pro diplomatickou činnost v otázkách energetiky a klimatu, která bude tyto globální záležitosti řešit, a aby EU hrála aktivnější úlohu při globální podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie, jež představují klíčový prostředek pro řešení klimatických změn;

    18.  naléhavě žádá Komisi, aby přestala dotovat fosilní palivo z finančních prostředků EU a aby koordinovala úsilí členských států k rychlému postupnému zrušení vnitrostátních dotací na fosilní palivo; žádá Komisi, aby zajistila, že nebudou využívány žádné vnitrostátní ani unijní dotace k financování nových jaderných reaktorů, a aby členské státy důrazně vyzvala k upuštění od plánů na rozšíření jaderných elektráren;

    Zajištění jednotné reakce na rostoucí příliv uprchlíků

    19.  je toho názoru, že EU musí navrhnout konkrétní řešení, pokud jde o příliv uprchlíků, zejména tím, že bude jejich prvotní příčiny řešit pomocí ucelených politických řešení, jež budou zahrnovat soudržnost politik ve prospěch rozvoje, obchodu, klimatu a investiční politiky, přičemž zajistí bezpečný a legální vstup na své území těm osobám, jež usilují o získání mezinárodní ochrany;

    20.  vyjadřuje lítost nad nedostatkem solidarity mezi členskými státy v jejich reakci na zvýšený příliv uprchlíků; vyzývá k urychlenému provádění rozhodnutí o relokaci 160 000 uprchlíků z Itálie a Řecka do jiných členských států a k vytvoření evropského pátracího a záchranného programu; vyjadřuje vážné znepokojení nad zákonností, vhodností a slučitelností s lidskými právy, pokud jde o neformální mezinárodní dohody uzavřené s třetími zeměmi s cílem dosáhnout toho, aby byla rozvojová spolupráce podmíněna bezpečnostní politikou a politikou kontroly hranic, které vedou ke kriminalizaci a stigmatizaci uprchlíků a migrantů;

    21.  zastává názor, že přesídlení by mělo být zachováno jako jedno z trvalých řešení pro vysídlení uprchlíků a jako bezpodmínečný nástroj mezinárodní solidarity; vyzývá k vytvoření větších možností pro přesídlení umožňující přesídlení, aby tak bylo možné umožnit přesídlení nejméně 500 000 uprchlíkům ročně ze zemí původu a tranzitu, které by při správném rozdělení vedly pro EU ke zcela přijatelným číslům;

    22.  požaduje reformu stávajícího dublinského azylového systému, přičemž nový systém by byl založený na spravedlivém rozdělování žadatelů o azyl mezi členské státy na základě objektivních kritérií a postavený na vzájemných vazbách žadatelů o azyl a jejich preferencích pro určitý členský stát; domnívá se, že tento systém by měl být závazný pro všechny členské státy a zakládat se na pobídkách spíše než donucovacích opatřeních;

    23.  vyzývá k vytvoření legálních způsobů migrace, které by měly v souladu s doporučeními Agentury Evropské unie pro základní práva zahrnovat přijímání osob z humanitárních důvodů, včetně klimatických uprchlíků a obhájců lidských práv, dočasnou ochranu, slučování rodin, přijímání osob z hospodářských důvodů s různými stupni dovedností, mezi něž patří pracovníci v odvětví s nízkými mzdami a uchazeči o zaměstnání, mobilitu studentů a evakuaci ze zdravotních důvodů;

    24.  vyzývá k tomu, aby byly vytvořeny podmínky v rámci EU pro dobře organizované přijímání žadatelů o azyl, které zajistí jejich bezpečnost a humánní a důstojné zacházení se zvláštním ohledem na potřeby žen, dívek, osob LGBTI a dalších zranitelných skupin; poukazuje zároveň na to, že bude nutné zaručit dostatečné zdroje na vzdělávání a na zajištění začlenění na trhu práce a sociální začlenění uprchlíků i migrantů;

    25.  vyzývá Komisi, aby zavedla vízový režim pro obhájce lidských práv, kteří jsou ve třetích zemích vystaveni riziku;

    Řešení bezpečnostních obav občanů

    26.  připomíná, že zavedení represivních opatření masového sledování a ochrany hranic, která jsou do značné míry symbolická a ohrožují občanské svobody, základní práva a zásadu volného pohybu, není tím správným řešením;

    27.  varuje před urychleným přijetím právních předpisů týkajících se terorismu jako emocionální reakcí, která může mít nepříznivý dopad na svobody a základní práva podezřelých a nevinných občanů; vyzývá Komisi, aby předložila podrobné posouzení dopadů pro každé opatření, které by potencionálně mohlo porušovat práva občanů a osob trvale pobývajících v EU;

    28.  zdůrazňuje, že vnitřní a vnější bezpečnost jsou stále více propojeny; připomíná, že by to nemělo vést k uplatnění nástroje zahraniční politiky v kontextu vnitřní bezpečnosti; opakovaně zdůrazňuje, že vnitřní bezpečnost a opatření pro boj proti terorismu a trestní stíhání osob podezřelých z terorismu jsou ve výlučné pravomoci a odpovědnosti policejních a soudních orgánů a musí probíhat za plného dodržování přísných procesních záruk a ustanovení trestního práva;

    29.  připomíná význam schengenského prostoru volného pohybu; zdůrazňuje potřebu účinné správy vnějších hranic, jež bude založena na dodržování lidských práv a plném souladu s právními předpisy a právními předpisy EU;

    30.  vyzývá Komisi, aby s cílem řešit hrozby terorismu a násilného extremismu důkladně monitorovala provádění a uplatňování evropských norem trestního práva procesního a protiteroristických opatření EU, včetně vzdělávání a prevence, účinné policejní a justiční spolupráce, včasného sdílení informací mezi vnitrostátními orgány a prostřednictvím Europolu a Eurojustu, a opatření k řešení nových trendů ve financování terorismu; znovu zdůrazňuje, že je třeba zajistit lepší vybavení a financování společných vyšetřovacích týmů v rámci Europolu a Eurojustu;

    31.  vyzývá Komisi, aby předložila bílou knihu týkající se pojmu „evropská vnitřní bezpečnost“ jako právní základ pro jakékoli budoucí bezpečnostní opatření, s ohledem na svobodu pohybu a neexistenci kontrol na vnitřních hranicích, který bude odlišný od pojmu „národní bezpečnosti“, jehož se členské státy v rámci boje proti trestné činnosti a terorismu dovolávají; požaduje jednoznačnou definici pojmu „národní bezpečnosti“ a toho, co nespadá do oblasti její působnosti; odmítá využívání národní bezpečnosti a „státních tajemství“ jako záminek pro obcházení základních práv, jako je důvěrnost komunikace mezi právníkem a klientem;

    32.  vyzývá Komisi, aby využívala odborných znalostí a technických a finančních zdrojů k zajištění koordinace na úrovni EU a výměny osvědčených postupů v boji proti násilnému extrémismu a teroristické propagandě, radikálním sítím a náboru teroristickou organizací; zdůrazňuje, že represivní opatření mohou být účinná pouze tehdy, jsou-li spojená s dlouhodobou prevencí, integrací a reintegrací a nediskriminačními politickými strategiemi;

    33.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly důkladný přezkum všech právních předpisů v oblasti bezpečnosti, které již byly přijaty, a aby na základě tohoto přezkumu zajistily, že budou podle potřeby staženy nebo prováděny; opět vyzývá k podrobnému vyhodnocení strategie EU pro boj proti terorismu, které by posoudilo uplatňování přijatých opatření, jejich náklady a účinnost; očekává, že bude nezbytné, aby Komise aktualizovala bezpečnostní program vzhledem k nedostatečné spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o účinný boj proti organizované trestné činnosti a terorismu;

    34.  vyzývá Komisi, aby předložila již oznámené návrhy na řádný právní základ Evropského centra pro boj proti terorismu v rámci Europolu, návrhy na zdokonalení a rozvoj stávajících informačních systémů, zejména ve vztahu k interoperabilitě, účinnosti a proporcionalitě, vyřešení mezer v informacích a pokrok směrem k interoperabilitě a také návrhy na závazné sdílení informací na úrovni EU o podezřeních a rizicích v této oblasti mezi členskými státy doprovázené přísnými a jednotnými zárukami v oblasti ochrany údajů ve všech policejních a justičních sítích;

    35.  vyzývá Komisi, aby přeložila legislativní iniciativu za účelem boje proti všem formám násilí páchaného na ženách a násilí na základě pohlaví; vyzývá Komisi, aby urychleně ukončila postup přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva), k čemuž ji Parlament opakovaně vyzýval;

    Přijetí ctižádostivé agendy pro vnější činnost: o sousedství a globálním systému

    36.  vyzývá k ambicióznímu provádění nové globální strategie EU, vymezení postavení EU jako účinného šiřitele základních hodnot, zásad a norem v rychle se měnícím světě a očekává, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost mobilizují konzistentním způsobem všechny unijní nástroje vnější činnosti s cílem dosáhnout lepší globální správy založené na pravidlech, širší konvergence k lepším standardům, trvalého míru, zvýšené bezpečnosti, důslednějšího dodržování lidských práv, demokracie, zásad právního států a základních svobod ve světě; zdůrazňuje, že v tomto ohledu by měly být následující prvky přesunuty na přední místa agendy EU pro vnější otázky:

    –  zasazení se o to, aby EU a členské státy zvrátily současný trend výměny norem v oblasti lidských práv za krátkodobé obchodní, bezpečnostní a energetické zájmy;

    –  podpora stability a prosperity v sousedství EU prostřednictvím iniciativ podporujících rozvoj, demokracii, kulturní spolupráci, řádnou správu věcí veřejných a právní stát díky podpoře civilního předcházení konfliktům a podpoře opatřením na usmíření, posílením transparentnosti, odpovědnosti, parlamentního dohledu a demokratické kontroly bezpečnostního sektoru a také pomocí místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (VP/HR) a členským státům v jejich úsilí o udržení a prosazení míru v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky;

    –  podpora místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce a členských států při zajištění toho, aby se společná bezpečnostní a obranná politika stala účinnější politikou, která bude soudržná a v souladu s ostatními vnějšími politikami EU, jako je rozvojová pomoc, civilní předcházení konfliktům v rámci nástroje na podporu stability a míru, a která bude zajišťovat bezpečnost, mír, stabilitu, demokracii a lidská práva a posilovat dodržování zásad Charty OSN; zajištění toho, aby se stávající struktury, mechanismy nebo nástroje staly operační realitou;

    –  naléhavá výzva Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby posílila dodržování společného postoje EU k vývozu zbraní ze strany členských států, a zajištění toho, aby právní předpisy upravující vývoz technologií dvojího užití bránily přenosu technologií hromadného pozorování a sledování do nedemokratických zemí;

    –  výzva Komisi, aby předložila zprávu o účinnosti pilotního projektu v oblasti obranného výzkumu a s ním související spolupráce s Evropskou obrannou agenturou; výzva Komisi, aby stáhla plány na zahájení přípravné akce ve výši 80 milionů EUR na obranný výzkum jako navazující opatření vzhledem k tomu, že z nedávných údajů Evropské obranné agentury rovněž vyplynulo, že členské státy nejsou ochotny ani schopny spolupracovat v oblasti obranného výzkumu a vývoje; odmítnutí jakýchkoli pokusů o využití prostředků z rozpočtu EU na vojenský výzkum a vývoj;

    –  mnohem rychlejší dosažení pokroku v procesu přístupových jednání pomocí posilování sociální, politické a ekonomické stability, udržitelnosti životního prostředí a demokracie v kandidátských zemích, aniž by byly oslabeny základní přístupová kritéria;

    –  zajištění toho, aby byla politika rozvojové spolupráce účinnější a zlepšovat její koordinaci a soudržnost s ostatními nástroji vnější činnosti EU; zajištění souladu a soudržnosti mezi politikami v oblasti rozvoje, civilního předcházení konfliktům a civilní bezpečnostní politiky, neboť všechny tyto politiky jsou spolu úzce provázány a vzájemně se podporují;

    –  začlenění Agendy udržitelného rozvoje 2030 a programu pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje do vnějších a vnitřních politik EU;

    –  přijetí posílených, účinnějších, přesvědčivějších a soudržnějších iniciativ, pokud jde o řešení konfliktů v zemích sousedících s EU a zpřístupnit všechny nástroje, které má EU k dispozici;

    –  odmítnutí komplexní dohody o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA), dohody o obchodu se službami (TISA) a transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), konstatování, že evropští občané a Parlament jsou čím dále kritičtější, pokud jde o skutečné dopady dohod o volném obchodu, jelikož tyto dohody mohou mít rovněž nežádoucí dopad na zaměstnanost, konkurenceschopnost a normy EU v oblasti lidských práv a udržitelného rozvoje; žádá modernizaci nástrojů Unie na ochranu obchodu a to, aby obchodní politiky byly navrhovány v souladu s rozvojovými cíli, cíli v oblasti klimatu, prioritami v oblasti životního prostředí a sociálními a lidskoprávními normami EU;

    Spravedlivé daňové politiky pro přiměřené zdroje

    37.  zdůrazňuje, že dosud nikdy nebylo tak naléhavé posílit boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, které představují potenciální příjem pro vnitrostátní rozpočty ve výši až 1 bilionu EUR; je přesvědčen, že tyto zdroje by mohly být vynaloženy na investice pro budoucnost, zvyšování zaměstnanosti a snižování nerovnosti;

    38.  vyzývá Komisi, aby urychleně jednala s cílem zajistit, aby byly zisky daněny v evropských zemích, v nichž skutečně došlo k odpovídající ekonomické aktivitě a ke vzniku dané hodnoty; je toho názoru, že by EU měla usilovat o zavedení závazného společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob, posílit své úsilí o vyšetření porušení pravidel pro státní podporu spojených s daňovými otázkami, uplatňovat společná pravidla na využívání a transparentnost daňových rozhodnutí (tzv. rulings) a uplatňovat rozhodný společný přístup usilující o uzavření daňových rájů;

    39.  vyzývá Komisi, aby do svého boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem zahrnula genderový a vnější rozměr, i pokud jde o zisky, které z EU odcházejí nezdaněné;

    40.  vyzývá k zavedení daně z finančních transakcí, která přinutí finanční sektor, aby platil svůj spravedlivý podíl k řešení krize, kterou způsobil, omezil neproduktivní krátkodobé spekulativní činnosti a generoval další příjmy v reakci na současné sociální, environmentální a hospodářské výzvy; odsuzuje oslabení původního návrhu Komise a je přesvědčen, že by měl naopak být rozšířen na měnové transakce, jak to Parlament navrhl, a proveden nejpozději do půle roku 2017;

    Posílení rozpočtových a finančních nástrojů EU

    41.  je toho názoru, že aby byla ve své činnosti účinná, potřebuje EU novou finanční a daňovou strategii; je přesvědčen, že by za tímto účelem měla Komise navrhnout opatření založená na následujících zásadách a prvcích:

    –  urychleně mobilizovat přiměřené zdroje, jelikož se nelze vyhnout nutnosti reformovat systém financování Unie prostřednictvím posílení opravdových vlastních zdrojů nebo zavedení nových zdrojů s cílem učinit rozpočet Unie stabilnějším, udržitelnějším a předvídatelnějším; současně je také důležité dodržovat zásadu univerzality a posílit transparentnost;

    –  přednostně začít uplatňovat zásady sestavování rozpočtu z genderového hlediska;

    –  pro dosažení maximálních výsledků musí být při řízení rozpočtových nástrojů EU věnována velká pozornost výkonnosti a nákladové účinnosti a musí se dbát na dodržování předpisů a na ochranu finančních zájmů EU;

    –  EU by měla usilovat o poskytování zdrojů, které jsou nutné k řešení problémů vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti a k reakci na vnitřní a vnější aspekty uprchlické krize;

    –  již po dvou letech uplatňování dosáhl víceletý finanční rámec (VFR) svého limitu; bez komplexní revize víceletého finančního rámce v polovině období navíc nebude rozpočet EU schopen čelit dodatečným finančním potřebám a naplňovat nové politické priority a nebude ani možné vyhnout se opakování platební krize; musí být provedena plnohodnotná povolební revize VFR, a nikoli jen jeho technický přezkum, za účelem uvolnění prostředků z rozpočtu EU na podporu oživení evropského hospodářství, zajištění úspěchu strategie EU 2020, přispění k dodržení mezinárodních závazků EU na období po roce 2015 a na strukturální řešení rostoucích platebních problémů;

    –  Evropský fond pro strategické investice musí být reformován tak, aby umožňoval všem členským státům provádět vyšší úrovně strategických investic, lépe se zaměřovat na regiony, v nichž jsou investice nejvíce zoufale potřebné, a zajišťovat, že veřejné financování investic bude přispívat k přechodu na udržitelné hospodářství; mělo by se zvažovat použití dalších peněžních prostředků namísto přesměrování stávajících prostředků EU, jako jsou ty vyhrazené na program Horizont 2020 nebo Nástroj pro propojení Evropy, do jiných fondů nebo investičních nástrojů;

    –  účinné provádění politiky soudržnosti v období 2014-20 by měla provázet příprava na její období po roce 2020, přičemž bude respektována její skutečná povaha, jak ji stanoví Smlouvy, její význam pro rozvoj vnitřního trhu a její potenciál jakožto investiční nástroj dostupný pro všechny regiony EU; zdroje z politiky soudržnosti by měly dále být využívány k přesunu směrem k hospodářství s nízkými emisemi oxidu uhličitého s cílem přispívat k dohodě COP21 z Paříže a podporovat úsilí o přijímání uprchlíků a migrantů včetně jejich začlenění, a je potřebné se vyvarovat jakéhokoli snížení rozpočtu na politiku soudržnosti;

    Dokončení evropské hospodářské a měnové unie

    42.  trvá na dodržování požadavků evropských právních předpisů, které se týkají demokratické kontroly rozhodnutí, která jsou přijímána v rámci evropské správy hospodářských záležitostí;

    43.  trvá na tom, že pokud jde o hospodářské a sociální ukazatele a ukazatele v oblasti zdrojů, musí EU usilovat o sbližování směrem vzhůru; je přesvědčen, že by rámec správy ekonomických záležitostí měl být reformován za tímto účelem;

    44.  je přesvědčen, že by EU měla posílit důvěryhodnost, soudržnost, vnitrostátní pocit spoluodpovědnosti, demokratickou legitimitu, udržitelnost a genderový a sociální rozměr stávajícího rámce správy ekonomických záležitostí, a to tím, že zavede jednodušší, proticyklická a transparentní pravidla, bude se vyhýbat morálnímu hazardu a zajišťovat symetrické korekce makroekonomických nerovnováh a podněcovat veřejné investice;

    45.  vyzývá k užší koordinaci hospodářské politiky s cílem řešit investiční mezery v eurozóně a posílit reformní úsilí, aby byla zvýšena produktivita a celková efektivnost využívání zdrojů a posílena poptávka;

    46.  je přesvědčen, že je potřebné dokončit bankovní unii, kde půjdou ruku v ruce opatření na snižování rizika se sdílením rizik;

    47.  poukazuje na to, že by měla naléhavě být vytvořena fiskální kapacita HMU, aby byla HMU odolná vůči symetrickým a asymetrickým šokům a řešila se neúnosná úroveň nezaměstnanosti v mnoha regionech HMU;

    48.  žádá Komisi, aby urychleně prozkoumala způsoby, jak mohou běžné finanční nástroje být použity k řešení migrační krize;

    Posílení základních práv a demokracie

    49.  je znepokojen skutečností, že kumulované krize nejen poškodily soudržnost evropských společností, ale otřásly také vírou evropských občanů v jejich demokratické instituce na úrovni EU a v některých případech i na úrovni vnitrostátní; je proto přesvědčen, že posílení demokratické legitimity a obnovení důvěry v její schopnost sloužit zájmům občanů musí být nejvyšší prioritou Evropy;

    50.  připomíná, že mnohé z dnešních výzev, od změny klimatu až po azyl a migraci, od finančních trhů až po nadnárodní korporace a od teroristických sítí až po zhroucené a „darebácké“ státy, jsou nadnárodní povahy, neznají hranice a vyžadují si protiváhy a reakce na své úrovni; je přesvědčen, že by Komise za tímto účelem měla povzbuzovat obnovenou diskusi v celé společnosti o tom, jaké výzvy lidé považují za nejdůležitější k řešení na evropské úrovni a kde by EU měla vykonávat „evropskou svrchovanost“;

    51.  připomíná Komisi, že jakožto strážkyně Smluv musí podporovat obecný zájem Unie (článek 17 SEU), konkrétně mír, hodnoty Unie a blahobyt jejích obyvatel (článek 3 SEU); vyzývá Komisi k přijetí návrhu nařízení o otevřené, efektivní a nezávislé evropské správě; konstatuje, že Parlament má v tomto ohledu zvláštní politickou odpovědnost a musí vykonávat svou institucionální úlohu plně a bez pocitu sebeuspokojení a nečinnosti; je přesvědčen, že nedávné zřízení vyšetřovacích výborů je povzbuzujícím znakem toho, že Parlament bere svou politickou odpovědnost, pokud jde o brzdy a protiváhy, vážněji;

    52.  má za to, že sklon Evropské rady z posledních let uchylovat se k řešením na mezivládní úrovni ohrožuje „metodu Společenství“ a představuje porušování Smluv; připomíná, že zatímco podle Lisabonské smlouvy jsou členové Evropské rady jednotlivě odpovědní svým vlastním vnitrostátním parlamentům, ale kolektivně jsou odpovědní pouze sobě samým, musí si vnitrostátní parlamenty být vědomy své zvláštní politické odpovědnosti vykonávat plnou demokratickou kontrolu nad svými zástupci v Evropské radě;

    53.  žádá s ohledem na to, že netransparentní a jednostranný lobbying přestavuje značnou hrozbu pro tvorbu politik a veřejný zájem, aby všechny instituce EU usilovaly o co nejvyšší úroveň transparentnosti, odpovědnosti a integrity a neustále bojovaly proti sklonu přehlížet konflikty zájmu, což poškozuje efektivitu, spravedlnost a spolehlivost proce tvorby politik; dále podporuje legislativní návrh na celoevropskou ochranu oznamovatelů v soukromém i veřejném sektoru a připomíná Komisi, že o to Parlament opakovaně žádá;

    54.  žádá Komisi, aby poskytla komplexní evropskou reakci na problémy základních práv plynoucí z rozšířených zločinů z nenávisti, nenávistných projevů, sexismu, homofobie, transfobie a dalších forem diskriminace, a dále zvýšila úsilí k zajištění toho, že legislativní návrhy zlepšující sociální a základní práva budou odblokovány v Radě, zejména návrh směrnice roku 2008 o vykonávání zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání či víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci a směrnice o „ženách ve správních radách“;

    55.  žádá Komisi, aby připravila iniciativy s cílem konsolidovat, posílit a tvořit prostředky, které budou evropským občanům umožňovat, aby zasahovali do politického procesu i mimo volební cyklus; zdůrazňuje, že to předpokládá zvýšenou transparentnost a přístup veřejnosti k dokumentům, jakož i větší podporu a navýšené zdroje pro evropskou veřejnou ochránkyni práv, občanské petice a reformu nařízení o Evropské občanské iniciativě;

    56.  je přesvědčen, že by Komise měla předložit návrhy mechanismu na ochranu demokracie, právního státu a základních práv v celé Unii tak, že svůj rámec pro právní stát nahradí účinnějším nástrojem; je toho mínění, že by rovněž měla i nadále pracovat na přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech s ohledem na stanovisko Soudního dvora v této věci a vyřešit zbývající právní problémy;

    57.  je odhodlán použít všechny své nástroje a zdroje s cílem být hybatelem obnoveného demokratického procesu vedoucího k reformě Evropské unie;

    58.  žádá, aby jako vyjednavač pro postup podle článku 50 se Spojeným královstvím byla potvrzena Komise;

    59.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.