Návrh usnesení - B8-1056/2016Návrh usnesení
B8-1056/2016
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy Caterpillar a Alstom

28.9.2016 - (2016/2891(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Maria Arena, Edouard Martin, Maria João Rodrigues, Kathleen Van Brempt, Dan Nica, Jutta Steinruck, Martina Werner, Sergio Gaetano Cofferati, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Hugues Bayet, Eric Andrieu, Nikos Androulakis, Guillaume Balas, Pervenche Berès, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Enrico Gasbarra, Elena Gentile, Sergio Gutiérrez Prieto, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Georgi Pirinski, Evelyn Regner, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Marc Tarabella, Isabelle Thomas, Flavio Zanonato, Nicola Caputo za skupinu S&D

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1051/2016

Postup : 2016/2891(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-1056/2016
Předložené texty :
B8-1056/2016
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B8-1056/2016

Usnesení Evropského parlamentu o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy Caterpillar a Alstom

(2016/2891(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 9, 147, 151, čl. 153 odst. 2, články 173, 174, 192, 225 a 345 této smlouvy,

–  s ohledem na články 14, 27 a 30 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[1],

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[2],

–  s ohledem na posouzení evropské přidané hodnoty opatření Unie týkající se „informovanosti zaměstnanců a konzultování se zaměstnanci, předvídání a zvládání restrukturalizace“, které bylo vypracováno oddělením pro evropskou přidanou hodnotu Evropského parlamentu a dne 19. listopadu 2012 předáno Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu skupiny na vysoké úrovni pro hospodářské a sociální důsledky průmyslových změn, která byla zřízena na summitu o zaměstnanosti konaném v Lucemburku v listopadu 1997, s názvem „Jak zvládnout změny“,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE)[3],

–  s ohledem na směrnici Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění[4],

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[5],

–  s ohledem na směrnici Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, provozoven nebo částí podniků nebo závodů[6],

–  s ohledem na směrnici Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců[7],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství[8],

–  s ohledem na směrnici Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců[9],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí[10],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností[11],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství[12],

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2005 nazvané „Restrukturalizace a zaměstnanost: předvídání restrukturalizací a doprovodná opatření pro rozvoj zaměstnanosti: úloha Evropské unie“ (COM(2005)0120) a stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2005,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. února 2005 o sociální agendě (COM(2005)0033),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států[13],

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2010 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“ (COM(2010)0614),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 (oprava zveřejněna dne 11. listopadu 2010) nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ (COM(2010)0608),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682),

–  s ohledem zelenou knihu Komise ze dne 17. ledna 2012 nazvanou „Restrukturalizace a předjímání změn: poučení z nedávných zkušeností?“ (COM(2012)0007),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o přezkumu evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 v polovině období[14],

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2005 o sociální agendě na období let 2006–2010[15],

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru z vlastního podnětu o družstvech a restrukturalizaci ze dne 25. dubna 2012,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2007 o posílení evropských právních předpisů v oblasti informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci[16],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace[17],

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 s názvem „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na výsledky výzkumu a průzkumů Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek,

–  s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006[18],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace[19],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o ocelářském průmyslu v EU: ochrana pracovníků a průmyslu[20],

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0092),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582) a na cíl 20% reindustrializace,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2016 o konkurenceschopnosti evropského dodavatelského železničního průmyslu[21],

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl hrál nezastupitelnou roli v dějinách evropské integrace a je pilířem pro vytváření nových hodnot a postupů v Evropě;

B.  vzhledem k tomu, že páteří evropské industrializace je železniční odvětví se 175letou historií; vzhledem k tomu, že do roku 2019 se očekává roční míra růstu trhů, na které má přístup dodavatelský železniční průmysl, ve výši 2,8 %;

C.  vzhledem k tomu, že výrobní průmysl představuje 65 % výdajů podniků na výzkum a vývoj, a proto je nutné posílit naši průmyslovou základnu, aby v EU zůstaly odborné znalosti a know-how;

D.  vzhledem k tomu, že evropský dodavatelský železniční průmysl přímo zaměstnává 400 000 osob v celé EU, z nichž řada pracuje v malých a středních podnicích;

E.  vzhledem k tomu, že silný a inovativní evropský dodavatelský železniční průmysl má zásadní význam pro přechod k železniční přepravě, který je nezbytný, má-li EU dosáhnout svých klimatických a energetických cílů;

F.  vzhledem k tomu, že výrobní závod Alstom v Belfortu má vysokou přidanou hodnotu a je uznáván pro své expertní znalosti v oblasti trakčních systémů;

G.  vzhledem k tomu, že digitální rozvoj, který je jednou z priorit Junckerova plánu, potřebuje ke své realizaci silnou průmyslovou základnu;

H.  vzhledem k tomu, že v současnosti toto ústřední a strategické odvětví EU čelí silné konkurenci třetích zemí, které na evropský trh dodávají produkty s nízkými výrobními náklady, neboť uplatňují agresivní a rychle expandující politiku na všech kontinentech, často za politické a finanční podpory svých vlád;

I.  vzhledem k tomu, že obnovení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a investiční kapacity v Evropě je závod s časem, přičemž evropský průmysl se potýká i se sociálními a ekologickými problémy, které musí vyřešit tak, aby i nadále zůstal pro ostatní svět vzorem sociální a environmentální odpovědnosti;

J.  vzhledem k tomu, že pouze ambiciózní inovační politika vytvářející příznivé podmínky pro výrobu vysoce kvalitních, inovativních a energeticky účinných produktů a prosazující nové výrobní postupy umožní EU stát na vlastních nohou ve světě, kde vládne stále silnější konkurence;

K.  vzhledem k tomu, že nedostatečná evropská koordinace v oblasti daní a obchodu umožňuje velkým společnostem vytvářet právní struktury, díky nimž se mohou vyhýbat daňovým povinnostem, například převodem hmotných aktiv, nehmotných aktiv nebo služeb mezi společnostmi za ceny, které neodpovídají;

L.  vzhledem k tomu, že nyní má zcela zásadní význam vzájemná provázanost jednotlivých politik, které Evropská unie schválila za účelem definování moderní průmyslové politiky; vzhledem k tomu, že tuto obnovu lze do značné míry vysvětlit situací, která vznikla zejména v závodech Caterpillar a Alstom;

M.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí představenstva společnosti Alstom oznámit přesunutí výroby vlaků (400 pracovních míst) ze závodu v Belfortu do závodu v Reichshoffenu bude ve skutečnosti znamenat uzavření prvně jmenovaného závodu (neboť jediná činnost, která by zde zůstala, by neodůvodňovala zachování jeho provozu);

N.  vzhledem k tomu, že společnost General Electric již v lednu vyjádřila obavy, že bude muset zrušit 6 500 pracovních míst v evropských divizích bývalého Alstomu, a 236 zaměstnanců mělo být kvůli následkům zastavení výroby a výrazného omezení služeb propuštěno i v italském závodě Sesto San Giovanni; vzhledem k tomu, že na žádosti italské vlády, regionu a obce tato společnost reagovala absolutním nezájmem, potvrdila oznámení propuštění 99 pracovníků v závodě Sesto San Giovanni a navíc pobídky pro dobrovolný odchod do důchodu a převedení pracovníků do závodů v Apulii a Kampánii;

O.  vzhledem k tomu, že dne 2. září 2016 oznámil holding Caterpillar rozsáhlý celosvětový plán restrukturalizace týkající se i závodu Gosselies, který je nucen ukončit provoz, což povede k propuštění 2 500 přímých zaměstnanců a ohrozí pracovní místa asi 4 000 subdodavatelů;

P.  vzhledem k tomu, že ve společnosti Caterpillar Belgium SA byl dne 28. února 2013 vyhlášen plán restrukturalizace, podle něhož mělo být propuštěno přibližně 1 400 zaměstnanců, z nichž 85 % mohlo využít předčasného odchodu do důchodu; vzhledem k tomu, že – jak se zdá – o tři roky později se podařilo najít stálou práci asi polovině z 15 % zaměstnanců, kteří neodešli do předčasného důchodu, avšak za méně výhodných pracovních podmínek;

Q.  vzhledem k tomu, že právní struktura společnosti Caterpillar v Evropě odhaluje daňové inženýrství, které napomáhá vyhýbání se daňovým povinnostem: Caterpillar Belgium SA, akciová společnost podle belgického práva, je dcerou společnosti Caterpillar Overseas SARL se sídlem v Ženevě, které na základě smlouvy o poskytování služeb poskytuje službu zpracování surovin na konečné výrobky, a je tak připravována nejen o přidanou hodnotu, kterou vytváří belgická pracovní síla, ale také o přímý vliv na belgický závod, jenž je řízen ze Švýcarska, kde nemají belgičtí zaměstnanci zastoupení;

R.  vzhledem k tomu, že tento mechanismus se netýká pouze společnosti Caterpillar a v žádném případě není prospěšný pro EU; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné, aby EU tyto právní konstrukce zpochybnila prošetřením právních struktur vytvořených holdingem Caterpillar, ale především analýzou převodních operací mezi Caterpillar Overseas SARL a jejími dceřinými společnostmi na území EU s cílem posoudit, zda jsou náklady na tyto převody přiměřené, a ověřit, zda se nejedná pouze o způsob, jak se vyhnout daňové povinnosti;

S.  vzhledem k tomu, že obchod se stavební technikou v EU se v posledních letech potýká s vážnými problémy kvůli snižování veřejných a soukromých investic, ale také kvůli zvyšování výrobních nákladů v důsledku růstu cen surovin; vzhledem k tomu, že mezi lety 2007 a 2014 se výroba stavební techniky v Evropě propadla o 45,1 %, což pro evropské výrobce znamenalo výraznou ztrátu podílu na trhu, která se projevila úbytkem pracovních míst v tomto odvětví;

T.  vzhledem k tomu, že spravedlivý obchod s průmyslovými výrobky může fungovat pouze v případě, že jsou dodržována základní práva zaměstnanců a předpisy na ochranu životního prostředí; vzhledem k tomu, že významnou pobídkou k investicím do průmyslových výrobků, které mohou vytvářet pozitivní spirálu, jsou investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti;

U.  vzhledem k tomu, že inovace výroby mají příznivý vliv na vytváření pracovních míst ve všech fázích průmyslového hospodářského cyklu; vzhledem k tomu, že nejlepší zárukou hospodářského úspěchu je stále účast zaměstnanců na inovačních opatřeních a na vytváření strategií;

V.  vzhledem k tomu, že v případě společností Alstom a Caterpillar nebyly odborné znalosti zástupců zaměstnanců řádně zohledněny; vzhledem k tomu, že všechny odborové organizace projevily v této situaci obdivuhodnou jednotu a solidaritu, zejména zaměstnanci z Reichshoffenu vůči svým kolegům z Belfortu a zaměstnanci společnosti Caterpillar v závodě Grenoble, kteří poté, co společnost oznámila uzavření, zablokovali bránu do závodu a dne 16. září 2016 se rovněž zúčastnili demonstrace na podporu svých belgických kolegů;

W.  vzhledem k tomu, že navzdory tomu některé společnosti jako například Caterpillar uplatňují strategie zaměřené na krátkodobý finanční zisk, a nikoli na inovace, investice do výzkumu a vývoje, zaměstnanost a obnovu dovedností; vzhledem k tomu, že v roce 2015 bylo 70 % provozního zisku rozděleno prostřednictvím dividend, což posiluje financializaci ekonomiky namísto zvyšování investic do výrobních kapacit, výzkumu a vývoje;

X.  vzhledem k tomu, že podle vedení bylo rozhodnutí o uzavření závodu Caterpillar nezbytné pro zajištění jeho konkurenceschopnosti; vzhledem k tomu, že odbory uzavření důrazně odmítly; vzhledem k tomu, že vláda a odbory zpochybnily tvrzení týkající se konkurenceschopnosti závodu a vyjádřily obavu, že toto propouštění je prvním krokem k úplnému uzavření závodu;

Y.  vzhledem k tomu, že závod Caterpillar v Gosselies je ziskový; vzhledem k tomu, že díky snížení výrobních nákladů mezi lety 2013 a 2015 se výrobky z tohoto závodu staly atraktivnějšími než výrobky ze zemí mimo EU; vzhledem k tomu, že holding se přesto rozhodl závod uzavřít a přesunout výrobu do jiných závodů v Asii a v Latinské Americe; vzhledem k tomu, že z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí o propouštění bylo učiněno pouze s cílem zvýšit zisk, nikoli na základě skutečných ekonomických důvodů, a že EU by měla proti této nezákonné praktice bojovat;

Z.  vzhledem k tomu, že zástupci společnosti odůvodňují plánované uzavření nadměrnou velikostí výrobního závodu v Gosselies, která vede k vyšším výrobním nákladům, a možností vyrábět jinde za nižší náklady; vzhledem k tomu, že odbory kritizovaly vedení společnosti Caterpillar za upřednostňování zájmů akcionářů a opomíjení zájmů zaměstnanců; vzhledem k tomu, že se zdá, že k propouštění dojde v naprosté většině případů v období duben–červenec 2017;

Aa.  vzhledem k tomu, že Evropský fond přizpůsobení se globalizaci (EFG) je evropským nástrojem, jenž poskytuje přímou podporu pracovníkům, kteří ztratili práci v důsledku změn ve struktuře obchodu a globalizace; vzhledem k tomu, že EFG byl využit několikrát, aby pomohl pracovníkům v Evropě, kteří byli propuštěni ze společnosti Caterpillar nebo z jejích dceřiných podniků;

Ab.  vzhledem k významu a evropskému rozměru tohoto případu se Komise rozhodla zřídit pracovní skupinu, která bude seskupovat příslušné útvary a jednat jako prostředník při uzavírání závodu Caterpillar;

Ac.  vzhledem k tomu, že z uzavření výrobního závodu Caterpillar v Gosselies budou těžit třetí země, které však nedodržují stejné normy v oblasti sociální a environmentální ochrany, jaké platí pro evropský průmysl, což vytváří nekalou hospodářskou soutěž;

Ad.  vzhledem k tomu, že podle prohlášení společnosti Alstom dojde v jejích francouzských pobočkách do roku 2018 ke snížení počtu objednávek o 30 %, ale pokud jde o závod v Belfortu, začnou se jeho objednávky snižovat až po roce 2018, přičemž své poslední objednávky dodá v roce 2021; vzhledem k tomu, že závod Alstom v Belfortu je životaschopný a že mohou být v jeho případě nalezena řešení, pročež by při hodnocení životaschopnosti výroby závodu jako celku měly být vzaty v úvahu know-how potřebné pro práci v průmyslové výrobě a kvalifikovaná pracovní síla;

Ae.  vzhledem k tomu, že ztráta know-how a dovedností zaměstnanců ze závodu Alstom v Belfortu je důvodem k obavám, protože by to mohlo ohrozit jakoukoli možnost oživit jeho hospodářskou činnost v případě většího počtu objednávek; vzhledem k tomu, že evropský vlakový park (zejména vysokorychlostní vlaky) zastarává a řada zemí bude muset své vozové parky brzo obnovit, a proto si Evropa musí zachovat svoji průmyslovou kapacitu, aby tuto potřebu naplnila bez závislosti na poskytovatelích ze třetích zemí, a že by závod Alstom měl tuto potřebu uspokojit;

Af.  vzhledem k tomu, že vážná krize, kterou prochází evropský průmysl, vede k ještě větší závislosti výrobního odvětví EU na dovozech ze třetích zemí, ke ztrátám know-how potřebného pro práci ve výrobě a ztrátě investic, což má přímý dopad na miliony pracovních míst; vzhledem k tomu, že uzavření závodů často vede k nevratným ztrátám technologie, know-how potřebného pro práci ve výrobě a dovedností pracovníků v průmyslu;

Ag.  vzhledem k tomu, že průmysl hraje klíčovou úlohu v rozvoji celé ekonomiky, a to jak z hlediska technologií, tak při překonávání potíží při zajišťování zdrojů;

1.  je přesvědčen, že evropský průmysl by měl být považován za strategickou výhodu pro konkurenceschopnost EU; připomíná, že různým budoucím výzvám může čelit pouze silný průmysl EU, přičemž je nutné zmínit dodržování a plnění závazků stanovených v rámci konference COP 21;

2.  připomíná, že hospodářská krize v Evropě ukázala, že odvětví, která investují nejvíce, jsou odvětví, která nejvíce odolávají, a zdůrazňuje v této souvislosti negativní dopad úsporných politik na veřejné investice a interní spotřebu, jež by měly stimulovat růst;

3.  zdůrazňuje, že evropský průmysl čelí světové konkurenci, a proto důrazně vyzývá Komisi, aby bezodkladně začala světový trh používat jako referenční při definování zeměpisných trhů ve svých analýzách a srovnáních podle práva hospodářské soutěže a neomezovala svou analýzu pouze na vnitřní trh, čímž evropskému průmyslu umožní vytvářet partnerství v oblasti výzkumu a vývoje či strategická partnerství;

4.  vyzývá k přezkumu politiky v oblasti hospodářské soutěže a pravidel státní podpory k usnadnění veřejných zásahů s cílem zachovat sociální a regionální soudržnost; požaduje, aby bylo provedeno posouzení dopadů vývoje výrobní kapacity, zejména pokud jde o továrny a pracovní místa, dříve než GŘ pro hospodářskou soutěž učiní jakékoli rozhodnutí;

5.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii (2030) o předpokládaném vývoji odvětví železniční dopravy v Evropě v příštích 15 letech slučující různé scénáře týkající se environmentálních cílů členských států EU; vyzývá Komisi, aby provedla další doplňující studii dopadu různých scénářů na zaměstnanost, povolání a dovednosti; zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise urychleně navázala na doporučení obsažená v usnesení Evropského parlamentu o dodavatelském železničním průmyslu EU s cílem zajistit růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit provádění návazných opatření prostřednictvím průběžného dialogu se zainteresovanými stranami a že tato opatření musí zahrnovat všechny kapitoly uvedeného usnesení;

6.  vyzývá Radu, aby urychleně modernizovala nástroje na ochranu obchodu, aby bylo konečně možné přiměřeným způsobem reagovat na nekalé praktiky, jichž se dopouštějí třetí země, a chránit průmysl EU před dumpingem na evropském trhu, a tím zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž pro všechny;

7.  žádá Komisi, aby zajistila větší soulad obchodní politiky EU s průmyslovou politikou tak, aby obchodní politika brala v potaz potřebu zajistit v Evropě pracovní místa v průmyslu a nevedla k novým případům přesidlování a dalšímu omezování průmyslové výroby; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby obchodní dohody zahrnovaly zvláštní ustanovení, která zlepší přístup evropského průmyslu na trhy; žádá Komisi, aby zajistila rovné podmínky pro účastníky trhu z Evropy i mimoevropských zemí;

8.  vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování pravidel EU v oblasti veřejných zakázek, zejména pravidel týkajících se národních preferencí, neobvykle nízkých nabídek a nekalé hospodářské soutěže; připomíná rovněž, že ustanovení EU dávají prostor k odmítnutí nabídek, z nichž se více než 50 % hodnoty uskutečňuje mimo EU;

9.  opakovaně vyzývá Komisi, aby spolupracovala s různými průmyslovými odvětvími na zajištění co nejlepšího využití evropských strukturálních a investičních fondů, konkrétněji Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), k podpoře projektů výzkumu a vývoje na regionální úrovni;

10.  vítá iniciativu některých místních orgánů ve spolupráci se sociálními partnery na podporu experimentálních projektů pro pracovníky a podniky postižené hospodářskou krizí s cílem zajistit profesní dráhu prostřednictvím odborné přípravy a opatření namísto jejich částečné nezaměstnanosti;

11.  je pevně přesvědčen, že ochrana pracovníků v rámci provádění průmyslové strategie EU by měla být posílena legislativním balíčkem týkajícím se informovanosti a konzultování pracovníků, posílením systému kolektivního propouštění, ale rovněž předvídáním negativních dopadů globalizace;

12.  zdůrazňuje uznávané odborné znalosti zástupců zaměstnanců, pokud jde o strategické volby a rozhodování podniků; vyslovuje se pro vytvoření místních informačních a dohodovacích výborů pro prevenci průmyslových rizik, které budou sestávat ze zástupců všech zainteresovaných stran, jež mohou tato rizika řídit nebo na ně upozorňovat;

13.  vyzývá k tomu, aby byl za účelem prevence průmyslových rizik vytvořen v závodě Alstom pilotní místní informační a dohodovací výbor, který bude složen ze zainteresovaných stran, jež mají pravomoc tato rizika řídit a analyzovat, a který bude odpovědný za vyhodnocování budoucích možností závodu Alstom a bude předkládat návrhy činností po roce 2018;

14.  zdůrazňuje, že při restrukturalizaci je nejdříve a nejjasněji vidět její dopad na zaměstnanost, který na sebe poutá největší pozornost, zatímco nepříznivé dopady na pracovní podmínky a zdraví pracovníků se náležitě nezohledňují, ani se nevyvíjí úsilí o jejich řešení;

15.  žádá Komisi, aby co nejdříve po konzultaci sociálních partnerů předložila návrh právního aktu o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace, který se bude zakládat na podrobných doporučeních uvedených v usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2013 o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace;

16.  konstatuje, že rozsah dopadu rozhodnutí o restrukturalizaci, která přijaly velké evropské společnosti, dalece přesahuje rámec samotné společnosti, a ovlivňuje tak všechny hospodářské struktury, včetně subdodavatelů, a ohrožuje budoucnost celých průmyslových odvětví;

17.  je hluboce znepokojen tím, že některé průmyslové areály jsou opouštěny s vědomím, že zaniknou, což brání jakémukoli jinému hospodářskému využití, a trvá na tom, že je nutné stanovit způsoby, jak znovu nabýt vlastnictví těchto lokalit, případně v tom napomoci orgánům veřejné moci;

18.  vyzývá k začlenění subdodavatelů do jednání, která probíhají v důsledku provádění plánu hromadného propouštění ve velkých podnicích;

19.  žádá Komisi, aby co nejdříve po konzultaci se sociálními partnery předložila návrh na přezkum směrnice o sblížení právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (směrnice Rady 98/59/ES), který by měl zahrnovat tyto zásady:

–  zajištění toho, aby se všichni pracovníci, které zasáhly důsledky restrukturalizace a kteří ve stejném podniku dosud pracují, avšak na různých místech podnikání, mohli účastnit hromadného propouštění společně,

–  zahrnutí všech subdodavatelů závodu do postupu hromadného propouštění, což jim umožní vyjednat se společností odškodnění za újmy, které vyplývají z ukončení jejich činnosti, včetně dopadu na zaměstnanost pracovníků zaměstnaných na základě subdodavatelských smluv,

–  oslovení závodu za účelem jmenování zástupce, který bude mít rozhodovací pravomoc při jednání v rámci postupu hromadného propouštění,

–  zavedení mechanismu sankcí vůči společnostem, které provádějí postupy restrukturalizace, jež jsou nespravedlivé a nezakládají se na pravých důvodech („licenciement boursier“), například tím, že jim bude odepřen přístup na jednotný trh a k evropským programům financování nebo uložena povinnost vrátit veřejnou podporu, která jim byla poskytnuta v letech předcházejících hromadnému propouštění;

20.  žádá Komisi, aby co nejdříve po konzultaci se sociálními partnery předložila návrh právního aktu, který bude obdobou aktu Florange na evropské úrovni, na jehož základě by byla v případě ukončení provozu vyzvána příslušná společnost k tomu, aby s radou zaměstnanců zahájila zvláštní postup informování s cílem zorganizovat hledání kupce nebo prodej závodu;

21.  domnívá se, že podniky, které chtějí využít výhod, jež nabízí evropské právo obchodních společností, musí zároveň dodržovat společné evropské hodnoty; vyzývá proto Komisi, aby předložila návrh směrnice, která zavádí nové a integrované struktury pro zapojení zaměstnanců do různých forem evropských společností, což by mělo zavést přísné normy týkající se informování a konzultací a ambiciózní minimální normy pro zastoupení zaměstnanců ve správních orgánech; zdůrazňuje, že tento nový rámec by se měl stát jediným referenčním bodem pro informování, konzultace a zastupování v řídících a dozorčích orgánech všech forem evropských společností (například v evropské společnosti (SE), evropské družstevní společnosti (SCE) nebo nadcházejícího statutu pro malé a střední podniky) a že by se měla zavést povinnost vytvořit systém pro zastoupení zaměstnanců ve správních radách (monistický systém) nebo v dozorčí radě (dualistický systém);

22.  vyjadřuje politování nad tím, že pouze den poté, co závod Caterpillar oznámil své plány na restrukturalizaci, informoval členy zvláštního výboru evropské rady zaměstnanců ze společnosti Gosselies v Belgii přečtením oficiální tiskového prohlášení během konferenčního hovoru; zdůrazňuje, že případ Caterpillar znovu ukazuje, že některé společnosti nedodržují právní předpisy EU, neboť nejsou schopny informovat a konzultovat evropskou radu zaměstnanců předtím, než oznámí restrukturalizaci, včetně hromadného propouštění v Belgii, ve Spojeném království a Severním Irsku; toto stručné vyjádření bylo jednoznačně v rozporu s evropskou směrnicí, která stanoví, že evropské rady zaměstnanců musí být informovány a konzultovány před zavedením změn, a nikoli až po nich; žádá proto Komisi, aby předložila návrh revize směrnice o evropské radě zaměstnanců, který zavede právo na pozastavení plánů restrukturalizace a uzavírání závodů, dokud nebude dokončen řádný postup konzultace, stanovený v evropském právu, který pracovníkům dává stejnou příležitost ovlivnit rozhodovací proces ve společnosti;

23.  konstatuje, že navzdory veřejnému závazku společnosti Caterpillar k udržitelnosti, včetně sociální odpovědnosti, není její sociální odpovědnost dostatečná vzhledem k tomu, jak činí svá rozhodnutí týkající se restrukturalizace, která postihuje tisíce pracujících, aniž by byla respektována jejich práva; zdůrazňuje, že sociální odpovědnost musí být základním kritériem kvality pracovních vztahů v rámci společnosti, včetně hledání způsobů, jak zajistit, aby spolu sociální partneři spolupracovali, zejména při zlepšování sociálního dialogu, předvídání a řízení změn a restrukturalizace, dodržování lidských práv pracovníků, včetně práva zakládat odbory a vstupovat do nich, nebo práva na kolektivní vyjednávání a na stávku, a podpoře zapojení pracovníků prostřednictvím „skutečných“ konzultačních a informačních postupů, a to i v evropských radách zaměstnanců a v radách evropských společností; vyzývá Komisi, aby předložila návrh harmonizace požadavků v oblasti sociální odpovědnosti podniků, včetně závazného rámce pro podávání zpráv a také za tím účelem, aby sociální podniky a řídící pracovníci převzali odpovědnost za následky zneužívání či přestupky, a aby stanovila rámec pro evropské dohody o sociální odpovědnosti podniků;

24.   konstatuje, že EFG je v globalizovaném světě důležitým nástrojem EU, jehož cílem je podporovat členské státy v jejich politice odborné rekvalifikace pracovníků a obnovit hospodářské struktury v regionu, pokud jde o pracovníky, kteří trpí negativními dopady globalizace nebo hospodářské krize; vyjadřuje politování nad tím, že EFG je někdy využíván jako nástroj spojený s jednáními o hromadném propouštění, který podniku umožňuje snížit míru intervence při financování opatření v oblasti rekvalifikace nebo odškodnění pracovníků; trvá na tom, aby finanční pomoc EFG nebyla v rámci jednání, pokud jde o hromadné propouštění, zohledňována; vyzývá Komisi, aby předložila návrh revize nařízení 1309/2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci s cílem přiznat všem subdodavatelům, jichž se restrukturalizace dotýká, a také mladým lidem, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, způsobilost k využívání opatření EFG, ale také zaručit, aby poté, co byla žádost jednoho členského státu podána v konkrétním regionu NUTS 2, se míra účasti tohoto členského státu na financování opatření snížila na 20 %;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly studie o dopadu obchodních jednání mezi jednotlivými zeměmi nebo regiony mimo EU;

26.  zdůrazňuje, že tyto studie by měly být prováděny v rámci regionálního nebo odvětvového přístupu, ale měly by také přispívat k lepšímu pochopení pozitivních a negativních dopadů na zaměstnanost a evropský průmysl, který má z těchto dohod prospěch;

27.  zdůrazňuje, že negativní dopad dohod o volném obchodu na zaměstnanost a průmysl EU musí Evropská unie předpokládat a počítat s podporou evropských fondů, jejichž cílem je přidělovat finanční prostředky regionům nebo oblastem činnosti, jež jsou těmito dohodami nepříznivě ovlivněny; domnívá se, že EFG by mohla být tato pravomoc přidělena výměnou za zvýšení prostředků, které mu jsou v současné době přiděleny, a že EFRR, ESF a EFG by mohla být tato pravomoc svěřena;

28.  vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o své strategii pro hlavní průmyslová odvětví v Evropě, zejména železniční dodavatelské odvětví a odvětví strojírenství, s cílem vytvořit příznivější tržní prostředí a nastínit své další kroky zaměřené na udržení zaměstnanosti, know-how a investic v Evropě;

29.  vyzývá Komisi, aby v zájmu zajištění souladu s našimi cíli vypracovala soudržnou strategii průmyslové politiky a reindustrializace, která nesmí zůstávat pouze mrtvou literou;

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi a Radě.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí