NÁVRH USNESENÍ o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy Caterpillar a Alstom
28.9.2016 - (2016/2891(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
David Borrelli, Laura Agea, Rolandas Paksas za skupinu EFDD
B8-1057/2016
Usnesení Evropského parlamentu o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy Caterpillar a Alstom
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace[2],
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv Organizace spojených národů, a především její články 22 a 23 týkající se hospodářských a sociálních práv a práva na práci,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména její hlavu IV, která se týká solidarity,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 6 a 147 této smlouvy,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), která členským státům i EU ukládá povinnost zajistit konkurenceschopnost evropského průmyslu, a zejména s ohledem na článek 173 této smlouvy,
– s ohledem na článek 174 SFEU o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, zvláště v oblastech postižených průmyslovými přeměnami,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o ocelářském průmyslu a o restrukturalizaci, převodu a rušení podniků v EU,
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o akčním plánu pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o regionálních strategiích pro průmyslové oblasti v Evropské unii[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 k plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050[6],
– s ohledem na směrnici Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění[7],
– s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[8],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství[9],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2005 nazvané „Restrukturalizace a zaměstnanost: Předvídání restrukturalizací a doprovodná opatření pro rozvoj zaměstnanosti: úloha Evropské unie“ (COM(2005)0120) a stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2005[10],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 nazvané „Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě“ (COM(2013)0407),
– s ohledem na doporučení ze dne 12. února 2013 vzešlá z jednání u kulatého stolu na vysoké úrovni na téma budoucnosti evropského ocelářství,
– s ohledem na zasedání Rady pro konkurenceschopnost konané ve dnech 18.–19. února 2013, na němž naléhavě vyzvala Komisi k předložení akčního plánu,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že uzavření centrály společnosti Caterpillar v belgickém Gosselies v dubnu 2017, které tato společnost oznámila 2. září 2016, povede k propuštění více než 2000 zaměstnanců v důsledku globálního plánu restrukturalizace a snižování nákladů ohlášeného v září 2015 a bude mít důsledky i v rámci dodavatelského řetězce této společnosti, takže celková ztráta pracovních míst v nadcházejících letech by mohla činit více než 5000 míst v EU a až 10000 po celém světě;
B. vzhledem k tomu, že společnost Caterpillar rovněž oznámila, že zvažuje i uzavření svého závodu v Severním Irsku v rámci podnikové restrukturalizace v této zemi, což by mohlo vést ke ztrátě dalších až 250 pracovních míst;
C. vzhledem k tomu, že tato společnost v letech 2009–2015 zvýšila výplatu dividend svým akcionářům o 50 % a zároveň snížila počet pracovních míst o 15 %; vzhledem k tomu, že se svými tržbami a příjmy v hodnotě 47 miliard EUR v roce 2015 je Caterpillar v současnosti největším světovým výrobcem stavebního a těžebního vybavení, naftových motorů a motorů na zemní plyn, průmyslových plynových turbín a dieselelektrických lokomotiv;
D. vzhledem k tomu, že francouzská skupina Alstom oznámila dne 7. září 2016 svůj záměr zastavit do roku 2018 průmyslovou výrobu v Belfortu v regionu Franche Comté a přesunout výrobu vlaků do jiného závodu nacházejícího se v Reichshoffenu v Alsasku, neboť stávající míra objednávek lokomotiv pro nákladní a vysokorychlostní vlaky, které se v Belfortu vyrábějí, neodůvodňuje podle názoru společnosti, aby tato továrna zůstala dále otevřena; vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí by vedlo ke ztrátě 400 pracovních míst;
E. vzhledem k tomu, že společnost v květnu 2016 vydala prohlášení, v němž oznámila zvýšení svého upraveného hospodářského výsledku před úroky a zdaněním za účetní období do března 2016 o 23 %;
F. vzhledem k tomu, že evropský průmysl sehrál z historického hlediska významnou roli v procesu evropské integrace a prosperita a znalosti, které přinesl, daly velký význam a smysl evropskému projektu;
G. vzhledem k tomu, že podíl přímé zaměstnanosti v průmyslu bohužel v Evropě klesl z přibližně jedné pětiny aktivního obyvatelstva v roce 2000 na jednu šestinu v roce 2015;
H. vzhledem k tomu, že evropský dodavatelský železniční průmysl, v němž působí mnoho malých a středních podniků, zaměstnává 400 000 pracovníků, investuje 2,7 % svého ročního obratu do výzkumu a vývoje a jeho podíl na světovém trhu činí 46 %;
I. vzhledem k tomu, že železniční odvětví představuje celkově více než 1 milion přímých a 1,2 milionu nepřímých pracovních míst v EU a navíc poskytuje důležitou technologii pro zajištění udržitelné mobility;
J. vzhledem k tomu, že intenzifikace mezinárodního obchodu, která probíhá současně s nebývalým snižováním zaměstnanosti v průmyslu v Evropské unii, nepřinesla snížení spotřeby materiálů, ale spíše nárůst dovozu energeticky náročných výrobků;
K. vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích se v průměru v průmyslu produktivita práce vyvíjela mnohem rychleji než produktivita zdrojů, přičemž podle odhadů tvoří práce méně než 20 % výrobních nákladů, zatímco zdroje představují 40 %; vzhledem k tomu, že přesto mzdy v Evropské unii vždy rostly pomaleji než produktivita;
L. vzhledem k tomu, že modernější a udržitelnější část ocelářství, která vyrábí technologické produkty vysoké hodnoty, dbá na zdraví pracovníků a okolního obyvatelstva a zaručuje přísné standardy v oblasti životního prostředí, sehrává důležitou roli v rámci evropské průmyslové strategie;
M. vzhledem k tomu, že úsporná opatření zaměřená na stabilitu poškozují celé evropské hospodářství a dále zhoršují sociální situaci pracovníků a regionů postižených uzavíráním podniků; vzhledem k tomu, že vysoká míra nezaměstnanosti v EU souvisí s její zmenšující se průmyslovou a výrobní základnou, což je důsledek nerovné globalizace;
N. vzhledem k tomu, že nestrategické relokace v rámci EU, které jsou motivovány výhradně krátkodobými finančními zisky a snižováním nákladů, vedou ke zhoršování sociální situace, ničí systémovou hodnotu a nejsou slučitelné s žádnou formou efektivní průmyslové politiky, soudržností, inovací a rozvojem;
O. vzhledem k tomu, že společnosti procházející restrukturalizací nebo snižováním stavů jsou odpovědné za to, aby byl sociální dialog ústředním bodem daného procesu, a měly by jednat sociálně odpovědným způsobem, neboť zkušenosti opakovaně ukazují, že bez dostatečného sociálního dialogu nelze nikdy dosáhnout sociálně a ekonomicky udržitelné restrukturalizace nebo snižování stavů, přičemž je nutné se zvláště zaměřit na informování a konzultaci pracovníků, maximalizaci sociální pomoci, aby se usnadnila tato transformace, a na nabídku širokých služeb v oblasti převedení na jinou práci, školení a rekvalifikace;
P. vzhledem k tomu, že celá řada odvětví evropského průmyslu čelí investiční krizi, která ohrožuje jejich budoucnost, zatímco se současně očekává, že udržitelné ocelové materiály vyráběné v procesech, které se řídí přísnými normami v oblasti životního prostředí a zdraví, budou mít coby základní materiály ústřední význam při poskytování stejně udržitelných průmyslových řešení pro urbanizaci, mobilitu a další strategické priority;
Q. vzhledem k tomu, že rozdíly v insolvenčních režimech v EU i mimo ni vedou ke skulinám, které nadnárodní společnosti využívají k tomu, aby minimalizovaly náklady na restrukturalizaci či snižování stavů, přičemž jejich rozhodnutí přemístit výrobu a převést majetek z jedné země do druhé, často přijímaná na základě oportunistických kritérií, maximalizují náklady pro společnost; vzhledem k tomu, že tento nekalý převod externalit na celé společnosti umocňuje negativní dopad dalších negativních sociálních a environmentálních externalit, což platí i pro rozdíly v daňových režimech, které vážně narušují vnitřní trh;
R. vzhledem k tomu, že tvůrčím a životaschopným řešením je často odkup společností v obtížích zaměstnanci nebo samospráva ze strany pracovníků, jelikož umožňuje zachovat činnost, investice, know-how a pracovní místa;
1. vyjadřuje upřímnou solidaritu s tisíci pracovníků, kterým hrozí ztráta zaměstnání, s jejich rodinami, všemi průmyslovými subjekty a provozovateli služeb v dodavatelském řetězci, zejména s malými a středními podniky, a se všemi, kterých se tento problém přímo dotýká;
2. zdůrazňuje, že plány průmyslové restrukturalizace by neměly být posuzovány pouze z krátkodobého hlediska z pohledu majitelů, ale že je třeba zohlednit jejich systémové důsledky pro evropskou společnost a hospodářství jako celek a jejich soulad s normami v oblasti životního prostředí a zdraví;
3. odsuzuje rušení strategických odvětví evropského průmyslu, k němuž nadále dochází, a vyzývá ke společnému rozvoji alternativních politik dohodnutých se všemi sociálními partnery, které přispějí ke splnění významných evropských cílů, jimiž jsou reindustrializace, oběhové hospodářství a transformace energetiky, a zároveň budou respektovat přísné normy v oblasti životního prostředí a zdraví;
4. naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily náležitou a důkladnou sociální ochranu, pracovní podmínky a důstojné mzdy, a to prostřednictvím právních předpisů nebo kolektivních smluv, jakož i účinnou ochranu před nespravedlivým propouštěním;
5. vyjadřuje politování nad tím, že dnešní průmyslová politika EU není schopna ochránit pracovníky a dodavatelské řetězce EU před krátkodobými spekulativními rozhodnutími, velmi často přijímanými na jiných kontinentech; žádá o vytvoření takové průmyslové politiky, která by umožnila zapojení veřejnosti do strategických odvětví s cílem zachovat příslušné know-how, výrobu a pracovní místa v Evropské unii;
6. zdůrazňuje, že úspěšnou průmyslovou politiku nelze navrhnout, a už vůbec ne provádět, aniž by byly kriticky přezkoumány klasické mezinárodní obchodní dohody;
7. žádá, aby byla urychleně přijata sociální opatření na pomoc pracovníkům, jejich rodinám, dodavatelským řetězcům a místnímu hospodářství v postižených oblastech s cílem zaručit, že se na nikoho nezapomene, a opatření na pomoc a podporu postiženým regionům při překonávání této obtížné hospodářské a sociální situace;
8. vyzývá Komisi, aby zohlednila potřebu zavedení evropského systému minimálního příjmu s cílem vyřešit kritickou sociální situaci, kterou má na svědomí globalizace, přemísťování výroby a deindustrializace;
9. zdůrazňuje význam dovedností a kvalifikací pracovníků v odvětví základních kovů a souvisejících odvětvích; vyzývá k aktivním zaměstnaneckým a průmyslovým politikám, jež zajistí, že tyto znalosti budou rozvíjeny a uznávány jako důležitá přednost evropského průmyslu základních kovů; žádá, aby udržování průmyslového know-how a kvalifikované pracovní síly bylo zohledňováno při posuzování rentability výroby v jakémkoli konkrétním podniku;
10. vyzývá Komisi, aby předložila evropský rámec pro insolvenční řízení, jehož ústředním prvkem nebudou pouze věřitelé, ale i všechny zúčastněné strany, především pracovníci, a který se zaměří na zachování co největšího počtu pracovních míst; za tímto účelem požaduje, aby byly usnadněny nástroje, jako je odkup zaměstnanci nebo samospráva ze strany pracovníků, aby mohly továrny pokračovat ve výrobě navzdory platební neschopnosti původních majitelů;
11. vyzývá k přezkumu politiky v oblasti hospodářské soutěže a pravidel státní podpory za účelem usnadnění veřejných zásahů, jejichž cílem je zachovat sociální a regionální soudržnost, zlepšit pracovní a environmentální normy a řešit obavy v oblasti veřejného zdraví;
12. vyzývá ke kritickému přezkumu finančních kroků, které vedly ke krizi, v níž se v současné chvíli nachází skupina Caterpillar, jenž se bude zabývat vykázanými příjmy a dividendy vyplacenými akcionářům a úroky vyplacenými bankám a věřitelům, jakož i k přezkumu politik úsporných opatření, které jsou v Evropě uplatňovány a které vedly ke snížení celkové hospodářské činnosti a tím i k poklesu poptávky po soukromých a veřejných provozovatelích;
13. odsuzuje skutečnost, že bez efektivního podávání zpráv podle jednotlivých zemí mohou nadnárodní společnosti převádět zisky a zároveň vykazovat ztráty či dokonce platební neschopnost v jiné zemi; vyzývá k tomu, aby povinnosti týkající se podávání zpráv podle jednotlivých zemí byly rozšířeny na všechny jurisdikce a aby byly posíleny informační povinnosti pro společnosti, které v kterémkoli členském státě zavřou svou továrnu, sníží stavy či vyhlásí platební neschopnost;
14. naléhavě žádá členské státy, aby od společností, které se jednostranně rozhodnou přemístit výrobu, snížit stavy či uzavřít své výrobní zařízení, získaly zpět zdroje původně určené na jejich podporu, které tyto společnosti získaly v podobě dotací, daňového zvýhodnění jakéhokoli druhu, nižších cen pozemků atd. pod podmínkou, že budou strategicky plánovat dlouhodobou průmyslovou přítomnost;
15. připomíná, že případnou pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) nelze využívat na usnadnění odchodu z průmyslové lokality, a trvá na tom, aby byl tento fond používán k pomoci zaměstnancům a pracovníkům získat zpět svůj podnik a zachovat jeho činnost, know-how a pracovní místa;
16. vyjadřuje politování nad tím, že jako příležitost k posílení investic byl navržen EFSI, který nedokázal podpořit malé a střední podniky a jejich drobné projekty a místo toho upřednostňoval rozsáhlé projekty v oblasti infrastruktury, které nemají schopnost vytvářet dlouhodobé pracovní příležitosti;
17. doporučuje, aby evropské fondy byly využity na financování malých a středních podniků a mikropodniků a jejich odlišností;
18. zdůrazňuje, že prostředky z EFG je třeba vynaložit i v případě podniků, jež v důsledku globalizačních vzorců ukončily svůj provoz a propustily méně než 500 zaměstnanců, protože evropská výrobní základna je převážně tvořena podniky zaměstnávajícími méně než 500 pracovníků;
19. vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily, že budou k dispozici dostatečné finanční prostředky na outplacement a na pomoc zaměstnancům a pracovníkům, kteří plánují založit vlastní podnik, a na opatření v oblasti odborné přípravy, rekvalifikace a obnovy, která mají vypomoci v kritických obdobích přeměny evropského průmyslu;
20. vyzývá k přepracování evropské průmyslové a sociální politiky tak, aby již nebyla založena na sporných sociálních, daňových a environmentálních postupech, a naléhavě žádá Komisi, aby se začala zabývat rozsáhlými a dalekosáhlými negativními důsledky přemísťování výroby do třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím přezkumu pravidel v oblasti hospodářské soutěže, s cílem důrazně odrazovat od přemísťování výroby a zabránit zhoršování důsledků krize;
21. zdůrazňuje, že snižování poptávky nesmí vést k nekalé soutěži o pracovní místa mezi členskými státy; vyzývá proto k vytvoření dlouhodobých řešení, která by ochránila a vytvořila dobrá pracovní místa a průmyslovou činnost v evropských regionech, za předpokladu, že budou přísně dodržovány nezpochybnitelné normy v oblasti životního prostředí a zdraví, a se zvláštním ohledem na malé a střední podniky;
22. zdůrazňuje, že je třeba oprostit veřejné investice do strategických odvětví evropského průmyslu od omezení vyplývajících z vyváženého rozpočtu – za předpokladu, že budou přísně dodržovány nezpochybnitelné normy v oblasti životního prostředí a zdraví –, s cílem zachovat a případně vytvořit pracovní místa v průmyslových odvětvích obzvláště zasažených globalizací, přemísťováním výroby a deindustrializací;
23. vyzývá Komisi a členské státy, aby dotovaly veřejné investice do výzkumu a vývoje a do technologie – za předpokladu, že budou přísně dodržovány nezpochybnitelné normy v oblasti životního prostředí a zdraví –, s cílem podpořit dovednosti a know-how, které jsou základním předpokladem pro zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti strategických odvětví;
24. žádá Evropskou unii a členské státy, aby
• nalezly způsoby, jak ochránit ohrožená pracovní místa – za předpokladu, že budou přísně dodržovány nezpochybnitelné normy v oblasti životního prostředí a zdraví –, a to všemi dostupnými prostředky, mimo jiné rozšířením výroby do různých závodů, které splňují stejné podmínky, a omezením dividend akcionářů;
• zajistily transparentnost finančních převodů z evropských dceřiných společností do mateřského podniku mimo EU, zejména nachází-li se v některém z daňových rájů;
• posoudily, zda by měly být uplatněny sankce vůči průmyslovým podnikům, které své hostitelské země nutí restrukturalizovat své závody či snižovat stavy, aniž by nejprve vyčerpaly veškerá alternativní řešení včetně rozsáhlého dialogu se všemi sociálními partnery;
25. zdůrazňuje, že zamýšlí-li některá společnost přemístit svou výrobu, aniž by se zabývala sociálními a územními důsledky svých krátkodobých rozhodnutí, je třeba důrazně hájit normy EU v oblasti sociální odpovědnosti podniků;
26. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 19.
- [2] Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 23.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2014)0069.
- [4] Přijaté texty, P7_TA(2014)0032.
- [5] Úř. věst. C 55, 12.2.2016, s. 6.
- [6] Úř. věst. C 251E, 31.8.2013, s. 75.
- [7] Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16.
- [8] Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
- [9] Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29.
- [10] Úř. věst. C 65, 17.3.2006, s. 58.