Návrh usnesení - B8-1085/2016Návrh usnesení
B8-1085/2016
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 (DAS-Ø15Ø7-1) na trh za účelem pěstování

3.10.2016 - (D046172/00 – 2016/2920(RSP))

předložený v souladu s čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu

předložili: Bart Staes, Lynn Boylan, Guillaume Balas, Sirpa Pietikäinen, Eleonora Evi Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Postup : 2016/2920(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-1085/2016
Předložené texty :
B8-1085/2016
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B8-1085/2016

Usnesení Evropského parlamentu o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 (DAS-Ø15Ø7-1) na trh za účelem pěstování

(D046172/00 – 2016/2920(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 (DAS-Ø15Ø7-1) na trh za účelem pěstování (D046172/00),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS[1], a zejména na čl. 18 odst. 1 uvedené směrnice,

–  s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, naposledy aktualizované dne 24. února 2012, které aktualizuje posouzení rizika pro životní prostředí a doporučení pro řízení rizik v souvislosti s pěstováním geneticky modifikované kukuřice 1507 odolné vůči hmyzu[2],

–  s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin z 18. října 2012, které doplňuje závěry posouzení rizika pro životní prostředí a doporučení pro řízení rizik v souvislosti s pěstováním geneticky modifikované kukuřice 1507 odolné vůči hmyzu[3],

–   s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin ze 6. prosince 2012, které aktualizuje závěry posouzení rizik a doporučení pro řízení rizik v souvislosti s geneticky modifikovanou kukuřicí MON 810 odolnou vůči hmyzu[4],

–  s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin ze 6. prosince 2012, které doplňuje závěry posouzení rizik pro životní prostředí a doporučení pro řízení rizik v souvislosti s pěstováním geneticky modifikované kukuřice Bt11 a MON 810 odolné vůči hmyzu[5],

–   s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin z 28. května 2015, které aktualizuje doporučení pro řízení rizik, aby v chráněných stanovištích došlo ke snížení expozice necílových organismů z řádu Lepidoptera, které je třeba chránit, vůči pylu Bt-kukuřice[6],

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[7],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES[8],

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že oznámení (č.j. C/ES/01/01) o uvedení geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh předložily v roce 2001 společnosti Pioneer Overseas Corporation a Dow AgroSciences Europe Ltd příslušnému španělskému orgánu v souladu se směrnicí Rady 90/220/EHS[9]; vzhledem k tomu, že v roce 2003 bylo předloženo aktualizované oznámení podle směrnice 2001/18/ES[10];

B.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 1507 exprimuje protein Cry1F, což je protein Bt (získaný z Bacillus thuringiensis subsp. Kurstaki), který rostlině poskytuje ochranu proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis) a proti některým dalším škůdcům z řádu Lepidoptera, jako jsou můry rodu Sesamia spp., blýskavka kukuřičná (Spodoptera frugiperda), osenice ypsilonová (Agrotis ipsilon) a zavíječ kukuřičný Diatraea grandiosella, a protein PAT, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidu na bázi glufosinátu amonného;

C.  vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení (ES) č. 1107/2009; vzhledem k tomu, že u látek, které již byly schváleny, se kritéria pro vyloučení uplatní v okamžiku, kdy je třeba schválení obnovit; vzhledem k tomu, že schválení glufosinátu skončí platnost v roce 2017; vzhledem k tomu, že používání glufosinátu by proto mělo v zásadě skončit v roce 2017;

D.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 26c odst. 2 směrnice 2001/18/ES je pěstování geneticky modifikované kukuřice 1507 zakázáno na těchto územích: Valonsko (Belgie); Bulharsko; Dánsko; Německo (kromě pro výzkumné účely); Řecko; Francie; Chorvatsko; Itálie; Kypr; Lotyšsko; Litva; Lucembursko; Maďarsko; Malta; Nizozemsko; Rakousko; Polsko; Slovinsko; Severní Irsko (Spojené království); Skotsko (Spojené království); a Wales (Spojené království);

E.  vzhledem k tomu, že podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je dokázáno, že přibližně 95 – 99 % uvolněného pylu spadne přibližně do 50 metrů od zdroje pylu, přestože vertikální pohyb nebo poryv větru může pyl během prášení zvednout vysoko do atmosféry a roznést jej do výrazné vzdálenosti až několika kilometrů;

F.  vzhledem k tomu, že možné vyvinutí rezistence vůči proteinu CrylF u cílových škůdců z řádu Lepidoptera považuje vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA za riziko spojené s pěstováním kukuřice 1507, jelikož vyvinutí rezistence může vést ke změně postupů v boji proti škůdcům a mít negativní dopady na životní prostředí;

G.  vzhledem k tomu, že od roku 2009 se ve Španělsku vyskytují rostliny teosintes, jež jsou předchůdci pěstované kukuřice; vzhledem k tomu, že populace rostlin teosintes by se mohly stát příjemci transgenní DNA pocházející z geneticky upravované kukuřice MON810, která se pěstuje v některých španělských regionech, v nichž se rychle šíří rostliny teosintes; vzhledem k tomu, že genové toky by se mohly přenést na rostliny teosinte, což by u nich vedlo k produkci Bt-toxinu a poskytlo hybridům kukuřice a teosinte větší odolnost ve srovnání s původními rostlinami teosinte; vzhledem k tomu, že tento scénář představuje významné riziko pro zemědělce i životní prostředí;

H.  vzhledem k tomu, že příslušné španělské orgány informovaly Komisi o přítomnosti teosinte na španělských kukuřičných polích, včetně velmi omezené přítomnosti na polích s geneticky modifikovanou kukuřicí; vzhledem k tomu, že dostupné informace ukazují, že rostliny teosinte byly zjištěny také ve Francii;

I.  vzhledem k tomu, že Komise dne 13. července 2016 požádala úřad EFSA, aby do konce září 2016 posoudil, zda na základě současné vědecké literatury nebo jiných relevantních informací vyšly najevo nové poznatky, které by změnily závěry a doporučení vědeckých stanovisek úřadu EFSA, pokud jde o pěstování geneticky modifikovaných kukuřic MON 810, Bt11, 1507 a GA21;

J.  vzhledem k tomu, že v bodě 24 svého návrhu prováděcího rozhodnutí Komise tvrdí, že úřad EFSA posuzoval dvě úrovně „přijatelné“ místní úmrtnosti (0,5 % a 1 %); vzhledem k tomu, že ve svém vědeckém stanovisku z 28. května 2015, které aktualizuje doporučení pro řízení rizik, aby v chráněných stanovištích došlo ke snížení expozice necílových organismů z řádu Lepidoptera, které je třeba chránit, vůči pylu Bt-kukuřice, však úřad EFSA vlastně jasně zdůrazňuje, že „jakákoliv konkrétní míra ochrany používaná pro ilustraci v tomto dokumentu vědeckou komisí pro geneticky modifikované organismy při EFSA je myšlena pouze jako příklad“ a že „jakýkoliv používaný limit musí být nutně libovolný a měl by se změnit v souladu s cíli ochrany používanými v EU“;

K.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém návrhu prováděcího rozhodnutí zvolila úroveň místní úmrtnosti nižší než 0,5 % a v příloze stanoví izolační vzdálenosti nejméně 20 metrů mezi polem s kukuřicí 1507 a chráněným stanovištěm, jak definuje čl. 2 odst. 3 směrnice 2004/35/ES, navzdory skutečnosti, že úřad EFSA jasně uvádí jako potvrzenou skutečnost, že nařízení izolační vzdálenosti 30 metrů kolem chráněného stanoviště od nejbližšího pole s kukuřicí 1507 by mohlo snížit místní úmrtnost, a to i u vysoce citlivých necílových larev řádu Lepidoptera na úroveň 0,5 % či méně, přičemž to je větší vzdálenost, než jakou navrhuje Komise;

L.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA ve svém vědeckém stanovisku z 28. května 2015, které aktualizuje doporučení pro řízení rizik, aby v chráněných stanovištích došlo ke snížení expozice necílových organismů z řádu Lepidoptera, které je třeba chránit, uvádí, že „v současné době nejsou k dispozici dostatečné údaje, které by umožnily dát úmrtnost larev spojenou s Bt do souvislosti s celkovou úmrtností“;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené ve směrnici 2001/18/ES;

2.  domnívá se, že posouzení rizika pěstování, které vypracoval úřad EFSA, je neúplné a že doporučení pro řízení rizika navržená Komisí jsou nedostatečná;

3.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES, kterým je v souladu se zásadou předběžné opatrnosti sbližování právních a správních předpisů členských států a zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí při úmyslném vypouštění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí pro jakékoliv jiné účely než uvádění na trh v rámci Společenství nebo při uvádění geneticky modifikovaných organismů na trh jakožto výrobků nebo obsahu výrobků v rámci Společenství;

4.  vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí