NÁVRH USNESENÍ o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní

19.10.2016 - (2016/2936(RSP))

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Geoffrey Van Orden, Charles Tannock, Angel Dzhambazki za skupinu ECR

B8-1120/2016

Usnesení Evropského parlamentu o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní

(2016/2936(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, která byla předložena k podpisu v roce 1968 a vstoupila v platnost v roce 1970,

–  s ohledem na statut Mezinárodní agentury pro atomovou energii, který vstoupil v platnost dne 29. července 1957,

–  s ohledem na Úmluvu o fyzické ochraně jaderných materiálů, která vstoupila v platnost dne 8. února 1987, a na následné změny této úmluvy,

–  s ohledem na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní za rok 2015, která se konala ve dnech 27. dubna až 22. května 2015 v New Yorku,

–  s ohledem na závěry summitu o jaderné bezpečnosti, který se konal ve dnech 31. března a 1. dubna 2016 ve Washingtonu DC,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že smluvními stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní je v současnosti 191 států, k nimž patří i pět států, které oficiálně vlastní jaderné zbraně: Spojené státy, Spojené království, Rusko, Francie a Čína;

B.  vzhledem k tomu, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní je mezinárodní smlouva zásadního významu, jejímž účelem je zabránit šíření jaderných zbraní a technologií, podporovat spolupráci v oblasti využívání jaderné energie pro mírové účely a prosazovat myšlenku celosvětového jaderného odzbrojování;

C.  vzhledem k tomu, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní je jediným nástrojem v rámci mnohostranných smluv, který státům vlastnícím jaderné zbraně ukládá povinnost přistoupit k odzbrojení;

D.  vzhledem k tomu, že Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů je právně závazný mezinárodní nástroj v oblasti fyzické ochrany jaderného materiálu, kterým se zavádí opatření spojená s prevencí, odhalováním a trestáním trestných činů souvisejících s jaderným materiálem;

E.  vzhledem k tomu, že smluvní strany mají na základě změn této úmluvy právní závazek chránit jaderná zařízení a materiál, které jsou na jejich území používány, skladovány a přepravovány pro mírové účely;   vzhledem k tomu, že úmluva rovněž stanoví povinnost rozšířené spolupráce mezi smluvními stranami, pokud jde o rychlá opatření zaměřená na lokalizaci a opětovné získání odcizeného či pašovaného jaderného materiálu, zmírňování případných radiologických důsledků sabotáže a předcházení souvisejících trestných činů a boj proti nim;

F.  vzhledem k tomu, že pro zabránění jadernému terorismu je zásadní celosvětová spolupráce;

1.  uznává, že státy, které oficiálně vlastní jaderné zbraně, mají právo ponechat si tyto zbraně, které jsou vzhledem k přetrvávající existenci rozsáhlých jaderných arzenálů ve světě, možnosti dalšího šíření jaderných zbraní a riziku zvýšené mezinárodní nestability a napětí důležitým odrazujícím faktorem nutným pro vnitrostátní bezpečnost;

2.  podporuje cíle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud jde o poskytnutí základu k celosvětovým snahám o předcházení šíření jaderných zbraní, o podporu bezpečného využívání jaderné energie k civilním účelům a dosažení cíle, kterým je svět bez jaderných zbraní;

3.  domnívá se, že bezpečnosti a udržitelného jaderného odzbrojení lze dosáhnout pouze prostřednictvím mnohostranného procesu;

4.  konstatuje, že na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní konané v roce 2015 se nepodařilo shodnout se na výsledném dokumentu týkajícím se otázky nešíření zbraní, vítá však probíhající mezinárodní spolupráci v oblasti propagace jaderné bezpečnosti;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že na summitu o jaderné bezpečnosti, který se konal v roce 2016, chybělo Rusko, které je největším světovým vlastníkem jaderného arzenálu, a nabádá k vynaložení nového úsilí o podporu spolupráce s Moskvou v této oblasti;

6.  je znepokojen jadernými zkouškami, které nedávno provedla Korejská lidově demokratická republika (KLDR), a ohrožením regionální stability v důsledku těchto zkoušek; požaduje, aby KLDR těchto zkoušek v budoucnu zanechala;

7.  podporuje činnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii, pokud jde o prosazování spolupráce na poli jaderné energie směřující k prosazování bezpečného využívání jaderných technologií pro mírové účely;

8.  podněcuje k neutichající propagaci a důkladnému uplatňování Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů a naléhavě vybízí země, které tuto úmluvu ještě neratifikovaly, aby tak učinily;

9.  vyzývá k intenzivnějším snahám o spolupráci a k přijetí účinných opatření souvisejících s bezpečností jaderných materiálů, která by snížila na minimum riziko, že by se tyto materiály dostaly do rukou teroristickým skupinám;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, parlamentům a vládám členských států a generálnímu tajemníkovi OSN.