NÁVRH USNESENÍ o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní
19.10.2016 - (2016/2936(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Michael Gahler, Jacek Saryusz-Wolski, Sandra Kalniete, Cristian Dan Preda, Elmar Brok, Arnaud Danjean, Tunne Kelam, David McAllister, Lorenzo Cesa, Lars Adaktusson, Andrey Kovatchev, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Eduard Kukan, Andrzej Grzyb, Laima Liucija Andrikienė, Fernando Ruas, Dubravka Šuica, Alojz Peterle, Tokia Saïfi, Julia Pitera za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1122/2016
B8-1122/2016
Usnesení Evropského parlamentu o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, která byla předložena k podpisu v roce 1968 a vstoupila v platnost v roce 1970,
– s ohledem na statut Mezinárodní agentury pro atomovou energii, který vstoupil v platnost dne 29. července 1957,
– s ohledem na Úmluvu o fyzické ochraně jaderných materiálů, která vstoupila v platnost dne 8. února 1987, a na následné změny této úmluvy,
– s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou schválila Evropská rada dne 12. prosince 2003,
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní[1],
– s ohledem na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní za rok 2015, která se konala ve dnech 27. dubna až 22. května 2015 v New Yorku,
– s ohledem na závěry summitu o jaderné bezpečnosti, který se konal ve dnech 31. března až 1. dubna 2016 ve Washingtonu DC,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace týkající se Evropské unie, zejména situace v jejím sousedství, se za posledních několik let značně zhoršila a je nyní mnohem nestabilnější, nebezpečnější a méně předvídatelná, což vede k tomu, že členské státy musí čelit celé škále konvenčních i nekonvenčních hrozeb ze strany státních i nestátních subjektů;
B. vzhledem k tomu, že podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní existuje oficiálně pět států s jadernými zbraněmi (USA, Spojené království, Rusko, Francie a Čína), tři de facto státy s jadernými zbraněmi získaly jaderný potenciál nad rámec této smlouvy (Indie, Pákistán a Izrael) a Severní Korea je pokládána za stát s jaderným potenciálem;
C. vzhledem k tomu, že mezinárodní bezpečnost a stabilitu ohrožuje zhoršování vztahů mezi státy s jadernými zbraněmi, například mezi Spojenými státy a Ruskem, které nedávno pozastavilo dohodu o likvidaci plutonia a zacházení s ním z roku 2000, že bezpečnost a stabilitu dále ohrožuje neustálé napětí mezi Indií a Pákistánem a ambice Severní Koreje v jaderné oblasti;
D. vzhledem k tomu, že smluvními stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní je v současnosti 191 států, k nimž patří i pět států, které oficiálně vlastní jaderné zbraně: Spojené státy, Spojené království, Rusko, Francie a Čína;
E. vzhledem k tomu, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní je právně závazná mezinárodní smlouva zásadního významu, jejímž účelem je zabránit šíření jaderných zbraní a technologií, podporovat spolupráci v oblasti mírového využití jaderné energie
a prosazovat myšlenku celosvětového jaderného odzbrojení;
F. vzhledem k tomu, že Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů je právně závazný mezinárodní nástroj v oblasti fyzické ochrany jaderného materiálu, kterým se zavádí opatření spojená s prevencí, odhalováním a trestáním trestných činů souvisejících s jaderným materiálem;
G. vzhledem k tomu, že podle znepokojivých zpráv ve sdělovacích prostředcích rozmístilo Rusko raketové systémy Iskander, které mohou nést jaderné hlavice, do kaliningradské oblasti, jež sousedí s členskými státy EU Polskem a Litvou;
H. vzhledem k tomu, že když Rusko obsadilo poloostrov Krym a rozpoutalo ve východní Ukrajině hybridní válku, porušilo tak budapešťské memorandum o porozumění z roku 1994, které poskytovalo Ukrajině záruky bezpečnosti výměnou za jaderné odzbrojení této země;
I. vzhledem k tomu, že EU hraje aktivní úlohu jakožto účastník společného komplexního akčního plánu, který byl vyjednán s Íránem při vytváření rámce, jenž by vedl k tomu, že Írán skutečně upustí od svých jaderných ambicí;
J. vzhledem k tomu, že dne 9. září 2016 provedla Korejská lidově demokratická republika (KLDR) další jadernou zkoušku, čímž porušila své mezinárodní závazky vyplývající z rezolucí Rady bezpečnosti OSN a z vnitrokorejského prohlášení o denuklearizaci z roku 1992;
K. vzhledem k tomu, že pro zabránění jadernému terorismu je zásadní celosvětová spolupráce;
1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršením bezpečnostní situace v okolí Evropské unie a za hranicemi jejích sousedů, neboť v důsledku tohoto zhoršení by mohly být opět používány jaderné zbraně k odstrašujícím účelům a mohlo by dojít k jejich šíření mezi státy i nestátními subjekty;
2. upozorňuje na to, že jaderné zbraně opět figurují ve strategickém plánování států vlastnících tyto zbraně;
3. podporuje cíle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud jde o poskytnutí základu k celosvětovým snahám o předcházení šíření jaderných zbraní, o podporu bezpečného využívání jaderné energie k civilním účelům a o dosažení cíle, kterým je svět bez jaderných zbraní;
4. domnívá se, že bezpečnosti a udržitelného jaderného odzbrojení lze dosáhnout pouze na základě mnohostranného procesu, do něhož se strany zapojí v dobré víře; vyjadřuje přesvědčení o tom, že jaderné odzbrojení je nejdůležitějším cílem globální politiky kontroly zbraní a že záměr Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, tedy svět bez jaderných zbraní, by měl být tou největší dlouhodobou ambicí;
5. bere na vědomí, že na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 se nepodařilo shodnout se na výsledném dokumentu ohledně otázky nešíření zbraní; připomíná, že při přípravách na tuto konferenci se EU nepodařilo dosáhnout společného postoje; zdůrazňuje, že státy disponující jadernými zbraněmi mimo Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, na něž se nevztahují klíčové mezinárodní závazky ohledně nešíření zbraní a odzbrojení, zvyšují riziko oslabení důvěryhodnosti této smlouvy;
6. je hluboce znepokojen zvýšenou jadernou hrozbou vyplývající z postoje Ruska, který má celosvětový dopad na bezpečnost, stabilitu a předvídatelnost, ze zhoršujícího se vztahu s aliancí NATO, včetně případů potenciálního porušení dohody o jaderných zbraních se střední délkou doletu, i z prohlášení naznačujících jak větší ochotu použít jaderné zbraně, tak i probíhající úvahy o případném rozmístění jaderných zbraní na dalších územích v Evropě; upozorňuje na ruská vojenská cvičení, při nichž dochází k simulacím použití jaderných zbraní proti Polsku, a vyjadřuje hluboké znepokojení nad rozmístěním raketových systémů Iskander, které mohou nést jaderné hlavice, v kaliningradské oblasti, jež sousedí s členskými státy EU Polskem a Litvou;
7. je znepokojen jadernými zkouškami, které nedávno provedla Korejská lidově demokratická republika (KLDR), a ohrožením regionální stability v důsledku těchto zkoušek; požaduje, aby KLDR těchto zkoušek v budoucnu zanechala;
8. vítá dohodu skupiny P5+ 1 a Íránu ohledně ambicí této země v jaderné oblasti a vybízí k pokračování ve spolupráci mezi těmito stranami, která by vedla k úplnému provedení společného komplexního akčního plánu;
9. podporuje činnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii, pokud jde
o prosazování spolupráce na poli jaderné energie směřující k prosazování bezpečného a mírového využívání jaderných technologií;
10. vybízí k neustálé propagaci a důkladnému uplatňování Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů a naléhavě žádá země, které tuto úmluvu ještě neratifikovaly, aby tak učinily;
11. vyzývá k intenzivnějším snahám o spolupráci a účinným opatřením souvisejícím s bezpečností jaderných materiálů, která by snížila na minimum riziko, že by se tyto materiály dostaly do rukou teroristickým skupinám;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, parlamentům a vládám členských států a generálnímu tajemníkovi OSN.
- [1] Úř. věst. C 349E, 22.10.2010, s. 77.