Postup : 2016/2936(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-1125/2016

Předložené texty :

B8-1125/2016

Rozpravy :

PV 26/10/2016 - 17
CRE 26/10/2016 - 17

Hlasování :

Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0424

NÁVRH USNESENÍ
PDF 291kWORD 100k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1122/2016
19.10.2016
PE589.722v01-00
 
B8-1125/2016

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o jaderném zabezpečení a nešíření zbraní (2016/2936(RSP))


Klaus Buchner, Bodil Valero, Ulrike Lunacek, Molly Scott Cato, Sven Giegold, Barbara Lochbihler, Bart Staes za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o jaderném zabezpečení a nešíření zbraní (2016/2936(RSP))  
B8-1125/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o doporučeních hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) ohledně vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní(2),

–  s ohledem na semináře EU týkající se nešíření zbraní a odzbrojení a na pravidelná setkání konsorcia EU pro nešíření,

–  s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003,

–  s ohledem na neúspěšnou snahu hodnotící konference stran NPT konané v roce 2015 shodnout se na závěrečném dokumentu,

–  s ohledem na závěry Rady k deváté hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (8079/15),

–  s ohledem na dokumenty přijaté na jaře 2016 na summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2310 (2016) o 20. výročí Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT),

–  s ohledem na prohlášení z Tbilisi z roku 1977 přijaté na základě konsensu Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 13. prosince 2011 o vytvoření zóny bez jaderných zbraní v regionu Blízkého východu (A/RES/66/61),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/422/SZBP ze dne 23. července 2012 na podporu procesu vedoucího k vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě(3),

–  s ohledem na nedávná rozhodnutí Valného shromáždění OSN týkající se otevřené pracovní skupiny (A/RES/70/33, A/71/371) ustavující v Ženevě během roku 2016 otevřenou pracovní skupinu pro dosažení pokroku v otázce mnohostranného jaderného odzbrojení a s ohledem na její zprávu Valnému shromáždění OSN přijatou dne 19. srpna 2016,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace EU se značně zhoršila, takže je nyní nestálejší, nebezpečnější a hůře předvídatelná; vzhledem k tomu, že hrozby mají charakter konvenční, nekonvenční i hybridní a vytvářejí je subjekty státní i nestátní;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní mír, bezpečnost a stabilitu vážně ohrožují různé události, včetně zhoršujících se vztahů mezi státy vyzbrojenými jadernými zbraněmi, např. Ruskou federací a Spojenými státy či Indií a Pákistánem, a včetně pokračujícího vývoje jaderných kapacit Severní Koreje;

C.  vzhledem k tomu, že dochází k minimalizaci a postupnému zastavení šíření biologických a chemických forem zbraní hromadného ničení (ZHN) díky účinnému mezinárodnímu provádění zákazu a povinností obsažených v Úmluvě o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC) a Úmluvě o chemických zbraních z roku 1972, ale šíření jaderných ZHN a jejich nosičů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že nejnaléhavější prioritou v oblasti bezpečnosti je zabránit teroristům nebo dalším státům, aby získali nebo použili jaderné zbraně, snížit či odstranit všechny jaderné arzenály a přiblížit se světu bez jaderných zbraní;

D.  vzhledem k tomu, že oficiálně bylo dosaženo pokroku v zajišťování civilního štěpného materiálu prostřednictvím summitů o jaderné bezpečnosti, které byly organizovány prostřednictvím doplňujícího procesu mimo smlouvu NPT a přispěly k posílení NPT zvýšením věrohodnosti její složky týkající se nešíření, ale zhoršení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem ohrožuje další snahy o zajištění a omezení štěpného materiálu;

E.  vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o konkrétní kroky směrem k jadernému odzbrojení sjednané na hodnotící konferenci stran NPT konané v roce 2010;

F.  vzhledem k tomu, že je třeba dále posílit ústřední cíle tří pilířů NPT týkající se nešíření a odzbrojení, konkrétně nešíření zbraní, odzbrojení a spolupráci na mírovém využití jaderné energie;

G.  vzhledem k tomu, že státy vlastnící jaderná zbraně, které podepsaly smlouvu NPT, modernizují a posilují své arzenály jaderných zbraní a odkládají kroky směřující ke snížení nebo odstranění jejich jaderných arzenálů a k omezení jejich lpění na vojenské doktríně jaderného odstrašování;

H.  vzhledem k tomu, že hodnotící konference stran NPT konaná v roce 2010 znovu zaměřila pozornost na humanitární dopad jaderných zbraní, přičemž tohoto tématu se ujaly vlády Norska, Mexika a Rakouska prostřednictvím navazujících konferencí o humanitárním dopadu jaderných zbraní a příslušných zpráv, jakož i prostřednictvím mezinárodního humanitárního závazku iniciovaného Rakouskem a splněného na hodnotící konferenci stran NPT konané v roce 2015 a schváleného 127 členskými státy OSN;

I.  vzhledem k tomu, že znovuzaměření pozornosti na nebezpečí, rizika a humanitární dopad jaderných zbraní nám připomíná, že veškeré zbraňové systémy je třeba posuzovat ve světle jejich dopadu na lidi a životní prostředí a že minimálním standardem, který je třeba dodržovat i v dobách konfliktu, je v souladu s mezinárodním humanitárním právem to, že zbraně jsou přípustné pouze tehdy, kdy se jejich používání řídí zásadou proporcionality vzhledem k zamýšleným vojenským přínosům a rozlišováním mezi bojovníky a civilisty a zásadou obezřetnosti; vzhledem k tomu, že využití jaderných zbraní by navíc představovalo vážné porušení všeobecně uznávaných lidských práv a urážku lidské důstojnosti;

J.  vzhledem k tomu, že zkušební výbuchy jaderných zbraní a/nebo jakékoli jiné jaderné výbuchy představují hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost, jakož i pro životní prostředí a veřejné zdraví, a podrývají režim celosvětového jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že CTBT je nejúčinnější cestou, jak zakázat zkoušky jaderných zbraní a jakékoli jiné jaderné výbuchy;

K.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 slavíme 20. výročí zahájení podepisování Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), které se uskutečnilo dne 24. září 1996;

L.  vzhledem k tomu, že Ruská federace a Spojené státy nadále provádějí novou Smlouvu o omezení počtu strategických zbraní (START), jejíž platnost vyprší v roce 2021, pokud ji obě strany neprodlouží; vzhledem k tomu, že prezident Spojených států Barack Obama ve svém projevu v Berlíně v roce 2013 vyslovil zásadní návrh snížit počet jaderných hlavic, který zopakoval v roce 2016 ve Washingtonu; vzhledem k tomu, že tyto přátelské nabídky k zahájení jednání o dohodě navazující na smlouvu START nebyly ze strany Ruské federace opětovány a že ke smlouvě START zatím nebyla vyjednána žádná navazující dohoda směřující ke snížení počtu nestrategických a strategických jaderných zbraní, která by vedla k jejich odstranění;

M.  vzhledem k tomu, že již existuje řada dohod o zónách bez jaderných zbraní v jiných regionech světa, konkrétně v Latinské Americe a Karibiku, v jižním Tichomoří, jihovýchodní Asii, Africe a Střední Asii;

N.  vzhledem k tomu, že navzdory veškerým snahám o její svolání v souladu s dohodou o konsensu přijatou na hodnotící konferenci v roce 2010 stranami smlouvy NPT se konference o vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě v prosinci 2012 nekonala;

O.  vzhledem k tomu, že strategická koncepce NATO z roku 2010 a revize postoje spočívajícího v odstrašování a obraně Severoatlantickou alianci zavazují k vytvoření podmínek pro svět bez jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že v rámci sdílení jaderných struktur NATO nebo dvoustranných ujednání je v pěti členských státech nedisponujících jadernými zbraněmi (Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku), stále rozmístěno asi 150 až 200 amerických jaderných neřízených bomb krátkého dosahu, považovaných za taktické nebo substrategické jaderné zbraně, a to navzdory obavám, které v těchto zemích (mj. i v parlamentech některých z těchto zemí) zaznívají kvůli nebezpečím, rizikům a nejistotě, které takové zbraně představují, jsou-li rozmístěny v souladu se současnými politikami NATO spočívajícími v ponechání si práva použít jaderné zbraně jako první, v odmítání potvrdit nebo vyvrátit počet nebo přítomnost těchto zbraní na území států NATO a v rušení zákazu NPT převážet jaderné zbraně v případě rozhodnutí použít je ve válce;

P.  vzhledem k tomu, že bezpečnost a zabezpečení amerických jaderných zbraní rozmístěných v Turecku jsou v důsledku ozbrojeného konfliktu v Sýrii, který se odehrává v blízkosti letecké základny Incirlik, a v důsledku událostí na letecké základně Incirlik a v jejím okolí v průběhu a po skončení neúspěšného převratu z 15. července 2016 předmětem větší kontroly;

Q.  vzhledem k tomu, že 5. prosinec 2015 byl dnem 20. výročí podpisu Budapešťského memoranda; vzhledem k tomu, že Ukrajina dodržela všechna jeho ustanovení a zaujala k otázkám jaderného odzbrojení a nešíření proaktivní postoj, a to na rozdíl od Ruské federace, která své závazky porušila tím, že obsadila část ukrajinského území (Krym) a zahájila ozbrojený útok na východě Ukrajiny; vzhledem k tomu, že to představuje nebezpečný precedens, neboť stát, který Ukrajině za její rozhodnutí připojit se ke smlouvě NPT jako stát nedisponující jadernými zbraněmi dal záruku bezpečnosti, porušil její svrchovanost a územní celistvost a vážně poškodil nástroj negativních bezpečnostních záruk poskytovaný státem disponujícím jadernými zbraněmi, jakož i smlouvou NPT, a poškodil rovněž plán přiblížit se celosvětovému jadernému odzbrojení a nešíření jaderných zbraní, který vychází z mezinárodního práva a vícestranných smluv;

R.  vzhledem k tomu, že média přinášejí zprávy o tom, že Ruská federace rozmísťuje (nebo má v plánu rozmístit) v Kaliningradu rakety krátkého doletu Iskander, které jsou schopné nést jaderné hlavice, že dochází ke zkouškám a přeletům využívajícím jaderné systémy a že ruské vedení vydává prohlášení o významu jaderného odstrašování; vzhledem k tomu, že rozhodnutí Ruské federace pozastavit dohodu o likvidaci plutonia a nakládání s ním, kterou uzavřela se Spojenými státy v roce 2000, zvýšilo obavy z toho, že Rusko se stále více spoléhá na jaderné zbraně;

S.  vzhledem k tomu, že EU hraje významnou roli jakožto strana společného komplexního akčního plánu dojednaného s Íránem, včetně jejího postavení jakožto plného člena společného výboru pro dohled nad prováděním této dohody;

T.  vzhledem k tomu, že dne 9. září 2016 provedla Korejská lidově demokratická republika (KLDR) svou 5. jadernou zkoušku, a to pouhých osm měsíců po zkoušce provedené dne 6. ledna 2016, a podle vlastních slov tak provedla „úspěšnou zkoušku vodíkové bomby“, čímž jasně porušila své mezinárodní závazky vyplývající z rezolucí Rady bezpečnosti OSN a deklarace o denuklearizaci přijaté oběma Korejskými republikami, v níž se prohlašuje, že ani jedna Korejská republika nebude vyvíjet ani vlastnit jaderné zbraně; vzhledem k tomu, že šíření jakýchkoli ZHN, zejména však jaderných zbraní a jejich nosičů, představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že KLDR v roce 2003 ohlásila, že odstupuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), od roku 2006 provádí jaderné zkoušky a v roce 2009 oficiálně prohlásila, že vyvinula jadernou zbraň za účelem odstrašování, což znamená, že hrozba, kterou představuje pro své sousedy v severovýchodní Asii a pro regionální a mezinárodní mír a bezpečnost, se tím znásobila;

U.  vzhledem k tomu, že Evropská bezpečnostní strategie z roku 2003 uvádí, že šíření zbraní hromadného ničení je potenciálně největší hrozbou pro naši bezpečnost, a zvyšuje tak pravděpodobnost závodů ve zbrojení ZHN, a že EU je odhodlána dosáhnout všeobecného dodržování režimů vícestranných smluv, jakož i posílení smluv a ustanovení o jejich ověření; vzhledem k tomu, že globální strategie EU z roku 2016 se nijak nevyjadřuje k ZHN, nešíření a kontrole zbraní;

V.  vzhledem k tomu, že se EU zavázala využít všechny dostupné nástroje k prevenci programů šíření zbraní hromadného ničení, které jsou zdrojem celosvětového znepokojení, aby je zastavila a případně eliminovala a odradila od jejich uplatňování, jak je jasně vyjádřeno ve strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou dne 12. prosince 2003 přijala Evropská rada, a vzhledem k tomu, že zajistila hlubší spolupráci mezi evropskými analytickými středisky zabývajícími se nešířením zbraní jako součást konsorcia EU pro nešíření;

W.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby EU usilovněji bránila tokům a financování šíření zbraní, aby udělovala sankce za zvyšování jejich počtu a vytvořila opatření, která by zabránila nehmotnému přenosu znalostí a know-how, a aby přitom využívala všechny dostupné nástroje, včetně vícestranných smluv, orgánů, jako jsou Skupiny jaderných dodavatelů, a mechanismů kontroly, vnitrostátních a mezinárodně koordinovaných kontrol vývozu, programů spolupráce v oblasti snižování hrozeb a politických a hospodářských nástrojů;

X.  vzhledem k tomu, že EU bohužel nebyla před hodnotící konferencí NPT v roce 2015 schopna shodnout se na společném postoji k jadernému odzbrojení, a poprvé tak přiznala, že byly vyjádřeny „odlišné názory“ na důsledky používání jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že hodnotící konference NPT v roce 2015 nebyla kvůli neshodám ohledně pokračování v regionálních snahách vytvořit na Blízkém východě zónu bez zbraní hromadného ničení schopna přijmout závěrečný dokument;

Y.  vzhledem k tomu, že „jednoduché“ jaderné bomby je možné vytvořit s pomocí vyhořelých palivových článků z výzkumných reaktorů, které fungují na bázi vysoce obohaceného uranu;

1.  je hluboce znepokojen zhoršením regionální a mezinárodní bezpečnosti, tím, že jaderné zbraně v této souvislosti opět hrají roli, a nedostatečným prováděním účinných kroků k odzbrojení a nešíření zbraní;

2.  vyzývá všechny státy disponující jadernými zbraněmi, aby přijaly konkrétní předběžná opatření ke snížení rizika jaderných výbuchů, včetně omezení provozního statusu jaderných zbraní a dosažení toho, aby namísto rozmístění jaderných zbraní došlo k jejich uskladnění, a dále včetně zmenšení role, kterou jaderné zbraně hrají ve vojenských doktrínách, a významného snížení počtu všech typů jaderných zbraní;

3.  vyjadřuje silné znepokojení kvůli zvýšeným jaderným hrozbám plynoucím ze zhoršujícího se vztahu mezi Ruskou federací a NATO, včetně potenciálního porušování Smlouvy o likvidaci raket středního doletu, prohlášení naznačujícího zvýšenou ochotu použít jaderné zbraně a prohlášení naznačujícího zvažování možného rozmístění jaderných zbraní na další území v Evropě; připomíná, že jak Mezinárodní výbor Červeného kříže, tak Mezinárodní soudní dvůr dospěly k závěru, že podle jejich názoru není možné použít jaderné zbraně, aniž by došlo k porušení mezinárodního humanitárního práva;

4.  podporuje summit o jaderné bezpečnosti konaný v roce 2016 a uznává, že nepovolené obchodování s jaderným materiálem a jeho neoprávněné používání představují bezprostřední a vážnou hrozbu pro celosvětovou bezpečnost, a s potěšením očekává, až bude dosaženo kompletního vysledování a fyzického zajištění veškerého jaderného materiálu;

5.  vítá dokončení prací otevřené pracovní skupiny OSN, která dosáhla pokroku ve vícestranných vyjednáváních o jaderném odzbrojení podle rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/70/33;

6.  vítá rovněž doporučení Valnému shromáždění Organizace spojených národů, které je součástí závěrečné zprávy otevřené pracovní skupiny (A/71/371) a které bylo za široké podpory přijato dne 19. srpna 2016, svolat v roce 2017 konferenci, otevřenou všem státům, k tématu vyjednání právně závazného nástroje pro zákaz jaderných zbraní, který napomůže jejich úplnému odstranění; uznává, že to posílí cíle nešíření a odzbrojení a závazky obsažené v NPT a pomůže vytvořit podmínky pro celosvětovou bezpečnost a pro svět bez jaderných zbraní;

7.  vyzývá členské státy EU, aby podpořily svolání takové konference na rok 2017 a aby se konstruktivně účastnily jejího průběhu, a vyzývá vysokou představitelku a místopředsedkyni Komise Federicu Mogheriniovou a Evropskou službu pro vnější činnost, aby konstruktivním způsobem přispěly k průběhu vyjednávací konference;

8.  připomíná 20. výročí zahájení podepisování Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), které se uskutečnilo dne 23. září 1996, a zdůrazňuje, že všeobecná, mezinárodně a účinně ověřitelná smlouva o zákazu zkoušek je nejúčinnějším způsobem, jak zakázat zkušební výbuchy jaderných zbraní a jakékoli jiné jaderné výbuchy;

9.  naléhavě vyzývá ostatní státy uvedené v příloze II smlouvy, jejichž ratifikace je nezbytná pro její vstup v platnost, aby s obnovenou naléhavostí smlouvu podepsaly a/nebo ratifikovaly, aby tento zásadní mezinárodní nástroj nabyl bez dalšího odkladu plného právního účinku; vítá v tomto ohledu přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2130 (2016);

10.  oceňuje významný pokrok, jehož Přípravná komise pro Organizaci CTBT dosáhla při dokončování a provozování svého Mezinárodního monitorovacího systému, který navzdory tomu, že smlouva dosud nevstoupila v platnost, přispívá k regionální stabilitě jako významné opatření na budování důvěry, posiluje režim nešíření jaderných zbraní a jaderného odzbrojení a přináší státu další užitek ve vědecké a občanské oblasti; vyjadřuje své přesvědčení, že pro trvalý provoz monitorovacího systému bude Přípravná komise pro Organizaci CTBT nadále spoléhat na státní finanční příspěvky;

11.  vyzývá k prohloubení dialogu s vládou USA a se všemi státy disponujícími jadernými zbraněmi s cílem stanovit společný plán, který bude zaměřen na postupné snižování počtu jaderných hlavic; podporuje zejména ty kroky USA a Ruské federace, které povedou ke snížení počtu jejich rozmístěných jaderných zbraní, jak bylo dohodnuto v nové smlouvě START;

12.  odsuzuje skutečnost, že od vstupu v platnost nové smlouvy START v roce 2011 neprobíhají žádná další jednání o naléhavě nutném snížení rozmístěných i nerozmístěných jaderných hlavic, včetně opatření ke snížení a odstranění jaderných zbraní krátkého doletu a taktických jaderných zbraní, které jsou považovány za substrategické nebo nestrategické jaderné zbraně;

13.  doporučuje vytvoření bezjaderných zón jako pozitivní krok k vybudování světa bez jaderných zbraní; zastává v tomto ohledu názor, že bezjaderná zóna na Blízkém východě má zásadní význam pro dosažení trvalého a všeobecného míru v této oblasti; v této souvislosti vyjadřuje velké zklamání kvůli tomu, že se v roce 2012 nepodařilo uskutečnit konferenci nařízenou podle NPT o vytvoření zóny bez jaderných ZHN na Blízkém východě;

14.  uznává, že stažení všech jaderných zbraní krátkého doletu, taktických jaderných zbraní a vymezených substrategických jaderných hlavic z evropského území by mohlo pozitivním způsobem přispět k zajištění podmínek pro vytvoření dalších zón bez jaderných zbraní a zároveň pomoci splnit cíle nešíření a odzbrojení obsažené v NPT a mezitím vytvořit precedens pro další jaderné odzbrojení;

15.  podporuje další úsilí o posílení mandátu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), včetně zobecnění dodatkových protokolů k dohodám o bezpečnostních zárukách MAAE, a další kroky, jejichž účelem je zavést opatření na budování důvěry; snaží se zajistit vyčlenění dostatečných zdrojů pro tuto organizaci, aby mohla plnit svůj důležitý mandát, kterým je zajišťování jaderné bezpečnosti; vyzývá, aby se pokročilo v činnosti přípravného výboru nadcházející NPT v roce 2017 a konference na vysoké úrovni o jaderném odzbrojení plánované na rok 2018;

16.  domnívá se, že společný komplexní akční plán, známý jako dohoda o íránském jaderném programu, představuje velký úspěch pro mnohostrannou diplomacii, a zvláště pak pro evropskou diplomacii, a neměl by pouze umožnit podstatné zlepšení vztahů mezi EU a Íránem, ale také usilovat o stabilitu v celém regionu; domnívá se, že všechny strany jsou nyní zodpovědné za zajištění jejího striktního a plného provádění; vítá vytvoření společného výboru sestávajícího z představitelů Íránu a skupiny E3/EU+3; plně podporuje vysokou představitelku a místopředsedkyni Komise v její úloze koordinátorky společného výboru vytvořeného v rámci společného komplexního akčního plánu a domnívá se, že striktní a plné provádění společného komplexního akčního plánu je nadále nanejvýš důležité;

17.  odsuzuje nejnovější jaderné zkoušky, které provedla KLDR, a skutečnost, že se tato země odmítá řídit různými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, včetně nejnovější rezoluce ze dne 2. března 2016 (2070); naléhavě vyzývá KLDR, aby upustila od dalších provokativních kroků a beze zbytku, ověřitelně a nezvratně ukončila své programy jaderných a balistických raket, dále aby zanechala všech souvisejících činností a neprodleně dostála všem svým mezinárodním závazkům, včetně rezolucí Rady bezpečnosti OSN a Rady guvernérů MAAE, jakož i dalším mezinárodním normám týkajícím se odzbrojení a nešíření, a vrátila se k jednacímu stolu; vyzývá KLDR, aby neprodleně podepsala a ratifikovala Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek;

18.  potvrzuje své přání nalézt diplomatické a politické řešení jaderné otázky kolem KLDR; znovu vyslovuje svou podporu šestistranným rozhovorům a vyzývá k jejich obnovení; vyzývá KLDR, aby se znovu konstruktivně zapojila do mezinárodního společenství, a zejména pak aby spolupracovala se členy šestistranných rozhovorů, s cílem společně směřovat k trvalému míru a bezpečnosti na korejském poloostrově bez jaderných zbraní, což je nejlepší prostředek pro zajištění zdárnější a stabilnější budoucnosti KLDR; naléhavě vyzývá Čínu, aby na KLDR vyvíjela větší tlak;

19.  vítá začlenění doložek o nešíření zbraní hromadného ničení do dohod uzavíraných mezi EU a třetími zeměmi a do akčních plánů; poukazuje na to, že taková opatření musí provádět všechny partnerské země EU bez výjimky;

20.  vítá předložení globální strategie EU a naléhavě vyzývá ESVČ, aby v rámci následných opatření aktualizovala a rozšířila strategii EU proti šíření ZHN a nových pokynů pro činnost z roku 2009 a vzala přitom v úvahu výše uvedené otázky a problémy s cílem proměnit EU v hnací sílu, která posiluje a zajišťuje pokrok vícestranných dohod o jaderném odzbrojení a nešíření jaderných zbraní;

21.  vítá pravidelné zahrnování těchto témat prostřednictvím konsorcia EU pro nešíření a dalších organizací občanské společnosti a analytických středisek a vybízí konsorcium EU pro nešíření, aby rozšířilo svou agendu a zahrnulo rovnocenným způsobem úvahy o odzbrojení;

22.  naléhavě vyzývá MAAE a Evropskou komisi, aby z bezpečnostních důvodů přestaly používat vysoce obohacený uran ve výzkumných reaktorech;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, generálnímu tajemníkovi OSN, vysokému představiteli OSN pro otázky odzbrojení, výkonnému tajemníkovi Organizace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) a generálnímu řediteli Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

(1)

Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 97.

(2)

Úř. věst. C 349E , 22.12.2010, s. 77.

(3)

Úř. věst. L 196, 24.7.2012, s. 67.

Právní upozornění - Ochrana soukromí