NÁVRH USNESENÍ o jaderné bezpečnosti a nešíření zbraní
19.10.2016 - (2016/2936(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Rolandas Paksas, Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Isabella Adinolfi za skupinu EFDD
Evropský parlament
– s ohledem na závěrečné komuniké washingtonského summitu o otázkách jaderné bezpečnosti z dubna 2016,
– s ohledem na Úmluvu o fyzické ochraně jaderných materiálů a na její novelizaci z roku 2005,
– s ohledem na Mezinárodní úmluvu o potlačování činů jaderného terorismu,
– s ohledem na Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek,
– s ohledem na Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT),
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2310 (2016),
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o doporučeních hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) ohledně vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě[1],
– s ohledem na Evropskou bezpečnostní strategii (EBS) nazvanou „Bezpečná Evropa v lepším světě“, jež byla schválena dne 12. prosince 2003, a na „Strategii proti šíření zbraní hromadného ničení“ z roku 2003, jakož i na „Nové pokyny pro činnost“ z roku 2008,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN po posledních jaderných zkouškách provedených Severní Koreou/KLDR,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že více než 25 let po skončení studené války přesahují celosvětové zásoby známých jaderných zbraní 15 000 kusů; vzhledem k tomu, že každá jednotlivá jaderná hlavice, zejména pokud exploduje nad velkým městem, je schopna zabít miliony lidí a způsobit trvalé ekologické katastrofy;
B. vzhledem k tomu, že jaderný a radiační terorismus zůstává jednou z největších hrozeb pro mezinárodní bezpečnost; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) „byly v posledních 50 letech po světě rozmístěny miliony radioaktivních zdrojů“ a tyto zdroje jsou rozesety po více než stovce zemí, přičemž mnohé z nich jsou špatně zabezpečené a hrozí jejich odcizení; vzhledem k tomu, že vydání Nuclear Security Index organizace Nuclear Threat Initiative (NTI) z roku 2016 obsahuje závěr, že mnoho rozvojových zemí, které mají v úmyslu rozvíjet programy jaderné energie, nemá zavedena opatření, která jsou nutná pro řádnou ochranu jaderných zařízení před narušením;
C. vzhledem k tomu, že teroristé již dlouho projevují zájem o radioaktivní zbraně, a odborníci na bezpečnost nevylučují možnost, že teroristické skupiny nebo nestátní subjekty mohou být schopny získat jaderné zbraně;
D. vzhledem k tomu, že pokrok v oblasti jaderného odzbrojení stagnuje, a to v ovzduší narůstajícího napětí mezi státy vlastnícími jaderné zbraně, a že v současné době neprobíhají ani nejsou plánována žádná jednání s cílem regulovat nebo snížit zásoby jaderných zbraní ve státech, které tyto zbraně vlastní;
E. vzhledem k tomu, že USA hostily v dubnu 2016 čtvrtý summit o otázkách jaderné bezpečnosti; vzhledem k tomu, že summitu se zúčastnilo více než 50 zemí a mezinárodních organizací a jeho cílem bylo dosáhnout hmatatelného zlepšení v oblasti přístupu k jaderné bezpečnosti a posílit celosvětovou strukturu jaderné bezpečnosti; vzhledem k tomu, že Rusko se tohoto summitu nezúčastnilo;
F. vzhledem k tomu, že Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek nevstoupila ani 20 let po přijetí právně v platnost, neboť čeká na ratifikaci zbývajícími osmi tzv. zeměmi z přílohy 2;
G. vzhledem k tomu, že riziko šíření jaderných zbraní (jak vertikální, tak horizontální) je v mnoha oblastech ve světě velké a s rozvojem jaderných technologií pro vojenské účely může dále eskalovat;
H. vzhledem k tomu, že KLDR je jedinou zemí na světě, která v 21. století opakovaně provedla zkoušky jaderných zbraní a která nadále nedbá na usnesení Rady bezpečnosti OSN v této oblasti; vzhledem k tomu, že Mezinárodní monitorovací systém zaznamenal dne 9. září 2016 neobvyklou seismickou aktivitu, zatímco KLDR oznámila, že pátá jaderná zkouška byla úspěšná; vzhledem k tomu, že na KLDR bylo od jejích prvních jaderných zkoušek v roce 2006 uvaleno pět souborů sankcí, avšak KLDR neprojevila ochotu ukončit svůj vojenský jaderný program;
I. vzhledem k tomu, že v roce 2016 se v Ženevě konala tři zasedání otevřené pracovní skupiny k problematice jaderného odzbrojení, která byla zřízena rezolucí Valného shromáždění OSN v prosinci 2015; vzhledem k tomu, že otevřená pracovní skupina opětovně potvrdila své odhodlání docílit světa bez jaderných zbraní a zachovat tento stav; vzhledem k tomu, že konečné doporučení otevřené pracovní skupiny, které bylo přijato s širokou podporou, vyzývá Valné shromáždění, aby na rok 2017 svolalo konferenci, která by projednala právně závazný nástroj zakazující jaderné zbraně, jenž by vedl k jejich úplnému odstranění;
J. vzhledem k tomu, že mnoho mezinárodních smluv úspěšně zavedlo zóny bez jaderných zbraní (NWFZ), a to i v oblastech, kde existuje značné politické napětí; vzhledem k tomu, že dnes existuje sedm zón bez jaderných zbraní, v nichž se jejich účastníci dohodli, že nebudou vlastnit, vyvíjet a rozmisťovat jaderné zbraně; vzhledem k tomu, že zavedení zóny bez zbraní hromadného ničení na Středním východě se ukázalo jako mimořádně obtížné;
K. vzhledem k tomu, že EU sehrála důležitou úlohu v dohodě o jaderných zbraních, které bylo dosaženo s Íránem; vzhledem k tomu, že EU je součástí společného komplexního akčního plánu a spolupracuje s partnery E3+3 na úplném zavedení plánu; vzhledem k tomu, že MAAE potvrdila, že Írán provedl veškeré kroky, které po něm byly vyžadovány v oblasti jaderné problematiky;
L. vzhledem k tomu, že na hodnotící konferenci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 nebyly smluvní strany schopny dospět ke shodě na závěrečném prohlášení a dospěly tak pouze k minimálnímu pokroku, pokud jde o doporučení z roku 2010; vzhledem k tomu, že tento neúspěch byl připisován sporu o vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení (ZHN) na Středním východě; vzhledem k tomu, že v mnoha oblastech smlouvy přetrvávají značné mezery, včetně účinných opatření v oblasti jaderného odzbrojení, humanitárních aspektů použití jaderných zbraní a informování ze strany států, které jsou uznávány jako státy vlastnící jaderné zbraně; vzhledem k tomu, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní zůstává navzdory tomuto nezdaru základním kamenem režimu nešíření zbraní;
M. vzhledem k tomu, že KLDR odstoupila v roce 2003 od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a nikdy se k ní opětovně nepřipojila; vzhledem k tomu, že přístup KLDR vytvořil negativní a významný precedens, který představuje vážný krok zpět na cestě k odstranění jaderných zbraní;
N. vzhledem k tomu, že kritika nedostatečného pokroku v oblasti pilíře odzbrojení vedla k vytvoření humanitární iniciativy, která vyvrcholila humanitárním závazkem s cílem stanovit a provádět účinná opatření, která zaplní právní mezeru týkající se zákazu a odstranění jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že 127 zemí podporuje tuto iniciativu;
O. vzhledem k tomu, že Evropská bezpečnostní strategie nazvaná „Bezpečná Evropa v lepším světě“ definuje šíření zbraní hromadného ničení jako potenciálně největší hrozbu pro evropskou bezpečnost; vzhledem k tomu, že vůdčí zásadou EU a celkovým cílem odzbrojení a nešíření jaderných zbraní je prosazovat a posilovat veškeré významné mezinárodní nástroje;
1. pevně věří ve svět bez jaderných zbraní; vyzývá orgány a členské státy EU, aby spolupracovaly a společně působily na mezinárodních fórech za účelem dosažení výsledků v této oblasti s cílem omezit a případně snížit na nulu množství jaderných zbraní jak v celém světě, tak na svém území; odmítá představu, že jaderné odstrašování je nezbytné a podporuje naopak mnohostranné diplomatické úsilí a vyjednávání;
2. vítá výsledky summitu o otázkách jaderné bezpečnosti z roku 2016, včetně zřízení kontaktní skupiny pro jadernou bezpečnost, s cílem pomoci udržet proces po skončení summitu; vítá dohodu dosaženou ohledně akčního plánu na podporu pěti mezinárodních subjektů při výkonu jejich činnosti a 137 závazků ke konkrétním krokům v oblasti podpory jaderné bezpečnosti; vítá společné prohlášení o podpoře plného a všeobecného provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004); vyjadřuje politování nad tím, že klíčový mezinárodní subjekt jako Rusko se summitu nezúčastnil;
3. vítá skutečnost, že vstoupila v platnost novela Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů z roku 2005, která stanoví povinnosti smluvních států v oblasti zabezpečení vlastního civilního jaderného materiálu způsobem, který je v souladu s pokyny MAAE, a ukládá možnost kriminalizovat a stíhat pašování jaderného materiálu; vyzývá k všeobecné ratifikaci a provádění této úmluvy a naléhavě žádá všechny země, které ji doposud neratifikovaly, aby tak co nejdříve učinily;
4. s politováním konstatuje, že Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek ještě nevstoupila v roce svého 20. výročí v platnost; je přesvědčen, že Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek hraje ústřední úlohu při podpoře mezinárodního režimu nešíření zbraní; naléhavě žádá všechny státy, které ještě nepodepsaly nebo neratifikovaly tuto smlouvu, aby tak bezodkladně učinily; opětovně potvrzuje, že EU podporuje urychlený vstup této smlouvy v platnost a její univerzalizaci; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby se nadále zaměřovala na státy, jejichž souhlas je nezbytný, aby smlouva mohla vstoupit v platnost;
5. odsuzuje poslední jadernou zkoušku provedenou v KLDR, neboť představuje mimořádně negativní poselství pro světový mír, regionální stabilitu a situaci v oblasti lidských práv v KLDR; připomíná, že OSN uvalila na KLDR zákaz provádění jakýchkoli zkoušek jaderné nebo raketové technologie; potvrzuje, že tato porušení ze strany KLDR představují vážnou hrozbu pro mezinárodní společenství, a naléhavě žádá KLDR, aby upustila od dalších jaderných zkoušek a vyvarovala se eskalace napětí v již tak nestabilním regionu; konstatuje schválení nového kola rozhodných sankcí proti KLDR a vyzývá všechny zúčastněné strany k jejich zavedení v celém rozsahu; zdůrazňuje však, že předchozí sankce nepřinesly očekávané výsledky, pokud jde o omezení jaderného programu KLDR; opětovně potvrzuje, že sankce by měly mít co nejmenší dopad na civilní obyvatelstvo a měly by představovat prostředek k dosažení politické dohody v oblasti jaderné problematiky na Korejském poloostrově, zejména prostřednictvím obnovení šestistranných jednání;
6. rozhodně odsuzuje všechny formy výzkumu, vývoje nebo zavádění technologií, výzkumu a kapacit přímo nebo nepřímo souvisejících s vojenským jaderným programem KLDR; rozhodně odsuzuje rozvoj technologie balistických raket KLDR (jak pozemních balistických raket, tak mořských balistických raket) jako hrozby pro světovou bezpečnost a zejména pro bezpečnost a stabilitu v Asii;
7. s politováním konstatuje, že neustále dochází k provokacím ze strany KLDR, a odsuzuje její raketové a jaderné zkoušky, stejně jako její agresivní a nenávistnou rétoriku proti USA, Jižní Koreji a Japonsku; vyzývá orgány a členské státy EU, aby přerušily veškerou spolupráci s KLDR v oblasti jaderných technologií a jaderné fyziky do té doby, než se KLDR vzdá svých jaderných programů;
8. vyzývá vlády USA, Ruska, Číny, Jižní Koreje a Japonska, aby se dále zapojovaly a zajišťovaly lepší koordinaci problematiky jaderných zbraní v KLDR tím, že budou využívat dvoustranné kanály a vícestranná fóra; zdůrazňuje, že z posledních událostí v KLDR vyplývá riziko šíření jaderných zbraní;
9. vyzývá orgány a členské státy EU, aby pečlivě monitorovaly každý možný přenos civilní jaderné technologie do KLDR nebo prostřednictvím zprostředkovatelů KLDR;
10. vítá zřízení a činnost otevřené pracovní skupiny; vítá návrh předložený Valnému shromáždění OSN, aby svolalo mezinárodní konferenci o způsobech, jak pokračovat v celosvětovém jaderném odzbrojení, včetně jednání o případném závazném nástroji; vyzývá členské státy, aby tento návrh podpořily, a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicu Mogheriniovou a ESVČ, aby pozitivně přispěly k organizaci takové konference;
11. plně podporuje zóny bez jaderných zbraní jako důležitý příspěvek k dosažení světa bez jaderných zbraní; je přesvědčen, že vytvoření takové zóny na Středním východě by zlepšilo výhled na mír v této oblasti;
12. uznává úlohu EU při plnění společného komplexního akčního plánu, jakož i stálý závazek vyjádřený místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k této problematice; je přesvědčen, že tato pozitivní zkušenost by měla být příkladem, jak by se EU mohla stát důležitým hráčem při hledání řešení nejvážnějších krizí na celém světě; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby podporovaly stále ještě křehkou dohodu a prosazovaly všechny její požadavky;
13. vyzývá íránské orgány, aby v souvislosti se svým civilním jaderným programem projevily transparentnost, odhodlání a otevřenost, včetně sdílení údajů s mezinárodními organizacemi, například MAAE;
14. je přesvědčen, že navzdory nezdaru hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 musí nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení zůstat ústředním bodem mezinárodní agendy, a opětovně potvrzuje, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní zůstává základním kamenem režimu nešíření zbraní a základem pro další jaderné odzbrojování; vyzývá mezinárodní komunitu, aby realistickými a praktickými postupy nadále usilovala o tento cíl s ohledem na následující hodnoticí cyklus Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; je přesvědčen, že EU by měla být aktivním hráčem na tomto poli a profilovat se jako významný subjekt v rámci celosvětového úsilí o omezení šíření zbraní hromadného ničení;
15. je přesvědčen, že nově se objevující hrozby a úkoly, jakož i změny v mezinárodním prostředí, vyžadují aktualizaci Strategie proti šíření zbraní hromadného ničení z roku 2003 a Nových pokynů pro činnost z roku 2008;
16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, parlamentům a vládám členských států a generálnímu tajemníkovi OSN.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2013)0028.