Postup : 2016/2936(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-1132/2016

Předložené texty :

B8-1132/2016

Rozpravy :

PV 26/10/2016 - 17
CRE 26/10/2016 - 17

Hlasování :

Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0424

NÁVRH USNESENÍ
PDF 283kWORD 93k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1122/2016
19.10.2016
PE589.732v01-00
 
B8-1132/2016

k ukončení rozpravy o prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o jaderném zabezpečení a nešíření jaderných zbraní (2016/2936(RSP))


Urmas Paet, Petras Auštrevičius, Dita Charanzová, Gérard Deprez, Fredrick Federley, Ivan Jakovčić, Ilhan Kyuchyuk, Valentinas Mazuronis, Louis Michel, Javier Nart, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Pavel Telička, Hilde Vautmans za skupinu ALDE

Usnesení Evropského parlamentu o jaderném zabezpečení a nešíření jaderných zbraní (2016/2936(RSP))  
B8‑1132/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o doporučení hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní týkající se vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě(2),

–  s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003,

–  s ohledem na nedosažení dohody na závěrečném dokumentu na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015,

–  s ohledem na závěry Rady k deváté hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (8079/15),

–  s ohledem na dokumenty přijaté na jaře 2016 na summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu,

–  s ohledem na rezoluci č. 2310 Rady bezpečnosti OSN (z roku 2016) o 20. výročí uzavření Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT),

–  s ohledem na deklaraci z Tbilisi z roku 1977, která byla přijata konsensuálně Parlamentním shromážděním Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,

–  s ohledem na prohlášení skupiny G7 ze dne 11. dubna 2016 o nešíření zbraní a odzbrojování, které bylo vydáno v japonské Hirošimě,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 13. prosince 2011 o vytvoření zóny bez jaderných zbraní v oblasti Blízkého východu (A/RES/66/61),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/422/SZBP ze dne 23. července 2012 na podporu procesu vedoucího k vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě(3),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/70/33 ze dne 7. prosince o dosažení pokroku při vícestranném jaderném odzbrojování a na zprávu otevřené pracovní skupiny Valnému shromáždění OSN přijatou dne 19. srpna 2016 (A/71/371),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se bezpečnostní situace v sousedství Evropské unie značně zhoršila a stala se méně předvídatelnou; konstatuje, že hrozby jsou jak konvenční, tak nekonvenční povahy a že je vytvářejí jak státy, tak nestátní regionální a celosvětové subjekty;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní mír, bezpečnost a stabilita jsou vážně ohrožovány různými událostmi, včetně zhoršujících se vztahů mezi státy disponujícími jadernými zbraněmi, jako je Ruská federace, Spojené státy, Indie, Pákistán a Izrael, a dalším rozvojem jaderných kapacit v Korejské lidově demokratické republice (KLDR);

C.  vzhledem k tomu, že šíření biologických a chemických zbraní hromadného ničení se minimalizuje a postupně zastavuje účinným mezinárodním uplatňováním zákazů a povinností uložených úmluvou o zákazu biologických a toxinových zbraní z roku 1972 a úmluvou o chemických zbraních; vzhledem k tomu, že šíření jaderných zbraní hromadného ničení a jejich nosičů však zůstává jednou z nejzávažnějších příčin znepokojení celosvětového společenství;

D.  vzhledem k tomu, že k lednu 2016 vlastnilo devět států – Spojené státy, Rusko, Spojené království, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Korejská lidově demokratická republika – celkem asi 15 395 jaderných zbraní, a to ve srovnání s 15 850 zbraněmi v roce 2015;

E.  vzhledem k tomu, že je prioritou bránit teroristickým organizacím a jakýmkoliv dalším státům získat nebo použít jaderné zbraně, snižovat a odstraňovat veškerý jaderný arzenál a přiblížit se světu bez jaderných zbraní;

F.  vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo žádného pokroku ohledně konkrétních kroků směrem k jadernému odzbrojení, jež bylo dohodnuto na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní znovu položila důraz na humanitární dopad jaderných zbraní;

G.  vzhledem k tomu, že i nadále musí být prioritní dále posílit základní cíle v oblastí nešíření zbraní a odzbrojování, které jsou stanoveny ve třech pilířích Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jimiž jsou nešíření zbraní, odzbrojení a spolupráce v oblasti mírového využití jaderné energie,

H.  vzhledem k tomu, že státy disponující jadernými zbraněmi, které jsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, modernizují a posilují svůj arzenál jaderných zbraní a odkládají opatření ke snižování nebo odstranění svého jaderného arzenálu a k výraznějšímu odklonu od vojenské doktríny jaderného odstrašování;

I.  vzhledem k tomu, že Rusko a Spojené státy nadále provádějí novou Smlouvu o omezení strategických zbraní (START), jejíž platnost vyprší v roce 2021; vzhledem k tomu, že se oficiální návrh Spojených států zahájit jednání o stavu po vypršení této smlouvy nesetkal se vstřícnou odezvou Ruské federace a dosud nebylo vyjednáno žádné pokračování nové smlouvy START, které by se zabývalo snížením nestrategických i strategických jaderných zbraní s cílem tyto zbraně odstranit;

J.  vzhledem k tomu, že výbuchy v rámci zkoušek jaderných zbraní a/nebo jiné jaderné výbuchy představují hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost a ohrožují celosvětové jaderné odzbrojování a režim nešíření jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že Smlouva o všeobecném zákazu zkoušek jaderných zbraní je neúčinnější formální cestou, jak zakázat zkoušky jaderných zbraní a jakékoliv jiné jaderné výbuchy; vzhledem k tomu, že v roce 2016 oslavíme 20. výročí otevření Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) k podpisu, k čemuž došlo dne 24. září 1996;

K.  vzhledem k tomu, že navzdory všem snahám o svolání konference o vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě nejpozději do prosince 2012 v souladu s konsensuální dohodou smluvních stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní na hodnotící konferenci v roce 2010 k jejímu svolání dosud nedošlo;

L.  vzhledem k tomu, že je v důsledku ozbrojeného konfliktu v Sýrii podrobněji kontrolována bezpečnost a zabezpečení jaderných zbraní USA rozmístěných v Turecku;

M.  vzhledem k tomu, že dohody o kontrole zbraní a jejich nešíření jsou významnou součástí bezpečnostního uspořádání Evropy po studené válce, které se nyní jeví stále křehčím v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině;

N.  vzhledem k tomu, že dne 5. prosince 2015 uplyne 20 let od podepsání budapešťského memoranda; vzhledem k tomu, že Ukrajina dodržuje všechna ustanovení memoranda a zaujala iniciativní postoj k otázkám jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní na rozdíl od Ruské federace, která porušila své závazky tím, že obsadila část území Ukrajiny (Krym) a zahájila ozbrojený útok na východě Ukrajiny; vzhledem k tomu, že tato situace vytvořila nebezpečný precedens, když stát, který zaručil bezpečnost Ukrajiny v reakci na ukrajinské rozhodnutí připojit se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní jako stát nedisponující jadernými zbraněmi, narušil suverenitu Ukrajiny a její územní celistvost a ohrozil a vážně poškodil důvěryhodnost tohoto nástroje jako celku, ale také negativní bezpečnostní záruky poskytované státem disponujícím jadernými zbraněmi, jakož i samotnou Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a myšlenku dosáhnout pokroku při celosvětovém jaderném odzbrojování a nešíření jaderných zbraní na základě mezinárodního práva a vícestranných smluv;

O.  vzhledem k tomu, že Rusko rozmístilo rakety krátkého dosahu Iskander schopné nést jaderné hlavice v Kaliningradu s cílem provádět cvičení a přelety, jejichž součástí budou systémy s jadernými schopnostmi, a vzhledem k tomu, že ruské rozhodnutí pozastavit dohodu o likvidaci a řízení plutonia uzavřenou se Spojenými státy v roce 2000 zvýšilo obavy, že se Rusko stále více spoléhá na jaderné zbraně;

P.  vzhledem k tomu, že EU hraje významnou roli jako strana společného komplexního akčního plánu dohodnutého s Íránem, včetně úlohy EU jakožto plnoprávného člena společné komise dohlížející na provádění této dohody.

Q.  vzhledem k tomu, že dne 9. září 2016 provedla KLDR pátou jadernou zkoušku teprve několik měsíců od zkoušky provedené dne 6. ledna 2016; vzhledem k tomu, že tato zkouška, o které KLDR prohlásila, že se jednalo o „úspěšnou zkoušku vodíkové bomby“, je jasným porušením mezinárodních povinností KLDR stanovených rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a Společnou deklarací Severní a Jižní Koreje o denuklearizaci Korejského poloostrova, v níž se uvádí, že žádná z obou zemí nebude vyvíjet ani držet jakékoliv jaderné zbraně; vzhledem k tomu, že šíření jakýchkoliv zbraní hromadného ničení, zejména však jaderných zbraní a jejich nosičů, představuje hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že KLDR v roce 2003 oznámila, že odstupuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), od roku 2006 provádí jaderné zkoušky a v roce 2009 oficiálně oznámila, že vyvinula jadernou zbraň pro odstrašování, což znamená, že se značně zvýšila hrozba, kterou KLDR představuje pro své sousedy v severovýchodní Asii a pro regionální a mezinárodní mír a bezpečnost.

R.  vzhledem k tomu, že v Evropské bezpečnostní strategii se uvádí, že pravděpodobně největší hrozbou pro naši bezpečnost je šíření zbraní hromadného ničení, a to včetně závodů ve vyzbrojování zbraněmi hromadného ničení, a že Evropská unie je odhodlána dosáhnout všeobecného dodržování mnohostranných smluvních režimů, jakož i posílení smluv a jejich kontrolních ustanovení; vzhledem k tomu, že globální strategie EU z roku 2016 vypouští všechny zmínky o zbraních hromadného ničení, nešíření a kontrole zbraní;

S.  vzhledem k tomu, že EU při přípravě na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 bohužel nebyla schopna se dohodnout na společném postoji k jadernému odzbrojení a vůbec poprvé uznala, že byla vyjádřena „různá stanoviska“ ohledně důsledků rozhodnutí ponechat si jaderné zbraně a že hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 nedokázala přijmout závěrečný dokument kvůli rozporům ohledně regionálního úsilí o vytvoření zóny bez jaderných zbraní na Blízkém východě;

T.  vzhledem k tomu, že se EU zavázala k využívání všech nástrojů, které má k dispozici, aby předešla programům šíření zbraní, které vyvolávají obavy na celosvětové úrovni, odstrašovala od nich, zastavila je a pokud možno je odstranila, jak je jasně uvedeno ve Strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003;

1.  je hluboce znepokojen zhoršující se situací v oblasti regionální a mezinárodní bezpečnosti, opětovným vzestupem významu jaderných zbraní, který s tím souvisí, a neprováděním účinných kroků k odzbrojování a nešíření zbraní;

2.  vyzývá všechny státy disponující jadernými zbraněmi, aby přijaly konkrétní průběžná opatření ke snížení rizika výbuchů jaderných zbraní, včetně omezení provozního statusu jaderných zbraní a jejich přesunutí z místa, kde jsou rozmístěny, do skladiště, snížení významu jaderných zbraní ve vojenských doktrínách a rychlé omezení všech druhů jaderných zbraní;

3.  vyjadřuje hluboké znepokojení z důvodu možných porušení Smlouvy o jaderných silách středního dosahu (INF);

4.  podporuje summit o jaderné bezpečnosti 2016 a uznává, že nepovolený obchod s jadernými materiály a jejich použití je bezprostřední a závažnou hrozbou pro celosvětovou bezpečnost a dychtivě očekává dosažení úplného sledování a fyzického zabezpečení všech materiálů použitelných k výrobě zbraní;

5.  vítá završení práce otevřené pracovní skupiny OSN, jejímž prostřednictvím bylo dosaženo pokroku ve vícestranných jednáních o jaderném odzbrojení podle rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/70/33; vítá doporučení Valného shromáždění OSN obsažené v závěrečné zprávě otevřené pracovní skupiny (A/71/371) a přijaté s širokou podporou dne 19. srpna 2016 svolat v roce 2017 konferenci, jíž se budou moci účastnit všechny státy, za účelem vyjednávání o právně závazném nástroji pro zákaz jaderných zbraní, který povede k jejich naprostému odstranění; uznává, že tímto opatřením budou posíleny jak cíle v oblasti nešíření zbraní a odzbrojování, tak povinnosti uvedené ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a že toto opatření pomůže vytvořit podmínky pro celosvětovou bezpečnosti a svět bez jaderných zbraní;

6.  vyzývá členské státy EU, aby podpořily svolání této konference v roce 2017 a aby se konstruktivně zapojily do jejích postupů; a vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku Federiku Mogheriniovou a Evropskou službu pro vnější činnost, aby konstruktivně přispěly k postupům této vyjednávací konference svolané na rok 2017;

7.  připomíná 20. výročí otevření Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) k podpisu, k čemuž došlo dne 23. září 1996, a zdůrazňuje, že smlouva o zákazu jaderných zkoušek, která je všeobecná, mezinárodně a účinně kontrolovatelná, je nejúčinnějším nástrojem, jak zakázat výbuchy v rámci zkoušek jaderných zbraní a jakékoliv jiné jaderné výbuchy;

8.  důrazně vyzývá zbývající státy uvedené v příloze II CTBT, které musí smlouvu ratifikovat, aby vstoupila v platnost, aby CTBT co nejrychleji podepsaly a/nebo ratifikovaly, a tak neprodleně zajistily tomuto stěžejnímu právnímu nástroj plný právní účinek, a vítá v této souvislosti přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2310 (z roku 2016);

9.  vyjadřuje uznání Přípravné komisi pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, že dosáhla pokroku při dokončování a provozování účinného Mezinárodního monitorovacího systému, který i přesto, že smlouva dosud nevstoupila v platnost, přispívá k regionální stabilitě jakožto významné opatření pro posílení důvěry, posiluje nešíření jaderných zbraní a režim odzbrojování a přináší státům další výhody v oblasti vědy i civilního použití; vyjadřuje své přesvědčení, že Přípravná komise pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek bude při dalším provozu monitorovacího systému i nadále spoléhat na finanční příspěvky států;

10.  naléhavě žádá státy disponující jadernými zbraněmi, aby upustily od jakéhokoliv budoucího strategického plánování založeného na použití jaderných schopností; vyzývá k prohloubení dialogu se všemi státy disponujícími jadernými zbraněmi s cílem vykonávat společnou agendu zaměřenou na postupné snížení zásob jaderných hlavic; podporuje zejména kroky Spojených států a Ruska ke snížení počtu rozmístěných jaderných zbraní, jak bylo dohodnuto v nové smlouvě START;

11.  uznává, že odstranění taktických a určených substrategických jaderných hlavic krátkého dosahu z evropského území by pozitivně přispělo k vytvoření podmínek pro rozšíření zón bez jaderných zbraní, čímž by přispělo ke splnění závazků v oblasti nešíření zbraní a odzbrojení uvedených ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a současně by stanovilo precedens pro další jaderné odzbrojování;

12.  vyjadřuje uspokojení z vytvoření zón bez jaderných zbraní, což je pozitivní krok k vytvoření světa bez jaderných zbraní; zastává v této souvislosti názor, že zóna bez jaderných zbraní na Blízkém východě by měla zásadní význam pro dosažení trvalého a celkového míru v regionu; vyjadřuje v této souvislosti hluboké zklamání, že se v roce 2012 nepodařilo uspořádat konferenci o vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní;

13.  podporuje další úsilí o posílení mandátu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), včetně zevšeobecnění dodatkových protokolů k zárukovým dohodám MAAE a dalších kroků zaměřených na vytvoření opatření pro posílení důvěry;

14.  je přesvědčen, že společný komplexní akční plán, známý též jako íránský jaderný balíček, byl významným úspěchem vícestranné diplomacie a zvlášť diplomacie evropské, který by měl umožnit nejen podstatné zlepšení možných vztahů mezi EU a Íránem, ale také pomoci prosazovat stabilitu v celém regionu; je přesvědčen, že za zajištění důsledného a plného provedení tohoto plánu jsou nyní zodpovědné všechny strany; vítá vytvoření společné komise složené ze zástupců Íránu a E3/EU+3 (Čína, Francie, Německo, Ruská federace, Spojené království a Spojené státy) spolu s místopředsedkyní, vysokou představitelkou; plně podporuje místopředsedkyni, vysokou představitelku v její úloze koordinátora společné komise zřízené v rámci společného komplexního akčního plánu a je přesvědčen, že důsledné a plné provedení tohoto akčního plánu je i nadále záležitostí nejvyššího významu;

15.  odsuzuje nedávné jaderné zkoušky provedené KLDR a to, že tato země odmítá se řídit různými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, včetně té poslední ze dne 2. března 2016 (č. 2070); vyzývá KLDR, aby upustila od dalších provokací a zcela, kontrolovatelně a nezvratně zastavila svůj jaderný program a program pro balistické rakety, ukončila všechny související činnosti a bez prodlení dostála svým mezinárodním závazkům, včetně rezolucí Rady bezpečnosti OSN a rady guvernérů MAAE, jakož i jiným mezinárodním standardům v oblasti odzbrojování a nešíření zbraní a vrátila se k jednacímu stolu; vyzývá KLDR, aby neprodleně podepsala a ratifikovala Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek; potvrzuje, že usiluje o diplomatické a politické řešení jaderné otázky v KLDR; vyzývá Čínu, aby ve své úloze stálého člena Rady bezpečnosti OSN na KLDR vyvíjela setrvalý tlak;

16.  vítá začlenění doložek o nešíření zbraní hromadného ničení do dohod EU se třetími zeměmi a do akčního plánů; poukazuje na to, že tato opatření musí být provedena bez výjimky všemi partnerskými zeměmi EU;

17.  vítá představení globální strategie EU a vyzývá ESVČ, aby jako následné opatření aktualizovala a rozšířila strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení z roku 2003 a nové pokyny pro činnost z roku 2009 a přihlédla přitom k výše uvedeným otázkám a problémům, a to s cílem zajistit, aby se EU stala hnací silou při posilování vícestranných dohod o jaderném odzbrojení a o nešíření jaderných zbraní a při dosahování pokroku v této oblasti;

18.  vítá pravidelné projednávání těchto témat prostřednictvím Konsorcia EU pro nešíření a dalších organizací občanské společnosti a expertních skupiny typu „think tank“ a vyzývá Konsorcium EU pro nešíření, aby rozšířilo svou agendu a zahrnulo na stejné úrovni též otázky odzbrojení;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení členským státům, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN, vysokému komisaři OSN pro záležitosti odzbrojení, Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek a generálnímu řediteli MAAE.

(1)

Úř. věst. C 349E, 22.12.2010, s. 77.

(2)

Úř. věst. 440, 30.12.2015, s. 97.

(3)

Úř. věst. L 196, 24.7.2012, s. 67.

Právní upozornění - Ochrana soukromí