Návrh usnesení - B8-1158/2016Návrh usnesení
B8-1158/2016

    NÁVRH USNESENÍ o situaci novinářů v Turecku

    24.10.2016 - (2016/2935(RSP))

    předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
    v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

    Marine Le Pen, Edouard Ferrand, Mireille D’Ornano, Marcel de Graaff, Gerolf Annemans, Janice Atkinson, Harald Vilimsky, Jean-Luc Schaffhauser za skupinu ENF

    Postup : 2016/2935(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    B8-1158/2016
    Předložené texty :
    B8-1158/2016
    Přijaté texty :

    B8-1158/2016

    Usnesení Evropského parlamentu o situaci novinářů v Turecku

    (2016/2935(RSP))

    Evropský parlament,

    –  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. října 2016,

    –  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

    A.  vzhledem k tomu, že situace z hlediska svobody tisku se v Turecku v posledních deseti letech výrazně zhoršila; vzhledem k tomu, že tato země v roce 2016 obsadila 151. místo na indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic, přičemž v roce 2005 figurovala na 98. místě;

    B.  vzhledem k tomu, že svoboda slova a svoboda tisku jsou zásadními a základními složkami každé demokracie;

    C.  vzhledem k tomu, že Turecko je stále zemí kandidující na členství v EU;

    D.  vzhledem k tomu, že turecká vláda zneužívá výjimečný stav a neúspěšný pokus o převrat ze dne 15. července 2016 k výraznému omezování svobody slova a svobody sdělovacích prostředků;

    E.  vzhledem k tomu, že podle Reportérů bez hranic bylo v průběhu prvních šesti týdnů výjimečného stavu zatčeno 89 novinářů a 104 sdělovacích prostředků bylo uzavřeno, takže následně více než 2 300 novinářů přišlo o zaměstnání a nejméně 330 novinářům byla odebrána novinářská akreditace; vzhledem k tomu, že existuje nespočet dalších novinářů, kteří jsou v současnosti zadržováni v policejních celách, byli zadržováni a propuštěni bez sdělení obvinění nebo dosud nebyli zadrženi, ale byl vydán příkaz k jejich zadržení;

    F.  vzhledem k tomu, že i před neúspěšným pokusem o převrat a následným vyhlášením výjimečného stavu docházelo k četnému a systematickému porušování svobody tisku, kdy nejznámějšími případy je vyšetřování deníku Cumhuriyet v květnu 2015 pro podezření z terorismu a špionáže kvůli tomu, že zveřejnil záběry a zpravodajský příspěvek, které ukazovaly nákladní vozidla dodávající zbraně džihádistům v Sýrii, listopadové zatčení redaktora tohoto listu Cana Dündara a novináře Erdema Güla, policejní zásah v televizních stanicích a listech mediální skupiny Ipek a propuštění jejich novinářů v říjnu 2015 a vládní převzetí kontroly nad listem Zaman v březnu 2016;

    G.  vzhledem k tomu, že novináři jsou nejenom cílem vládních a soudních zásahů, ale čelí také davovému násilí, o čemž svědčí útok davu vedeného poslancem za stranu AKP na deník Hürriyet v září 2015 a napadení novináře Hürriyetu Ahmeta Hakana čtyřmi muži;

    H.  vzhledem k tomu, že porušování svobody sdělovacích prostředků v Turecku mělo dopad i na občany evropských zemí, jako např. na německého satirika Jana Böhmermanna a nizozemskou novinářku Ebru Umarovou;

    I.  vzhledem k tomu, že v Turecku jsou v současnosti blokovány tisíce internetových stránek; vzhledem k tomu, že podle organizace Human Rights Watch byly v prvním pololetí roku 2015 téměř tři čtvrtiny celosvětových žádostí o odstranění příspěvků a blokování účtů adresované společnosti Twitter podány tureckými orgány;

    J.  vzhledem k tomu, že porušování svobody slova a svobody sdělovacích prostředků není jediným strukturálním problémem Turecka; vzhledem k tomu, že k těmto problémům patří mj. zacházení s náboženskými a jinými menšinami, odmítání uznat Kyperskou republiku a nejednoznačný postoj k teroristickým skupinám v Sýrii a Iráku;

    1.  vyzývá tureckou vládu, aby dodržovala veškeré podmínky demokracie a právního státu a aby přestala diskriminovat občany, pokud jde o svobodu slova a další základní práva;

    2.  vyzývá Radu, aby ukončila jednání o přistoupení Turecka k EU;

    3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám členských států a vládě Turecka.