NÁVRH USNESENÍ o situaci v severním Iráku / Mosul
24.10.2016 - (2016/2956(RSP))
předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Enrique Guerrero Salom, Elena Valenciano, Pier Antonio Panzeri, Ana Gomes, Clara Eugenia Aguilera García, Nikos Androulakis, Zigmantas Balčytis, Hugues Bayet, Brando Benifei, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Soledad Cabezón Ruiz, Nicola Caputo, Andrea Cozzolino, Andi Cristea, Miriam Dalli, Viorica Dăncilă, Isabella De Monte, Tanja Fajon, Jonás Fernández, Monika Flašíková Beňová, Doru-Claudian Frunzulică, Enrico Gasbarra, Michela Giuffrida, Theresa Griffin, Sergio Gutiérrez Prieto, Cătălin Sorin Ivan, Liisa Jaakonsaari, Eva Kaili, Cécile Kashetu Kyenge, Javi López, Krystyna Łybacka, Vladimír Maňka, Louis-Joseph Manscour, Costas Mavrides, Marlene Mizzi, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Victor Negrescu, Momchil Nekov, Demetris Papadakis, Emilian Pavel, Vincent Peillon, Pina Picierno, Tonino Picula, Kati Piri, Miroslav Poche, Liliana Rodrigues, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Daciana Octavia Sârbu, Siôn Simon, Tibor Szanyi, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Paul Tang, Claudia Țapardel, Marc Tarabella, Julie Ward, Carlos Zorrinho za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1159/2016
Evropský parlament,
– s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové ze dne 16. června 2014, v němž odsuzuje sumární popravy prováděné organizací ISIL a vyjadřuje názor, že se v tomto případě téměř jistě jedná o válečné zločiny,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Iráku, zejména na rezoluce č. 2299 (2016) a 2249 (2015), které odsuzují nedávné teroristické útoky Islámského státu,
– s ohledem na svá usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci v Iráku[1], ze dne 18. září 2014 o situaci v Iráku a Sýrii a ofenzivě IS, včetně pronásledování menšin[2], a ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem[3],
– s ohledem na připomínky místopředsedkyně, vysoké představitelky Federiky Mogheriniové ze dne 18. října 2016 v návaznosti na druhé zasedání Rady pro spolupráci EU–Irák v rámci dohody o partnerství a spolupráci EU–Irák,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že irácká armáda za podpory koalice proti Islámskému státu a pešmergů kurdské regionální vlády (KRG) a lidových mobilizačních sil zahájila operaci s cílem osvobodit od Islámského státu druhé největší irácké město Mosul a četná města a vesnice v tzv. „mosulském koridoru“;
B. vzhledem k tomu, že téměř 1,5 milionu lidí žijících v Mosulu mohou zasáhnout vojenské operace, jejichž cílem je osvobodit město od Islámského státu; vzhledem k tomu, že podle odhadu Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) může být v závislosti na intenzitě a rozsahu bojů donucen k opuštění svých domovů až jeden milion osob;
C. vzhledem k tomu, že EU je jedním z hlavních přispěvatelů na humanitární pomoc pro osoby postižené konfliktem v celém Iráku, a to na základě humanitárních zásad a potřeb, a že je aktivně zapojena do humanitárních akcí v souvislosti se současnou naléhavou humanitární situací v Mosulu a Hawídži a poskytuje životně důležitou naléhavou pomoc všem nejzranitelnějším osobám;
D. vzhledem k tomu, že Mosul byl multietnickým městem, v němž vedle sebe žily sunnitsko-arabská většina společně s Chaldejci, Syřany, Asyřany, Kurdy, jezídy, šabaky, kakaji a Turkmeny (šíity i sunnity); vzhledem k tomu, že oblasti v okolí města mají také historii etnicko-náboženské rozmanitosti, že se zde soustředili křesťané na pláních Ninive, jezídové v pohoří Sindžár a muslimští Turkmeni v Tal Afaru;
E. vzhledem k tomu, že způsob, jakým se projevuje nepřátelství a jak se zachází s civilisty, mají význam jako základní politický prvek pro usmíření a rozvoj;
F. vzhledem k tomu, že Evropský parlament dne 4. února 2016 konstatoval, že Islámský stát provádí genocidu křesťanů a jezídů i dalších náboženských menšin a že pronásleduje muslimy, kteří nesouhlasí s jeho výkladem islámu, a páchá zvěrstva a zločiny, které mohou být považovány za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti;
G. vzhledem k tomu, že se Rada pro spolupráci v rámci dohody o partnerství a spolupráci EU–Irák podruhé sešla dne 18. října 2016 v Bruselu, aby projednala naléhavé humanitární a stabilizační výzvy v Iráku;
1. důrazně podporuje operaci, již zahájil Irák s cílem osvobodit Mosul od Islámského státu; považuje tuto operaci za rozhodující součást pokračujícího celosvětového úsilí o dosažení trvalé porážky Islámského státu; vyjadřuje své přesvědčení, že Irák v tomto boji proti společnému nepříteli zvítězí a osvobodí Mosul a další části země od Islámského státu;
2. znovu potvrzuje svou plnou podporu nezávislosti, územní celistvosti a svrchovanosti Iráku a jeho právo učinit kroky nezbytné k jejich zachování;
3. naléhavě vyzývá EU, OSN a celé mezinárodní společenství, aby nadále humanitární a vojenskou pomocí udržitelným způsobem podporovaly iráckou vládu při probíhajících osvobozovacích operacích v několika iráckých regionech; vítá humanitární pomoc ve výši 50 milionů EUR, již EU poskytla oblasti Mosulu;
4. vyzývá EU a její členské státy, aby spolupracovaly s cílem pomoci iráckým orgánům a orgánům regionální vlády Kurdistánu při zajištění a obnově osvobozených oblastí, jako je pohoří Sindžár, pláně Ninive a město Mosul, aby se uprchlíci a vnitřně vysídlené osoby mohli vrátit a znovu usadit;
5. je znepokojen současným napětím mezi Tureckem a Irákem; vyzývá Turecko, aby plně respektovalo územní celistvost a suverenitu Iráku a aby se zdrželo jakékoli vojenské akce v Iráku bez souhlasu irácké vlády; zdůrazňuje, že je důležité podporovat dialog mezi Irákem a ostatními zeměmi v tomto regionu, s cílem budovat bezpečnější Blízký východ;
6. zdůrazňuje, že Islámský stát představuje symptom širších problémů v Iráku a v celém regionu, a zejména skutečnost, že je naprosto nezbytné pracovat na politickém urovnání mezi šíity a sunnity v Iráku, zvláště po osvobození Mosulu, a také v celém regionu; zdůrazňuje provázanost boje proti Islámskému státu v Iráku a v Sýrii; je tudíž znepokojen zprávami o přesunu bojovníků Islámského státu z Mosulu do Sýrie; zdůrazňuje, že boj proti Islámskému státu, frontě Džabhat an-Nusra (nyní známé jako Džabhat Fatah aš-Šám) a dalším organizacím, které Rada bezpečnosti OSN označila za teroristické, zůstává prioritou v Iráku i v Sýrii, a připomíná všem stranám konfliktu, že absolutní prioritou musí být ochrana civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva;
7. vyzývá všechny strany konfliktu, aby v průběhu nepřátelských akcí i po nich dodržovaly mezinárodní humanitární právo a aby v konfliktu dodržovaly zásady proporcionality, rozlišování a obezřetnosti; naléhavě žádá všechny strany konfliktu, aby otevřely humanitární koridory a tak umožnily a napomohly civilnímu obyvatelstvu uprchnout z konfliktu, aby zabránili tomu, že civilisté zůstanou uvězněni v Mosulu, a aby je Islámský stát nepoužíval jako živé štíty, aby zajistily přístup k bezpečnosti a humanitární pomoci a zaručily pomoc a ochranu civilnímu obyvatelstvu během postupu prověřování bezpečnosti, a to v souladu s vnitrostátními a mezinárodními standardy, zvláště s cílem zajistit, aby nedocházelo k rozdělení rodin a aby děti nebyly vystaveny riziku, a s cílem zavést mechanismus pro monitorování třetími stranami; vyzývá zejména k dodržení veškeré nezbytné opatrnosti s cílem zajistit, aby byly děti a jejich rodiny chráněny před bombardováním, s cílem minimalizovat oběti a chránit civilní infrastrukturu, zejména školy a nemocnice;
8. připomíná, že záchrana životů civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního humanitárního práva je základním politickým prvkem usmíření a rozvoje, jedinou cestou, jak porazit nenávist a rozdělení, a že je zásadní nerozdmychávat další napětí mezi komunitami a položit základy stabilního a prosperujícího Iráku;
9. naléhavě vyzývá vojenskou koalici pod vedením Iráku, aby přijala veškerá nezbytná opatření s cílem uchovat důkazy válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, jichž se Islámský stát dopustil, aby bylo možné zajistit odpovědnost;
10. zdůrazňuje význam včasného a účinného zajištění bezpečnosti, a to skutečně bezpečnými cestami, kde lze zajistit ochranu, včetně operací odminování a opětovného zavedení právního státu a základních služeb v osvobozených oblastech, jako je zdravotní péče, dodávky elektřiny a vzdělávání; varuje před tím, že nezajištění základních služeb, bezpečnosti a dlouhodobé strategie odstraňování hlavních příčin a úsilí o sociální soudržnost by mohly vést k opětovnému výskytu extrémistických sil; vyzývá tudíž k významnému propojení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce s cílem zaručit pokračující podporu z humanitární pomoci za účelem stabilizace, odolnosti a rozvoje Iráku;
11. zdůrazňuje význam Mosulu pro celý Irák a vyzývá k zajištění zastoupení menšin v nové správě Mosulu; zdůrazňuje legitimní právo etnických a náboženských menšin na politickou účast a také na znovuzískání jejich majetkových práv; vyzývá k mírovému soužití a k plnému dodržování práv různých etnických a náboženských menšin, které mají historické kořeny a které již v minulosti žily pospolu v míru, zejména v pohoří Sindžár (jezídové), na pláni Ninive (chaldejské, syrské, asyrské menšiny), v Tel Afaru a v provincii Kirkúku, a vyzývá také k opatřením, která zajistí bezpečný návrat vysídlených uprchlíků;
12. vyzývá EU a její členské státy a OSN a její členské státy, aby spolupracovaly s celostátní vládou a s regionálními orgány státní správy Iráku a se všemi příslušnými vnitrostátními či mezinárodními subjekty, a dohlížely tak na mírovou reintegraci původních obyvatel – kteří jsou nyní vnitřně vysídlenými osobami, uprchlíky nebo osobami hledajícími azyl jinde – z pláně Ninive, Tal Afaru a Sindžáru do země jejich předků;
13. zdůrazňuje, že je třeba i po osvobození Mosulu dále bojovat proti dalšímu šíření islamisticko-džihádistických ideologií v tomto regionu a v jeho okolí, zejména proti salafistickému džihádismu, který slouží k teologickému a politickému podněcování zločinů Islámského státu; vyzývá členské státy EU, aby vyvíjely úsilí o to, aby válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané bojovníky Islámského státu v Iráku, Sýrii, Libyi i jinde soudil Mezinárodní trestní soud, a to včetně pokusu o spáchání zločinu genocidy proti jezídům;
14. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Iráku, regionální vládě Kurdistánu, vládě Turecka, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Radě OSN pro lidská práva.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2014)0171.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2014)0027.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2015)0040.