Postup : 2016/2966(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-1235/2016

Předložené texty :

B8-1235/2016

Rozpravy :

PV 23/11/2016 - 14
CRE 23/11/2016 - 14

Hlasování :

PV 24/11/2016 - 8.8
CRE 24/11/2016 - 8.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0451

NÁVRH USNESENÍ
PDF 301kWORD 98k
16.11.2016
PE593.666v01-00
 
B8-1235/2016

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B8-1805/2016 a B8-1806/2016

v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu


o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám (2016/2966(RSP))


Anna Maria Corazza Bildt, Constance Le Grip, Barbara Matera, Monika Hohlmeier, Esteban González Pons, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Csaba Sógor, Rachida Dati, Alessandra Mussolini, Mariya Gabriel, Francesc Gambús, Sirpa Pietikäinen, Rosa Estaràs Ferragut, Tomáš Zdechovský za skupinu PPE
Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Maria Arena, Birgit Sippel, Iratxe García Pérez, Afzal Khan, Pina Picierno, Georgi Pirinski, Liisa Jaakonsaari, Demetris Papadakis, Eric Andrieu, Marc Tarabella, Ana Gomes, Pervenche Berès, Sergio Gutiérrez Prieto, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Elly Schlein, Josef Weidenholzer, Claude Moraes, Miltiadis Kyrkos, Olga Sehnalová, Juan Fernando López Aguilar, Cécile Kashetu Kyenge, Sylvie Guillaume, Momchil Nekov, Hugues Bayet, Jytte Guteland, Siôn Simon, Tanja Fajon, Vilija Blinkevičiūtė, Soraya Post, Jens Nilsson, Anna Hedh, Kati Piri, Agnes Jongerius, Marju Lauristin, Péter Niedermüller, Marlene Mizzi, Olle Ludvigsson, Zigmantas Balčytis, Maria Noichl, Vincent Peillon, Brando Benifei, Liliana Rodrigues, Krystyna Łybacka, Julie Ward, Karoline Graswander-Hainz, Mady Delvaux, Elena Valenciano, Monika Smolková, Doru-Claudian Frunzulică, Eider Gardiazabal Rubial, Marita Ulvskog, Biljana Borzan, Miriam Dalli, Edouard Martin za skupinu S&D
Angelika Mlinar, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Marielle de Sarnez, Dita Charanzová, Frédérique Ries, Louis Michel, Viktor Uspaskich za skupinu ALDE
Jiří Maštálka, Malin Björk, Kostadinka Kuneva, Merja Kyllönen, Sofia Sakorafa, Ángela Vallina, Paloma López Bermejo, Kateřina Konečná, Maria Lidia Senra Rodríguez, Stefan Eck, Dimitrios Papadimoulis, Stelios Kouloglou, Kostas Chrysogonos, Anja Hazekamp, Josu Juaristi Abaunz, Eleonora Forenza, Lola Sánchez Caldentey, Estefanía Torres Martínez, Tania González Peñas, Miguel Urbán Crespo, Xabier Benito Ziluaga za skupinu GUE/NGL
Ulrike Lunacek, Terry Reintke za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám (2016/2966(RSP))  
B8-1235/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 8, 19, 157 a 216 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 21, 23, 24 a 25 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5 (2000), Peking + 10 (2005), Peking + 15 (2010) a Peking + 20 (2015),

–  s ohledem na ustanovení právních nástrojů Organizace spojených národů v oblasti lidských práv, zejména těch, které se týkají práv žen, jako je např. Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a její opční protokol, Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a zásada jejich nenavracení zakotvená v této úmluvě a Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na čl. 11 odst. 1 písm. d) Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, která byla přijata rezolucí Valného shromáždění OSN č. 34/180 dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách(2), na své usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách(3) a na své usnesení ze dne 6. února 2013 o 57. zasedání Komise OSN pro postavení žen: Odstraňování a prevence všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách(5),

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada Evropské unie v březnu 2011,

–  s ohledem na hlavní směry EU týkající se násilí páchaného na ženách a boje proti všem formám diskriminace žen,

–  s ohledem na posouzení evropské přidané hodnoty(6),

–  s ohledem na program Práva, rovnost a občanství na období 2014–2020,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na prohlášení týmu složeného ze tří předsednictví EU (Nizozemsko, Slovensko, Malta) ze dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva s názvem „Násilí na ženách: průzkum napříč EU“ zveřejněnou v březnu 2014,

–  s ohledem na směrnici 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu(7),

–  s ohledem na směrnici 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu(8) a na nařízení (EU) č. 606/2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech(9),

–  s ohledem na směrnici 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí(10) a na směrnici 2011/92/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV(11),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na plán Komise pro možné přistoupení EU k Istanbulské úmluvě z října 2015,

–  s ohledem na návrhy rozhodnutí Rady o podpisu a uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách, které předložila Komise(12),

–  s ohledem na otázku Komisi a Radě o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám (O-000121/2016 – B8-1805/2016 a O-000122/2016 – B8-1806/2016),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině základních práv, kterou se EU zavázala prosazovat ve všech svých činnostech, a vzhledem k tomu, že strategický cíl rovnosti žen a mužů je zásadní pro dosažení celkových cílů strategie Evropa 2020 pro růst, zaměstnanost a sociální začlenění;

B.  vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace je základním právem uznaným ve Smlouvách Evropské unie a je pevně zakotveno v evropské společnosti, a vzhledem k tomu, že toto právo má zásadní význam pro její další rozvoj a mělo by být uplatňováno v právních předpisech, praxi, judikatuře i běžném životě;

C.  vzhledem k tomu, že ve směrnici 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu, je násilí na základě pohlaví definováno jako násilí, které je vůči určité osobě směrováno z důvodu jejího pohlaví, pohlavní identity nebo vyjádření pohlavní identity nebo které má nepřiměřený dopad na osoby určitého pohlaví; vzhledem k tomu, že ve vztahu k obětem může vést k fyzické, sexuální, emoční nebo psychologické újmě nebo k ekonomickým ztrátám a zároveň mít dopad na jejich rodiny, příbuzné a společnost jako celek; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví je extrémní formou diskriminace a představuje porušení základních práv a svobod oběti, což je jak příčinou, tak následkem genderových rozdílů; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a dívkách zahrnuje násilí ve vztazích s blízkými osobami, sexuální násilí (včetně znásilnění, sexuálních útoků a obtěžování), obchodování s lidmi, otroctví, včetně nových forem zneužívání žen a dívek na internetu, a různé podoby škodlivých praktik, jako jsou nucené sňatky, mrzačení ženských pohlavních orgánů a takzvané „zločiny ze cti“;

D.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a násilí na základě pohlaví je v EU stále široce rozšířeným jevem; vzhledem k tomu, že průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2014 o násilí páchaném na ženách naznačuje, ve shodě s ostatními existujícími studiemi, že jedna třetina všech žen v Evropě se setkala s fyzickými nebo sexuálními projevy násilí nejméně jednou za svůj dospělý život, 20 % mladých žen (ve věku 18–29 let) se setkalo s online obtěžováním, jedna pětina žen (18 %) se setkala s nebezpečným pronásledováním (stalking), jedna dvacetina byla znásilněna a více než desetina se setkala se sexuálním násilím vyznačujícím se neprojevením souhlasu z jejich strany či použitím síly; vzhledem k tomu, že tento průzkum vysvětluje také to, že většina násilných činů není oznámena orgánům, což ukazuje, že kromě správních statistik mají pro získání úplného obrazu o různých druzích násilí páchaného na ženách zásadní význam šetření viktimizace; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí další opatření na povzbuzení žen, které se stanou obětí násilí, aby svoji zkušenost oznámily a vyhledaly pomoc, i na zajištění toho, aby poskytovatelé služeb byli schopni vyhovět potřebám obětí a informovat je o jejich právech a existujících druzích podpory;

E.  vzhledem k tomu, že podle posouzení evropské přidané hodnoty se roční náklady EU na opatření v souvislosti s násilím páchaným na ženách a násilím na základě pohlaví odhadují na 228 miliard EUR v roce 2011 (tj. 1,8 % HDP EU), z čehož 45 miliard EUR ročně připadá na výdaje na veřejné a státní služby a 24 miliard EUR představuje ušlý ekonomický výkon;

F.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém Strategickém závazku ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019 zdůraznila, že násilí páchané na ženách a násilí na základě pohlaví je klíčovým problémem, který ničí zdraví a dobrou životní pohodu žen, jejich pracovní život, finanční nezávislost a ekonomické postavení, a je nutné jej řešit, aby se dosáhlo skutečné rovnosti žen a mužů;

G.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách je příliš často považováno za soukromou záležitost a je příliš snadno tolerováno; vzhledem k tomu, že se ve skutečnosti jedná o porušení základních práv a závažný trestný čin, který musí být jako takový potrestán; vzhledem k tomu, že beztrestnost pachatelů musí skončit, aby se přerušil škodlivý kruh mlčení a samoty obklopující ženy a dívky, které se stanou obětí násilí;

H.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a násilí na základě pohlaví nelze odstranit jediným zásahem, lze je však dostat do povědomí veřejnosti, významně omezit a zmírnit jeho důsledky kombinací různých činností v oblasti infrastruktury, právní úpravy, soudnictví, represivních složek, kultury, vzdělávání, sociální péče, zdravotnictví nebo jiných speciálních služeb;

I.  vzhledem k tomu, že kvůli různým faktorům, jako je etnická příslušnost, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdraví, osobní stav, bydlení, migrační status, věk, zdravotní postižení, třída, sexuální orientace, pohlavní identita a vyjádření pohlavní příslušnosti, mohou mít ženy specifické potřeby a být více ohrožené mnohačetnými projevy diskriminace, což znamená, že by se jim mělo dostat zvláštní ochrany;

J.  vzhledem k tomu, že přijetí hlavních směrů EU týkajících se násilí páchaného na ženách a boje proti všem formám diskriminace žen, stejně jako zvláštní kapitola strategického rámce EU pro lidská práva a demokracii a akčního plánu EU věnovaná ochraně žen před násilím na základě pohlaví, jsou projevem jasné politické vůle na straně EU učinit práva žen prioritou a přijmout v této oblasti dlouhodobá opatření; vzhledem k tomu, že soudržnost mezi vnitřními a vnějšími aspekty politik v oblasti lidských práv může někdy odhalit rozpor mezi slovy a činy;

K.  vzhledem k tomu, že občané a rezidenti nejsou v EU proti násilí na základě pohlaví chráněni stejně, a to kvůli chybějícímu soudržnému rámci, odlišným politikám a právním úpravám napříč členskými státy, pokud jde mimo jiné o definici trestných činů a působnosti právních předpisů, a jsou tudíž proti násilí chráněni méně;

L.  vzhledem k tomu, že dne 4. března 2016 Komise navrhla, aby EU přistoupila k Istanbulské úmluvě, prvnímu právně závaznému nástroji pro prevenci a potírání násilí vůči ženám na mezinárodní úrovni;

M.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU úmluvu podepsaly, ale jen čtrnáct ji ratifikovalo;

N.  vzhledem k tomu, že ratifikací Úmluvy se nedosáhne výsledků, aniž by se zaručilo řádné vymáhání a přiměřené finanční a lidské zdroje na předcházení násilí páchaného na ženách a násilí na základě pohlaví a boj proti němu a na ochranu obětí;

O.  vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva zaujímá holistický přístup a zabývá se otázkou násilí páchaného na ženách a dívkách a násilí na základě pohlaví ze široké škály různých hledisek, jako je prevence, boj proti diskriminaci, trestněprávní opatření pro boj proti beztrestnosti, ochrana a podpora obětí, ochrana dětí, ochrana žadatelek o azyl a uprchlic či lepší shromažďování údajů; vzhledem k tomu, že tento přístup obnáší přijetí integrovaných politik a propojení opatření v různých oblastech prováděných několika zúčastněnými stranami (justiční, policejní a sociální orgány, nevládní organizace, místní a regionální sdružení, vlády atd.), a to na všech úrovních správy;

P.  vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva je smíšenou dohodou, která umožňuje přistoupení EU paralelně k přistoupení členských států, neboť EU má pravomoci v oblastech, mezi něž patří práva obětí a ochranné příkazy, azyl a migrace, jakož i justiční spolupráce v trestních věcech;

1.  připomíná, že Komise je podle článku 2 SEU a podle Listiny základních práv povinna zaručovat, prosazovat a přijímat opatření ve prospěch rovnosti žen a mužů;

2.  vítá návrh Komise podepsat Istanbulskou úmluvu a dokončit přistoupení EU, ale vyjadřuje politování nad tím, že jednání v Radě nepostupují stejnou rychlostí;

3.  vyzdvihuje, že přistoupení EU zaručí soudržný evropský právní rámec pro předcházení a potírání násilí páchaného na ženách a násilí na základě pohlaví a pro ochranu obětí násilí; zdůrazňuje, že umožní větší soudržnost a efektivnost vnitřních a vnějších politik EU, zajistí lepší sledování, výklad a provádění právních předpisů EU, programů i fondů souvisejících s Úmluvou, jakož i přiměřenější a lepší shromažďování srovnatelných rozdělených údajů o násilí páchaném na ženách a násilí na základě pohlaví na úrovni EU a posílí odpovědnost EU na mezinárodní úrovni; dále zdůrazňuje, že přistoupení EU obnoví politický tlak na členské státy, aby tento nástroj ratifikovaly;

4.  vyzývá Radu a Komisi, aby urychlily jednání o podpisu a uzavření Istanbulské úmluvy;

5.  podporuje přistoupení EU k Istanbulské úmluvě na rozsáhlém základě a bez výhrad;

6.  vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že Parlament bude po přistoupení EU k Istanbulské úmluvě plně zapojen do procesu jejího monitorování, jak stanoví článek 218 SFEU;

7.  připomíná, že přistoupení EU k Istanbulské úmluvě nezbavuje členské státy nutnosti ratifikovat Úmluvu na vnitrostátní úrovni; vyzývá proto všechny členské státy, které tak ještě neučinily, aby Istanbulskou úmluvu co nejrychleji ratifikovaly;

8.  vyzývá členské státy, aby zajistily řádné vymáhání a přidělily přiměřené finanční a lidské zdroje na předcházení a potírání násilí páchaného na ženách a násilí na základě pohlaví a na ochranu obětí;

9.  domnívá se, že úsilí EU o vymýcení násilí páchaného na ženách a dívkách musí být součástí komplexního plánu pro boj proti všem druhům genderových rozdílů; žádá strategii EU pro boj proti násilí páchanému na ženách a násilí na základě pohlaví;

10.  vyzývá Komisi, jako již dříve ve svém usnesení ze dne 25. února 2014 obsahujícím doporučení k boji proti násilí páchanému na ženách, aby předložila návrh právního aktu, který zajistí vytvoření soudržného systému shromažďování statistických údajů a posílený postup členských států v oblasti předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách a násilí páchaného na základě pohlaví a jeho stíhání a umožnit nízkoprahový přístup ke spravedlnosti;

11.  žádá Radu, aby aktivovala překlenovací ustanovení, tj. aby jednomyslně přijala rozhodnutí určující násilí páchané na ženách a dívkách (a jiné druhy násilí páchaného na základě pohlaví) jako oblast trestné činnosti uvedené v čl. 83 odst. 1 SFEU;

12.  uznává velmi důležitou práci odvedenou organizacemi občanské společnosti při předcházení a potírání násilí páchaného na ženách a dívkách a pomoci obětem násilí;

13.  vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby ve spolupráci s Komisí a nevládními organizacemi a organizacemi občanské společnosti zabývajícími se právy žen pomáhaly šířit informace o Úmluvě, programech a v jejich rámci dostupném financování pro boj proti násilí páchanému na ženách a pro ochranu obětí;

14.  vyzývá Komisi a Radu, aby spolupracovaly s Parlamentem a sledovaly pokrok učiněný v oblasti rovnosti žen a mužů a žádá tým složený ze tří předsednictví, aby vyvinul značné úsilí k dosažení svých závazků v této oblasti; žádá summit EU o rovnosti žen a mužů a právech žen a dívek, kde by se obnovily závazky;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.

(2)

Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 53.

(3)

Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 26.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0045.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0126.

(6)

PE 504.467.

(7)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(8)

Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2.

(9)

Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 4.

(10)

Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

(11)

Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.

(12)

COM(2016) 109 final a COM(2016) 111 final

Právní upozornění - Ochrana soukromí