NÁVRH USNESENÍ k uzavření dohody CETA mezi EU a Kanadou
8.2.2017 - (2017/2525(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Yannick Jadot, Ska Keller, Heidi Hautala, Bart Staes, Igor Šoltes, Martin Häusling, Josep-Maria Terricabras, Claude Turmes za skupinu Verts/ALE
Evropský parlament,
– s ohledem na žádost Rady o souhlas v souvislosti s uzavřením Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (C8-0438/2016),
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že proces ratifikace v Parlamentu by měl být pozastaven až do té doby, než budou vyjasněny důležité právní a institucionální otázky týkající se dohody CETA;
B. vzhledem k tomu, že přetrvává nejistota, pokud jde o slučitelnost dohody CETA se Smlouvami EU, zejména co se týče začlenění systému soudů pro investice; vzhledem k tomu, že tato nejistota nebude vyřešena dosud nevydaným stanoviskem Soudního dvora Evropské unie v žádosti 2/15 týkající se otázek pravomoci v rámci dohody o volném obchodu mezi EU a Singapurem;
C. vzhledem k tomu, že nadále trvá i nejistota ohledně právní hodnoty řady dodatečných prohlášení připojených k dohodě CETA, která byla předložena jako společné prohlášení kanadské vlády a Evropské komise, jako prohlášení Rady nebo jako prohlášení jednotlivých členských států EU, přičemž některá z nich si vzájemně odporují;
D. vzhledem k tomu, že belgická vláda oznámila úmysl podat žádost Soudnímu dvoru Evropské unie o stanovisko ke slučitelnosti dohody CETA se Smlouvami EU s ohledem na stanovisko Soudního dvora EU v žádosti 2/15, jehož vydání se očekává v dubnu nebo v květnu 2017;
E. vzhledem k tomu, že je stále ještě nutné uvést v život interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů z dubna 2016, pokud jde o článek 40 o mezinárodních dohodách, a tento nedostatek vede k nejistotě, pokud jde o dozor Parlamentu nad rozhodnutími, která přijímá smíšený výbor CETA, jenž má rozsáhlou diskreční pravomoc, pokud jde o změny v důležitých přílohách dohody CETA;
F. vzhledem k tomu, že Výbory pro ústavní záležitosti (AFCO), Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) a Hospodářský a měnový výbor (ECON) se rozhodly vypracovat stanoviska pro věcně příslušný Výbor pro mezinárodní obchod (INTA), ale předseda Parlamentu jim k tomu neudělil právo vzhledem k velmi časově napjatému harmonogramu na projednávání této věci;
G. vzhledem k tomu, že kromě špatného načasování postupu ratifikace v důsledku uvedených nevyřešených otázek stále více evropských občanů požaduje důkladné změny v evropské obchodní politice a odmítá zastaralé obchodní dohody, jako je dohoda CETA, jelikož nejsou schopny přinést udržitelné dopady s ohledem na blahobyt občanů a životní prostředí;
1. nesouhlasí s uzavřením dohody CETA z následujících důvodů:
Dohoda CETA může oslabit evropskou demokracii
a) dohoda CETA obsahuje reformovanou verzi postupu urovnávání sporů mezi investorem a státem (ICS – systém soudů pro investice), který stále nezabezpečuje základní zásady demokracie a právního státu. Umožňuje, aby nároky uplatňovali pouze zahraniční investoři, opírá se o mimořádně široká práva investorů a ruší základní zásadu mezinárodního práva, jíž je předchozí vyčerpání domácích právních opravných prostředků. Zelení jsou proti takovému zbytečnému paralelnímu systému spravedlnosti, který upřednostňuje soukromé zahraniční investice před domácím veřejným zájmem;
b) dohoda CETA obsahuje kapitolu týkající se spolupráce v oblasti právních předpisů, která podřizuje neomezenou oblast stávajících a budoucích předpisů primárního a sekundárního práva odstranění „zbytečných překážek pro obchod a investice“. Výsledkem podřízení právních předpisů prvořadému kritériu hospodářské nezbytnosti by mohl být tlak na deregulaci nebo snížení standardů. Zelení jsou proti vizi demokratických právních předpisů jako pouhého nákladového faktoru ve vztahu ke konkrétní třetí zemi;
c) kombinace požadavků na spolupráci v oblasti právních předpisů a soustavného právního ohrožení regulačních orgánů ze strany systému soudů pro investice (ICS), která je součástí dohody CETA, by mohla uzamknout stávající normy a mohla by zmrazit jakékoli budoucí legislativní iniciativy ve prospěch politik přerozdělování na podporu veřejného sociálního zabezpečení a životního prostředí. Zelení jsou přesvědčeni, že je naprosto nezbytné prosazovat a rozšiřovat všechny demokratické prostory v Evropě, v nichž mohou být podnikány odvážné legislativní kroky, jejichž cílem je zvrátit změnu klimatu, rostoucí narušení společnosti, neomezené spekulace ze strany investorů a oslabování veřejného sociálního zabezpečení, nikoli omezovat tyto iniciativy tím, že bude podepsána právně závazná mezinárodní dohoda, která má přímý zájem na všech těchto oblastech;
Dohoda CETA může ohrozit evropské normy v oblasti životního prostředí a přechod k zelené energii
d) Kanada má dlouholetou tradici, pokud jde o přijímání právních kroků proti právním předpisům EU a jejích členských států v oblasti životního prostředí na půdě WTO a o zásadní nesouhlas s nařízením REACH a právními předpisy EU v oblasti pesticidů. Dohoda CETA, jejímž klíčovým cílem je odstranění překážek pro obchod, nepochybně situaci v této oblasti zhorší, bez ohledu na jakákoli tvrzení o právu na regulaci. Tuto situaci ještě zhoršuje skutečnost, že investoři budou mít právo žalovat státy, zatímco povinnost dodržovat normy v oblasti životního prostředí zůstane nevymahatelná. V této souvislosti je mimořádně znepokojivé, že dohoda CETA neodráží zásadu obezřetnosti. Dohoda CETA místo toho podmiňuje obezřetnost odkazem na mezinárodní dohody, které tuto zásadu neobsahují, například na Codex Alimentarius. Zelení jsou proti jakékoli mezinárodní dohodě, která ohrožuje dodržování zásady obezřetnosti v plném rozsahu tak, jak je zakotvena ve Smlouvách EU;
e) dohoda CETA obsahuje mechanismus spolupráce, jehož cílem je přezkum a harmonizace pravidel v oblasti geneticky modifikovaných organismů takovým způsobem, který by snížil stávající standardy EU, jejich uplatňování a budoucí vývoj. Udaným cílem je „podporovat účinné a vědecky podložené schvalovací postupy pro biotechnologické produkty“, což je formulace, která přímo zpochybňuje definici zásady obezřetnosti založenou na riziku. Zelení jsou proti jakékoli mezinárodní dohodě, která by mohla umožnit pěstování geneticky modifikovaných organismů;
f) Kanada je domovskou zemí více než poloviny těžařských společností ve světě a provádí aktivní politiku vývozu paliv pocházejících z dehtových písků, které jsou velkým zdrojem znečištění. Kanadská vláda úspěšně využila jednání o dohodě CETA, aby podkopala ambiciózní cíle směrnic EU o kvalitě paliv z roku 2011 tak, aby povolovaly dovoz paliv z kanadských dehtových písků. V této souvislosti je mimořádně znepokojivé, že závazky v oblasti environmentálních norem obsažené v dohodě CETA jsou nadále nevymahatelné. Zelení jsou proti veškerým dohodám nebo právním předpisům, které uzavírají EU do situace, kdy by i nadále pokračovala v zásobování energií z fosilních paliv, a tím ohrožují cíle EU v oblasti klimatu;
Dohoda CETA může oslabit evropské normy v oblasti veřejného sociálního zabezpečení
g) součástí dohody CETA je automatická liberalizace služeb (negativní vymezení závazků v oblasti liberalizace služeb) s nedostatečnými výjimkami pro veřejné služby. Dodatečné společné prohlášení EU a Kanady zdůrazňuje právo smluvních stran definovat veřejné služby a způsob, jakým jsou poskytovány a regulovány, včetně jejich rekomunalizace. Výjimka však nezahrnuje možnost diskriminace již zavedených poskytovatelů služeb v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu a možnost investorů uplatňovat nároky. Zelení jsou proti přístupu založenému na negativním vymezení jako takovému, neboť omezuje budoucí možnosti politiky v tomto vysoce dynamickém a důležitém odvětví hospodářské činnosti;
h) přístup založený na negativním vymezení, pokud jde o závazky dohody CETA v oblasti služeb, zahrnuje doložku o zachování stávajícího stavu a doložku znemožňující návrat k původnímu stavu, takže politicky nezbytné změny ve vnitrostátním zacházení nemohou zajít dále, než je stanovený stupeň liberalizace. I když veřejné služby jsou z těchto doložek vyňaty, může se stát, že právě tyto služby, které jsou dnes poskytovány na komerčním základě, jako jsou energie, komunikace, pojištění, nebo část zdravotnických a vzdělávacích služeb, budou muset být v budoucnosti poskytovány jako služby obecného hospodářského zájmu. Zelení jsou přesvědčeni, že je třeba ponechat otevřené veškeré politické možnosti, jak přizpůsobit naši společnost rozvíjející se ekonomice služeb;
Dohoda CETA může oslabit evropské normy v sociální oblasti
i) dohoda CETA je založena na posouzeních ekonomického dopadu, která přiměřeně nevykreslují dopady na zaměstnanost, neboť v rámci modelování předpokládají, že plná zaměstnanost a neomezená mobilita pracovní síly jsou nezávislé proměnné. Z posouzení dopadu na udržitelnost z roku 2011 bez ohledu na tento nedostatek vyplývá přerozdělení ve prospěch vlastníků kapitálu a významné přesuny v rámci odvětví, které mohou případně vést ke zvýšení dlouhodobé nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že konkurenční zisky se považují za nejdůležitější faktor růstu, je možno očekávat další narušení společnosti a s tím související rozšiřování propasti mezi nekvalifikovanými a kvalifikovanými pracovníky, a tedy i zvýšení nerovnosti a napětí ve společnosti. Zelení jsou pro aktivní evropskou politiku, která stanoví oblasti udržitelných produktivních činností, které jsou zdrojem pracovních míst, jsou zaměřeny na budoucnost, a slouží tudíž jako vodítko obchodní politiky EU, nikoli naopak;
j) dohoda CETA obsahuje zvláštní kapitolu týkající se obchodu a práce, která je sice vítaná, ale není schopna zaručit evropské sociální standardy. Stanoví, že bude „dodržovat, podporovat a provádět“ všechny čtyři základní zásady deklarace MOP z roku 1998 a že bude „prosazovat a dodržovat“ deklarace MOP z roku 2008 o agendě důstojné práce, ale to musí být považováno za spodní hranici minimální úrovně sociálních standardů, které musí být součástí obchodní dohody mezi vyspělými průmyslovými zeměmi. Dohoda CETA by měla odkazovat přinejmenším na všech osm hlavních pracovních norem, které by měly být ratifikovány, provedeny do vnitrostátního práva a účinně uplatňovány, a na provádění a uplatňování agendy důstojné práce. Podle mechanismu řešení sporů v rámci dohody CETA tato kapitola navíc není vymahatelná. Zelení odmítají považovat kapitolu věnovanou práci v dohodě CETA za smysluplný krok vpřed v oblasti ochrany sociálních standardů prostřednictvím obchodní dohody:
Dohoda CETA může oslabit udržitelné evropské zemědělství
k) pomocí částečné liberalizace cel dohoda CETA přispívá k intenzifikaci a nadprodukci v citlivých zemědělských odvětvích, jako je výroba hovězího masa, vepřového masa a mléka. To bude mít negativní dopady na malé zemědělce na obou stranách Atlantiku a obecně i na udržitelné zemědělské postupy. Zelení odmítají směřování ke stále extenzivnějšímu využívání zemědělské půdy, které není nezbytné z důvodů potravinového zabezpečení. Toto směřování narušuje citlivou ekologickou rovnováhu, vyvíjí další konkurenční cenový tlak na výrobce a podkopává základy multifunkčního systému zemědělství, který přináší výhody všem občanům;
l) dohoda CETA neobsahuje žádná ustanovení týkající se dobrých životních podmínek zvířat s výjimkou výzvy k „výměně informací, odborných znalostí a zkušeností s cílem podporovat spolupráci v oblasti dobrých životních podmínek zvířat“. V rámci obchodu s živočišnými produkty, který se nutně musí zvýšit z důvodu částečné liberalizace cel, budou nízké kanadské standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v zemědělství představovat konkurenční cenovou výhodu pro jejich společnosti. To bude vyvíjet tlak na zachování relativně vyšších, a tudíž i nákladnějších standardů v EU. Zelení jsou proti obchodním dohodám, které neuznávají, že zvířata jsou vnímající bytosti, a účinně nebrání nejhorším formám krutosti;
Dohoda CETA může narušit evropskou průmyslovou politiku orientovanou na budoucnost
m) dohoda CETA obsahuje ustanovení, která brání smluvním stranám, aby po zahraničních investorech a poskytovatelích služeb vyžadovaly, aby vstupy do výroby čerpali částečně z místních zdrojů nebo aby část produkce byla prodána na místě. Tento zákaz se částečně vztahuje i na programy zadávání veřejných zakázek prováděných zahraničními dodavateli, což do velké míry omezuje lokalizaci přidané hodnoty, budování nadnárodních inovačních sítí a předávání znalostí. Přestože WTO také zakazuje požadavky na místní obsah, je třeba skutečnost, že obchodní dohoda mezi dvěma ekonomikami patřícími k nejrozvinutějším na světě přebírá tyto zákazy tam, kde je konfrontována se společnými výzvami v oblasti přechodu k zelené ekonomice a s potřebou rozvíjet inovační nadnárodní systémy výroby, považovat za promarněnou příležitost. Zelení podporují evropskou průmyslovou politiku, která vytváří prostřednictvím investování do veřejných struktur přidanou hodnotu a udržitelná pracovní místa, jež mohou nést náklady spojené s přechodem k zelené ekonomice;
n) dohoda CETA neobsahuje žádnou samostatnou kapitolu s konkrétními opatřeními na podporu malých a středních podniků. Přestože pozitivní dopady snižování nákladů na dodržování předpisů prostřednictvím spolupráce v oblasti předpisů v rámci dohody CETA jsou výraznější pro malé a střední podniky než pro velké společnosti, je tento účinek omezen malým počtem malých a středních podniků zapojených do mezinárodního obchodu. Daleko více než polovina hodnoty vývozu je soustředěna v rukou pouhého jednoho procenta vývozců, kterými jsou velké společnosti. Bohatství vyprodukované prostřednictvím dohody CETA navíc nebude z převážné části výsledkem nárůstu obchodní výměny, která by odrážela příležitosti nabízející se novým společnostem na trhu, ale bude výsledkem odklonu obchodu v důsledku posílení hospodářské soutěže. Většina malých a středních podniků jsou subdodavatelé velkých společností, a proto na ně dopadá zvýšený konkurenční tlak. Proto budou potřebovat určitou pomoc, kterou dohoda CETA neposkytuje. Zelení jsou proti dalším obchodním dohodám, které prosazují zájmy nadnárodních společností. Evropská průmyslová politika, která je zaměřena na budoucnost, je založena na vysoce inovačních sítích malých výrobců, kteří pronikají do nadnárodní oblasti, nejen pokud jde o získávání nových trhů, ale především o získávání znalostí;
o) dohoda CETA uzamyká stávající evropské právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek prostřednictvím závazné mezinárodní dohody v okamžiku, kdy je třeba mít pokrokovou vizi, pokud jde o veřejné investice do rozsáhlé zelené infrastruktury. Součástí této vize by byl přezkum právních předpisů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, které jsou v současné době založeny na zásadě výběrových řízení automaticky otevřených pro mezinárodní uchazeče. Přechod k zelené ekonomice je nezbytně nutný, ale bude nákladný. Tento přechod bude mít podporu pouze v případě, že požadovaný dodatečný výnos bude zajištěn pomocí hmatatelného dodatečného příjmu a zajištěných pracovních míst, která musí vznikat přímo na místní úrovni. Zahrnutí environmentálních a sociálních kritérií výběrových řízení, jak stanoví dodatečné společné prohlášení, a stanovení vyšších prahových hodnot pro mezinárodní hospodářskou soutěž je důležité, ale není dostatečné. Zelení jsou proti zahrnutí kapitol týkajících se zadávání veřejných zakázek do mezinárodních obchodních dohod;
2. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vládě a parlamentu Kanady.