NÁVRH USNESENÍ týkající se uzavření Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé
8.2.2017 - (2017/2525(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Tiziana Beghin, William (The Earl of) Dartmouth, David Borrelli, Marco Valli, Ignazio Corrao, Fabio Massimo Castaldo, Laura Agea, Marco Zullo, Dario Tamburrano, Piernicola Pedicini, Rosa D’Amato, Isabella Adinolfi, Eleonora Evi, Daniela Aiuto, Laura Ferrara za skupinu EFDD
B8-0145/2017
Usnesení Evropského parlamentu o uzavření Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednání o dohodě o strategickém partnerství mezi EU a Kanadou[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou[2],
– s ohledem na zprávu s názvem „Kritické posouzení navrhované Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Evropskou unií a Kanadou – Společný postoj Evropské federace odborových svazů veřejných služeb a Kanadských odborových svazů státních zaměstnanců, Vnitrostátních odborových svazů státních a všeobecných zaměstnanců a Aliance veřejných služeb Kanady“ z ledna 2010,
– s ohledem na pracovní dokument Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) s názvem „CETA a Transatlantické obchodní a investiční partnerství – Možné dopady na zdravotní a sociální služby“, Thomas Fritz, duben 2015,
– s ohledem na prohlášení Evropského sdružení soudců o návrhu Evropské komise týkajícím se nového systému soudů pro investice z února roku 2015,
– s ohledem na stanovisko European Public Health Alliance (EPHA) s názvem „Jak by mohla dohoda CETA oslabit veřejné zdraví“, říjen 2016,
– s ohledem na žádost o souhlas předloženou Radou v souvislosti s uzavřením dohody CETA mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že postup ratifikace v Parlamentu by měl být zastaven do té doby, než budou vyjasněny důležité právní otázky v souvislosti s dohodou CETA a její kapitolou o investicích;
B. vzhledem k tomu, že uzavření dohody CETA se zdá být neslučitelné s cíli EU, pokud jde o ochranu životního prostředí, princip předběžné opatrnosti, sociální soudržnost, důstojnou práci, ochranu občanských svobod, zejména v souvislosti s ochranou osobních údajů, přístup ke zdravotním službám, kulturní politiky a kulturní rozmanitost, dobré životní podmínky zvířat a zachování rodinného a drobného zemědělství;
C. vzhledem k přetrvávající nejistotě v souvislosti se slučitelností dohody CETA se Smlouvami EU;
D. vzhledem k tomu, že normy v zemědělsko-potravinářské oblasti jsou v EU a Kanadě značně odlišné a že snižování standardů je v rozporu s evropským acquis;
E. vzhledem k tomu, že uvolňování regulační zátěže by mělo být vždy zvažováno v souvislosti s právem spotřebitelů na informace o produktech, které nakupují, a právem občanů na právně bezpečnou společnost;
F. vzhledem k tomu, že v článku 1 a čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) se stanoví, že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“;
G. vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup poslanců na různých úrovních správy na obou březích Atlantiku ke klíčovým dokumentům o vyjednáváních, jakož i nedostatečný přístup občanské společnosti, tisku, výzkumníků a občanů vedl k nedostatečné demokratické účasti;
H. vzhledem k tomu, že 87 % malých a středních podniků v EU závisí na domácí poptávce a přímo se nezapojují do mezinárodního obchodu a mezinárodních trhů; vzhledem k tomu, že EU v oblasti malých a středních podniků nadále upřednostňuje rozvoj místního, regionálního a společného evropského trhu před vstupem na kanadské trhy;
I. vzhledem k tomu, že blahobyt vytvářený dohodou CETA je většinou výsledkem odklonu obchodu, nikoli jeho zvýšení;
J. vzhledem k tomu, že dohoda CETA neobsahuje kapitolu o malých a středních podnicích;
K. vzhledem k tomu, že institucionalizovaná spolupráce v oblasti regulace v současné podobě navržené Komisí ohrožuje legislativní výsady Evropského parlamentu i vnitrostátních parlamentů, čímž nepříznivě ovlivňuje uplatňování hodnot Unie stanovených v článku 2 SEU;
L. vzhledem k tomu, že je obtížné posoudit skutečný dopad dohody CETA na hospodářství EU i Kanady, kdy studie ukazují protichůdné výsledky; vzhledem k tomu, že dohoda CETA nepřinese vyřešení dlouhodobých strukturálních hospodářských problémů v EU ani jejich hlavních příčin;
1. neuděluje souhlas s uzavřením dohody CETA;
2. konstatuje, že dohoda CETA negativně ovlivní přístup k lékům, a to zejména pro Kanaďany, kteří již nyní čelí druhým nejvyšším cenám léků na světě;
3. požaduje úplné vyloučení státního zdravotnického systému Spojeného království (NHS) ze všech ustanovení dohody CETA;
4. konstatuje, že dohoda CETA může ohrozit standardy kvality a dostupnost služeb obecného hospodářského zájmu;
5. odmítá další otevírání se vzdělávacím službám se smíšeným financováním, včetně oblasti předškolního a vysokoškolského vzdělávání; odmítá tedy negativní vymezování v oblasti liberalizace služeb umožňující zahrnutí tzv. západkových a pozastavujících doložek do dohody CETA;
6. má za to, že dohoda CETA podrývá ochranu osobních údajů občanů EU prostřednictvím závazků, které byly přijaty v souvislosti s přeshraničními datovými toky;
7. žádá Komisi, aby zajistila, že cílem kapitoly týkající se udržitelného rozvoje bude plná a účinná ratifikace, provedení a uplatňování osmi základních úmluv Mezinárodní organizace práce a jejich obsahu, Agendy důstojné práce Mezinárodní organizace práce a hlavních mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí; domnívá se, že cílem daných ustanovení musí být další zlepšení úrovně ochrany stanovené pracovními a environmentálními normami;
8. připomíná, že pracovní a environmentální normy se neomezují na kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji, ale jsou zahrnuty v dalších oblastech dohody;
9. vyzývá k účinnému procesu monitorování, který do provádění pracovní ustanovení dohody CETA zapojí sociální partnery a zástupce občanské společnosti;
10. poukazuje na skutečnost, že konkurence mezi bankami v EU a Kanadě a dalšími poskytovateli finančních služeb v oblasti investic více propojuje finanční systémy v Kanadě a EU a činí je zranitelnými vůči vnějším otřesům a nákazám;
11. žádá Komisi, aby znovu otevřela jednání o dohodě CETA a vytvořila zvláštní kapitolu o malých a středních podnicích založenou na společném úsilí obou jednajících stran, jejichž cílem bude vytvořit nové příležitosti pro kanadské a evropské malé a střední podniky, přičemž je třeba mít na paměti, že méně než 1 % evropských malých a středních podniků vyváží do Kanady;
12. připomíná, že během veřejných konzultací o systémech na ochranu investic odpovědělo 97 % respondentů negativně, což potvrzuje jeden z hlavních problémů s konkurzy, podle nichž jsou způsobilí pouze žalující investor a vláda příslušného státu; odmítá zahrnutí systému soudů pro investice, který umožňuje pouze zahraničním investorům, aby se domáhali nároků, čímž upřednostňuje soukromé mezinárodní firmy před domácím veřejným zájmem; lituje skutečnosti, že převáží obchodní zájmy nadnárodních společností, které jsou podpořeny systémem rozhodčího řízení, zatímco lidská stránka a práva pacientů jsou opomíjeny;
13. znovu potvrzuje, že Kanada a EU mají plně funkční a dostupný systém soudních opravných prostředků, díky nimž je jakákoliv forma arbitráže zbytečná a velice sporná;
14. konstatuje, že rozhodci budou placeni podle odpracovaných hodin, což podpoří protahování sporů a přinese značné náklady pro daňové poplatníky;
15. dále uznává, že více než 80 % amerických společností má významnou kapitálovou účast v některé z kanadských společností, a konstatuje, že tato dohoda jim dá příležitost podávat žalobu proti vládám členských států za peníze daňových poplatníků;
16. lituje toho, že se ve znění dohody CETA používá neurčitý pojem „spravedlivé a rovné zacházení“, neboť tato otázka se objevila v mnoha případech rozhodčích řízení ohledně investic;
17. odmítá hrozby, které dohoda CETA představuje pro veřejná politická opatření v oblasti veřejného zdraví, a odmítá právo zahraničních investorů zpochybnit tato opatření na základě ustanovení o zahraničních investicích;
18. konstatuje, že dohoda CETA by umožnila nadnárodním investičním společnostem žalovat členské státy EU za zákony, které schválí a které budou mít dopad na zisky investorů, včetně zákonů, jejichž účelem je chránit veřejné zdraví, životní prostředí a práva pracovníků; dále konstatuje, že nezávislý odborník OSN prohlásil, že dohoda CETA není slučitelná s právním státem, demokracií a lidskými právy, a uvedl, že obchodní dohody by měly být ratifikovány až poté, co bylo provedeno posouzení jejich dopadů na lidská práva, zdraví a životní prostředí, což se v případě dohody CETA nestalo;
19. konstatuje, že systém soudů pro investice by umožnil využívání dohod o zamezení dvojího zdanění mezi jinými zeměmi (tzv. treaty shopping), což investorům dovolí vybírat si dohodu, podle níž chtějí podat žalobu o urovnání sporu mezi investorem a státem;
20. poukazuje na to, že skutečnost, že Soudní dvůr Evropské unie nebyl požádán o právní stanovisko v souvislosti s platností systému soudů pro investice v podobě multilaterálních investičních soudů, není v souladu se smlouvami;
21. připomíná, že právo obou stran na regulaci podléhá ustanovením dohody CETA, čímž snižuje regulační prostor pro vnitrostátní orgány;
22. žádá záruky, že dohoda CETA bude obsahovat ambiciózní, vyrovnanou a moderní kapitolu o právech duševního vlastnictví, včetně uznání, posílené ochrany a změny zeměpisných označení, aniž by tím byla dotčena potřeba EU změnit systém autorského práva;
23. znovu potvrzuje, že liberalizací zemědělských trhů dohoda CETA hrozí zhoršením norem v oblasti bezpečnosti potravin; odsuzuje tedy, že dohoda CETA neobsahuje žádné konkrétní vyjádření o „dobrých životních podmínkách zvířat“;
24. vyzývá Komisi, aby
● se pevně zavázala k důslednému zachování současných a budoucích norem v oblasti bezpečnosti potravin, lidského zdraví a zdraví rostlin, plodin a ochrany životního prostředí a také ochrany spotřebitelů, jak stanoví právní předpisy EU;
● zajistila, že současný nástroj spolupráce v rámci dohody CETA na přezkumu a harmonizaci pravidel pro geneticky modifikované organismy nezhorší stávající normy EU;
● zajistila, že v budoucnosti nebudou poškozeny základní hodnoty EU, jako je zásada předběžné opatrnosti a udržitelné zemědělství, ani svoboda občanů být informováni o tom, co na trzích EU kupují, a to prostřednictvím řádné sledovatelnosti v EU a pravidel pro označování;
● zaručila dodržování a trvání na zahrnutí ochrany evropských spotřebitelů, dobrých životních podmínek zvířat a standardů v oblasti ochrany životního prostředí a minimálních sociálních standardů v souvislosti se zemědělskými produkty dováženými do EU;
25. odmítá skutečnost, že z ustanovení dohody CETA nejsou jasně vyloučeni veřejní dodavatelé vody, což vede k situaci, kdy by vládní politiky v této oblasti sloužící k ochraně přístupu k čisté a bezpečné pitné vodě mohly čelit žalobě podle kapitoly o investicích coby „překážky pro obchod“, která by potvrdila precedens pro všechny politiky ve veřejném sektoru;
26. dále konstatuje, že dohoda CETA neuvádí jasnou a podrobnou definici veřejných služeb;
27. konstatuje, že strany dohody CETA vydaly 38 deklarací, prohlášení a dalších dokumentů za účelem upřesnění a výkladu; dále konstatuje, že většina těchto prohlášení je jednostranné povahy, což znamená, že mají velmi malou právní hodnotu a nelze je považovat za závazné ve smyslu interpretace textu;
28. domnívá se, že Komise by se měla zaměřit na dohody a smlouvy, které brání lidská práva a udržitelný rozvoj, nikoli současnou obchodní politiku, jež je prospěšná jen pro nadnárodní korporace;
29. vyzývá Komisi, aby zachovala cíle rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti v souvislosti se zvyšováním energetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že dotčená kapitola musí obsahovat jasné záruky, že normy EU v oblasti životního prostředí a cíle boje proti změně klimatu nesmí být oslabeny a že EU si musí zachovat svobodu jednat nezávisle při stanovování budoucích norem a cílů;
30. vyzývá proto Komisi, aby pro energeticky náročná průmyslová odvětví v EU a odvětví, kde dochází k výraznému úniku uhlíku, včetně chemického, surovinového a ocelářského průmyslu, uplatnila dvoustrannou ochrannou doložku a stanovila vhodná opatření pro zachování stávajících celních sazeb po odpovídající stanovené období po vstupu dohody CETA v platnost s povinnou doložkou o přezkumu;
31. konstatuje, že dohoda CETA podpoří finanční průmysl, aby více riskoval – účastí ve spekulativních investicích –, jestliže bude chtít přežít na konkurenceschopnějším mezinárodním trhu;
32. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Kanady.