NÁVRH USNESENÍ o silniční dopravě v Evropské unii
4.5.2017 - (2017/2545(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Karima Delli za Výbor pro dopravu a cestovní ruch
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly[1],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě[2],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy[3],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě[4],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy[5],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy[6],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě[7],
– s ohledem na bílou knihu Komise s názvem „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě[8],
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o logistice v EU a multimodální dopravě v nových koridorech transevropské dopravní sítě (TEN-T)[9],
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o nových příležitostech pro malé dopravní podniky, včetně obchodních modelů založených na užší spolupráci[10],
– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o situaci na trhu silniční dopravy v EU (COM(2014)0222),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu[11],
– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ (COM(2016)0501) a na sdělení Komise s názvem „Doprava a CO2“ (COM(1998)0204),
– s ohledem na Pařížskou dohodu a v ní uvedený závazek udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby nárůst teploty nepřesáhl 1,5°C;
– s ohledem na Amsterodamské prohlášení ze dne 14. dubna 2016 o spolupráci v oblasti propojeného a automatizovaného automobilismu – Na cestě k propojeným a automatizovaným vozidlům na evropských silnicích,
– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů, milník na cestě ke spolupracující, propojené a automatizované mobilitě“ (COM(2016)0766),
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Komise by měla neodkladně předložit legislativní návrhy týkající se trhu nákladní dopravy (dále jen „silniční iniciativy“), aby bylo možné určit a řešit výzvy, kterým toto odvětví čelí;
B. vzhledem k tomu, že ekonomika silniční dopravy v EU představuje 5 milionů přímých pracovních míst a přispívá k téměř 2 % HDP EU, přičemž zahrnuje 344 000 společností zajišťujících silniční přepravu cestujících a více než 560 000 společností zajišťujících silniční přepravu zboží[12];
C. vzhledem k tomu, že v roce 2013 dosáhly činnosti v oblasti osobní silniční dopravy v EU 5 323 miliard osobokilometrů, přičemž z celkové činnosti v oblasti osobní přepravy v EU-28 činily osobní automobily 72,3 % a autobusy a autokary 8,1 %[13];
D. vzhledem k tomu, že bezpečnost silničního provozu zůstává pro EU aktuálním tématem, neboť v roce 2015 se na silnicích 135 000 osob zranilo vážně a 26 100 smrtelně;
E. vzhledem k tomu, že silniční doprava je hnací silou hospodářství EU a měla by i nadále udávat tempo dalšího hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, podpory konkurenceschopnosti a územní soudržnosti, a vzhledem k tomu, že je zároveň nutné, aby se toto odvětví stalo udržitelnějším a aby dodržovalo důstojné pracovní podmínky a sociální práva;
F. vzhledem k tomu, že silniční doprava je odvětví, v němž Evropa zaujímá vedoucí pozici ve světě, a to jak ve výrobě, tak i v provozování dopravy, a že k tomu, aby si evropská silniční doprava svou světovou vedoucí pozici v oblasti technologií zachovala, je naprosto zásadní, aby se i nadále rozvíjela, aby do sebe investovala a obnovovala se udržitelným a ekologickým způsobem v rámci globální ekonomiky, která více než kdy jindy nutně potřebuje nové silné aktéry a nové obchodní modely;
G. vzhledem k tomu, že silniční doprava pokračuje v postupném vyřazování fosilních paliv, neboť v tomto odvětví je nezbytné zvýšit energetickou účinnost a udržitelnost, zejména prostřednictvím alternativních paliv, alternativních hnacích ústrojí a digitalizace, a to nákladově efektivním způsobem, aniž by utrpěla její konkurenceschopnost;
H. vzhledem k tomu, že doprava má velký význam v souvislosti se změnou klimatu, neboť nese odpovědnost za 23,2 % celkových emisí skleníkových plynů v EU, a vzhledem k tomu, že v roce 2014 silniční doprava v EU vyprodukovala 72,8 % emisí skleníkových plynů z dopravy;
I. vzhledem k tomu, že náklady na přetížení silnic představují pro hospodářství EU podle odhadů 1 % DPH, pokud jde o ztrátu času, dodatečnou spotřebu paliva a znečištění;
J. vzhledem k tomu, že mezinárodní silniční přeprava zboží se potýká se stále vyšším počtem regulačních překážek, které zavádějí členské státy;
K. vzhledem k tomu, že multimodální sítě a integrace různých druhů dopravy a služeb jsou pro zlepšení spojení osobní a nákladní dopravy a její účinnost potenciálně prospěšné, a tak pomáhají snižovat emise uhlíku a další škodlivé emise;
L. vzhledem k tomu, že členské státy nevymáhají dostatečně právní předpisy EU o kabotáži;
M. vzhledem k tomu, že ve vymáhání stávajících právních předpisů o pracovních podmínkách, sociálních právech a bezpečnosti silničního provozu existují napříč Unií ohromné rozdíly;
Zvýšená konkurenceschopnost a inovace v silniční dopravě
1. domnívá se, že silniční iniciativy by měly dávat potřebný impuls k udržitelnějšímu, bezpečnějšímu, inovativnějšímu a konkurenceschopnějšímu evropskému odvětví silniční dopravy, v zájmu zvýšení účinnosti silniční dopravy a logistiky by měly dále rozvíjet evropskou silniční infrastrukturu, měly by zajistit rovné podmínky pro provozovatele na světovém trhu a také dokončení a kvalitnější fungování vnitřního trhu pro silniční dopravu cestujících i zboží a měly by pro evropskou silniční dopravu předestřít dlouhodobou strategii;
2. domnívá se rovněž, že silniční iniciativy by měly přispívat k technologickému vývoji vozidel, prosazovat alternativní paliva, zvyšovat interoperabilitu dopravních systémů a způsobů dopravy a malým a středním podnikům (MSP) v oblasti dopravy zajistit přístup na trh;
3. vyzývá Komisi, aby při navrhování silničních iniciativ zohlednila usnesení Parlamentu ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011; zdůrazňuje, že k silniční dopravě je nutno přistupovat s komplexním a dlouhodobým hlediskem podle intermodální a udržitelné politiky EU v oblasti dopravy;
4. zdůrazňuje, že silniční doprava významně přispívá k tvorbě pracovních míst a k růstu v EU a že s její konkurenceschopností úzce souvisí stav hospodářství EU; požaduje tudíž proaktivní politiky, které by se zaměřily na podporu a rozvoj udržitelné silniční dopravy v podmínkách spravedlivé hospodářské soutěže, zejména pro MSP, především s ohledem na budoucí digitální, technologický a environmentální vývoj v této oblasti, a které by podněcovaly zvyšování dovedností pracovníků;
5. vybízí evropskou silniční dopravu, aby využila příležitostí, které skýtá digitalizace; vyzývá Komisi, aby rozvíjela komunikační infrastrukturu, a to jak v případě komunikace „mezi vozidly navzájem“, tak i „mezi vozidly a infrastrukturou“, aby se zvýšila bezpečnost a účinnost silničního provozu a abychom se připravili na budoucnost silniční mobility; zdůrazňuje, že v otázce vozidel je zapotřebí rozvíjet přenos technologií, zvyšovat logistickou podporu a vypracovat v této oblasti odpovídající definice a pravidla; vyzývá Komisi, aby vypracovala vhodný regulační rámec pro propojený a automatizovaný silniční provoz a rovněž pro nové obchodní modely založené na spolupráci;
6. naléhavě vyzývá Komisi, aby více harmonizovala přepravy cestujících a přepravy zboží, zejména v souvislosti se systémy elektronického mýtného v EU, neboť stávající nedostatečná harmonizace vede k dodatečným nákladům na dopravu; podněcuje v tomto ohledu k využívání digitálních technologií (elektronické a standardizované dokumenty, e-CMR, inteligentní tachografy apod.), aby byl zaručen plně fungující vnitřní trh;
Snadnější přeshraniční mobilita na silnicích
7. naléhavě vyzývá členské státy, aby relevantní předpisy EU prováděly důsledněji, a Komisi, aby toto provádění bedlivě sledovala, a to i s ohledem na přeshraniční spolupráci, výklad stávajících právních předpisů a jejich řádné a nediskriminační vymáhání, a aby se zabývala harmonizací vnitrostátních právních předpisů; je přesvědčen, že kdykoli je k tomu Komise oprávněna, měla by zahajovat řízení o nesplnění povinnosti proti zákonům a opatřením narušujícím trh;
8. naléhavě žádá členské státy, aby úžeji spolupracovaly s Euro Contrôle Route a Evropskou sítí dopravních policií (TISPOL), aby bylo možné lépe vymáhat právní předpisy EU v oblasti silniční dopravy a vybudovat silný mechanismus pro zajištění rovného a přiměřeného provádění stávajícího acquis, např. podporováním členských států pomocí certifikace, standardizace, technických odborných znalostí, shromažďování údajů, odborné přípravy a kontrol a také spravováním platforem pro výměnu informací mezi vnitrostátními odborníky a orgány; vyzývá k tomu, aby se zvážilo vytvoření Evropské agentury pro silniční dopravu, která by zajišťovala řádné provádění právních předpisů EU a prosazovala standardizaci ve všech členských státech;
9. žádá členské státy, aby zesílily kontroly, zejména pokud jde o dodržování dob řízení a odpočinku a pravidel pro kabotáž, a aby ukládaly účinné, přiměřené a odrazující sankce; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila povinné používání digitálních zařízení (např. inteligentních tachografů) ve vozidlech a elektronických nákladních listů (e-CMR), aby bylo možné lépe sledovat dodržování relevantních pravidel EU a zároveň snížit správní náklady;
10. naléhavě vyzývá Komisi, aby více harmonizovala stávající pravidla pro povinné bezpečnostní vybavení lehkých a těžkých nákladních vozidel, např. výstražné trojúhelníky, reflexní vesty, náhradní žárovky či dechové analyzátory;
11. vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti, jak snížit byrokratickou a finanční zátěž odlišných vnitrostátních právních předpisů, aby bylo možné provozovat dopravní služby svobodně v celé EU; zastává názor, že v souvislosti se sociálními podmínkami by například mobilním pracovníkům mělo být umožněno vykazování za delší období, a to i v případě, že pracují pro více smluvních partnerů, a bez ohledu na počet pracovních zakázek;
12. zdůrazňuje, že k řešení zhoršujícího se stavu silniční infrastruktury, přetížení silnic a znečištění by pozitivně přispělo, kdyby se v EU zavedl soudržný, spravedlivý, transparentní, nediskriminační a nebyrokratický systém zpoplatnění silnic, který by zohledňoval používání silnic a vnější náklady vytvářené nákladními vozidly, autobusy a autokary (zásady „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“); vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec, který pro osobní automobily v celé EU zajistí nediskriminaci a zabrání roztříštěnosti systémů zpoplatnění silnic;
13. vyzývá Komisi, aby navrhla revizi směrnice o evropské službě elektronického mýtného, která by zahrnovala složku vnějších nákladů vycházející ze zásady „znečišťovatel platí“, byla by plně interoperabilní ve snaze o zlepšení dnes tak nutné harmonizace technických standardů EU pro výběr mýtného a zakládala by se na transparentnosti, kvalitnějším rozvoji a integraci různého vybavení ITS instalovaného do vozidel a také na větší přehlednosti právních předpisů, aby bylo možné lépe definovat a chránit práva provozovatelů evropské služby elektronického mýtného a snížit správní zátěž jejich povinností;
14. domnívá se, že členské státy na okraji EU a země, které k silniční dopravě nemají žádnou skutečnou alternativu, se na vnitřní trh EU dostávají obtížněji; vyzývá Komisi, aby do svých silničních iniciativ začlenila mechanismus pro zmírnění poplatků na provozování silniční dopravy z okrajových území;
15. zdůrazňuje, že pronajímaná vozidla jsou obvykle z řad nejnovějších a nejméně znečišťujících vozidel na trhu, a tak přispívají k účinnosti silniční dopravy; vyzývá tudíž Komisi, aby přezkoumala stávající pravidla týkající se pronajímaných vozidel, neboť tato pravidla v současné době členským státům umožňují zakazovat používání takových vozidel k provozování mezinárodní dopravy;
16. je znepokojen tím, že vnitrostátní orgány nedostatečně vymáhají dodržování předpisů bránících podvodům v souvislosti s tachografy a kabotážní přepravou, a vyzývá proto Komisi, aby tento problém řešila a aby při tom mj. využila nových technologií, zjednodušila a zpřesnila ustanovení týkající se kabotáže a zkvalitnila výměnu informací mezi orgány, aby se v celé Evropě usnadnilo jak vymáhání pravidel, tak i sledování kabotážní přepravy;
17. zastává názor, že legislativní požadavky musí být přiměřené charakteru podnikání a velikosti společnosti; vyjadřuje však znepokojení nad tím, zda stále trvají důvody pro udělení výjimky z uplatňování mnoha evropských pravidel pro lehká užitková vozidla, neboť při mezinárodní přepravě zboží se využívají stále častěji, a žádá Komisi, aby předložila diagnostickou zprávu o následném hospodářském, environmentálním a bezpečnostním dopadu;
18. zdůrazňuje, že přeshraniční mobilitu na silnicích, které zasahují i do sousedních přistupujících zemí, by měla usnadnit lepší harmonizace norem pro silniční infrastrukturu, systémů zabezpečení dopravy a elektronických systémů, která by zajistila odstranění problematických míst, a to zejména na hlavní síti TEN-T;
Lepší sociální podmínky a bezpečnostní pravidla
19. zdůrazňuje, že svobodné provozování dopravních služeb v celé EU by nemělo ospravedlňovat žádné porušování základních práv pracovníků ani oslabovat stávající právní předpisy týkající se pracovních podmínek, jako jsou doby odpočinku, způsoby práce, období mimo domovskou základnu, zlepšování dovedností, odborné vzdělávání a rozvoj kariéry, zdraví a bezpečnost, péče a sociální pomoc a minimální mzda;
20. je znepokojen obchodními praktikami problematickými ze sociálního hlediska, které představují riziko také s ohledem na bezpečnost silničního provozu a týkají se hlavně pravidel kabotáže a tzv. společností typu poštovní schránka (jedná se především o problémy s osobami, které pod zástěrkou samostatně výdělečné činnosti úmyslně zneužívají nebo obcházejí stávající evropské a vnitrostátní právní předpisy a rozpoutávají nekalou hospodářskou soutěž, neboť protizákonně snižují náklady práce a provozní náklady, a tak porušují práva pracovníků, přičemž důvodem je právě nepřesnost evropských předpisů, jejich různorodý výklad a neúčinné vymáhání na vnitrostátní úrovni);
21. vyzývá Komisi, aby přezkoumala požadavky na právo na usazování, aby bylo možné společnosti typu poštovní schránka ze silniční dopravy vyřadit;
22. vyzývá Komisi a členské státy, aby neprodleně řešily problémy spojené s únavou řidičů, a to i tak, že zajistí, aby každá investice do silniční infrastruktury pamatovala na zlepšení podmínek řidičů, zejména v dálkové přepravě zboží, a aby byly plně dodržovány právní předpisy týkající se přestávek na odpočinek;
23. vyzývá Komisi, aby vyjasnila pravidla pro kabotáž a pravidla upravující přístup k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy a aby zlepšila jejich uplatňování, což umožní účinně řešit podvody a zneužívání;
24. vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jak přesně mají být v silniční dopravě uplatňována ustanovení směrnice o vysílání pracovníků, a zlepšila jejich provádění a vymáhání;
25. zdůrazňuje, že Evropa se potýká s nedostatkem profesionálních řidičů, který vyplývá ze zvýšené poptávky po dopravních službách, z rychlého rozvoje mezinárodního trhu a vývoje demografické situace; vyzývá tudíž Komisi, aby usnadnila přístup k tomuto povolání mladým mužům a ženám a aby řešila problém špatných pracovních podmínek řidičů a také nekvalitní silniční infrastruktury;
26. zdůrazňuje, že rozdílné vnitrostátní právní předpisy týkající se sociálních podmínek a práv v silniční dopravě Unie vytvářejí významné a nepřiměřené administrativní překážky pro provozovatele, zejména pro MSP, přispívají ke složitosti právního rámce, znesnadňují vybudování vnitřního trhu silniční dopravy Unie a následně brání volnému pohybu služeb a zboží;
27. vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy pro nadcházející silniční iniciativy, jež umožní účinnější rozlišování mezi svobodou poskytovat službu a svobodou usazování, které by mělo zajistit, aby podnikatelská činnost ve státě, v kterém společnost nesídlí, měla pouze dočasnou povahu, a aby zaměstnanci spadali pod vnitrostátní právní předpisy země, v níž mají obvyklé místo práce nebo vykonávají nejvíce pracovní činnosti;
28. vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly kvalitou práce v silniční dopravě, a to zejména s ohledem na odborné vzdělávání, certifikaci, pracovní podmínky a rozvoj kariéry, aby bylo možné vytvářet kvalitní pracovní místa, rozvíjet nezbytné dovednosti a posilovat konkurenceschopnost evropských provozovatelů silniční dopravy, a tím přilákat mladé lidi, a aby se při tom zaměřily také na zajištění řádné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem řidičů;
29. vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici o kombinované přepravě 92/106/EHS, aby bylo možné posílit multimodální dopravu, odstranit nekalé praktiky a zajistit dodržování předpisů v sociální oblasti týkajících se činností v kombinované přepravě;
30. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila vytvoření „elektronického a integrovaného souboru provozovatelů“ pro všechny provozovatele vykonávající svou činnost s licencí Společenství, který by umožnil shromažďovat všechny relevantní údaje o dopravci, vozidle a řidiči zjištěné při silničních kontrolách;
31. upozorňuje na to, že systém odpočívadel a jejich vybavení v EU je nedostačující a neodpovídající; vyzývá proto členské státy, aby po konzultaci s Komisí navrhly plán na vybudování/zřízení bezpečných a zabezpečených odpočívek s dostatečným počtem parkovacích míst, hygienickými zařízeními a tranzitním ubytováním, které by byly vstřícné jak pro uživatele, tak i pro objemné náklady, a to zejména na strategických místech/uzlech, kde se může vyskytovat intenzivní doprava;
32. vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily problémy vyplývající se současné nepraktičnosti spojené s dobami řízení a odpočinku, tj. běžné situace, kdy jsou řidiči nuceni k několikahodinovému odpočinku, přestože jsou pouze pár kilometrů od domovské základny či místa pobytu; vyzývá Komisi, aby brala tuto otázku v potaz při revizi nařízení (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy;
33. vyzývá Komisi a členské státy, aby pro celou EU přijaly cíl omezit vážná zranění na silnicích;
34. vyzývá Komisi, aby bezodkladně zahájila revizi nařízení o obecné bezpečnosti (ES) č. 661/2009 a zohlednila při ní význam nových technologií a standardů, přinejmenším záznamníků údajů, norem pro přímý výhled, inteligentních systémů asistence rychlosti a systémů sledování tlaků v pneumatikách;
35. zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit bezpečnost na evropských silnicích a dosáhnout do roku 2020 cíle, který spočívá ve snížení počtu úmrtí a vážných zranění na polovinu; vyjadřuje svou podporu posouzení dopadu, jehož Komise využila při revizi legislativního rámce pro řízení bezpečnosti silniční infrastruktury;
Podpora nízkoemisní silniční dopravy
36. konstatuje, že v silniční dopravě je zapotřebí zvýšit účinné využívání zdrojů a její úlohu v rámci moderní synchromodální dopravní sítě, aby docházelo k lepšímu využívání existujících kapacit, zlepšila se obsazenost vozidel, prosadilo se používání menších a lehčích vozidel, sdílení osobních aut a spolujízda a aby se rovněž přešlo od čtyř kol ke dvěma; domnívá se, že pro dosažení cíle spočívajícího ve zvýšení účinného využívání zdrojů je klíčovým prvkem digitalizace;
37. zdůrazňuje, že v zájmu splnění cílů Pařížské dohody z roku 2015 (COP21) o změně klimatu by se dekarbonizace odvětví dopravy a zlepšení kvality vzduchu mělo dosáhnout prostřednictvím elektromobility, palivových článků a jiných pokrokových pohonných systémů, zejména těch, v nichž má Evropa významnou technologickou výhodu;
38. vyzývá Komisi, aby v zájmu snížení emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy vypracovala ambiciózní návrhy norem CO2 pro nákladní vozidla a autobusy; žádá Komisi, aby dále studovala příležitosti k urychlení přechodu na nízkoemisní dopravu podněcováním ke zdokonalení;
39. požaduje konkrétní opatření, která by v silniční dopravě zaručila provádění zásad „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“ a obsahovala by pokyny a osvědčené postupy, a rovněž zajištění spravedlivých a rovných podmínek ve všech regionech EU;
40. upozorňuje na to, že revize směrnice o evropské službě elektronického mýtného by mohla pomoci prosadit čistší vozidla a sdílená vozidla;
41. zdůrazňuje, že pro používání alternativních paliv v silniční dopravě má velký význam odpovídající infrastruktura, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídkové modely na dokončení dodavatelské sítě pro alternativní paliva;
42. žádá, aby účinné vnitrostátní politické rámce podněcovaly k širšímu zavádění vozidel využívajících alternativní paliva (např. elektrických, hybridních, vodíkových, na stlačený zemní plyn), a požaduje rychlé rozmístění nezbytných čerpacích a dobíjecích stanic;
43. uznává, že inovativní a nízkoemisní silniční vozidla a infrastruktura napomůžou usnadnit křižovatky a propojení mezi silnicemi, železnicí a přístavy, čímž přispějí k celkovému přechodu dopravy jednotlivých osob, cestujících i zboží na způsoby šetrnější k životnímu prostředí;
44. je přesvědčen, že spolujízda a sdílení automobilů představují hlavní zdroj udržitelného rozvoje spojení v nejvzdálenějších, horských a venkovských regionech; vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby na tomto poli umožnily vznik obchodních modelů založených na spolupráci;
45. žádá Komisi, aby sledovala, jak některé členské státy zavádějí nízkoemisní zóny, a aby prozkoumala možnost stanovení společných kritérií/pravidel pro zavádění/fungování těchto zón;
46. konstatuje, že inteligentní dopravní systémy (ITS), jako jsou spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS), a inovace jako elektrická dálnice (tzv. „e-highway“ – pro elektrifikovaná nákladní vozidla s technologií trolejbusů) a řazení různých vozidel v kolonách (tzv. „platooning“) by mohly významným způsobem přispět k posílení účinnosti, bezpečnosti a environmentální výkonnosti dopravního systému; vyzývá proto Komisi, aby podněcovala rozvoj a používání ITS a podporovala inovace;
47. konstatuje, že podíl jízd bez nákladu zůstává v silniční dopravě vysoký, což má nepříznivý dopad na životní prostředí; připomíná, že v roce 2012 téměř čtvrtina (23,2 %) všech vozových kilometrů, které v Evropě najela těžká nákladní vozidla, se týkala prázdných vozidel a že za vysoký podíl jízd bez nákladu nesou vinu stávající omezení pro kabotážní přepravu, která dopravcům ukládají limity v souvislosti se zvyšováním nákladu, a tím snižují jejich environmentální účinnost; vyzdvihuje proto příznivý dopad otevření trhu na environmentální účinnost silniční dopravy;
48. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu dekarbonizace dopravního odvětví urychlily přechod od tradičních silničních vozidel využívajících fosilní paliva k udržitelným elektrickým vozidlům, tj. těm, která využívají vodík nebo palivové články;
49. vybízí Komisi, aby aktualizovala svou příručku k vnějším nákladům z dopravy a zahrnula do ní nové údaje o emisích v reálném provozu a také o hospodářských a sociálních škodách způsobených změnou klimatu;
50. upozorňuje na skutečnost, že cílů stanovených pro silniční dopravu v souvislosti s přechodem k alternativním a obnovitelným zdrojům energie by se mělo dosáhnout za použití skladby zdrojů energie a existujících způsobů úspory energie; poukazuje na to, že tento přechod vyžaduje odpovídající pobídky a že cíle týkající se snižování by se měly formulovat technologicky neutrálním způsobem;
51. konstatuje, že alternativní paliva, nejen včetně stlačeného zemního plynu, zkapalněného zemního plynu a biopaliva druhé generace, se mohou využít k usnadnění přechodu;
o
o o
52. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42.
- [2] Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35.
- [3] Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.
- [4] Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51.
- [5] Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72.
- [6] Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88.
- [7] Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1.
- [8] Přijaté texty: P8_TA(2015)0310.
- [9] Přijaté texty, P8_TA(2017)0009.
- [10] Přijaté texty, P8_TA(2016)0455.
- [11] Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 9.
- [12] Zdroj: Doprava EU v číslech, 2016, na základě údajů Eurostatu.
- [13] Zdroj: Doprava EU v číslech, 2016, na základě údajů Eurostatu.