NÁVRH USNESENÍ o strategii EU pro Sýrii
15.5.2017 - (2017/2654(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Charles Tannock, Ryszard Antoni Legutko, Ryszard Czarnecki, Tomasz Piotr Poręba, Ruža Tomašić, Jussi Halla-aho, Raffaele Fitto, Karol Karski, Zdzisław Krasnodębski, Angel Dzhambazki, Jana Žitňanská, Geoffrey Van Orden, Pirkko Ruohonen-Lerner, Branislav Škripek, Anna Elżbieta Fotyga, Mark Demesmaeker za skupinu ECR
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0331/2017
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Sýrii,
– s ohledem na strategii EU pro Sýrii, kterou přijala Rada dne 3. dubna 2017,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1949 a na její dodatkové protokoly,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989 a na její opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů z roku 2000,
– s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,
– s ohledem na Úmluvu OSN o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení z roku 1993,
– s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia ze dne 9. prosince 1948,
– s ohledem na ženevské komuniké z června 2012,
– s ohledem na závěry konference o Sýrii, která se konala v Londýně v únoru 2016,
– s ohledem na závěry konference, která se pod názvem „Podpora budoucnosti Sýrie a okolního regionu“ konala v Bruselu ve dnech 4.–5. dubna 2017, a na předchozí konference věnované situaci v Sýrii, které byly uspořádány v Londýně, Kuvajtu, Berlíně a v Helsinkách,
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o Sýrii, zejména na její rezoluci č. 2254 (2015),
– s ohledem na rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních EU namířených proti osobám odpovědným za násilné represe v Sýrii, včetně rozhodnutí ze dne 14. listopadu 2016 a 20. března 2017,
– s ohledem na Memorandum o vytvoření zón deeskalace v Syrské arabské republice, které dne 6. května 2017 podepsaly Írán, Rusko a Turecko,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že válka již v Sýrii zuří sedmým rokem a že tento konflikt za sebou zanechal více než 250 000 mrtvých, tisíce dalších zraněných či zmrzačených, 13,5 milionu lidí, kteří potřebují humanitární pomoc, a pět milionů osob, jež musely uprchnout do sousedních zemí;
B. vzhledem k tomu, že do války v Sýrii byly postupně vtaženy hlavní regionální i globální mocnosti, že tato válka odhalila hluboké rozpory a ohrozila celkovou regionální a mezinárodní bezpečnost, a to i bezpečnost Evropské unie a jejích členských států;
C. vzhledem k tomu, že syrský režim nese primární odpovědnost za ochranu a bezpečnost všech svých občanů;
D. vzhledem k tomu, že syrské školství, zdravotnictví a systém sociálního zabezpečení se v důsledku krvavého konfliktu zhroutily;
E. vzhledem k tomu, že Rusko je jednou z nejdůležitějších mezinárodních opor syrského prezidenta Bašára al-Asada a zachování syrského režimu má pro ochranu ruských zájmů v této zemi zásadní význam; vzhledem k tomu, že Rusko vetovalo v Radě bezpečnosti OSN rezoluce kritizující prezidenta al-Asada a navzdory mezinárodnímu odsouzení nadále poskytuje syrskému režimu vojenskou podporu;
F. vzhledem k tomu, že podle mezinárodních humanitárních a lidskoprávních právních předpisů je zakázáno zaměřovat se na osoby nebo skupiny na základě jejich náboženské nebo etnické identity a útočit na civilisty, kteří se neúčastní bojů, a na osoby poskytující humanitární pomoc těm, kdo uvízli v oblastech konfliktu; vzhledem k tomu, že takové útoky mohou představovat válečné zločiny a zločiny proti lidskosti;
G. vzhledem k tomu, že Římský statut Mezinárodního trestního soudu, který podepsaly a ratifikovaly všechny členské státy EU, uvádí, že nejzávažnější zločiny, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek, k nimž patří zejména genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, nesmí zůstat nepotrestány;
H. vzhledem k tomu, že počet případů mučení, hromadného zatýkání a plošného ničení obydlených oblastí dramaticky vzrostl, velký počet Syřanů byl vysídlen a mnozí byli donuceni přestěhovat se dále od tolik potřebné humanitární pomoci;
I. vzhledem k tomu, že pro tento konflikt neexistuje žádné vojenské řešení a nelze uzavřít žádnou smysluplnou ani úspěšnou mírovou dohodu, jež by umožnily, aby syrský prezident Bašár al-Asad zůstal u moci;
J. vzhledem k tomu, že ačkoliv byly v Sýrii vytvořeny na základě dohody Ruska, Turecka a Íránu takzvané „zóny deeskalace“, v ostatních částech země pokračuje ostřelování, bombardování a palba; vzhledem k tomu, že hlavní syrská opoziční skupina prohlásila, že této dohodě příliš nevěří;
K. vzhledem k tomu, že syrská vláda vyrábí údajně i nadále chemické zbraně, a porušuje tak ujednání z roku 2013 o jejich odstranění;
1. odsuzuje nahodilé bombardování, ostřelování a další vojenské akce, organizované využívání mučení a sexuálního násilí a odpírání humanitární pomoci, čímž trpí nevinní civilisté, a domnívá se, že používání zápalné a jiné munice k útokům na civilní cíle a infrastrukturu představuje válečný zločin;
2. požaduje okamžité ukončení bombardování a nahodilých útoků na civilní obyvatelstvo, humanitární pracovníky a zdravotnická zařízení, aby bylo možné evakuovat nejnaléhavější zdravotní případy z Aleppa a dalších obléhaných oblastí a aby byly usnadněny naléhavé a smysluplné rozhovory s cílem zajistit v Sýrii mír;
3. oceňuje práci humanitárních pracovníků, kteří se snaží poskytovat tolik potřebnou pomoc, potraviny, vodu a léky osobám, které uvízly v oblasti konfliktu, a naléhavě vyzývá všechny strany konfliktu, aby zajistily bezpečný a neomezený přístup humanitárních agentur k těmto civilistům postiženým válkou;
4. vítá přijetí strategie EU pro Sýrii a odhodlání členských států pracovat společně a s mezinárodními partnery s cílem dosáhnout mírového a udržitelného řešení konfliktu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 (2015) a ženevským komuniké z června 2012;
5. podporuje pokračující úsilí členských států o řešení potřeb Sýrie poté, co skončí konflikt a bude zahájen skutečně mírový proces zahrnující všechny strany, jakož i proces politické transformace, včetně potřeb týkajících se humanitární pomoci, obnovy klíčové infrastruktury a podpory vzdělávání a zdravotnictví;
6. vítá finanční příspěvky, kterými Evropská unie a její členské státy již podpořily země v sousedství Sýrie, jež poskytují útočiště uprchlíkům prchajícím před konfliktem; vybízí k pokračování této podpory;
7. domnívá se, že řešení konfliktu v Sýrii nelze najít izolovaně, ale že musí zahrnovat širší strategii pro řešení konfliktů, budování míru a humanitární pomoc v celém regionu a mimoto i opatření, jejichž účelem bude řešit základní příčiny extremismu;
8. nadále naléhavě vyzývá všechny členy Rady bezpečnosti OSN, aby dostáli svým povinnostem, pokud jde o tuto krizi;
9. odsuzuje Rusko za to, že vetovalo řadu rezolucí Rady bezpečnosti OSN o konfliktu v Sýrii a podporuje Asadův režim;
10. odmítá jakoukoli roli prezidenta Bašára al-Asada v Sýrii po ukončení konfliktu;
11. podporuje Radu a další mezinárodní orgány v úvahách o zavedení dalších omezujících opatření proti jednotlivcům a skupinám, jež nesou odpovědnost za porušování lidských práv a násilné represe civilního obyvatelstva v Sýrii;
12. důrazně vybízí EU a její členské státy, aby spolupracovaly s mezinárodními partnery a agenturami s cílem získat informace o osobách, které syrský režim a řada ozbrojených opozičních skupin protiprávně zadržují či se zasadily o jejich zmizení, dále s cílem získat přístup k těmto osobám a zajistit jejich propuštění;
13. naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby společně zajistily plné financování mechanismu OSN pro odpovědnost v Sýrii, jehož úlohou bude shromažďovat, uchovávat a analyzovat důkazy o krutostech a jiných válečných zločinech, jichž se dopustily všechny strany konfliktu v Sýrii, pro účely trestního řízení u Mezinárodního trestního soudu;
14. podporuje stíhání osob, které jsou obviněny z nahodilých útoků na civilní obyvatelstvo, ze svévolného odpírání humanitární pomoci k smrti vyhladovělým obyvatelům, z použití chemických zbraní proti nevinnému obyvatelstvu a z organizovaného využívání mučení a sexuálního násilí, Mezinárodním trestním soudem a zavazuje se pokračovat v úsilí o zajištění odpovědnosti v Sýrii;
15. naléhavě vyzývá k co nejrychlejšímu obnovení politických jednání pod záštitou OSN v Ženevě za účelem ukončení konfliktu a zmírnění utrpení syrského lidu;
16. podporuje práci zvláštního vyslance OSN pro Sýrii Staffana de Mistury, který usiluje o dosažení mezinárodní dohody v zájmu udržitelného mírového řešení;
17. podporuje i nadále jednotu, svrchovanost, územní celistvost a nezávislost Sýrie;
18. podporuje mezinárodní koalici a její vojenské akce útočící na IS/Dá´iš a další skupiny v Sýrii označené za teroristické;
19. uznává, že setkání v Astaně přispěla k hledání mírového řešení konfliktu, a připomíná Rusku, Íránu a Turecku, že coby garanti nesou odpovědnost za naprosté dodržování příměří a zklidnění bojů v určených oblastech;
20. domnívá se, že setkání v Astaně musí doplňovat ženevský proces, pokud jde o zmírňování konfliktu a zajištění společného jednání všech stran v zájmu uzavření smysluplné a udržitelné mírové dohody;
21. připomíná všem účastníkům konference „Podpora budoucnosti Sýrie a okolního regionu“ uspořádané v dubnu 2017 jejich závazky a vybízí je, aby dostáli svým stávajícím slibům spočívajícím v podpoře syrského lidu a osob, které byly nuceny uprchnout do sousedních zemí;
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států, vládě a parlamentu Syrské arabské republiky a vládám a parlamentům států sousedících se Sýrií.