NÁVRH USNESENÍ o uprchlickém táboru Dadaab
15.5.2017 - (2017/2687(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Marie-Christine Vergiat, Marina Albiol Guzmán, Patrick Le Hyaric, Younous Omarjee, Tania González Peñas, Miguel Urbán Crespo, Lola Sánchez Caldentey, Xabier Benito Ziluaga, Estefanía Torres Martínez, Paloma López Bermejo, Merja Kyllönen, Sabine Lösing, Barbara Spinelli, Maria Lidia Senra Rodríguez, Javier Couso Permuy, Dimitrios Papadimoulis, Stelios Kouloglou, Neoklis Sylikiotis, Takis Hadjigeorgiou za skupinu GUE/NGL
Evropský parlament,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,
– s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z roku 1981,
– s ohledem na Úmluvu OSN z roku 1951 o právním postavení uprchlíků, jíž je Keňa smluvní stranou,
– s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,
– s ohledem na nairobské prohlášení Mezivládního úřadu pro rozvoj pro oblast východní Afriky (IGAD) o udržitelných řešeních pro somálské uprchlíky a o reintegraci navrátilců v Somálsku ze dne 25. března 2017,
– s ohledem na newyorské prohlášení OSN o uprchlících a migrantech přijaté dne 19. září 2016,
– s ohledem na společné komuniké tripartitní ministerské komise pro dobrovolné návraty somálských uprchlíků v Keni ze dne 25. června 2016,
– s ohledem na výsledky vrcholné schůzky ve Vallettě o migraci ze dne 15. listopadu 2015,
– s ohledem na prohlášení ministerské konference chartúmského procesu ze dne 28. listopadu 2014,
– s ohledem na trojstrannou dohodu mezi vládami Somálska, Keni a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky o dobrovolných návratech podepsanou v listopadu 2013,
– s ohledem na prostředky EU pro mimořádné situace se zvláštním určením pro Afriku,
– s ohledem na globální pakt OSN o rozdělení odpovědnosti v oblasti uprchlíků,
– s ohledem na financování humanitární pomoci Evropské unie pro uprchlíky v Keni,
– s ohledem na svá nedávná usnesení o Keni, zejména na usnesení ze dne 30. dubna 2015,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že oblast Afrického rohu je navzdory svým rozsáhlým přírodním zdrojům jednou z nejchudších oblastí světa; vzhledem k tomu, že zajištění potravin je v této oblasti mimořádně nejisté a že miliony osob žijících v této oblasti trpí podvýživou a jsou ohroženy hladem;
B. vzhledem k tomu, že země v této oblasti jsou nyní vystaveny nejhoršímu suchu za posledních 60 let, které zhoršilo potravinovou krizi v Etiopii, v Keni, v Somálsku a v Jemenu a které by mohlo způsobit obecně rozšířený hladomor; vzhledem k tomu, že Keňa trpí opakovaným suchem, zejména v aridních a semiaridních oblastech severní části země, kde žije 5,5 milionů osob, hlavně drobných chovatelů dobytka, kteří jsou ve zvláště tíživé situaci a žijí v chronické chudobě; vzhledem k tomu, že změna klimatu má ničivý dopad na pastevectví, kočovný způsob života velkého množství obyvatel v této oblasti;
C. vzhledem k tomu, že Keňa je největší ekonomikou východní Afriky, ale navzdory svým rozsáhlým zdrojům zaujímá jedno z posledních míst na žebříčku indexu lidského rozvoje; vzhledem k tomu, že lidé v Keni žijí pod hranicí chudoby; vzhledem k tomu, že keňská ekonomika má chronické potíže v důsledku monopolizace zdrojů menšinou; vzhledem k tomu, že malé zemědělské podniky představují 94,8 % veškerých keňských podniků, ale mají přístup jen k 11,7 % zemědělské půdy v zemi; vzhledem k tomu, že Afrika zažila v nedávné době vlnu skupování půdy, která svěřila miliony hektarů zemědělské půdy do rukou velkých podniků a připravila desítky tisíc zemědělských komunit o prostředky nutné k přežití; vzhledem k tomu, že hlavním keňským vývozním artiklem do Evropské unie je čaj, káva, růže a karafiáty, fazole, hrášek, avokádo, okoun nilský a tuňák; vzhledem k tomu, že kanadské, japonské a belgické podniky využívají v Keni 500 000 hektarů půdy pro výrobu biopaliv, což má značné dopady na životní prostředí a na místní komunity;
D. vzhledem k tomu, že od americké intervence v roce 1992, tedy od operace zvané „Restore Hope“, je Somálsko válečnou zónou; vzhledem k tomu, že konflikt mezi Somálskem, Etiopií a Keňou je z velké části způsoben vytýčením koloniálních hranic, neboť obyvatelé Somálska byli rozděleni zejména do těchto tří zemí, a tato situace vyvolala různé konflikty, především masakr několika tisíc Keňanů somálského původu keňskou armádou v osmdesátých letech 20. století;
E. vzhledem k tomu, že globální akční plán z Nairobi přijatý na vrcholné schůzce IGAD (Mezivládního úřadu pro rozvoj) dne 26. března 2017 zdůraznil, že sucho a ozbrojené konflikty jsou dvěma důvody pro přemisťování osob v tomto regionu;
F. vzhledem k tomu, že velký počet účastníků občanské války, neexistence vlády v Somálsku, ztráta prostředků na přežití somálských rybářů, pirátství při pobřeží Somálska, napětí mezi Súdánem a Jižním Súdánem, mezi Etiopií, Eritreou a Somálskem, jakož i mezi Eritreou a Džibuti, podíl Keni a dalších sousedních zemí na působení sil Africké unie rozmístěných v Somálsku, vměšování a intervence zahraničních subjektů a hospodářských a geostrategických zájmů Evropské unie a dalších západních subjektů jsou faktory, které přispívají ke skutečnosti, že oblast Afrického rohu je jedním z regionů nejvíce postižených konflikty na celém světě; vzhledem k tomu, že mnoho subjektů porušuje embargo OSN na dodávky zbraní;
G. vzhledem k tomu, že oblast Afrického rohu s téměř 250 miliony obyvatel a s rychle rostoucí populací poskytuje azyl největšímu počtu vnitřně vysídlených osob a uprchlíků v Africe a jednomu z největších počtů osob na světě; vzhledem k tomu, že k 31. březnu 2017 je v Keni 486 037 uprchlíků a žadatelů o azyl zaregistrovaných Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky;
H. vzhledem k tomu, že uprchlický komplex v Dadaabu byl vytvořen v roce 1991 přibližně pro 90 000 osob jako dočasné řešení pro ty, kdo hledají útočiště, prchají před pronásledováním, násilím a nestabilitou ve východní Africe a zejména před občanskou válkou v Somálsku; vzhledem k tomu, že v roce 2011 donutilo opětovné vzplanutí místních konfliktů a hladomoru miliony osob opustit Somálsko a způsobilo masový příliv uprchlíků do Dadaabu, kde žije více než 308 000 registrovaných Somálců v uprchlickém táboře; vzhledem k tomu, že v Dadaabu žije podle odhadů OSN v současné době přibližně 260 000 osob, z nichž 95 % pochází ze Somálska a 60 % je mladších 18 let; vzhledem k tomu, že tento komplex se v současné době skládá z pěti různých zón s různým obyvatelstvem a rozkládá se na ploše 50 kilometrů čtverečních, přičemž nejstaršími a nejzalidněnějšími tábory jsou Hagadera, Dagahaley a Ifo;
I. vzhledem k tomu, že situace uprchlíků trvá již více než tři desetiletí a v exilu se narodila již třetí generace uprchlíků; vzhledem k tomu, že v této oblasti je vysídlen více než jeden milion Somálců a že 1,1 milionu ostatních je vysídlena uvnitř samotného Somálska; vzhledem k tomu, že Somálsko je jednou z pěti zemí, odkud v posledních patnácti letech pochází nejvíce uprchlíků, přičemž v současnosti je registrováno 1,1 milionu uprchlíků, z nichž více než 80 % je umístěno v oblasti Afrického rohu a v oblasti Jemenu;
J. vzhledem k tomu, že po teroristickém útoku na univerzitu v Garisse v dubnu 2015 dal viceprezident William Ruto ultimátum OSN, jímž vyvíjel tlak na Radu pro lidská práva, aby do tří měsíců uzavřela uprchlický tábor Dadaab, jinak by jej Keňa uzavřela sama; vzhledem k tomu, že Rada pro lidská práva varovala, že uzavření tábora by mělo „humanitární následky a extrémní dopady“; vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o uprchlících zakazuje vytlačovat uprchlíky do oblastí, v nichž je ohrožen jejich život nebo svoboda; vzhledem k tomu, že byla navržena i výstavba zdi oddělující Somálsko a Keňu;
K. vzhledem k tomu, že v květnu 2016 Keňa zrušila své ministerstvo pro záležitosti uprchlíků, které bylo odpovědné za jejich sčítání, což znamená, že desítky tisíc osob nebyly zaregistrovány; vzhledem k tomu, že dne 6. května 2016 keňská vláda oznámila své rozhodnutí uzavřít „co nejdříve“ tábor Dadaab a uváděla bezpečnostní důvody a nutnost ukončit dlouhotrvající situaci uprchlíků v této oblasti;
L. vzhledem k tomu, že keňské úřady s podporou odpovědných osob z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tak urychlily provádění programu „dobrovolných“ návratů z roku 2013; vzhledem k tomu, že řada nevládních organizací a mezinárodních subjektů uvedla, že program návratů, který zavedla Keňa pro somálské uprchlíky v ovzduší strachu a dezinformací, není v souladu s mezinárodními kritérii pro dobrovolné návraty uprchlíků; vzhledem k tomu, že v srpnu 2016 musely somálské úřady v oblasti Jubaland čelit přílivu navrátilců do hlavního města regionu Kismaavo; vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tvořily 70 % těchto osob děti;
M. vzhledem k tomu, že v listopadu 2016 keňská vláda oznámila, že uzavření bylo z „humanitárních důvodů“ na žádost mezinárodního společenství odloženo o šest měsíců, tedy do května 2017; vzhledem k tomu, že nejvyšší soud v Nairobi rozhodl dne 9. února 2017 v reakci na petici dvou keňských organizací na ochranu lidských práv (Keňského národního výboru pro lidská práva a Kituo Cha Sheria), že rozhodnutí keňské vlády o uzavření uprchlického tábora Dadaab je diskriminační a představuje kolektivní, svévolný a nepřiměřený trest;
N. vzhledem k tomu, že uzavření tábora Dadaab by mělo důsledky pro řadu sousedních zemí, především pro Etiopii, která v současné době poskytuje útočiště přibližně 245 000 somálských uprchlíků;
O. vzhledem k tomu, že stále větší nedostatek prostředků a úbytek mezinárodních dárců mají přímý dopad na situaci uprchlíků v Dadaabu, zejména na zmenšení denních dávek potravin, na nedostatečný přístup ke službám a ke zdravotní péči nebo ke vzdělávání a výchově;
P. vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odhadoval v březnu 2017, že potřebuje 215 200 000 USD na vyhovující „zvládnutí“ 486 037 vysídlených osob v Keni; vzhledem k tomu, že k tomuto dni bylo shromážděno pouze 15 % potřebných prostředků; vzhledem k tomu, že v důsledku geopolitické situace v oblasti Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky očekává 27 598 nově příchozích;
Q. vzhledem k tomu, že vzdělání, gramotnost, práva žen, sociální spravedlnost a spravedlivé rozdělení státních příjmů ve společnosti, snižování nerovností a boj proti korupci jsou klíčovými faktory pro boj proti fundamentalismu, násilí a netoleranci;
R. vzhledem k tomu, že Evropská unie poskytne v letech 2014 až 2020 Keni 435 milionů eur; vzhledem k tomu, že EU je subjektem, který poskytuje největší finanční podporu misi Africké unie v Somálsku (Amison) prostřednictvím fondů na pomoc Africe; vzhledem k tomu, že EU provádí v regionu více civilních a vojenských operací, jako je mise Evropské unie zaměřená na budování regionální námořní kapacity v oblasti Afrického rohu (EUCAP Nestor) vedená v rámci SBOP (od roku 2012), vojenská operace Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží při pobřeží Somálska (EU NAVFOR) (od roku 2008) nebo vojenská mise Evropské unie s cílem přispět k výcviku somálských bezpečnostních sil (EUTM Somalia) (od roku 2010); vzhledem k tomu, že USA okupuje vojenskou námořní základnu Manda Bay v Keni; vzhledem k destabilizačním akcím NATO a USA v této oblasti;
1. je velmi znepokojen situací uprchlíků v oblasti Afrického rohu, zejména v Keni a v táboře Dadaab; je potěšen rozhodnutím nejvyššího soudu v Nairobi, v němž se uvádí, že „rozhodnutí vlády Keňské republiky uzavřít uprchlický tábor Dadaab [...] je od počátku neplatné “; vyzývá keňské úřady, aby se řídily tímto rozhodnutím;
2. zdůrazňuje, že jelikož nestabilita ve větší oblasti stále trvá, uprchlíci se nebudou schopni vrátit domů; zdůrazňuje též, že pro zajištění stálé ochrany uprchlíků v táboře Dadaab a v širším smyslu všech uprchlíků přítomných na území Keni je nezbytná reakce na regionální úrovni;
3. je mimořádně znepokojen strategií „dobrovolných návratů“ uplatňovanou od roku 2013; požaduje, aby byly řádně objasněny případně „manévry zastrašování, strachu a dezinformací“, včetně úlohy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky při uplatňování těchto politik;
4. bere na vědomí přijetí globálního akčního plánu z Nairobi, který stanoví postupné uzavírání táborů tak, aby „uprchlíkům byl umožněn přístup k zaměstnání a ke službám v přijímající zemi a aby se mohli volně pohybovat“; zdůrazňuje, že je důležité, aby při uzavírání táborů byla v celém rozsahu dodržována lidská práva a nedocházelo ke zhoršení životních podmínek dotčených osob;
5. zdůrazňuje, že vzrůstající chudoba občanů, zhoršování ekonomických perspektiv, prohlubování nerovnosti a omezené možnosti vzdělávání rozšířily řady nezaměstnaných a vytvořily tak společensko-ekonomickou situaci příznivou pro rozvoj terorismu; se znepokojením si všímá, že somálský a keňský stát nezajišťují obyvatelstvu v mnoha regionech žádné základní veřejné služby, například distribuci vody, čištění použité vody, zdravotní péči nebo vzdělávání; vyvíjí nátlak na keňské a somálské úřady, aby za těchto podmínek bojovaly se společensko-ekonomickou situací a se zhoršováním životní úrovně tak, aby zajistily sociální spravedlnost;
6. žádá EU, aby uvolnila naléhavou humanitární pomoc nezbytnou pro řešení situace uprchlíků na jedné straně a hladu v oblasti na straně druhé; vyzývá EU, aby zvýšila podíl oficiální rozvojové pomoci (ODA) určené na zemědělství a rozvojovou pomoc na investice do malých udržitelných farem a pastevectví s cílem zaručit v zájmu posílení místního trhu přístup k půdě pro drobné zemědělce, zajistit potravinovou soběstačnost v oblasti Afrického rohu a pomoci při obnově vod při pobřeží Somálska a Afrického rohu, která by zaručila prostředky na živobytí rybářům a jejich rodinám;
7. naléhavě žádá, aby rozvojová pomoc nebyla využívána k uzavírání či kontrole hranic nebo k zajišťování zpětného přebírání migrantů; žádá, aby pomoc poskytovaná ze strany Unie a členských států v oblasti Afrického rohu sloužila především k řešení problémů spojených se zásadní nerovností, chudobou, chronickou podvýživou, přístupem ke zdravotní péči a veřejným službám, zejména k péči o sexuální a reprodukční zdraví, a dosažení cílů trvalého rozvoje; žádá rovněž, aby byla zvýšena potravinová pomoc a určena především na nákup potravin od místních zemědělců; rozhodně nesouhlasí s používáním ERF pro budování represivních nebo ozbrojených sil;
8. staví se proti jakékoli externalizaci migrační politiky Unie do třetích zemí; vyslovuje politování nad tím, že chartúmský proces, jehož účastníky jsou Keňa i Somálsko, neumožňuje v žádném případě bojovat proti hlubokým příčinám migrace; domnívá se, že tyto politiky jsou v rozporu s právem na volný pohyb, právem na azyl a z širšího hlediska i s právy migrantů definovanými v mezinárodních úmluvách;
9. žádá, aby pomoc Unie a členských států byla poskytována ve formě darů, nikoli půjček, aby se tak neprohlubovala dluhová zátěž; vyjadřuje politování nad tím, že mnohé členské státy Unie nedosáhly cíle věnovat na rozvojovou pomoc 0,7 % hrubého národního důchodu a že některé země svůj podíl na rozvojové pomoci dokonce snížily; vyjadřuje politování nad poklesem účasti členských států v programech potravinové pomoci;
10. rozhodně kritizuje úlohu, kterou hrají v posledních letech zásahy Západu, které napomohly radikalizaci některých obyvatel oblasti Afrického rohu; zdůrazňuje, že politiky tohoto druhu podporují terorismus, místo aby proti němu bojovaly; je znepokojen tím, jaký význam se přikládá vojenským „řešením“ v evropských politikách pro boj proti terorismu, což vede k řadě programů vojenské pomoci zemím Afrického rohu; konstatuje, že konflikty v tomto regionu nelze řešit vojenskou silou;
11. vyzývá Evropskou unii a mezinárodní společenství, aby spolupracovaly s africkými zeměmi a s regionálními a mezinárodními subjekty s cílem řešit konflikty přísně mírovými prostředky a bojovat především proti jejich hlubokým příčinám; vyzývá Evropskou unii, aby vytvořila nový rámec vztahů s Keňou a všemi africkými zeměmi, který by se zakládal na zásadě nezasahování do vnitřních záležitostí a respektování jejich suverenity a zaměřoval by se na podporu rozvoje sousedních regionů a podporu zaměstnanosti a vzdělávání namísto na „dohody o přidružení“, které slouží především k vytváření oblastí volného obchodu, z nichž mají prospěch západní obchodní společnosti;
12. znovu připomíná, že činnosti evropských společností působících ve třetích zemích musí být plně v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv; vyzývá proto členské státy, aby dbaly na to, aby se podniky, na něž se vztahuje jejich vnitrostátní právo, nevyhýbaly povinnosti dodržovat lidská práva a sociální, zdravotní a environmentální normy, jimž podléhají, pokud se usadí nebo pokud provádějí svou činnost ve třetí zemi; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření vůči evropským podnikům, které tyto normy nedodržují nebo které náležitě neodškodňují oběti porušování lidských práv, za něž nesou přímou nebo nepřímou odpovědnost;
13. vyzývá keňskou vládu a vlády zemí, z nichž pochází těžební společnosti, aby těmto společnostem uložily převzít osvědčené postupy v oblasti transparentnosti, odpovědnosti a účasti občanů a aby bojovaly proti korupci v odvětví těžebního průmyslu;
14. domnívá se, že boj proti skupování půdy nadnárodními, zejména evropskými podniky, je rozhodující pro zajištění důstojných životních podmínek obyvatelstva a potravinové soběstačnosti zemí Afrického rohu; proto požaduje, aby se tyto otázky staly předmětem zvláštního a ústředního dialogu mezi Evropskou unií a zeměmi Afrického rohu;
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské službě pro vnější činnost, Komisi a Radě, členským státům Evropské unie, zemím Afrického rohu, Panafrickému parlamentu a členům Valného shromáždění OSN.