Návrh usnesení - B8-0387/2017Návrh usnesení
B8-0387/2017

NÁVRH USNESENÍ o společném prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o novém Evropském konsensu o rozvoji – Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost

29.5.2017 - (2017/2586(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Charles Goerens za skupinu ALDE
Lola Sánchez Caldentey, Merja Kyllönen, Dimitrios Papadimoulis, Stelios Kouloglou, Kostas Chrysogonos, Kostadinka Kuneva za skupinu GUE/NGL
Maria Heubuch, Heidi Hautala, Judith Sargentini za skupinu Verts/ALE
Ignazio Corrao, Rosa D’Amato za skupinu EFDD

Postup : 2017/2586(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0387/2017
Předložené texty :
B8-0387/2017
Přijaté texty :

B8-0387/2017

Usnesení Evropského parlamentu o společném prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o novém Evropském konsensu o rozvoji – Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost

(2017/2586(RSP))

Evropský parlament,

–   s ohledem na dohodu Rady pro zahraniční věci (rozvoj), Komise a Parlamentu o novém Evropském konsensu o rozvoji – Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost,

–  s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji z prosince 2005,

–  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015 v New Yorku,

–  s ohledem na Globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie zveřejněnou v červnu 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 s názvem „Návrh nového Evropského konsensu o rozvoji – Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ (COM(2016)0740),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, včetně usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce[1] a zejména usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji[2],

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

1.  bere na vědomí návrh Komise přezkoumat Evropský konsensus o rozvoji z roku 2005 tak, aby v návaznosti na přijetí Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje odrážel nový celosvětový kontext rozvoje a změny v právní a institucionální struktuře EU od přijetí Lisabonské smlouvy;

2.  uznává význam nového Evropského konsensu o rozvoji jako klíčového strategického dokumentu, který stanoví společnou vizi, hodnoty a zásady pro EU a její členské státy s ohledem na provádění Agendy 2030 v jejich politikách rozvojové spolupráce;

3.  oceňuje, že je v novém konsensu uznáno, že primárním cílem rozvojové politiky EU je snížení a dlouhodobé vymýcení chudoby v souladu s článkem 208 SFEU; kromě toho se domnívá, že rozvojová politika se musí rovněž zaměřit na boj s nerovnostmi, jak jej stanoví cíle udržitelného rozvoje; připomíná, že by k tomu mělo dojít plně v souladu s těmito zásadami účinné rozvojové spolupráce: odpovědnost rozvojových zemí za priority rozvoje, zaměření na výsledky, inkluzivní partnerství a transparentnost a odpovědnost; připomíná postoj, který Parlament zaujal k financování rozvoje a odpovědnosti, k migraci a rozvoji a k bezpečnosti a rozvoji;

4.  trvá na potřebě mechanismů odpovědnosti, pokud jde o sledování a plnění cílů udržitelného rozvoje a dosažení cílové hodnoty 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc; vyzývá EU a její členské státy, aby předložily časový harmonogram, jak postupně dosáhnout těchto cílů a záměrů, a aby každoročně informovaly Parlament o dosaženém pokroku;

5.  poukazuje na to, že některé nedávné návrhy lze vnímat jako změnu orientace rozvojové politiky s ohledem na nové hledisko řízení migrace; je přesvědčen, že rozvojová pomoc by neměla být podmíněna spoluprací přijímajících zemí v otázkách migrace, a odmítá jakékoli snahy o vytváření vazeb mezi pomocí a ochranou hranic, řízením migračních toků nebo dohodami o zpětném přebírání osob; poukazuje na to, že je zapotřebí pečlivá parlamentní kontrola a monitorování dohod spojených s řízením migrace a způsobu, jakým jsou využívány rozvojové fondy spojené s migrací;

6.  zdůrazňuje, že je nutné důsledně se držet nedávné reformy oficiální rozvojové pomoci týkající se použití rozvojových nástrojů pro účely bezpečnostní politiky, tedy sledovat jasný cíl spočívající ve vymýcení chudoby a v podpoře udržitelného rozvoje;

7.  nepodporuje společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o novém Evropském konsensu o rozvoji – Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost, neboť se odchyluje od postoje Parlamentu k těmto klíčovým otázkám a znamenal by krok zpět oproti Evropskému konsensu o rozvoji z roku 2005;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost.