NÁVRH USNESENÍ o boji s antisemitismem
29.5.2017 - (2017/2692(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Barbara Spinelli, Marie-Christine Vergiat, Martina Michels, Cornelia Ernst, Patrick Le Hyaric, Merja Kyllönen, Sofia Sakorafa, Stefan Eck, Malin Björk za skupinu GUE/NGL
Bodil Valero, Pascal Durand, Benedek Jávor, Florent Marcellesi, Ernest Urtasun, Michèle Rivasi, Judith Sargentini, Margrete Auken, Eva Joly za skupinu Verts/ALE
Evropský parlament,
– s ohledem na preambuli Smlouvy o Evropské unii (SEU) a zejména na čl. 2 druhou odrážku a čtvrtou až sedmou odrážku, čl. 3 odst. 3 druhou odrážku a článek 6 této smlouvy,
– s ohledem na článek 17 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000,
– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva[1],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2011/220/SVV[2],
– s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2106 (2016) ze dne 20. dubna 2016 s názvem „Obnovení závazku k boji s antisemitismem v Evropě“,
– s ohledem na závěry prvního výročního kolokvia Komise o základních právech pořádaného v Bruselu ve dnech 1. a 2. října 2015 pod názvem „Tolerance a respekt: předcházení antisemitské a antimuslimské nenávisti a boj proti ní“,
– s ohledem na jmenování koordinátora Komise pro boj proti antisemitismu, jež proběhlo v prosinci 2015,
– s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, k němuž došlo v červnu 2016,
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii v roce 2015[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o posílení boje proti rasismu, xenofobii a zločinům z nenávisti[4],
– s ohledem na průzkum Agentury EU pro základní práva s názvem „Antisemitismus – přehled dostupných údajů v Evropské unii 2004–2014“,
– s ohledem na cílené násilné a teroristické útoky na židovské občany, k nimž v posledních letech došlo v několika členských státech,
– s ohledem na primární odpovědnost vlád za bezpečnost všech občanů jejich zemí a tedy na jejich primární odpovědnost za sledování a předcházení násilí, a to i násilí motivovanému antisemitismem, a za stíhání pachatelů,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že nedávné zprávy Agentury pro základní práva svědčí o nárůstu strachu a nejistoty v židovských, muslimských a romských komunitách a mezi migranty v EU; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je mimořádně důležité prosazování otevřené a pluralitní společnosti podporující začlenění;
B. vzhledem k tomu, že počet antisemitských projevů v členských státech EU v posledních letech dramaticky narůstá, jak o tom informovaly Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Agentura pro základní práva i další organizace;
C. vzhledem k informacím o tom, že zavedení cílených bezpečnostních opatření pomohlo řadě násilných antisemitských útoků předejít a snížit jejich počet;
D. vzhledem k tomu, že boj proti antisemitismu je úkolem společnosti jako celku;
1. zdůrazňuje, že nenávistné projevy a všechny druhy násilí namířené proti evropským občanům židovského původu jsou neslučitelné s hodnotami Evropské unie;
2. odsuzuje všechny zločiny z nenávisti a nenávistné verbální projevy motivované rasismem, xenofobií či náboženskou nesnášenlivostí nebo předpojatostí proti příslušnosti k menšině;
3. vyzývá členské státy a orgány a agentury EU, aby podporovaly soudní i donucovací orgány v jejich snaze účinněji a účelněji odhalovat a stíhat antisemitské útoky;
4. vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k aktivnímu zajišťování bezpečnosti jejich židovských občanů a židovských náboženských, vzdělávacích a kulturních prostor v úzké konzultaci a dialogu s židovskými komunitami, sdruženími, nevládními organizacemi i s nevládními organizacemi bojujícími proti diskriminaci;
5. vítá skutečnost, že byl jmenován koordinátor Komise pro boj proti antisemitismu, a naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla veškeré nástroje a podporu nezbytnou k tomu, aby tato funkce byla co nejúčinnější;
6. vyzývá členské státy, aby jmenovaly vnitrostátní koordinátory pro boj proti antisemitismu;
7. vyzývá členy vnitrostátních a regionálních parlamentů a politické vůdce, aby systematicky a veřejně odsuzovali antisemitská prohlášení a nabízeli opačnou a alternativní argumentaci a aby zřizovali nadstranické parlamentní skupiny proti antisemitismu s cílem posílit tento boj napříč politickým spektrem;
8. zdůrazňuje důležitou úlohu organizací občanské společnosti a vzdělávání při předcházení všem formám nenávisti a netolerance a boji proti nim a vyzývá ke zvýšené finanční podpoře;
9. vyzývá členské státy k motivování sdělovacích prostředků k tomu, aby šířily respekt vůči všem vyznáním, oceňovaly různorodost a zabývaly se všemi typy antisemitismu a případnou předpojatostí;
10. vyzývá ty členské státy, v nichž motivy založené na rase, národnostní či etnické příslušnosti, náboženském vyznání nebo přesvědčení dosud nepředstavují přitěžující okolnost trestného činu, aby to napravily a přijaly opatření k plnému a řádnému provádění a vymáhání rámcového rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, aby se zajistilo, že orgány členských států budou antisemitské činy stíhat jak v on-line prostředí, tak mimo internet;
11. trvá na tom, že je třeba donucovacím orgánům poskytovat cílená školení zaměřená na boj proti trestným činům z nenávisti a proti diskriminaci a zřizovat v policejních sborech speciální jednotky zaměřené na boj s trestnými činy z nenávisti, pokud dosud neexistují, a vyzývá agentury EU a mezinárodní organizace, aby členským státům při poskytování tohoto typu školení pomohly;
12. zdůrazňuje, že je důležité, aby si byl každý vědom svých práv týkajících se ochrany před antisemitismem, a vyzývá členské státy k zavedení všech náležitých opatření motivujících k nahlašování antisemitských trestných činů a k zajištění přiměřené ochrany a podpory osob, které takové trestné činy ohlásí, i jejich obětí;
13. vyzývá k přeshraniční spolupráci na všech úrovních při stíhání trestných činů z nenávisti;
14. vyzývá EU a její členské státy, aby více usilovaly o zavedení komplexního a účinného systému pro systematické shromažďování spolehlivých, relevantních a srovnatelných údajů o trestných činech z nenávisti, rozdělených podle motivace a zahrnujících teroristické činy;
15. vyzývá členské státy, aby promptně přijaly opatření zaměřená na předcházení nenávistným antisemitským projevům na internetu a boj proti nim;
16. opakuje, že je třeba neustále vyvíjet úsilí a vést široký dialog se všemi subjekty ve společnosti, a prosazovat tak mezikulturní a mezináboženskou toleranci, a to na všech úrovních správy; zdůrazňuje, že školy poskytují jedinečnou příležitost pro předávání hodnot tolerance a respektu, protože oslovují děti již od raného věku;
17. vyzývá členské státy, aby ve školách podporovaly výuku o holokaustu (šoa) a zajistily, aby učitelé byli na tento úkol dostatečně připraveni a vybaveni k tomu, aby mohli adekvátně přistupovat k rozmanitosti žáků ve třídě; dále vyzývá členské státy, aby zvážily přezkum učebnic s cílem zajistit, že židovská historie a současnost v nich budou prezentovány bez jakéhokoli antisemitismu;
18. žádá Komisi a členské státy, aby navýšily finanční podporu určenou na cílené činnosti a vzdělávací projekty bojující proti diskriminaci a trestným činům z nenávisti, aby budovaly a posilovaly partnerství s evropskými židovskými komunitami, institucemi a organizacemi občanské společnosti a podporovaly výměny mezi dětmi a mladými lidmi různých vyznání prostřednictvím společných činností a vyhlašovaly a podporovaly kampaně na zvyšování povědomí o této oblasti;
19. vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s mezinárodními aktéry, jako je UNESCO, OBSE a Rada Evropy, i s dalšími mezinárodními partnery v boji proti antisemitismu na mezinárodní úrovni;
20. vyzývá Komisi, aby požádala o poradní funkci v Mezinárodním společenství paměti holokaustu;
21. vyzývá všechny členské státy, aby 27. ledna oficiálně slavily Mezinárodní den uctění památky obětí holokaustu;
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU a kandidátských zemí, Radě Evropy, OBSE a OSN.
- [1] Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.
- [2] Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2016)0485.
- [4] Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 81.