Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a 2 a článek 173 této smlouvy,

–  s ohledem na hlavu II Svobody a hlavu IV Solidarita Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a Smlouvu o Evropské unii, zejména čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU a protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvám,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti (COM(2010)0682),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané Za obnovu evropského průmyslu (COM(2014)0014),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice (COM(2015)0497),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu (COM(2012)0582),

–  s ohledem na politické směry předsedy Junckera nazvané Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2016 o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy Caterpillar a Alstom(2),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 15. prosince 2016,

–  s ohledem na závěry Rady o agendě v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu, o digitální transformaci evropského průmyslu a o balíčku týkajícím se technologií pro jednotný digitální trh a modernizace veřejných služeb.

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu(3),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro konkurenceschopnost ze dne 29. května 2017 o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. června 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2016 o konkurenceschopnosti evropského dodavatelského železničního průmyslu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o ocelářském průmyslu v EU: ochrana pracovníků a průmyslu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o rodinných podnicích v Evropě(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví(7),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, kterou Evropský parlament ratifikoval dne 4. října 2016,

–  s ohledem na svůj mandát pro Balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, který byl schválen dne 14. března 2017,

–  s ohledem na otázku Komisi na téma vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategická priority pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě (O-000047/2017 – B8-0319/2017),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl má v řadě odvětví v celosvětovém měřítku vedoucí postavení; vzhledem k tomu, že tvoří více než polovinu evropského vývozu, přibližně 65 % investic do výzkumu a vývoje a více než 50 milionů pracovních míst (prostřednictvím přímých a nepřímých pracovních míst, tj. 20 % pracovních míst v Evropě); vzhledem k tomu, že však podíl evropského průmyslu na HDP EU v průběhu posledních 20 let klesl z 19 % na méně než 15,5 %;

B.   vzhledem k tomu, že 65 % výdajů podniků na výzkum a vývoj pochází ze zpracovatelského průmyslu, avšak tento podíl klesá a posílení naší průmyslové základny se tak stává klíčovým předpokladem zachování a posílení odborných znalostí a know-how v EU; vzhledem k tomu, že digitální rozvoj, který je jednou z priorit Evropského fondu pro strategické investice, potřebuje ke své realizaci silnou průmyslovou základnu;

C.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky, které tvoří 99 % všech evropských podniků a představují tak páteř průmyslu EU, čelí značným problémům v důsledku globálních změn v ekonomice či finančních a administrativních překážek;

D.  vzhledem k tomu, že více než 60 % všech podniků v současnosti jsou rodinné podniky, které vytvářejí až 50 % všech pracovních míst v soukromém sektoru v Evropské unii;

E.  vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky tvoří pouze 31 % samostatně výdělečně činných osob a 30 % z celkového počtu začínajících podnikatelů v EU;

F.  vzhledem k tomu, že úloha evropského průmyslu v celosvětovém měřítku klesá a je třeba, aby politiky EU podporovaly evropský průmysl tak, aby byla posílena jeho konkurenceschopnost i schopnost investovat v Evropě; vzhledem k tomu, že se rovněž potýká s výzvami v oblasti sociální a v oblasti životního prostředí;

G.  vzhledem k tomu, že oběhové hospodářství může mít velmi příznivý dopad na reindustrializaci Evropy, snižování spotřeby energie a závislosti na surovinách ze třetích zemí; vzhledem k tomu, že (významnou) pobídkou k investicím do průmyslových výrobků, které mohou vytvářet pozitivní spirálu, jsou investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, avšak politiky v oblasti životního prostředí by měly vždy přihlížet ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu a podporovat ji;

H.  vzhledem k tomu, že ambiciózní inovační politika s podporou dostatečného množství finančních prostředků, která upřednostňuje výrobu vysoce kvalitních, inovativních a energeticky účinných výrobků a která podporuje udržitelné postupy, umožní Evropské unii obstát na stále více konkurenční celosvětové scéně, a tudíž jsou inovace a investice do výzkumu a vývoje, zaměstnanosti a obnovy dovedností nezbytným předpokladem udržitelného růstu; vzhledem k tomu, že inovativní průmysl do značné míry závisí zejména na výzkumných kapacitách EU, pokroku ve výzkumu a výzkumu založeném na spolupráci;

I.  vzhledem k tomu, že spravedlivý obchod s průmyslovými výrobky musí podporovat standardy EU prostřednictvím moderních a komplexních obchodních dohod; vzhledem k tomu, že pro průmysl EU má zásadní význam integrovaný a fungující vnitřní trh a volný a spravedlivý obchod se třetími zeměmi;

J.  vzhledem k tomu, že finanční nástroje EU sehrávají strategickou úlohu při podpoře konkurenceschopnosti a zabraňování úniku investic;

1.  zdůrazňuje zásadní úlohu průmyslu jakožto jednoho z faktorů růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě; žádá Komisi, aby přijala jednoznačný závazek, že do roku 2020 bude alespoň 20 % HDP Unie pocházet z průmyslové výroby, a aby posoudila, zda cíle v oblasti ochrany klimatu a energetiky do roku 2030 podporují průmyslovou politiku EU pro příští desetiletí;

2.  zdůrazňuje, že je důležité posilovat a modernizovat průmyslovou základnu v Evropě; žádá Komisi, aby zvážila přijetí cíle ve výši 20 % a doplnila jej o cíle v oblasti ochrany klimatu a energetiky do roku 2030, aby se tak jeho dosažení stalo záměrem průmyslové politiky pro příští desetiletí;

3.  zdůrazňuje úlohu malých a středních podniků, které tvoří páteř průmyslu EU, a znovu opakuje, že je třeba usilovat o průmyslovou politiku EU, která bude slučitelná s potřebami malých a středních podniků a bude řešit výzvy, s nimiž se malé a střední podniky kvůli své velikosti potýkají; připomíná úlohu nově zakládaných podniků a mladých podnikatelů zejména v nejvíce inovativních oblastech; žádá Komisi, aby snížila regulační zátěž pro malé a střední podniky a začínající a mladé podnikatele s cílem usnadnit inovace a zvýšit konkurenceschopnost průmyslu EU a podpořit vznik klastrů, center pro digitální inovace a podnikatelských sítí;

4.  je přesvědčen, že evropský průmysl by měl být považován za strategickou výhodu pro konkurenceschopnost a udržitelnost EU; zdůrazňuje, že pouze silný a odolný průmysl EU a průmyslová politika zaměřená na budoucnost umožní EU čelit různým budoucím výzvám včetně úniku investic, celosvětové hospodářské soutěže, rychlého technického pokroku a vytváření kvalitních pracovních míst;

5.  zdůrazňuje, že pomoc průmyslu, který v současném globalizovaném světě čelí výzvám rychlých hospodářských změn a změn právních předpisů, předpokládá, že Unie posílí přitažlivost evropského průmyslu pro evropské i přímé zahraniční investice;

6.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit prostředí, které bude podporovat investice, že k získání investic je třeba mít předvídatelný a stabilní právní rámec a v zájmu usnadnění přístupu k financování je třeba podporovat nové obchodní modely;

7.  připomíná strategickou úlohu finančních nástrojů EU, jako jsou např. evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a Evropský fond pro strategické investice; žádá Komisi, aby při uvažování/rozhodování o rozpočtu pro tyto nástroje k této úloze přihlížela;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly výzkumného potenciálu všech zemí a regionů EU a aby současně vytvářely další pobídky pro lepší spolupráci mezi výzkumem a průmyslem a tím posílily výzkum založený na spolupráci a urychlily tvorbu inovativních produktů, technologií a služeb pro průmysl;

9.  zdůrazňuje význam energetické unie, jednotného digitálního trhu, digitální agendy a propojenosti Evropy prostřednictvím dostatečné a účinné infrastruktury schopné reagovat na budoucí vývoj;

10.  vyzývá Komisi, aby určila problémy a překážky, které ženám brání v podnikání, a aby povzbudila ženy k aktivnějšímu zapojení do podnikání;

11.  vyzývá Komisi, aby řešila problémy, kterým čelí rodinné podniky, a aby zlepšila podmínky pro rozvoj podnikání mladých podnikatelů;

12.  zdůrazňuje, že je třeba plně využít potenciálu oběhového hospodářství a zajistit, aby jednotlivá průmyslová odvětví soustavně vyvíjela a zaváděla nejlepší dostupné techniky a nové inovace;

13.  bere na vědomí potřebu koordinace úsilí EU o snížení závislosti na zdrojích ze třetích zemí spojením úsilí o a) spravedlivý přístup ke zdrojům na mezinárodním trhu, b) udržitelnou domácí těžbu a c) inovace v oblasti účinných technologií, jež budou přispívat k politice mnohostranného globálního řízení zdrojů ze strany EU;

14.  zdůrazňuje, že je třeba snížit administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů pro podniky, protože podpora zlepšování právní úpravy v rámci dobře fungujícího volného trhu podpoří politiku reindustrializace EU a další rozvoj ekonomiky založené na datech;

15.  požaduje, aby bylo zdraví považováno za jeden z faktorů hospodářského růstu; žádá Komisi a členské státy, aby podpořily lékařský výzkum v EU, aby sledovaly digitalizaci zdraví a zachovaly konkurenceschopné zdravotnictví v Evropě; dále trvá na tom, že je třeba uspořádat společnou propagaci v otázkách digitálního zdraví, protože nové 5G sítě usnadní sdílení pokročilých lékařských technologií, které jsou v současnosti známy pouze v některých omezených oblastech;

16.  vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní, soudržný a dlouhodobý rámec pro politiku v kulturních a kreativních odvětvích a aby zařadila rozvoj, účinnou podporu a ochranu a dostatečné financování těchto odvětví mezi své strategické cíle a obecné priority s cílem posílit jejich konkurenceschopnost a umožnit jim dosáhnout svého potenciálu z hlediska vytváření kvalitních pracovních míst a růstu;

17.  požaduje, aby byla průmyslová politika EU založena na jednoznačných cílech a ukazatelích – včetně podílu průmyslové výroby na HDP ve výši nejméně 20 % do roku 2020, energetické účinnosti, účinného využívání zdrojů a cílů v oblasti změny klimatu – a na přístupu založeném na životním cyklu a oběhovém hospodářství;

18.  požaduje, aby do průmyslové strategie EU byly začleněny účinné a udržitelné nástroje financování a opatření, které podporují boj proti rizikům úniku uhlíku, a zdůrazňuje, že je třeba pomoci průmyslu, aby se rozvíjel udržitelným způsobem v rámci plnění cílů stanovených v Pařížské dohodě;

19.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost energeticky náročným průmyslovým odvětvím v Evropě, které se kvůli vysokým nákladům na energii potýkají s ostrou celosvětovou hospodářskou soutěží;

20.  zdůrazňuje význam volného trhu a svobodného a spravedlivého mezinárodního obchodu založeného na společných pravidlech a rovných podmínkách;

21.  zdůrazňuje, že evropský průmysl se potýká s celosvětovou konkurencí, a vyzývá proto Komisi, aby napomáhala restrukturalizaci významných evropských výrobců způsobem, který by umožnil vznik nových subjektů dostatečně velkých, aby byly schopné obstát v mezinárodní hospodářské soutěži, a to s přihlédnutím k evropskému soutěžnímu právu a k situaci pracovníků i úloze Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a strategickým vztahům mezi velkými průmyslovými odvětvími a malými a středními podniky s ohledem na jejich úlohu v oblasti inovací;

22.  vyzývá Komisi, aby důkladně sledovala investice ze třetích zemí do strategické infrastruktury, klíčových budoucích technologií nebo jiných významných aktiv v EU;

23.  vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost úloze zahraničních státních podniků, které získávají podporu a dotace svých vlád způsobem, který je v rozporu s pravidly jednotného trhu EU platnými pro subjekty v EU;

24.  zdůrazňuje, že je třeba přijmout soudržnou a účinnou antidumpingovou a antisubvenční strategii pro EU, která bude v souladu s pravidly WTO;

25.  vyzývá Komisi, aby soutěžní právo EU dostatečným způsobem zohledňovalo vznik větších vnitrostátních subjektů ve třetích zemích;

26.  zdůrazňuje, že je třeba, aby jakákoli strategie EU pro digitalizaci průmyslu EU plně využívala výhod nových technologií a posilovala konkurenceschopnost evropských podniků;

27.  upozorňuje na úlohu automobilového průmyslu v Evropě s ohledem na multiplikační účinek pro další sektory a odvětví a upozorňuje na množství malých a středních podniků, které jsou na toto odvětví navázány, jeho úlohu ve výzkumu a vývoji a vysoce kvalifikované pracovníky v tomto odvětví; podporuje pokračující úsilí automobilového průmyslu o vývoj moderních nízkouhlíkových vozidel, jako jsou vozidla na elektrický pohon nebo vozidla s pohonem na vodíkové palivové články či připojená nebo samořiditelná vozidla;

28.  zdůrazňuje, že třeba, aby koordinované úsilí EU prosazovalo nové dovednosti, stejně jako rekvalifikace, zvyšování kvalifikace a celoživotní učení, jak to požaduje Komise ve své Agendě pro nové dovednosti a pracovní místa;

29.  připomíná důležitou úlohu, kterou sehrává normalizace EU, a zastává názor, že je třeba klást značný důraz na to, aby EU sehrávala vedoucí úlohu v mezinárodních organizacích pro normalizaci;

30.  je zastáncem komplexního přístupu k průmyslové politice EU, která přiznává vysokou prioritu posílení hodnotových řetězců EU a začlenění všech regionů EU do sítě revitalizovaného průmyslu EU;

31.  je přesvědčen, že by evropský regulační rámec měl průmyslu umožnit přizpůsobit se těmto změnám a podniknout prozíravé kroky s cílem přispět k tvorbě pracovních míst, růstu a regionálnímu sbližování;

32.  vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy přijala nejpozději počátkem roku 2018 komplexní evropskou strategii průmyslové politiky a akční plán založený na 20% cíli, které budou řešit kromě jiného otázky digitalizace, udržitelného rozvoje, energetické účinnosti, dostatečných zdrojů a deregulace, zejména ve vztahu k malým a středním podnikům;

33.  vyzývá Komisi, aby pro tuto strategii vypracovala přesné a měřitelné cíle průmyslové politiky a doplnila je o přehled dodatečných ukazatelů, jako např. úroveň průmyslové výroby, míra zaměstnanosti v průmyslu či průměrná roční výše investic výrobního odvětví vyjádřených jako procento HDP;

34.  žádá Komisi, aby do této strategie zahrnula posouzení dopadu začleňování průmyslové politiky do strategických iniciativ EU, což pomůže provést revizi těchto iniciativ v případech, kdy nejsou pro průmysl EU prospěšné, a dospět k lepším výsledkům;

35.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 89. (2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0377. (3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0240. (4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0280. (5) Úř. věst. C 294, 12.8.2016, s. 11. (6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0290. (7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0486.