NÁVRH USNESENÍ o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické prioritě pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě
28.6.2017 - (2017/2732(RSP))
předložený v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
Reinhard Bütikofer za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0440/2017
B8-0446/2017
Usnesení Evropského parlamentu o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické prioritě pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a 2, články 191, 192, 193 a 173 této smlouvy,
– s ohledem na články 14, 27 a 30 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace[1],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost[2],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2016 o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy Caterpillar a Alstom[3],
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 15. prosince 2016,
– s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu[4],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 29. května 2017 o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU,
– s ohledem na otázku Komisi na téma „Vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategická prioritě pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě“ (O-000047/2017 – B8-0319/2017),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že evropský průmysl má celosvětově vedoucí postavení v mnoha průmyslových sektorech, připadá na něj více než polovina vývozu EU a přibližně 65 % investic do výzkumu a vývoje a formou přímé a nepřímé zaměstnanosti zajišťuje více než 50 milionů pracovních míst, což znamená 20 % všech pracovních míst v Unii;
B. vzhledem k tomu, že evropský průmysl musí chránit svou schopnost investovat v Evropě a řešit sociální a environmentální výzvy a musí si zachovat své vedoucí postavení z hlediska společenské a environmentální odpovědnosti;
C. vzhledem k tomu, že 65 % výdajů podniků na výzkum a vývoj vydává výrobní průmysl, a vzhledem k tomu, že posílení průmyslové základny EU je tudíž nepostradatelné pro zachování odborných znalosti a know-how v EU;
D. vzhledem k tomu, že tváří v tvář globálním výzvám, jako je změna klimatu, je nezbytné, aby se ústředním prvkem obnovy evropského průmyslu stalo účinné využívání energie a zdrojů a oběhové hospodářství, pokud si průmysl hodlá udržet svou konkurenceschopnost i v budoucnosti;
E. vzhledem k tomu, že pouze ambiciózní inovační politika vytvářející příznivé podmínky pro výrobu vysoce kvalitních, inovativních a energeticky účinných produktů a prosazující udržitelné postupy umožní EU uspět ve světě, kde vládne silná konkurence;
F. vzhledem k tomu, že spravedlivý obchod s průmyslovými výrobky musí dodržovat vysoké standardy základních pracovních práv a právních předpisů v oblasti životního prostředí v EU i ve třetích zemích;
G. vzhledem k tomu, že investice do energie z obnovitelných zdrojů, účinného využívání energie a zdrojů a oběhového hospodářství jsou zásadní hnací silou investic do průmyslových výrobků, které jsou schopny vytvořit pozitivní cyklus;
H. vzhledem k tomu, že se produktivita práce v posledních desetiletích zvyšovala mnohem rychleji než produktivita zdrojů a že podle odhadů představují náklady na práci méně než 20 % výrobních nákladů a náklady na zdroje 40 %;
I. vzhledem k tomu, že odvětví energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie by do roku 2020 sama mohla přímo vytvořit 5 milionů pracovních míst a nepřímo ještě mnohem více;
J. vzhledem k tomu, že pro konkurenceschopnost a udržitelnost jsou nepostradatelné nezbytné inovace a investice do výzkumu a vývoje, pracovních míst a obnovy kvalifikací;
K. vzhledem k tomu, že zeměmi s nejvyššími mírami inovací jsou země, které mají jasnou průmyslovou strategii; vzhledem k tomu, že nejvíce konkurenceschopné jsou země a odvětví, které nejúčinněji využívají zdroje;
L. vzhledem k tomu, že v průmyslové výrobě výlučné zaměření na krátkodobou finanční návratnost a krátkodobou rentabilitu kapitálu poškozuje inovace, investice do výzkumu a vývoje, zaměstnanost, mzdy a obnovu dovedností, a to i z hlediska veřejných statků;
M. vzhledem k tomu, že zelené odvětví se během recese stalo v Evropě jedním z hlavních čistých tvůrců pracovních míst a vzhledem k tomu, že společnosti, které chtějí v ekologickém hospodářství dlouhodobě působit, vytvářejí pracovní místa, která jsou vůči současným vnějším činitelům globalizované ekonomiky odolnější;
N. vzhledem k tomu, že potenciál pro rozšíření „zelených“ pracovních míst je brzděn nedostatkem dovedností a nesouladem dovedností s potřebami způsobeným mimo jiné odlišnostmi ve školních osnovách, pokud jde o udržitelnost, zjištěnými nedostatky v určitých odvětvích a nedostatkem studentů s potřebnými dovednostmi v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) a v informačních technologiích;
O. vzhledem k tomu, že je potřeba včas připravit pracovníky na změny, které povedou k hospodářství, které účinně využívá zdroje, je šetrné k životnímu prostředí a má obrovský potenciál pro zaměstnanost;
P. vzhledem k tomu, že podnikatelky tvoří 31 % samostatně výdělečně činných osob v EU a 30 % začínajících podnikatelských subjektů; vzhledem k tomu, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny ve většině vědeckých a inženýrských oborů, v řídících funkcích a na vyšších hierarchických úrovních;
Podpora reálné ekonomiky pomocí udržitelné politiky reindustrializace
1. upozorňuje na zásadní úlohu průmyslu jako hnací síly z hlediska inovací, udržitelnosti a tvorby kvalitní zaměstnanosti v Evropě; zdůrazňuje význam modernizace průmyslové základny EU a připomíná ambici EU, aby 20 % HDP Unie do roku 2020 pocházelo z průmyslu;
2. je přesvědčen, že evropský průmysl by měl být považován za strategickou výhodu pro konkurenceschopnost a udržitelnost EU; zdůrazňuje, že pouze odolný průmysl a na budoucnost zaměřená průmyslové politika umožní EU čelit nadcházejícím výzvám včetně zvýšeného tlaku globalizace na několik odvětví evropského průmyslu, boje proti změně klimatu, úbytku zdrojů a nutnosti přechodu k udržitelnosti;
3. znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily společnou a komplexní průmyslovou politiku EU, která by měla být předložena do poloviny roku 2018, mimo jiné na základě digitalizace a přechodu k udržitelnosti a k hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích, účinně využívajícímu energii a zdroje;
4. vyzývá k tomu, aby tato průmyslová politika byla založena na jasných cílech a ukazatelích, zejména ambiciózních cílech pro energii z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, zdroje a klima, a na přístupu vycházejícím z životního cyklu a oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že by měla zahrnovat inteligentní kombinaci nabídkových a poptávkových opatření zaměřených na relokalizaci hospodářství v EU a na zajištění větší odolnosti průmyslu a jeho menší závislosti na zdrojích;
5. zdůrazňuje úlohu malých a středních podniků jako páteře průmyslu EU a připomíná, že je zapotřebí provádět průmyslovou politiku EU způsobem, který bude s malými a středními podniky slučitelný; také upozorňuje, že je nezbytné snížit administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky, aniž by tím však bylo dotčeno stanovování a vymáhání nejvyšších norem pro spotřebitele a pracovníky a norem týkajících se ochrany zdraví a životního prostředí;
6. vyslovuje se pro komplexní přístup průmyslové politiky EU, která výrazně upřednostní posilování hodnotových řetězců EU a integraci všech regionů EU do sítě oživeného průmyslu EU;
7. požaduje, aby průmyslová politika EU řídila investice do kreativity, dovedností a udržitelných technologií a řešení, a je přesvědčen, že by ji měly podpořit investice do udržitelných energetických řešení, veřejné dopravní infrastruktury a zavádění inteligentních informačních a komunikačních technologií;
8. žádá, aby byly prosazovány průřezové inovační aliance a byly tak překonány přístupy k průmyslové politice, u nichž převažuje tzv. silo efekt, tedy nedostatek vzájemné komunikace a propojení, který může ochromit inovační potenciál;
Stanovování náročných norem jako hnací síly inovací a konkurenceschopnosti
9. upozorňuje na nutnost plně využít potenciál průmyslu z hlediska environmentálních technologií a zajistit, aby se průmyslová odvětví soustavně rozvíjela a šířila nejlepší dostupné techniky a nové inovace;
10. zdůrazňuje, že je zapotřebí začlenit environmentální aspekty i do jiných politik, například politik týkajících se hospodářství, investic, průmyslových norem a výzkumu a inovací, aby se rozvinul soudržný a jednotný přístup; zastává názor, že opatření prováděná v rámci Unie je třeba doplnit i mezinárodně uznávanými akcemi a spoluprací s třetími zeměmi v zájmu řešení společných problémů;
11. má za to, že právní předpisy mohou pohánět inovace a že stanovení náročných norem v EU stimuluje nezbytné soukromé investice do výzkumu a vývoje, které evropským společnostem umožní dodávat kvalitní produkty/služby na trh EU a soutěžit na mezinárodních trzích;
12. připomíná důležitou úlohu normalizace EU a zastává názor, že EU by se měla důrazně zaměřit na to, aby v mezinárodních normalizačních organizacích hrála vedoucí úlohu; žádá, aby EU získala zpět svou vedoucí úlohu při stanovování, provádění a vymáhání vysokých environmentálních standardů, a varuje, že zaostávání za třetími zeměmi (například v oblasti stanovování emisních norem pro vozidla) by mělo dopad nejen na udržitelnost, ale i na konkurenceschopnost průmyslu EU;
13. je přesvědčen, že zadávání veřejných zakázek a označování ekoznačkou musí hrát zásadní roli při zajišťování odbytu udržitelných produktů, služeb a inovací a při relokalizaci ekonomiky; žádá rychlé provedení směrnice EU o zadávání veřejných zakázek a spojené úsilí členských států a Komise s cílem zajistit, aby orgány jako zadavatelé vycházely při svých rozhodnutích v rámci nabídkových řízení ze zásady MEAT (most economically advantageous tender, volba ekonomicky nejvýhodnější nabídky), zaměřovaly se na náklady po celý životní cyklus a environmentálně a sociálně udržitelné produkty, předcházení mzdovému dumpingu a nekalé konkurenci a pomáhaly posílit regionální ekonomické struktury;
Přehodnocená politika hospodářské soutěže, která EU umožňuje konkurovat na celosvětové úrovni
14. vyzývá Komisi, aby přehodnotila právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže, aby přiměřeněji zohledňovaly novou úlohu velkých národních aktérů ve třetích zemích;
15. vyzývá Komisi, aby provedla kontrolu přímých zahraničních investic třetích zemí v EU z hlediska aspektů bezpečnosti a ochrany přístupu ke klíčovým budoucím technologiím;
16. žádá Komisi, aby lépe dohlížela na mimoevropské investice prováděné v členských státech EU a zaručila dodržování evropských právních předpisů pro veřejné trhy, například předpisů souvisejících s neobvykle nízkými nabídkami a nekalou hospodářskou soutěží;
17. vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost úloze státních podniků se sídlem v zahraničí, které jejich vlády podporují a dotují způsobem, který pro subjekty z EU zakazují pravidla jednotného trhu EU;
Sladění obchodní politiky s cíli průmyslové politiky a transformace
18. požaduje obchodní politiku, která bude více v souladu s průmyslovou politikou, aby nová generace obchodních dohod nevedla k novým případům přesidlování a dalšímu omezování průmyslové výroby v EU;
19. zdůrazňuje, že obchodní a investiční politiky by měly mít za cíl přispívat k udržitelnému rozvoji, vytváření kvalitních pracovních míst a prosazování přísných sociálních a environmentálních norem v průmyslu a výrobě; vyzývá Komisi, aby zajistila, že obchodní dohody budou tyto normy upevňovat;
20. zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby obchodní politika EU podporovala antikonkurenční praktiky, včetně sociálního a environmentálního dumpingu, zejména dumping levných výrobků, který ohrožuje evropské normy a má negativní dopad na průmyslová odvětví s výrobními závody v EU; vyzývá EU, aby naléhavě přijala nezbytná opatření ve snaze bránit se proti nekalým obchodním praktikám a výrazně posílit své nástroje na ochranu obchodu tím, že zvýší jejich schopnost reagovat a efektivitu;
21. zdůrazňuje, že EU potřebuje jednotnou, s pravidly WTO slučitelnou a účinnou strategii proti dumpingu a dotacím;
22. bere na vědomí nutnost koordinovat úsilí EU v zájmu snížení závislosti na třetích zemích v oblasti zdrojů spojením trojí snahy o spravedlivý přístup ke zdrojům na mezinárodním trhu, o udržitelnou domácí těžbu včetně získávání zdrojů z městských odpadů a o inovace v oblasti účinných technologií s příspěvky EU k mnohostranné řádné správě celosvětové politiky v oblasti zdrojů;
23. zdůrazňuje, že zatímco trh EU je v některých odvětvích zcela otevřen konkurentům ze třetích zemí, evropský dodavatelský železniční průmysl se ve třetích zemích potýká s různými překážkami, které jsou vůči němu diskriminační; upozorňuje, že je třeba vytvořit spravedlivé a rovné podmínky z hlediska globální hospodářské soutěže pro reciproční přístup na trh s cílem zabránit riziku ztráty pracovních míst a zachovat průmyslové know-how v Evropě;
Financování transformace energetiky a přechodu k udržitelnosti jako hybný prvek průmyslové politiky
24. žádá, aby byly do průmyslové strategie EU začleněny účinné „zelené“ finanční nástroje a opatření napomáhající dosahovat větší transparentnosti trhu z hlediska rizika uhlíku; upozorňuje na nutnost usnadnit udržitelný rozvoj průmyslu s ohledem na cíle, které stanovila Pařížská dohoda;
25. žádá, aby byly veřejné a soukromé zdroje EU přidělovány v rámci širšího plánu zelených investic zaměřených na transformaci energetiky, udržitelnou mobilitu a oběhové hospodářství; je přesvědčen, že fondy EU včetně evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů), finančních prostředků Nástroje pro propojení Evropy a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) skýtají významnou příležitost k financování takových investic; je přesvědčen, že pokyny pro státní podporu by měly být lépe uzpůsobeny a využívány k provádění opatření zvyšující inovativnost a udržitelnost;
26. je přesvědčen, že strukturální změny ve vnitrostátních a mezinárodních finančních a fiskálních systémech včetně přesouvání daňových politik z práce na zdroje, internalizace externích nákladů, upuštění od fosilních paliv a zajištění fungování systému obchodování s emisemi jsou zásadní pro vytvoření hospodářského rámce podporujícího soukromé a veřejné investice v rámci udržitelné průmyslové politiky;
27. očekává, že Komise v roce 2018 předloží uhlíkový rozpočet Unie, který bude v souladu se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody včetně (v rámci energetické unie) opatření identifikace a podpory zaměřených na rozvoj projektů energetické unie týkajících se energie z obnovitelných zdrojů;
28. uznává význam a zvláštní povahu železničního dodavatelského průmyslu, který se vyznačuje vysokou kapitálovou náročností, významnou závislostí na veřejných zakázkách a povinností dodržovat velmi přísné bezpečnostní normy; připomíná zásadní příspěvek železniční dopravy k plnění cílů boje proti změně klimatu a potřebu zajistit, aby si Evropa zachovala svůj technologický a inovační náskok v tomto odvětví; žádá Komisi, aby zajistila větší využívání evropských strukturálních a investičních fondů – a zejména Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) – k podpoře investičních projektů v železniční dopravě na regionální a místní úrovni;
29. připomíná, že zlepšení energetické účinnosti může zásadním způsobem přispět k vytvoření pracovních míst a ke snížení nákladů; zdůrazňuje, že opatření včetně cílů, norem a kritérií, které zajistí zlepšení energetické účinnosti, musí tedy podporovat iniciativy ve všech průmyslových odvětvích; poukazuje na to, že zejména doprava a stavebnictví se musí řídit politikou aktivních energetických úspor a musí směřovat k udržitelným, neznečišťujícím a bezpečným energetickým zdrojům;
30. požaduje, aby se zásadním způsobem zlepšilo uplatňování udržitelnosti i sociálních kritérií a kritérií zaměstnanosti při využívání fondů EU, zejména fondu EFSI, a všech finančních nástrojů řízených prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB);
31. žádá, aby se investice do výzkumu a vývoje zaměřeného na průmysl opíraly o cíl spočívající v zajištění účinného využívání zdrojů a energie, využívání obnovitelných zdrojů energie a podpoře oběhového hospodářství a udržitelnosti; požaduje konkrétní nástroje, které EU a členským státům umožní sdružovat úsilí v oblasti výzkumu a vývoje do těchto prioritních oblastí a dovolí využívat výsledky v místním hospodářství a napříč hodnotovými sítěmi;
Modernizace dovedností pro zaměstnanost v průmyslovém sektoru zaměřenou do budoucnosti
32. zdůrazňuje, že je zapotřebí koordinované úsilí EU k prosazování nových dovedností i rekvalifikace, rozšiřování dovedností a celoživotního učení, které podporuje Komise ve své agendě pro nové dovednosti a pracovní místa;
33. zdůrazňuje, že je zapotřebí vybudovat širší a lepší přístup ke školením, celoživotnímu učení, odbornému a vysokoškolskému vzdělávání připravenému na budoucnost, a to s velkým důrazem na obory STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika), podporu podnikání a náležitou síť sociálního zabezpečení spolu s politikou druhých šancí; poukazuje na to, že je třeba rozšířit demokratizaci pracovišť a že pracovníci by měli mít individuální právo na školení;
34. je přesvědčen, že pro maximalizaci čistého potenciálu zelené ekonomiky z hlediska pracovních míst je naprosto zásadní, aby stávající pracovní síly v EU získaly řádné příležitosti osvojit si nové dovednosti potřebné pro oběhové hospodářství a vyrovnat se přechodem na udržitelnější výrobní procesy a výrobky; žádá evropskou strategii pro odbornou přípravu a vzdělávání, která bude podporovat společnosti, výzkumné ústavy a sociální partnery při společném zkoumání toho, jaké dovednosti jsou pro udržitelnost z hlediska životního prostředí zapotřebí;
35. zdůrazňuje, že podle dostupných statistik a průzkumů jsou ženy nedostatečně zastoupeny ve většině vědeckých a inženýrských oborů, v řídících funkcích a na vyšších hierarchických úrovních; upozorňuje na skutečnost, že odborné pracovnice ve výrobních průmyslových odvětvích představují pro EU bohatství; vyzývá Komisi, aby identifikovala výzvy a překážky, s nimiž se ženy na své cestě k podnikání setkávají, a aby prosazovala a podporovala vedoucí postavení žen;
Spravedlivější zdanění a investice do reálné ekonomiky
36. vyjadřuje politování nad postupným finančním propojováním reálné ekonomiky, jejž řídí podniková kultura zaměřená na krátkodobé finanční vyhlídky – např. na vytváření hodnoty pro akcionáře – spíše než na udržení inovačního průmyslového nástroje, který může přinést udržitelná a kvalitní pracovní místa a dlouhodobé výhody pro společnost; vyjadřuje politování nad skutečností, že tento přístup vedl ke ztrátě mnoha pracovních míst ve výrobním odvětví;
37. vyjadřuje politování nad nedostatečným spravedlivým zdaněním na úrovni EU, pokud jde o velké společnosti působící v celé Evropě i v celém světě; je přesvědčen, že řešení daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem by umožnilo snížení daní malých a středních podniků a doplnění místních veřejných rozpočtů pro investice do budoucnosti; vyzývá k zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob jakožto vlastního zdroje rozpočtu EU;
38. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Úř. věst. C 199E, 7.7.2012, s. 131.
- [2] Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 89.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2016)0377.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2017)0240.