Postup : 2017/2847(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0539/2017

Předložené texty :

B8-0539/2017

Rozpravy :

PV 03/10/2017 - 3
CRE 03/10/2017 - 3

Hlasování :

PV 03/10/2017 - 4.1
CRE 03/10/2017 - 4.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 264kWORD 50k
28.9.2017
PE611.465v01-00
 
B8-0539/2017

předložený na závěr rozpravy o současném stavu jednání se Spojeným královstvím

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o současném stavu jednání se Spojeným královstvím (2017/2847(RSP))


Jonathan Arnott za skupinu EFDD

Usnesení Evropského parlamentu o současném stavu jednání se Spojeným královstvím (2017/2847(RSP))  
B8-0539/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na oznámení podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), které předsedkyně vlády Spojeného království předala Evropské radě dne 29. března 2017,

–  s ohledem na projev, který předsedkyně vlády Spojeného království přednesla dne 22. září 2017,

–  s ohledem na zprávu Zvláštního výboru Sněmovny lordů pro Evropskou unii nazvanou „Brexit a rozpočet EU“, která byla zveřejněna dne 4. března 2017,

–  s ohledem na článek 25 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na rezoluci OSN č. 2625 (XXV): Prohlášení o zásadách mezinárodního práva týkajících se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy v souladu s Chartou Spojených národů,

–  s ohledem na čl. XXIV odst. 4 pravidel Světové obchodní organizace (WTO) (Všeobecné dohody o clech a obchodu),

–  s ohledem na závazky stanovené v SEU,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu že 51,8 % voličů ve Spojeném království (17,4 milionu obyvatel) hlasovalo 23. června 2016 pro odchod z Evropské unie; konstatuje, že volební účast na tomto referendu byla vyšší než při posledních všeobecných volbách;

B.  vzhledem k tomu, že Spojené království ve svém oznámení o odchodu, které vydalo dne 29. března 2017, sdělilo, že si přeje, aby se na něj již nevztahovala pravomoc Soudního dvora Evropské unie;

C.  vzhledem k tomu, že vláda Spojeného království v témže oznámení uvedla, že Spojené království nebude v rámci budoucích vztahů s Evropskou unií zapojeno do vnitřního trhu ani nebude členem celní unie;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba vybídnout vládu Spojeného království, aby občanům EU, kteří již pobývají ve Spojeném království, jednostranně udělila právo na trvalý pobyt, a vzhledem k tomu, že ostatní členské státy je třeba vybídnout, aby postupovaly recipročně vůči občanům Spojeného království pobývajícím v EU;

E.  vzhledem k tomu, že pravidla WTO stanoví, že „celní unie by měla usnadňovat obchod v rámci takové unie, ale neměla by tak činit způsobem, který brání obchodu se třetími zeměmi“;

F  vzhledem k tomu, že v rezoluci OSN č. 2625 (XXV) se uvádí, že žádný stát nesmí použít
nebo podnítit použití ekonomických, politických nebo jiných opatření k nátlaku na jiný
stát za účelem podřízení si výkonu jeho suverénních práv, nebo aby si tak opatřil jinou
výhodu od takovéhoto státu“; vzhledem k tomu, že v téže rezoluci se rovněž uvádí, že „každý stát má povinnost podporovat společně i jednotlivě uplatňování zásady rovných práv a sebeurčení obyvatel v souladu s ustanoveními Charty“;

G.  vzhledem k tomu, že podle ustanovení článku 8 SEU má Evropská unie rozvíjet „se zeměmi ve svém sousedství výsadní vztahy“ založené na „prosperitě“ a „spolupráci“; vzhledem k tomu, že tato zásada zatím ve vyjednávací strategii Komise chyběla;

1.  odmítá jakýkoli návrh na zavedení přechodného období pro Spojené království poté, co v březnu 2019 formálně vystoupí z Unie; vyslovuje hluboké znepokojení nad tím, že EU s 27 členskými státy a její občané budou mít v tomto období větší vliv na budoucí právní předpisy EU, které budou použitelné ve Spojeném království, než vláda Spojeného království a jeho občané; lituje skutečnosti, že tato situace rovněž povede k tomu, že odchod Spojeného království z EU nebude zcela dokončen přinejmenším pět let poté, co pro něj hlasovala britská veřejnost; domnívá se, že jednání o budoucí dohodě je třeba dokončit nejpozději do konce března 2019;

2.  domnívá se, že stávající vyjednávací rozvrh, který vypracovala Komise, je třeba změnit; trvá na tom, že hlavní prioritou jednání musí být uzavření dohody obou stran o volném obchodu bez cel, která bude součástí budoucích vztahů a jejímž účelem bude zaručit hospodářskou stabilitu podniků a zaměstnanců v Evropě a Spojeném království;

3.  konstatuje, že Spojené království má ve vztahu k EU výrazný schodek obchodní bilance; konstatuje, že trh Spojeného království je rovněž největším dovozcem zboží z EU; domnívá se proto, že dohoda o volném obchodu se Spojeným královstvím je ve finančním zájmu členských států;

4.  je toho názoru, že pokud jednání nebudou dokončena do konce března 2019, měly by být rozhovory ukončeny a Spojené království by mělo Unii opustit bez jakéhokoli ujednání; domnívá se, že žádné ujednání by bylo lepší než dohoda, která není ku prospěchu národních zájmů Spojeného království;

5.  dotazuje se Komise, zda učinila nějaké přípravy pro případ, že by mezi Spojeným královstvím a EU nedošlo k žádnému ujednání; vyžaduje, aby Komise neprodleně zveřejnila, jaký dopad by scénář, že by nedošlo k ujednání, případně měl na EU;

6.  opět připomíná, že Spojené království nemá žádnou právní povinnost hradit jednorázové finanční vyrovnání nebo přispívat do rozpočtu EU i po odchodu z Unie; konstatuje, že Zvláštní výbor Sněmovny lordů došel k závěru, že „všechny právní předpisy EU, včetně ustanovení o pokračujících finančních příspěvcích a nástrojích pro řešení sporů, již nebudou použitelné a na Spojené království se nebude vztahovat žádná vymahatelná povinnost hradit jakékoli finanční příspěvky“;

7.  připomíná, že článek 25 nařízení o VFR stanoví, že „Komise předloží před 1. lednem 2018 návrh nového víceletého finančního rámce“; trvá na tom, že Komise do tohoto návrhu na příští období VFR nesmí zahrnout Spojené království; zdůrazňuje, že další finanční příspěvky ze Spojeného království budou představovat peníze daňových poplatníků, které budou i nadále investovány do rozhazovačných a nebezpečných projektů EU, jako je militarizace EU;

8.  domnívá se, že by otázka vzájemných práv pobytu, tj. práva občanů EU na pobyt ve Spojeném království a občanů Spojeného království na pobyt v EU-27, mohla a měla být rychle vyřešena; zdůrazňuje, že po formálním odchodu Spojeného království z EU by o takových právech měly rozhodnout soudní orgány příslušné jurisdikce v souladu s výlučným uplatňováním suverénních práv dané jurisdikce, aniž by byla podřízena pravomocím třetí strany;

9.  trvá na tom, že EU odpovídá za všechny případné náklady na přemístění Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropské agentury pro léčivé přípravky;

10.  zdůrazňuje, že jednání o vystoupení není možné využívat jako mandát ke zpochybňování suverenity Gibraltaru a ani Gibraltar nesmí být při jednáních využíván jako prostředek k nátlaku na přijetí konečné dohody;

11.  zdůrazňuje, že neexistuje žádný záměr zavést mezi Severním Irskem a Irskou republikou „tvrdé“ hranice; domnívá se, že nejlepší způsob, jak zajistit, že nedojde k zavedení „tvrdých“ hranic, je uzavřít co nejdříve dohodu o volném obchodu mezi Spojeným královstvím a EU; je toho názoru, že EU je jediným aktérem, který není ochoten takovou dohodu uzavřít a ohrožuje tedy stávající ujednání ohledně hranic a mírový proces;

12.  poukazuje na střet zájmů, který se Rada rozhodla vnést do středu jednání, když do pozice vyjednavače jmenovala Komisi (neboť ve finančním zájmu Komise je, aby se na konci postupu podle článku 50 nevyjednala žádná dohoda, jelikož tak by se na dovoz ze Spojeného království vztahovala cla EU, z nichž by většinu čerpala Komise jako vlastní zdroje); považuje proto výběr vyjednavače, který provedla Rada, za porušení povinnosti EU: a) jednat v dobré víře (ve smyslu rezoluce OSN 2625 (XXV)) a b) spravovat svou celní unii tak, aby nevznikaly překážky bránící obchodu se třetími zeměmi (ve smyslu pravidel WTO);

13.  odmítá jakékoli pokusy Komise vynucovat po vystoupení Spojeného království z Unie ve Spojeném království jurisdikci Soudního dvora Evropské unie nebo ji využívat k jakékoli arbitráži;

14.  trvá na tom, že EU nesmí mařit ani oddalovat žádné návrhy vlády Spojeného království, jejichž účelem je zavést kontrolu nad přistěhovalectvím občanů EU do Spojeného království v souladu s vůlí britského lidu;

15.  trvá na tom, že EU nesmí mařit ani oddalovat žádná jednání vlády Spojeného království, jejichž záměrem je uzavření obchodních dohod se třetími zeměmi, pokud takové dohody mají začít platit po konci března 2019;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí