NÁVRH USNESENÍ o situaci Rohingyů
6.12.2017 - (2017/2973(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
Barbara Lochbihler, Jordi Solé, Igor Šoltes, Judith Sargentini za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0668/2017
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Myanmaru a o situaci rohingyjských muslimů, zejména na usnesení ze dne 14. září 2017[1], ze dne 7. července 2016[2] a 15. prosince 2016[3],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 16. října 2017 o Myanmaru/Barmě,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicy Mogheriniové ze dne 19. listopadu 2017 ve městě Cox’s Bazar v Bangladéši,
– s ohledem na společnou tiskovou zprávu o třetím dialogu mezi EU a Myanmarem o lidských právech ze dne 25. listopadu 2016,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 4. prosince 2015 o problematice osob bez státní příslušnosti,
– s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 6. listopadu o násilí v Rakhinském státě,
– s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 20. června 2016 nazvanou Stav lidských práv rohingyjských muslimů a ostatních menšin v Myanmaru na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru ze dne 18. března 2016,
– s ohledem na 27. zvláštní zasedání Rady pro lidská práva na téma stavu lidských práv rohingyjských muslimů a ostatních menšin v Rakhinském státě v Myanmaru a na své usnesení ze dne 5. prosince 2017, které důrazně odsuzuje Myanmar za „velmi pravděpodobné páchání zločinů proti lidskosti“ v Rakhinském státě ze strany státních bezpečnostních sil za pomoci nestátních subjektů,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků přijatou v roce 1951 a její Protokol z roku 1967,
– s ohledem na Úmluvu o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954 a na Úmluvu o omezení případů bezdomovectví z roku 1961,
– s ohledem na globální akční plán Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHRC) pro období 2014–2024 týkající se vyřešení problému osob bez státní příslušnosti;
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na závěrečnou zprávu Poradní komise pro Rakhinský stát;
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 a na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z téhož roku,
– s ohledem na Chartu sdružení ASEAN,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Rakhinský stát v Myanmaru je domovem přibližně jednoho milionu Rohingyů, převážně muslimské menšiny, které jsou podle myanmarského zákona o občanství upírána plná občanská práva a jsou zbaveni státní příslušnosti;
B. vzhledem k tomu, že Rohingyové jsou jednou z nejvíce pronásledovaných menšin na světě a jsou v převážné většině nuceni k životu v táborech a v oddělených oblastech spojeným s přísným omezením svobody pohybu v Rakhinském státě i mimo něj; vzhledem k tomu, že toto zbavení svobody má za následek ohrožení života a bezpečnosti, odpírání práv na zdravotní péči a na vzdělání, nucenou práci, sexuálním násilí a omezení politických práv Rohingyů;
C. vzhledem k tomu, že nedávné napětí, které vzplanulo v srpnu 2017, vyvolalo značně nepřiměřenou reakci ze strany myanmarských orgánů zahrnující dobře zdokumentované rozsáhlé a systematické porušování lidských práv Rohingyů, včetně ničení celých obcí, zabíjení, znásilňování a mučení;
D. vzhledem k tomu, že, od srpna 2017 uteklo kvůli bezpečnosti do sousedního Bangladéše více než 625 000 Rohingyů; vzhledem k tomu, že uprchlíci procházejí zrádnými oblastmi, jsou terčem ostřelování, musí využívat nebezpečných cest, hrozí jim smrt hladem a nemají přístup k lékařské péči; vzhledem k tomu, že na cestě zemřely desítky Rohingyů, včetně žen a dětí;
E. vzhledem k tomu, že výbor pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) požádal myanmarskou vládu o výjimečnou zprávu o situaci rohingyjských žen a dívek;
F. vzhledem k tomu, že Bangladéš podal na myanmarské orgány stížnost kvůli nášlapným minám, které kladou na jednom z úseků hranice s Bangladéšem;
G. vzhledem k tomu, že podle dostupných zpráv, je agenturám OSN nadále bráněno v poskytování humanitární pomoci Rohingyům, včetně potravin, vody a léků;
H. vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Raád Al Husajn dne 10. září 2017 prohlásil, že situace v Myanmaru „připomíná učebnicový příklad etnické čistky“;
I. vzhledem k tomu, že dne 5. prosince 2017 doporučil Zaíd Raád Al Husajn Valnému shromáždění OSN, aby zřídilo nový mechanismus na pomoc při trestním vyšetřování pachatelů násilí proti rohingyjským muslimům;
1. opakuje své nejvážnější obavy a odsuzuje pokračující násilí, závažné porušování lidských práv, které připravily řadu lidí o život, živobytí a bydlení v Rakhinském státě a které naplňují skutkovou podstatu zločinů proti lidskosti a jako takové podléhají univerzální jurisdikci; vyjadřuje Rohingyům svou solidaritu a podporu; připomíná myanmarským orgánům, že je jejich povinností chránit před násilím všechny civilní osoby bez rozdílu a vyšetřit závažné případy porušování lidských práv a stíhat jejich pachatele v souladu s normami a závazky v oblasti lidských práv;
2. požaduje, aby vrchní velitel myanmarské armády hlavní generál Min Aung Hlaing nařídil všem jednotkám pod svým velením, aby neprodleně ukončily vojenské akce zahrnující porušování lidských práv a zločiny proti lidskosti namířené proti Rohingyjům;
3. opakuje postoj EU, že pachatelé zločinů proti lidskosti musí být stíháni a že oběti mají právo na spravedlnost a odškodnění; dává najevo pevný závazek, že se nezastaví před ničím, aby ukončil desetiletí beztrestnosti a zajistil odsouzení zločinů spojených s porušováním lidských práv v Myanmaru kteroukoli ze stran;
4. vítá závazek k dodržování zásad právního státu, který projevily Aun Schan Su Ťij, a naléhá na myanmarskou vládu, aby přijala výkon jurisdikce Mezinárodní trestního soudu nad závažnými zločiny spojenými s porušováním lidských práv spáchanými od 25. srpna 2017 jako soudu poslední instance (prostřednictvím vlastního prohlášení podle čl. 12 odst. 3 Římského statutu);
5. trvá na tom, že nemůže existovat žádná beztrestnost za zvěrstva a že pokračující neochota armády a civilních orgánů spolupracovat s nezávislými a nestrannými vyšetřováními OSN a nevyplnění prohlášení podle čl. 12 odst. 3 bude mít za následek cílené sankce vůči osobám odpovědným za zločiny a beztrestnost za zločiny;
6. vyzývá Radu a Evropskou službu pro vnější činnost, aby bez dalšího odkladu zavedly cílené trestní sankce proti vojenským a policejním velitelům podezřelým z páchání závažných zločinů spojených s porušováním lidských práv a proti vojenským společnostem, které jsou zdrojem jejich příjmů;
7. naléhavě vyzývá, aby bylo stávající embargo na vývoz zbraní EU rozšířeno tak, aby zahrnovalo veškerou údržbu, pomoc odbornou přípravu a spolupráci s myanmarskou armádou;
8. uznává, že vysídlení Rohingyové, jejichž značný počet se nyní nachází v Bangladéši, jsou uprchlíci a znovu potvrzuje platnost zásady nenavracení a podporuje závěr UNHCR ze dne 24. listopadu, že „za stávající situace nezjišťuje Rakhinský stát v Myanmaru podmínky pro bezpečný a udržitelný návrat“; zdůrazňuje, že veškeré návraty musí být dobrovolné a musí probíhat v bezpečných a důstojných podmínkách, které připraví půdu pro trvalá řešení;
9. vyzývá myanmarské orgány, aby umožnily okamžitý a neomezený mezinárodní humanitární přístup do Rakhinského státu, včetně specializované podpory pro zranitelné skupiny, jako jsou děti, starší osoby a oběti sexuálního násilí; vyzývá myanmarskou vládu, aby provedla usnesení rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2106 (2013) s cílem předcházet případům sexuálního násilí a reagovat na ně; vyzývá vládu, aby také spolupracovala s procesem předkládání zpráv v rámci Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);
10. vyzývá Myanmarské orgány, aby okamžitě umožnily přístup nezávislým pozorovatelům, zejména vyšetřovací misi, kterou v březnu 2017 ustavila Rada OSN pro lidská práva s cílem zajistit nezávislé a nestranné vyšetřování závažného porušování lidských práv, jehož se údajně dopouštějí všechny strany; vítá požadavek Třetího výboru Valného shromáždění OSN na jmenování zvláštního vyslance pro Myanmar;
11. znovu vyzývá myanmarskou vládu, aby neprodleně odstranila všechny nášlapné miny podél hranice s Bangladéšem a aby během tohoto procesu plně spolupracovala s OSN a mezinárodními pozorovateli;
12. oceňuje velké úsilí, které vyvinula bangladéšská vláda a jeho obyvatelé v reakci na obrovskou humanitární krizi, kteří velkoryse otevřeli své hranice a srdce Rohingyům prchajícím z Myanmaru v zoufalé tísni; vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby ještě zvýšily svou finanční a materiální podporu ubytování pro uprchlíky, jež umožní vládě Bangladéše pokračovat v pomoci Rohingyům, dokud se nebudou moci bezpečně a dobrovolně vrátit na místo, které budou moci nazývat domovem; vyzývá Bangladéš, aby usnadnil průběh humanitárních operací mezinárodních nevládních organizací tím, že zjednoduší byrokratickou zátěž a omezení pohybu;
13. vítá spolupořadatelství dárcovské konference ze strany EU, na níž bylo přijato 35 závazků dosahujících celkové částky 344 milionů USD; lituje, že tato částka nestačí na pokrytí celkového cíle a konstatuje, že prozatím byla poskytnuta pouze jedna třetina těchto finančních prostředků; vyzývá mezinárodní společenství, aby zajistilo nezbytné finanční prostředky pro Rohingye, kteří čelí vysvětlení, jakož i pro postižené místní obyvatelstvo v Bangladéši;
14. vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami o obchodu s rohingyjskými ženami a dívkami v Myanmaru a Bangladéši a vyzývá orgány obou zemí, aby spolupracovaly s UNHCR a organizacemi na ochranu lidských práv na zastavení tohoto obchodování s lidmi a aby poskytly postiženým ženám a dívkám ochranu a podporu;
15. bere na vědomí podpis dvoustranné dohody o repatriaci uzavřené mezi Bangladéšem a Myanmarem dne 23. listopadu 2017, která uznává právo Rohingyů na návrat do Myanmaru a jejich pokračující pobyt; trvá však na tom, že nesmí docházet k žádným nuceným návratům, zejména dokud trvá násilí a represe, které podle dostupných zpráv dosahují rozměru „etnických čistek“; zdůrazňuje, že vypleněný a odcizený majetek by měl být vrácen jejich rohingyjským vlastníkům a že vracející se osoby by měly získat odškodnění za ztráty na životech, majetku a plodinách; vyzývá bangladéšské orgány, aby zajistily, že dříve než budou prováděny návraty, bude v Myanmaru provedena komplexní strategie pro návrat a integraci Rohingyů; dále trvá na tom, aby myanmarské orgány poskytly věrohodné záruky, že vracející se osoby nebudou nuceny žít v oddělených táborech na základě kritérií etnického nebo náboženského původu;
16. vyzývá myanmarskou vládu, aby odložila své hospodářské projekty a projekty infrastruktury – včetně zřizování nových zvláštních hospodářských, průmyslových nebo obchodních zón – dokud nebudou zavedena nezbytná ochranná opatření s cílem zajistit, že z nich budou mít prospěch všechny skupiny obyvatelstva bez rozdílu – a že jimi nebudou dotčena pozemková nebo vlastnická práva Rohingyů a dalších skupin obyvatelstva, které byly vysídleny ze svých domovů, jako jsou uprchlíci nebo vnitřně vysídlené osoby;
17. konstatuje, že usnadnění návratu a prosazování všeobecných lidských práv Rohingyů předpokládá komplexní úsilí na potírání institucializované diskriminace a segregace v Myanmaru; v této souvislosti konstatuje, že upírání práv menšinám v Myanmaru se netýká pouze Rohingyů a postihuje rovněž etnické skupiny v Kačjinském státě a v Šanském státě;
18. vyjadřuje hluboké politování nad pokračujícím uplatňováním myanmarského zákona o státním občanství, který Rohingyům upírá základní lidská práva a zbavuje je státního občanství; vyzývá myanmarskou vládu, aby změnila zákon o státním občanství a poskytla rohingyjským obyvatelům zákonem uznávané doklady o občanství; naléhavě vyzývá vládu, aby vydávala doklady, které neuvádí náboženskou příslušnost;
19. trvá na tom, že segregace rohingyjského obyvatelstva v Myanmaru musí být ukončena; vyzývá ke zrušení zákazu vycházení uloženého rohingyjskému obyvatelstvu a ke zrušení všech kontrolních stanovišť kromě těch, které jsou nezbytné; vyzývá myanmarskou vládu, aby zajistila, že rohingyjské obyvatelstvo se bude moci po Rakhinském státě a v celé zemi volně pohybovat a aby byla dodržována jejich práva na přístup ke zdravotní péči, vzdělání a zaměstnání;
20. připomíná, že Poradní komise pro Rakhinský stát vznikla na žádost státu poradkyně; vybízí myanmarské orgány, aby co nejdříve jmenovaly prováděcí subjekt pověřený plněním provedení doporučení Kofiho Annana; vybízí EU a OSN, aby tento proces podpořily;
21. trvá na tom, že je třeba zajistit investice EU, včetně rozvojové pomoci, jež pomohou zpřístupnit univerzální služby veškerému obyvatelstvu, a zdůrazňuje, že tyto investice nesmí prohlubovat segregaci v Myanmaru, která už měla za následek institucionalizovanou diskriminaci a zločiny proti lidskosti;
22. vyzývá myanmarskou vládu, včetně státní poradkyně, aby odsuzovaly nenávistné výroky a projevy nenávisti, aby podporovaly dialog mezi kulturami a náboženstvími, a aby prosazovaly všeobecné právo na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení;
23. vyzývá rovněž ASEAN a vlády v regionu, jmenovitě Čínskou vládu, aby neprodleně přijaly opatření s cílem zesílit tlak na vládu, aby zastavila zvěrstva a chránila civilní obyvatelstvo v Rakhinském státě; vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy EU, aby se aktivně zapojily do úsilí o uspořádání mezinárodní konference o situaci Rohingyů;
24. vyzývá nositelku Sacharovovy ceny Aun Schan Su Ťij, aby odsoudila závažné porušování lidských práv vůči rohingyjské menšině; připomíná prohlášení mluvčího strany, v jejímž čele stojí Aun Schan Su Ťij, ze dne 18. května 2015, podle něhož by vláda Myanmaru měla rohingyjské menšině vrátit občanství; připomíná, že Sacharovova cena je udělována osobnostem, které – kromě jiných kritérií – brání lidská práva a bojují za práva menšin a dodržování mezinárodního práva;
25. vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily globální akční plán UNHRC pro období 2014–2024 týkající se vyřešení problému osob bez státní příslušnosti;
26. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Myanmaru, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, generálnímu tajemníkovi ASEAN, mezivládní komisi pro lidská práva ASEAN, zvláštní zpravodajce OSN pro stav lidských práv v Myanmaru, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky a Radě OSN pro lidská práva.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2017)0351.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2016)0316.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2016)0506.