NÁVRH USNESENÍ o situaci ve Venezuele
5.2.2018 - (2018/2559(RSP))
předložené v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Javier Couso Permuy, Paloma López Bermejo, João Ferreira, João Pimenta Lopes, Miguel Viegas, Marina Albiol Guzmán, Takis Hadjigeorgiou, Neoklis Sylikiotis, Ángela Vallina, Nikolaos Chountis, Eleonora Forenza, Maria Lidia Senra Rodríguez za skupinu GUE/NGL
Evropský parlament,
– s ohledem na kapitolu 1 čl. 1 odst. 2 Charty OSN z roku 1945, podle nějž má OSN za cíl „rozvíjet mezi národy přátelské vztahy, založené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a činit jiná vhodná opatření k posílení světového míru“,
– s ohledem na zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí zakotvenou v Chartě OSN,
– s ohledem na článek 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článek 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, v nichž se uvádí, že „všechny národy mají právo na sebeurčení“ a že „na základě tohoto práva svobodně určují svůj politický statut a svobodně uskutečňují svůj hospodářský, sociální a kulturní vývoj“,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961,
– s ohledem na všechna biregionální prohlášení, která byla přijata na summitech hlav států a předsedů vlád zemí EU a CELAC (Společenství latinskoamerických a karibských států) v Rio de Janeiru v roce 1999, včetně prohlášení ze summitu ze dne 27. ledna 2013, v němž signatáři opětovně potvrdili svůj závazek týkající se cílů a zásad zakotvených v Chartě Organizace spojených národů a svou podporu veškerému úsilí o dodržování zásady svrchované rovnosti všech států a respektování jejich územní celistvosti a politické nezávislosti,
– s ohledem na vyhlášení Latinské Ameriky a Karibiku jako oblasti míru, jež bylo schváleno na summitech CELAC konaných v Havaně (Kuba) ve dnech 28. a 29. ledna 2014, v Belénu (Kostarika) v roce 2015 a v Quitu (Ekvádor) v roce 2016,
– s ohledem na předchozí prohlášení o situaci ve Venezuele, která učinily organizace Mercosur (Společný jihoamerický trh), unie UNASUR (Unie jihoamerických národů) a CELAC, zejména na prohlášení, v nichž odmítají jednostranná donucovací opatření vůči Bolívarovské republice Venezuela,
– s ohledem na dřívější prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politice o Venezuele,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Venezuele,
– s ohledem na zvolení Bolívarovské republiky Venezuela členem Rady OSN pro lidská práva a na závěry posledního všeobecného pravidelného přezkumu Rady OSN pro lidská práva o Venezuele;
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že vláda Bolívarovské republiky Venezuela již několikrát odsoudila vnější vměšování, destabilizaci, dezinformační kampaně, manipulaci s veřejným míněním a násilí, jehož se některé složky opozice dopouštějí vůči svrchovanosti této země, nezávislosti, míru a demokratické stabilitě a vůči venezuelskému lidu;
B. vzhledem k tomu, že EU učinila několik prohlášení, které mají za cíl působit na vnitřní situaci ve Venezuele a tuto situaci ovlivňovat;
C. vzhledem k tomu, že byl v květnu 2016 na žádost a z iniciativy prezidenta Nicoláse Madury zřízen výbor Unie států Jižní Ameriky (UNASUR) s cílem pokročit v úsilí o podporu dialogu mezi venezuelskou vládou a opozicí a zabývat se řešením otázek, jež mají pro tento národ zásadní význam;
D. vzhledem k tomu, že od prosince 2017 probíhá v Dominikánské republice dialog mezi venezuelskou vládou a opozicí za přítomnosti vysoce postavených mezinárodních pozorovatelů, jakož i prezidenta Dominikánské republiky, jenž má za cíl nalezení řešení politické krize ve Venezuele;
E. vzhledem k tomu, že ve stejném místě v současné době probíhá nové kolo rozhovorů;
F. vzhledem k tomu, že je třeba se vyhnout každému aktu, jenž narušuje diplomatické úsilí zaměřující se na nacházení cesty k dialogu a míru mezi Venezuelany;
G. vzhledem k tomu, že jednostranná donucovací opatření jsou v rozporu s mezinárodním právem; vzhledem k tomu, že to bylo OSN a zejména zvláštním zpravodajem pro negativní dopad jednostranných donucovacích opatření na uplatňování lidských práv opakovaně zdůrazněno; vzhledem k tomu, že sankce způsobují narušení pro každý stát a v případě, že se poškodí hospodářství, mohou mít ničivý dopad na občany rozvojových zemí;
H. vzhledem k tomu, že dialog je základem pro mírové řešení konfliktů a vnitřní situace ve všech zemích; vzhledem k tomu, že členské státy by měly podporovat konstruktivní dialog s venezuelskou vládou s cílem nalézt řešení konkrétních problémů, které v této zemi již existují;
I. vzhledem k tomu, že veškerá hlavní politická rozhodnutí, jako je rozhodnutí vyzvat k předčasným volbám, by měla být přijímána v rámci národního dialogu v souladu s venezuelskými právními předpisy a s ústavou;
J. vzhledem k tomu, že k účasti v těchto volbách by mělo dojít za rovných, spravedlivých a transparentních podmínek, na něž dohlíží vyvážená Národní volební rada (CNE), s dostatečnými zárukami pro všechny účastníky, včetně přítomnosti nezávislých mezinárodních pozorovatelů;
K. vzhledem k tomu, že panují všeobecné obavy, že dynamika stálé konfrontace na obou stranách je na překážku přijetí stabilizačního řešení, které je v této zemi demokraticky legitimní;
1. důrazně odsuzuje neustálé vnější zásahy vedoucí k politické, hospodářské a sociální destabilizaci Bolívarovské republiky Venezuela;
2. trvá na tom, že při provádění intervenční strategie namířené proti svrchovanosti Bolívarovské republiky Venezuela je na hony daleko od vytváření prostoru pro dialog a mírová řešení;
3. opětovně potvrzuje právo venezuelského lidu rozhodovat na své cestě rozvoje suverénně, nezávisle a v míru, bez jakýchkoli vnějších zásahů či vnějšího nátlaku, a skutečnost, že jen prostřednictvím mírových jednání je možné najít řešení mnohých současných krizí a dosáhnout politické stability;
4. připomíná zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Ekonomické komise pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC) a nezávislých odborníků OSN, že tzv. humanitární krize ve Venezuele neexistuje;
5. kritizuje tvrzení o údajné „humanitární krizi“ ve Venezuele osobami, jež se snaží zintenzivnit vnější zásahy a kampaň pro intervenci v této zemi;
6. odsuzuje rozhodnutí USA a EU i nadále uvalovat sankce na Venezuelu a její obyvatele;
7. zdůrazňuje, že dialog s třetími zeměmi by za žádných okolností neměl vyústit v omezování práva národů na sebeurčení;
8. podporuje zásady obsažené ve vyhlášení Latinské Ameriky a Karibiku jako oblasti míru a naléhavě vyzývá celé mezinárodní společenství, aby ve vtazích s členskými státy CELAC plně respektovalo toto vyhlášení, rovněž prostřednictvím závazku nevměšovat se přímo nebo nepřímo do vnitřních záležitostí jakýchkoli jiných států a dodržovat zásady státní svrchovanosti, rovných práv a sebeurčení národů;
9. připomíná význam úlohy, kterou Venezuela zastává při vytváření a upevňování procesu spolupráce a integrace ve prospěch všech národů Latinské Ameriky; zdůrazňuje významné pokroky dosažené v regionální integraci a spolupráci ve prospěch národů Latinské Ameriky;
10. je toho názoru, že politická a sociální stabilita Venezuely je rozhodujícím faktorem pro zachování míru v celém regionu;
11. odmítá každou mezinárodní výzvu, která se odchyluje od cílů a zásad Charty OSN, které zahrnují neomezený respekt k nezasahování do záležitostí, které jsou v zásadě ve vnitrostátní jurisdikci států v každé zemi a na každém kontinentu a v každém regionu světa, a to s ohledem na to, že tyto zásady jsou zakotveny ve smlouvách EU;
12. podporuje úsilí venezuelských orgánů, demokratické opozice a venezuelského lidu nalézt pro ně samotné odpovědi na své politické a hospodářské výzvy a podpořit konsolidaci vnitrostátního dialogu ve Venezuele s cílem zlepšit životní podmínky a hospodářský a sociální rozvoj Venezuely;
13. vítá pokračující dialog v Dominikánské republice, plně podporuje zprostředkovatelské úsilí ze strany EU a dalších politiků, včetně bývalého španělského premiéra Josého Luise Rodrígueze Zapatera, a vyjadřuje naději, že všechny vnitrostátní a mezinárodní aktéři tento proces podpoří;
14. důrazně doporučuje, aby byla do tohoto politického dialogu začleněna národní dohoda o hospodářské politice s cílem stabilizovat situaci;
15. vyzývá všechny aktéry v zemi i mimo ni, aby zachovali obezřetnost a trpělivost a zdrželi se všech aktů či výzev k násilí, které by dále destabilizovaly zemi a v konečném důsledku by ji přivedly do stavu mimo kontrolu;
16. vyzývá politické subjekty mimo Venezuelu, aby nepoužívaly situaci v této zemi pro své národní politické účely;
17. uznává právo venezuelského lidu na účast v prezidentských volbách v souladu s jejich vnitřními pravidly a postupy a s jejich ústavou;
18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a orgánům Bolívarovské republiky Venezuela, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění a latinskoamerickým regionálním orgánům, včetně Unie jihoamerických národů (UNASUR), Bolívarovskému svazu pro lid naší Ameriky (ALBA) a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).