Postup : 2018/2633(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0153/2018

Předložené texty :

B8-0153/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/03/2018 - 10.14
CRE 15/03/2018 - 10.14

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 291kWORD 51k
12.3.2018
PE616.099v01-00
 
B8-0153/2018

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o sociální odpovědnosti podniků (2018/2633(RSP))


Daniele Viotti, Sergio Gaetano Cofferati, Patrizia Toia, Agnes Jongerius, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Udo Bullmann, Josef Weidenholzer za skupinu S&D

Usnesení Evropského parlamentu o sociální odpovědnosti podniků (2018/2633(RSP))  
B8-0153/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 6 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 6, 9, 145–161, 173 a 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 12, 14, 15, 21, 23 a 26 a hlavu IV Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv (1948) a další nástroje Organizace spojených národů v oblasti lidských práv, zejména Pakt o občanských a politických právech (1966), Pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech (1966), Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace (1965), Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (1979), Úmluvu o právech dítěte (1989), Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (1990) a Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením (2006),

–  s ohledem na tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,

–  s ohledem na úmluvy MOP zavádějící všeobecné základní pracovní standardy, pokud jde o: odstranění nucené práce (č. 29 a č. 105 (1957)); svobodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání (č. 87 (1948) a č. 98 (1949)); zákaz dětské práce (č. 138 (1973) a č. 182 (1999)); a zákaz diskriminace v zaměstnání (č. 100 (1951) a č. 111 (1958)),

–  s ohledem na úmluvy MOP o pracovních ustanoveních (veřejné zakázky) (č. 94) a o kolektivním vyjednávání (č. 154),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/828 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

–  s ohledem na svá usnesení, a to usnesení ze dne 13. března 2007 o sociální odpovědnosti podniků: nové partnerství(3), usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: řádné, transparentní a odpovědné obchodní chování a udržitelný růst(4) a usnesení o sociální odpovědnosti podniků: podpora zájmů společnosti a cesta k udržitelné obnově podporující začlenění(5),

–  s ohledem na svá usnesení, a to usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu (6), usnesení ze dne 8. června 2011 o vnějším rozměru sociální politiky, podporování pracovních a sociálních standardů a evropské sociální odpovědnosti podniků(7) a usnesení ze dne 5. července 2016 k provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace(9),

–  s ohledem na svá usnesení, a to usnesení ze dne 14. září 2016 o sociálním dumpingu v Evropské unii(10), usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(11) a usnesení ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2016 o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy společností Caterpillar a Alstom(13) a na usnesení ze dne 5. července 2017 o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické prioritě pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě(14),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 25. listopadu 2015(15) a ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(16) a na své doporučení ze dne 13. prosince 2017 adresované Radě a Komisi v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(17),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že sociální odpovědnost podniků znamená odpovědnost společností za dopad, který má jejich činnost na společnost, zahrnuje širokou škálu oblastí a je založena na transparentnosti, dlouhodobém přístupu a pozitivním dialogu a vztazích se všemi zúčastněnými stranami, zejména zaměstnanci; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se ve věci sociální odpovědnosti podniků evropské orgány a instituce a členské státy více angažovaly, a to prostřednictvím legislativních i nelegislativních opatření;

B.  vzhledem k tomu, že platnost akčního plánu Evropské unie týkajícího se sociální odpovědnosti podniků skončila v roce 2014 a plán nebyl dosud obnoven;

C.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl zastává v řadě průmyslových odvětví v celosvětovém měřítku vedoucí postavení, podílí se na více než polovině evropského vývozu a na přibližně 65 % investic do výzkumu a vývoje a poskytuje (přímo i nepřímo) více než 50 milionů pracovních míst, tj. 20 % pracovních míst v Evropě; vzhledem k tomu, že příspěvek evropského zpracovatelského průmyslu k HDP Evropské unie se za posledních dvacet let snížil z 19 % na méně než 15,5 % a jeho přínos, pokud se jedná o pracovní místa a investice do výzkumu a vývoje, se rovněž snížil; vzhledem k tomu, že posílení naší průmyslové základny je zásadní pro zachování odborných znalostí a know-how v EU a že k dosažení tohoto cíle je zapotřebí účinné, silné a ambiciózní průmyslové strategie;

D.  vzhledem k tomu, že nadnárodní společnost Embraco, která má sídlo v Brazílii a patří společnosti Whirpool, se rozhodla zavřít výrobní závod v Riva di Chieri (Itálie), propustit 497 pracovníků a přemístit výrobu do jiného členského státu, což vyvolalo řadu širších politických otázek;

E.  vzhledem k tomu, že výrobní závod v Riva di Chieri vykazuje zisk a vysokou úroveň produktivity a rozhodnutí o přemístění výroby se zakládá na krátkodobých finančních důvodech, a nikoli na dlouhodobých ekonomických důvodech; vzhledem k tomu, že vedení společnosti Embraco odmítlo zahájit smysluplná jednání o propouštění se zástupci zaměstnanců a státními a místními orgány a přistoupilo pouze na odložení propouštění;

F.  vzhledem k tomu, že v případě společnosti Embraco se jedná pouze o jeden z četných případů uzavírání závodů a propouštění, k nimž v poslední době dochází v Evropské unii a které často souvisejí s procesem delokalizace do jiného členského státu nebo oblastí mimo Evropskou unii; vzhledem k tomu, že tyto procesy mají pro Evropskou unii značné negativní důsledky v hospodářské a sociální oblasti; vzhledem k tomu, že některé nadnárodní podniky se řídí strategiemi zaměřenými pouze na krátkodobou finanční návratnost, která je na úkor dlouhodobé udržitelnosti, zaměstnanosti, inovací, investic do výzkumu a vývoje a obnovy dovedností;

G.  vzhledem k tomu, že v situaci, kdy dochází k restrukturalizaci, by sociální odpovědnost podniků měla upevnit dialog mezi společnostmi a zúčastněnými stranami, zejména pracovníky a místními orgány, aby se zajistilo další fungování výrobních závodů a zachování pracovních míst; vzhledem k tomu, že sociální odpovědnost podniků je obzvláště zásadní v případě regionů, v nichž zaměstnanost, investice a sociální soudržnost závisí pouze na několika velkých společnostech;

H.  vzhledem k tomu, že sociální odpovědnost podniků by měla mít rozhodující úlohu v rozhodovacích procesech společností; vzhledem k tomu, že společnosti Embraco a Whirlpool navzdory své veřejně proklamované podpoře udržitelnosti projevily přijetím rozhodnutí o výrobním závodě v Riva di Chieri a ve vztahu k zúčastněným stranám závažný nedostatek sociální odpovědnosti;

I.  vzhledem k tomu, že cílem směrnice (EU) 2017/828 o podpoře dlouhodobého zapojení akcionářů je mj. podpořit rozhodovací procesy v kótovaných společnostech založené na dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti, a nikoli na krátkodobých důvodech a návratnosti;

J.  vzhledem k tomu, že článek 9 SFEU mezi základní zásady Unie řadí podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, záruku přiměřené sociální ochrany, boj proti sociálnímu vyloučení a vysokou úroveň všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví; vzhledem k tomu, že Komise se zavázala dosáhnout pro EU „sociálního ratingu AAA“; vzhledem k tomu, že hospodářské a sociální politiky mají sloužit obyvatelům, mimo jiné tím, že podpoří udržitelnou a sociálně odpovědnou hospodářskou činnost za rovných podmínek, a vzhledem k tomu, že lidé jsou nejvíce rozhodujícím faktorem pro konkurenceschopnost podniku a řádné fungování hospodářství;

K.  vzhledem k tomu, že sociální, fiskální, ale i environmentální dumping je v rozporu s evropskými hodnotami, neboť ohrožuje ochranu práv občanů EU, prosazování lepších pracovních a životních podmínek, správné fungování vnitřního trhu a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi hospodářskými subjekty;

L.  vzhledem ke k tomu, že jednou z hlavních zásad politiky EU je sociální soudržnost, což znamená neustálé a pokračující sbližování mezd a ochranu sociálního zabezpečení pro všechny pracovníky; vzhledem k tomu, že v Unii přetrvávají značné rozdíly v pracovních podmínkách a mzdách, a vzhledem k tomu, že sociální konvergence směrem vzhůru je klíčem k prosperitě a posílení vnitřní poptávky v rámci celé Unie;

M.  vzhledem k tomu, že i přes nedávné skandály a pobouření, které vyvolaly, nebylo v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, jehož se dopouští nadnárodní podniky i jednotlivci, ani v potlačování daňového dumpingu dosaženo žádného výrazného pokroku;

1.  konstatuje, že sociální odpovědnost podniků představuje zásadní prvek evropského sociálního a hospodářského modelu; potvrzuje svou podporu definici sociální odpovědnosti podniků jakožto „odpovědnosti podniků za dopad jejich činnosti na společnost“, jak je uvedeno ve sdělení Komise z roku 2011 nazvaném „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–14“;

2.  připomíná, že Evropa je sociálně tržní hospodářství, jež usiluje o dosažení udržitelného a inkluzivního hospodářského růstu; připomíná důležitý cíl definovaný ve strategii Evropa 2020, který předpokládá, že do roku 2020 bude průmysl generovat 20 % hrubého domácího produktu;

3.  vyjadřuje rozhodnou solidaritu a podporu všem pracovníkům výrobního podniku Embraco v Riva di Chieri (Itálie), což je brazilský podnik vlastněný společností Whirlpool, i jejich rodinám a všem dotčeným subdodavatelům, a zdůrazňuje významné negativní dopady, které by uzavření výrobního závodu mělo na místní hospodářství a společenství; žádá, aby byla přijata nezbytná opatření, jež zajistí další zaměstnávání všech zúčastněných pracovníků a zabezpečí, že hospodářská činnost i výroba v továrně v Riva di Chieri budou dlouhodobě pokračovat;

4.  zdůrazňuje, že toto je jen jeden z řady nedávných případů delokalizace nadnárodních společností v rámci Evropské unie i mimo ni; je zejména znepokojen tím, že rozhodovací procesy v nadnárodních korporacích se často více zaměřují na krátkodobé výsledky a výnosy pro akcionáře než na hospodářské a sociální dopady svých rozhodnutí na zúčastněné strany a společnost; domnívá se, že to je v rozporu s evropskými hodnotami sociální odpovědnosti podniků;

5.  konstatuje však, že přes veřejné závazky společností Embraco a Whirlpool v oblasti udržitelnosti i sociální odpovědnosti právě sociální odpovědnost v rozhodnutích těchto společností ohledně výrobního závodu v Riva di Chieri a ve způsobu, jak byla tato rozhodnutí přijímána, citelně chyběla; lituje toho, že vedení společnosti Embraco neusilovalo o smysluplnou diskusi a vyjednávání se zástupci pracovníků a s vnitrostátními a místními orgány;

6.  zdůrazňuje, že sociálně odpovědné obchodní činnosti by měly být založeny na: a) kvalitě produktů a služeb; b) pozitivním dialogu se všemi zúčastněnými stranami, zejména pracovníky; c) rozhodovacích postupech, které upřednostňují dlouhodobou udržitelnost a zajišťují přiměřenou úroveň transparentnosti; d) plném dodržování lidských a pracovních práv i veškerých platných zákonů a kolektivních dohod mezi sociálními partnery a na e) zlepšování pracovních podmínek;

7.  připomíná, že sociálně odpovědný přístup je prospěšný nejen pro společnost jako celek, ale také pro podniky, jelikož spotřebitelé i investoři se stále více zajímají o environmentální a sociální dopady výrobků a služeb, které kupují, a společností, do nichž investují; zdůrazňuje zároveň, že společensky nezodpovědné chování může výsledky společností významně poškodit;

8.  vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila nový akční plán o sociální odpovědnosti podniků; zdůrazňuje, že tento akční plán by měl stanovit ambicióznější přístup k sociální odpovědnosti podniků zahrnující právní požadavky a rozsáhlejší povinnosti v oblasti podávání zpráv i efektivnější mechanismy kontroly, na základě zkušeností se směrnicí o vykazování nefinančních informací (směrnice 2014/95/EU);

9.  zdůrazňuje, že revidovaný akční plán by měl také zahrnovat aktualizovanou definici sociální odpovědnosti podniků, pokud jde o dodržování základních zásad a práv, včetně těch, které jsou definovány v Evropské sociální chartě a v základních pracovních normách MOP, i podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, vysoké kvality pracovních podmínek a sociální soudržnosti; akční plán by měl také zvážit zavedení evropské sociální značky pro sociální odpovědnost podniků;

10.  vyzývá členské státy, aby plně využívaly možnost zahrnovat do postupů zadávání veřejných zakázek environmentální a sociální kritéria, včetně sociální odpovědnosti podniků; vyzývá Komisi, aby tyto iniciativy podporovala a usnadňovala výměnu osvědčených postupů v této oblasti;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly snahu o uzavření závazné úmluvy o nadnárodních korporacích na úrovni OSN a aby prosazovaly ambiciózní dohodu, která stanoví účinné a vynutitelné mechanismy k zajištění plného dodržování lidských práv v hospodářských činnostech nadnárodních společností;

12.  zdůrazňuje, že sociální odpovědnost podniků se musí přednostně zaměřovat na vysokou kvalitu pracovněprávních vztahů v rámci společnosti; je rozhodně přesvědčen, že sociální dialog mezi společnostmi a pracovníky má ústřední význam, pokud jde o předvídání a zvládání změn a hledání řešení průmyslových výzev;

13.  domnívá se, že sociální odpovědnost podniků by měla být také založena na posíleném informování, konzultování a zapojování pracovníků; žádá, aby Komise přijala opatření v této oblasti, a to včetně návrhu na revizi směrnice o evropské radě zaměstnanců a posílení účasti zaměstnanců na chodu společnosti; žádá Komisi, aby co nejdříve po konzultaci sociálních partnerů předložila návrh právního rámce o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace, který se bude zakládat na doporučeních uvedených v usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2013 o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace;

14.  domnívá se, že klíčovou součástí sociální odpovědnosti podniků by mělo být zapojení společností do zvyšování dovedností a know-how pracovníků poskytováním účinné a přiměřené celoživotní odborné přípravy a vzdělávání;

15.  domnívá se, že v případech, jako je přemístění hospodářských činností, by měly být společnosti odpovědné za příspěvek, včetně příspěvku ekonomického, k hledání přiměřené alternativní aktivity pro dotčené výrobní závody a pracovníky; vyzývá Komisi, aby navrhla legislativní opatření k zajištění toho, že podniky, které dostávají veřejné financování, mohly být v případě přemístění svých činností donuceny k tomu, aby veškeré obdržené prostředky vrátily;

16.  vyzývá Komisi, aby vyšetřovala případy, kdy se společnosti rozhodnou přemístit svoji produkci v rámci EU, s cílem zajistit mj. aby evropské fondy nebyly zneužívány na podporu hospodářské soutěže mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby také ověřovala, že členské státy nezneužívají veřejné prostředky, zejména k přilákání společností z ostatních členských států, ani neuplatňují jiné formy sociálního a daňového dumpingu;

17.  je přesvědčen, že průmysl by měl být považován za strategickou výhodu pro dlouhodobou konkurenceschopnost a udržitelnost EU; zdůrazňuje, že pouze silný a odolný průmysl a průmyslová politika zaměřená na budoucnost, jimž se dostanou nezbytné veřejné investice a podpora, umožní Evropské unii čelit různým budoucím výzvám včetně reindustrializace, přechodu k udržitelnosti a tvorby kvalitních pracovních míst;

18.  zdůrazňuje, že Komise a členské státy musí zajistit konkurenceschopnost a dlouhodobou udržitelnost průmyslové základny EU a lépe předvídat socioekonomické krize nebo možné delokalizace; opakuje, že hospodářská krize měla hluboký dopad na průmyslovou výrobu a že došlo k významným ztrátám z hlediska pracovních míst, průmyslového know-how a dovedností průmyslových pracovníků; zdůrazňuje, že by EU měla obhajovat a podporovat přidanou hodnotu průmyslových odvětví a výrobních závodů, jako je Embraco v Riva di Chieri, které jsou konkurenceschopné na evropském i celosvětovém trhu;

19.  domnívá se, že je klíčové zajistit rovné podmínky v celé EU, a vyzývá Komisi, aby přijala legislativní i nelegislativní opatření v boji proti sociálnímu, daňovému a environmentálnímu dumpingu; rozhodně odsuzuje případy, kdy se podniky rozhodnout přemístit své hospodářské činnosti, zejména pokud jsou ziskové, kvůli nižším daním nebo nákladům práce či méně přísným environmentálním normám; zdůrazňuje, že tento jev výrazně oslabuje fungování vnitřního trhu a důvěru občanů v Evropskou unii;

20.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala iniciativy na zlepšení životní úrovně občanů EU tím, že sníží hospodářskou a sociální nerovnost; zdůrazňuje, že je třeba přijímat účinná opatření v sociálních otázkách s cílem zlepšit sociální a pracovní podmínky v EU prostřednictvím postupné konvergence směrem vzhůru, a to i v rámci evropského pilíře sociálních práv, aby se zabránilo sociálnímu dumpingu a „závodům“ o co největší snížení pracovních norem;

21.  vyzývá Komisi, aby podporovala rozšíření působnosti kolektivních dohod v souladu s vnitrostátními tradicemi a postupy členských států i autonomií sociálních partnerů; doporučuje, aby byla ve spolupráci se sociálními partnery zavedena spodní hranice mezd, a to ve formě vnitrostátní minimální mzdy založené na mediánu mezd;

22.  lituje skutečnosti, že v případě nejhoršího scénáře, kdy dojde k uzavření výrobního závodu, nejsou nástroje sociálního zabezpečení ve většině členských států dostatečné; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily přiměřenou sociální ochranu, která lidem umožní být i nadále ekonomicky aktivní a důstojně žít; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při zajišťování dostatečných dávek v nezaměstnanosti, profesionálních odborných školení a poradenských služeb pro lidi, kteří ztratili práci, se zvláštním zaměřením na pracovníky s nízkou kvalifikací a pracovníky nad 50 let;

23.  opakuje, že uplatňování odpovědné daňové strategie je třeba považovat za pilíř sociální odpovědnosti podniků a že agresivní daňové plánování je se sociální odpovědností podniků neslučitelné; lituje skutečnosti, že většina firem tento prvek do svých úvah o sociální odpovědnosti podniků ani do svých zpráv nezahrnuje; vyzývá Komisi, aby tento prvek začlenila do aktualizovaného akčního plánu a řádně definovala jeho obsah;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijímaly adekvátní opatření v v návaznosti na doporučení Parlamentu, aby účinně bojovaly proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům a aby odstranily daňový dumping v rámci EU, zejména tím, že zavedou veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí a společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, zakáží společnosti typu poštovní schránka a budou bojovat proti daňovým rájům, a to jak v rámci Evropské unie, tak mimo ni; zdůrazňuje, že je důležité stanovit minimální efektivní sazbu daně z příjmu právnických osob na evropské úrovni;

25.  vítá úlohu Komise jakožto orgánu příslušného v oblasti hospodářské soutěže, pokud jde o probíhající šetření v oblasti státní podpory zaměřená na daňová rozhodnutí; vybízí Komisi, aby zájmu boje proti škodlivým daňovým praktikám a daňovému dumpingu obecně plně využívala své pravomoci v rámci pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže a udělovala sankce těm členským státům a společnostem, u nichž se zjistí, že se těchto praktik dopouští; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise vyčlenila více zdrojů – finančních i personálních – na posílení své okamžité schopnosti provádět veškerá nezbytná šetření v oblasti státní daňové podpory;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

 

 

 

(1)

Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 132, 20.5.2017, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 301E, 13.12.2007, s. 45.

(4)

Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 28.

(5)

Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 33.

(6)

Úř. věst. C 99E, 3.4.2012, s. 101.

(7)

Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 39.

(8)

Přijaté texty, P8_TA (2016)0298.

(9)

Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 23.

(10)

Přijaté texty, P8_TA (2016)0346.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0010.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0290.

(13)

Přijaté texty, P8_TA (2016)0377.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0305.

(15)

Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51.

(16)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0310.

(17)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0491.

Poslední aktualizace: 15. března 2018Právní upozornění - Ochrana soukromí