Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0157/2018

Předložené texty :

B8-0157/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/03/2018 - 10.14
CRE 15/03/2018 - 10.14

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 251kWORD 49k
12.3.2018
PE616.103v01-00
 
B8-0157/2018

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o sociální odpovědnosti podniků (2018/2633(RSP))


Enrique Calvet Chambon za skupinu ALDE

Usnesení Evropského parlamentu o sociální odpovědnosti podniků (2018/2633(RSP))  
B8-0157/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 9, 151, čl. 153 odst. 1 a odst. 2 a na článek 173 této smlouvy,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o sociální odpovědnosti podniků,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Balíček ‚Odpovědné podniky‘ “ (COM(2011)0685),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

–  s ohledem na výsledky výzkumu a průzkumů Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Komise definuje společenskou odpovědnost podniků jako odpovědnost podniků za dopad jejich rozhodnutí na společnost, což znamená dobrovolná rozhodnutí s cílem dosáhnout sociálních a environmentálních cílů v rámci své podnikatelské činnosti;

B.  vzhledem k tomu, že sociální odpovědnost podniků může být užitečným nástrojem, který umožňuje podnikům zvyšovat jejich celkovou konkurenceschopnost a vytvářet hodnotu pro akcionáře a současně prospívat zaměstnancům, spotřebitelům a společnosti jako celku;

C.  vzhledem k tomu, že počet společností v EU, které přijímají sociální odpovědnost podniků, narůstá a vykazuje zvyšující se využívání jejích přínosů;

D.  vzhledem k tomu, že jsou nutná další opatření pro šíření zásad sociální odpovědnosti podniků, což by měla podporovat jak Komise, tak členské státy;

1.  vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly koncepci sociální odpovědnosti podniků a dobrovolné zavádění a další rozvoj sociální odpovědnosti podniků ve společnostech;

2.  domnívá se, že sociální odpovědnost podniků lze popsat jako odpovědnost podniků za dopad jejich rozhodnutí na společnost, zejména pokud jde o začleňování základních práv, sociálních a environmentálních norem, etických hodnot a nejlepších zájmů spotřebitelů do jejich obchodních činností;

3.  je přesvědčen, že by sociální odpovědnost podniků měla být iniciativou samotného podniku; domnívá se rovněž, že veřejné orgány mohou hrát podpůrnou úlohu, a to zavedením dobrovolných politických opatření a v případě potřeby doplňkové regulace;

4.  vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy k výměně osvědčených postupů v oblasti sociální odpovědnosti podniků;

5.  zdůrazňuje, že by sociální odpovědnost podniků měla zůstat dobrovolnou politikou a že pro to, aby jakákoli strategie sociální odpovědnosti podniků byla úspěšná, je třeba, aby ji společnosti přijaly za svou; domnívá se také, že by si společnosti měly zachovat potřebnou flexibilitu, aby si vypracovaly vlastní koncepci sociální odpovědnosti podniků podle svých konkrétních podmínek, prostředků a potřeb;

6.  je zejména přesvědčen, že by sociální odpovědnost podniků neměla společnosti omezovat při jejich strategických rozhodnutích, včetně rozhodnutí týkajících se otázek umístění;

7.  pevně věří ve svobodu usazování zakotvenou ve Smlouvách a dále posílenou judikaturou Evropského soudního dvora, která je základním pilířem při zajišťování fungování vnitřního trhu; vítá úsilí vynakládané na zajištění spravedlivějšího jednotného trhu a boj proti zneužívání a podvodům;

8.  vyjadřuje solidaritu s pracovníky, společnostmi a regiony postiženými propouštěním; domnívá se však, že sociální odpovědnost podniků nemůže nikdy nahradit povinnosti orgánů veřejné správy v oblasti sociální politiky a regulace trhu práce;

9.  vyzývá členské státy, aby povzbuzovaly podniky ke školení, rekvalifikaci a doplňování dovedností všech pracovníků s cílem zlepšit jejich zaměstnatelnost;

10.  zdůrazňuje, že primárně odpovědné za prosazování, provádění a sledování sociálních norem jsou veřejné orgány, a požaduje, aby inspektoráty práce a soudní systémy napravily protiprávní stav;

11.  vítá dobré příklady mnoha malých a středních podniků v Evropě, které úspěšně přijímají sociální odpovědnost podniků;

12.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům, a zejména mikropodnikům, s cílem usnadnit uplatňování zásad sociální odpovědnosti podniků;

13.  požaduje aktivní konzultaci a zapojení sociálních partnerů do přípravy, uplatňování a sledování procesů realizace sociální odpovědnosti podniků; je přesvědčen, že pro dosažení úspěchu v oblasti sociální odpovědnosti je nezbytná úzká spolupráce mezi zaměstnavateli a pracovníky;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

 

Poslední aktualizace: 15. března 2018Právní upozornění - Ochrana soukromí