NÁVRH USNESENÍ o sociální odpovědnosti podniků
12.3.2018 - (2018/2633(RSP))
předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Patrick Le Hyaric, Lola Sánchez Caldentey, Merja Kyllönen, Neoklis Sylikiotis, Takis Hadjigeorgiou, Marina Albiol Guzmán, Paloma López Bermejo, Barbara Spinelli, Younous Omarjee, Ángela Vallina za skupinu GUE/NGL
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 6, 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a 2 a články 173 a 174 této smlouvy,
– s ohledem na článek 174 SFEU o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, zvláště v oblastech postižených průmyslovými přeměnami,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její hlavu IV, která se týká solidarity,
– s ohledem na články 14, 27 a 30 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2016 o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy společností Caterpillar a Alstom[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2016 o sociálním dumpingu v Evropské unii[2],
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, a především její články 22 a 23 týkající se hospodářských a sociálních práv a práva na práci,
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv[3],
– s ohledem na své doporučení Radě ze dne 7. července 2016 k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace[6],
– s ohledem na svá předchozí usnesení o ocelářském průmyslu a o restrukturalizaci, převodu a rušení podniků v EU,
– s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,
– s ohledem na Tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku,
– s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v celé EU jsou oznamována rušení podniků a propouštění zaměstnanců, zatímco ekonomiky se vracejí k růstu a hodnoty pro akcionáře jsou maximalizovány; vzhledem k tomu, že stále dochází k přesunům činností uvnitř Unie do míst s nižšími mzdovými jednotkovými náklady, například v případě společností Carrefour, Embraco, Kingfisher, Castorama a Brico Dépôt, a někdy je dokonce požadována i aktivní účast těch, kdo přicházejí o svá pracovní místa;
B. vzhledem k tomu, že restrukturalizace společností motivovaná maximalizací zisku ve prospěch akcionářů vede k hromadnému propouštění, a to často v hospodářsky znevýhodněných regionech, například rozhodnutí společnosti Siemens uzavřít závody v Německu a Nizozemsku vedlo ke ztrátě více než 4 400 pracovních míst, zatímco uvedené společnosti obdržely od příslušných členských států dotace a finanční prostředky;
C. vzhledem k tomu, že brazilská nadnárodní společnost Embraco oznámila uzavření své pobočky u Turína v Itálii ve prospěch přesunu na Slovensko, kde očekává zásadní hospodářské a daňové výhody v podobě státní podpory a plateb ze strukturálních fondů; vzhledem k tomu, že společnost Embraco není v krizi a jejích 500 vysoce specializovaných zaměstnanců bylo propuštěno, avšak nikoli z ekonomických důvodů, a dokonce se předpokládá, že budou školit slovenské zaměstnance;
D. vzhledem k tomu, že britská firma Kingfisher oznámila přemístění svých účetních útvarů do Polska a zrušení 446 pracovních míst ve francouzských dceřiných společnostech Castorama a Brico Dépôt; vzhledem k tomu, že francouzští zaměstnanci byli požádáni, aby předtím, než budou propuštěni, vyškolili své polské kolegy, kteří je nahradí;
E. vzhledem k tomu, že globalizace zavedla nové celosvětové výrobní systémy řetězové hodnoty se silnější hospodářskou soutěží mezi podnikatelskými subjekty; vzhledem k tomu, že spravedlivý obchod s průmyslovými výrobky musí dodržovat práva zaměstnanců, předpisy na ochranu životního prostředí a další sociální a daňové předpisy;
F. vzhledem k tomu, že sociální, environmentální a fiskální dumping nelze akceptovat ani v rámci EU, ani v našich obchodních vztazích s externími partnery;
G. vzhledem k tomu, že nové modely spotřeby mohou vést k velkému propouštění zaměstnanců v maloobchodním sektoru jako v případě společnosti Carrefour nebo v odvětví služeb jako v případě četných propouštění pro nadbytečnost oznámených v odvětví bankovnictví;
H. vzhledem k tomu, že sociální odpovědnost podniků znamená, že podniky převezmou odpovědnost za svůj vliv na společnost; vzhledem k tomu, že evropské podniky by měly ve své organizaci práce a rozhodovacích procesech uplatňovat evropské normy sociální odpovědnosti podniků;
I. vzhledem k tomu, že společnosti procházející restrukturalizací jsou odpovědné za to, aby byl sociální dialog ústředním bodem restrukturalizačního procesu, a měly by jednat sociálně odpovědným způsobem, neboť zkušenosti ukazují, že bez dostatečného sociálního dialogu se zvláštním zaměřením na informování, konzultaci a účast pracovníků nelze nikdy dosáhnout sociálně a ekonomicky udržitelné restrukturalizace;
J. vzhledem k tomu, že soustavný otevřený a spravedlivý dialog se sociálními partnery má nadále klíčový význam pro zajištění bezproblémovějších výrobních a pracovních přechodů, řešení psychické a fyzické pohody na pracovišti a budování nových pracovních vztahů se zaměstnavateli při dodržování a posilování práv zaměstnanců;
1. vyjadřuje svou silnou solidaritu se zaměstnanci, kteří čelí rušení podniků a provádění změn týkajících se jejich práce, požaduje, aby byla neprodleně přijata opatření na podporu těchto zaměstnanců;
2. vyjadřuje politování nad dvojím negativním dopadem plánů na restrukturalizaci společností, jmenovitě nad hromadným propouštěním a plýtváním veřejnými prostředky; vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly sociální závazky týkající se práv zaměstnanců v případě restrukturalizace v případech, kdy jsou společnosti příjemci veřejných finančních prostředků, a důrazně odsuzuje rušení podniků a restrukturalizace, v jejichž důsledku zůstávají tisíce pracovníků bez zaměstnání, a to výhradně v zájmu maximalizace kapitálových výnosů; dále je přesvědčen, že společnosti by měly mít povinnost vrátit přímé a nepřímé veřejné financování, které obdržely v předešlých dvou letech, pokud se přemístí do jiné země;
3. připomíná, že strukturální fondy EU nelze využívat takovým způsobem, který by přímo či nepřímo podporoval přemisťování služeb či výroby do jiných členských států;
4. odsuzuje krátkodobé přístupy, které upřednostňují kapitálové výnosy a dividendy pro akcionáře v neudržitelné výši před investicemi a odpovědností vůči zaměstnancům a místním komunitám;
5. odmítá jakoukoli soutěž mezi zaměstnanci v oblasti pracovních práv nebo mezi podniky v sociálních, environmentálních a fiskálních záležitostech a odsuzuje všechny formy sociálního a hospodářského dumpingu;
6. žádá lepší prosazování pracovněprávních předpisů v členských státech prostřednictvím inspektorátů práce a účinná opatření k prosazování pracovněprávních předpisů v kontextu nadnárodních pracovních struktur, například zřízením skupiny evropských inspektorů práce;
7. vyzývá Komisi, aby předložila evropský rámec pro insolvenční řízení, jehož ústředním prvkem nebudou pouze věřitelé, ale i pracovníci, a který se zaměří na zachování co nejvíce pracovních míst;
8. vyzývá Komisi k přezkumu politiky v oblasti hospodářské soutěže a pravidel státní podpory za účelem usnadnění veřejných zásahů, jejichž cílem je zachovat sociální a regionální soudržnost, zlepšit pracovní a environmentální normy a řešit obavy v oblasti veřejného zdraví;
9. připomíná, že první povinností podniků vůči společnosti je platit daně; vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly komplexní rozšíření zpráv podávaných za jednotlivé země a zavedly přísnější informační požadavky na společnosti v členských státech, které ukončují činnost nebo prohlašují platební neschopnost;
10. naléhavě žádá členské státy, aby vymáhaly zpět všechny zdroje určené na podporu společností v podobě dotací, daňových prázdnin, snížení cen pozemků atd., pokud se společnost rozhodne přemístit nebo uzavřít své výrobní závody, a aby prostřednictvím právních předpisů nebo kolektivních smluv zajistily přiměřenou sociální ochranu, pracovní podmínky a důstojné mzdy, jakož i účinnou ochranu pro nespravedlivému propouštění;
11. žádá posílení nebo lepší provádění právních předpisů proti nespravedlivému propouštění; zdůrazňuje, že hromadné propouštění z ekonomických důvodů by mělo být zakázáno v případech, kdy je společnost hospodářsky úspěšná a/nebo je její jedinou motivací navýšení zisku;
12. vyzývá členské státy, aby stanovily dolní hranice mezd v podobě národní minimální mzdy, při řádném dodržování vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí, a aby předcházely mzdové soutěži mezi členskými státy;
13. zdůrazňuje zásadní úlohu sociální odpovědnosti podniků při zajišťování udržitelného hospodářského růstu v EU i na celém světě; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala novou strategii v oblasti sociální odpovědnosti podniků, která stanoví přísnější požadavky na vykazování a dodržování, a naléhá na členské státy, aby podpořily prosazování sociální odpovědnosti podniků;
14. vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly povinné nástroje, které by donutily společnosti internalizovat sociální náklady jejich rozhodnutí o přemístění;
15. vyzývá Komisi, aby zajistila nový, hluboký a komplexní evropský rámec, který zahrne sociální, environmentální a místní odpovědnosti firem pro podniky činné EU a pro subjekty z Unie činné ve třetích zemích;
16. zdůrazňuje, že normy EU v oblasti sociální odpovědnosti podniků nemohou být uplatňovány, pokud společnost přemístí svou výrobu, aniž by se zabývala sociálními důsledky svých ekonomických rozhodnutí;
17. poukazuje na to, že sociální odpovědnost podniků by se měla rozšířit tak, aby zahrnula nové oblasti, jako je organizace práce, rovné příležitosti, sociální začlenění, antidiskriminační opatření a rozvoj celoživotního vzdělávání a odborné přípravy; vyzdvihuje, že sociální odpovědnost podniků by měla například pokrývat kvalitu práce, rovnost odměňování, rovnost žen a mužů, kariérní vyhlídky a podporu inovativních projektů podporujících posun směrem k udržitelnému hospodářství;
18. připomíná, že případnou podporu ze strany Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci nelze využít pro usnadnění odchodu zaměstnanců, a trvá na tom, aby byl tento fond využíván k tomu, aby pomohl zaměstnancům udržet si svá pracovní místa;
19. žádá EU a členské státy, aby zajistily, že bude k dispozici dostatečné finanční krytí pro opatření v oblasti odborné přípravy a obnovy, která usnadní kritická přechodná období v evropských průmyslových odvětvích, a trvá na tom, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci se musí využívat k tomu, aby pomáhal zaměstnancům převzít jejich výrobní závody, namísto aby usnadňoval rušení provozů;
20. žádá, aby byl Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci transformován na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a digitalizaci, který bude na základě předvídání vývoje nabízet školení a rekvalifikační kurzy a individuální služby pro zaměstnance, kteří ztratili nebo by mohli ztratit své pracovní místo v důsledku změn na pracovišti;
21. vyzývá Komisi, aby zřídila evropský fond pro sociální a environmentální rozvoj, který by na díky emisím dluhopisů a úvěrové podpoře ze strany ECB investoval do transformace výrobních nástrojů a kvalifikace zaměstnanců na evropské úrovni, aby postihl změny v oblasti výroby a práce a učinil je zdrojem sociálního a environmentálního pokroku;
22. vyzývá Komisi, aby stáhla prostředky ze strukturálních fondů, pokud je členský stát nekalým a nezákonným způsobem využívá k umožnění nebo rozšíření sociálního dumpingu na vnitrostátní úrovni;
23. žádá EU a členské státy, aby:
• chránily pracovní místa tím, že budou předcházet neodůvodněným propouštěním a budou optimalizovat stávající vysoké úrovně odborné kvalifikace při omezování dividend akcionářů,
• zajistily transparentnost finančních převodů z evropské dceřiné společnosti do mateřské společnosti ve Spojených státech nebo do daňových rájů,
• uplatňovaly sankce vůči společnostem, pokud setrvají u svých plánů na restrukturalizaci;
24. důrazně vyzývá EU a členské státy, aby prosazovaly dohodu ve věci závazné smlouvy OSN o nadnárodních korporacích, kterou v současné době projednává Rada OSN pro lidská práva, aby bylo možné odpovídajícím způsobem řešit nekalé praktiky nadnárodních společností; v této souvislosti vyzývá, aby byla do oblasti působnosti této dohody začleněna ekonomická, sociální a kulturní práva;
25. zdůrazňuje úlohu sociálních partnerů při přípravě soudržné průmyslové strategie, která musí obsahovat sociální rozměr, aby bylo zajištěno, že stávající průmyslovou transformací nebudou omezena práva zaměstnanců;
26. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2016)0377.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2016)0346.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2017)0010.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2016)0317.
- [5] Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 19.
- [6] Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 23.