NÁVRH USNESENÍ o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové
11.4.2018 - (2018/2628(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Roberta Metsola, Ingeborg Gräßle za skupinu PPE
Claude Moraes, Birgit Sippel, Tanja Fajon, Josef Weidenholzer, Péter Niedermüller za skupinu S&D
Ryszard Czarnecki, Helga Stevens, Monica Macovei, Raffaele Fitto, Ulrike Trebesius, Bernd Lucke, Branislav Škripek, Richard Sulík, Notis Marias, Peter van Dalen, Anders Primdahl Vistisen za skupinu ECR
Sophia in ‘t Veld za skupinu ALDE
Benedek Jávor za skupinu Verts/ALE
Barbara Spinelli, Cornelia Ernst, Merja Kyllönen, Stelios Kouloglou, Younous Omarjee, Marisa Matias, Martin Schirdewan, Matt Carthy, Lynn Boylan, Martina Anderson, Liadh Ní Riada, Dimitrios Papadimoulis, Sofia Sakorafa za skupinu GUE/NGL
Marco Valli, Laura Ferrara
B8‑0186/2018
Usnesení Evropského parlamentu o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové
Evropský parlament,
– s ohledem na články 2, 4, 5, 6, 9 a 10 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
– s ohledem na článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na články 6, 7, 8, 10, 11, 12 a 47 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP) a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR),
– s ohledem na obecnou poznámku č. 34 Výboru OSN pro lidská práva k článku 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (svoboda přesvědčení a projevu),
– s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2141 (2017) o útocích na novináře a svobodu sdělovacích prostředků v Evropě,
– s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 30. dubna 2014 o ochraně novinářů a bezpečnosti novinářů a dalších aktérů z řad médií,
– s ohledem na závazky OBSE v oblasti svobody sdělovacích prostředků, svobody projevu a volného toku informací,
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 k legitimním opatřením na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací společností a veřejných orgánů[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o právním státě na Maltě[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o boji proti korupci a dalších krocích v návaznosti na usnesení CRIM[4],
– s ohledem na otevřený dopis ze dne 6. března 2018, který 17 organizací pro svobodu sdělovacích prostředků adresovalo předsedovi Evropské komise Jean-Claude Junckerovi,
– s ohledem na prohlášení Rady a Komise ze dne 14. března 2018 o ochraně investigativních žurnalistů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy mají povinnost dodržovat právní stát, demokracii, lidská práva a základní svobody a řídit se hodnotami a zásadami zakotvenými ve Smlouvách EU a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a musí této povinnosti dostát;
B. vzhledem k tomu, že čl. 6 odst. 3 SEU potvrzuje, že základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie;
C. vzhledem k tomu, že EU funguje na základě předpokladu vzájemné důvěry, že členské státy dodržují zásady demokracie, právního státu a základních práv zakotvených v Evropské úmluvě o lidských právech, v Listině základních práv Evropské unie a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;
D. vzhledem k tomu, že svobodná a nezávislá a nerušená média představují jeden ze základních prvků demokratické společnosti; vzhledem k tomu, že je povinností členských států zajistit ochranu svobody tisku a novinářů na svém území;
E. vzhledem k tomu, že svoboda projevu a přesvědčení je nezbytnou podmínkou pro uplatňování zásad transparentnosti a odpovědnosti;
F. vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy se zavázaly dodržovat svobodu a pluralitu médií a také právo na informace a svobodu projevu zakotvenou v článku 11 Listiny základních práv, článku 10 EÚLP a článku 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech; vzhledem k tomu, že funkce médií coby strážce veřejných zájmů je klíčová pro dodržování těchto práv a pro ochranu dalších základních práv;
G. vzhledem k tomu, že EU má možnost jednat s cílem chránit společné hodnoty, na nichž byla založena; vzhledem k tomu, že právní stát a základní práva by měly být uplatňovány stejnou měrou ve všech členských státech;
H. vzhledem k tomu, že slovenský investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka Martina Kušnírová byli dne 25. února 2018 nalezeni zavražděni ve svém domě ve Veľké Mače;
I. vzhledem k tomu, že právo na nezávislý a transparentní přístup ke spravedlnosti je klíčovým prvkem právního státu; vzhledem k tomu, že pachatelé těchto vražd, ale i pachatelé dřívějších případů, musí být teprve postaveni před soud a musí být odsouzena kultura beztrestnosti;
J. vzhledem k tomu, že se jedná o pátý případ vraždy novináře v členském státě EU za posledních 10 let[5] a druhou vraždu investigativního novináře pracujícího na případu Panama Papers v EU po vraždě Daphne Caruana Galiziové na Maltě v říjnu 2017; vzhledem k tomu, že útoky na investigativní novináře představují zločin proti právnímu státu a demokracii;
K. vzhledem k tomu, že Ján Kuciak se zaměřoval na vyšetřování rozsáhlých skandálů daňových úniků, daňových podvodů a praní špinavých peněz a ve svém posledním článku, který vyšel posmrtně, se zabýval možným zneužíváním zemědělských dotací EU italskou mafiánskou skupinou ‘Ndrangheta, které mohlo zasahovat až do řad vládních úředníků blízkých vysoce postavený politikům;
L. vzhledem k tomu, že vražda vedla k největším mírovým protestům a pouličním demonstracím od Sametové revoluce v roce 1989, při nichž lidé volali po spravedlnosti, odpovědnosti, právním státu, dodržování svobody médií a opatřeních pro boj s korupcí; vzhledem k tomu, že je třeba znovu nastolit důvěru ve státní instituce;
M. vzhledem k tomu, že podle Rady Evropy urážení a zločiny proti novinářům silně paralyzují svobodu projevu a umocňují fenomén autocenzury;
N. vzhledem k tomu, že platforma Organised Crime and Corruption Reporting Project uvedla, že osobní informace o Jánu Kuciakovi mohly uniknout v návaznosti na několik žádostí v souvislosti se svobodou informací, které předložil u slovenských orgánů; vzhledem k tomu, že podal na veřejném státním zastupitelství žalobu poté, co mu jistý slovenský podnikatel vyhrožoval, a následně uvedl, že 44 dnů po podání nebyl případ přidělen žádnému policistovi a byl uzavřen bez vyslechnutí jakýchkoliv svědků;
O. vzhledem k tomu, že ochrana novinářů a jejich zdrojů, včetně oznamovatelů, se v jednotlivých členských státech liší a ve většině nezahrnuje poskytování účinné ochrany proti odvetě, stíhání pro pomluvu, vyhrožování, zastrašujícím soudní procesům a dalším negativním důsledkům; vzhledem k tomu, že nedostatečná ochrana poskytovaná novinářům v některých členských státech a také narůstající nenávist, kterou jim vyjadřují některé veřejné osoby, zásadním způsobem podrývají základní svobody novinářů;
P. vzhledem k tomu, že zpráva Observatoře pro pluralitu sdělovacích prostředků za rok 2016 o Slovensku identifikovala vysokou úroveň nebezpečí týkající se politické nezávislosti, a to zejména kvůli tomu, že místní média jsou financována a často nepřímo vlastněna obcemi a vystavována potenciálnímu politickému tlaku; vzhledem k tomu, že zpráva také zmiňuje současné záruky pro ochranu novinářských zdrojů, například soudní přezkum a právní definice;
Q. vzhledem k tomu, že podle mezinárodního indexu svobody tisku za rok 2017, který vydává organizace Reportéři bez hranic, se pomluva na Slovensku trestá až osmi lety odnětí svobody a jedná se tedy o nejpřísnější trest za tento přečin v EU; vzhledem k tomu, že Slovensko zaujímá v tomto indexu 17. příčku;
R. vzhledem k tomu, že generální tajemník organizace Reportéři bez hranic na návštěvě v Bratislavě dne 2. března 2018 odsoudil „otřesné prostředí pro novináře“, které v některých členských státech udržuje či dokonce vytváří řada evropských politiků včetně vedoucích představitelů vlád;
S. vzhledem k tomu, že od roku 2007 bylo na Slovensku hlášeno několik útoků na novináře a dva novináři se stále pohřešují;
T. vzhledem k tomu, že podle Světového ekonomického fóra (2017) se Slovensko řadí na 117. příčku ze 137 zkoumaných zemí, pokud jde o korupci; vzhledem k tomu, že počet trestních stíhání za přečiny související s korupcí významně poklesl; vzhledem k tomu, že zpráva Evropského semestru o Slovensku uvádí, že v posílení boje s korupcí nebylo dosaženo žádného pokroku;
U. vzhledem k tomu, že Parlament na Slovensku provedl ve dnech 7. až 9. března 2018 vyšetřovací misi, které se zúčastnili členové Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT);
V. vzhledem k tomu, že ve zprávě z mise, kterou vypracovala delegace Parlamentu, vyjádřili zástupci nevládních organizací závažné obavy především z možného střetu zájmů, například mezi úřadem nejvyššího státního zástupce a orgány, které by měly kontrolovat jeho činnost, a mezi ministerstvem vnitra a policejním prezidentem; vzhledem k tomu navíc, že výběr vysoce postavených státních zástupců byl popsán jako velmi zpolitizovaný a bylo kritizováno, že chybí nezávislý orgán kompetentní k přezkumu stížností proti policii; vzhledem k tomu, že byla zpochybněna přiměřenost ochrany svobody sdělovacích prostředků a transparentnosti vlastnictví médií;
W. vzhledem k tomu, že slovenský nejvyšší kontrolní úřad zkoumal řízení veškerých fondů EU a zprostředkujících orgánů a jako problematickou shledal pouze Slovenskou zemědělskou a platební agenturu (PPA); vzhledem k tomu, že nejvyšší kontrolní úřad předal svá zjištění slovenskému nejvyššímu státnímu zástupci a Národní kriminální agentuře;
1. silně odsuzuje vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové;
2. je zděšen skutečností, že se jedná o druhý smrtící útok na novináře v EU za uplynulých šest měsíců po vraždě novinářky Daphne Caruana Galiziové na Maltě 16. října 2017;
3. vyzývá slovenské orgány, aby vynaložily všechny nezbytné zdroje a zjistily úplné, důkladné a nezávislé vyšetření vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, které postaví pachatele před soud; vítá záměr slovenských orgánů při vyšetřování plně spolupracovat s mezinárodními donucovacími orgány a italským ředitelstvím pro vyšetřování mafie (DIA); silně doporučuje sestavit společný vyšetřovací tým, na jehož vedení se bude podílet Europol, kterému bude umožněn přístup ke spisu;
4. vyzývá slovenského nejvyššího státního zástupce, aby znovu otevřel trestní oznámení podané Jánem Kuciakem poté, co mu bylo vyhrožováno, a prošetřil zprávy o tom, že unikly osobní informace poté, co u slovenských orgánů podal několik žádostí v souvislosti se svobodou informací;
5. apeluje na slovenské orgány, aby zajistily ochranu investigativních novinářů před všemi formami zastrašování, obvinění z pomluvy, vyhrožování nebo fyzických útoků a aby přijaly účinná opatření na ochranu těch, kdo uplatňují své právo na svobodu vyjadřování, před útoky, které je mají umlčet;
6. uznává klíčovou úlohu, kterou investigativní novináři mohou hrát coby strážci demokracie a právního státu; odsuzuje urážlivé poznámky politiků EU na adresu novinářů; konstatuje, že nejvyšší míra ochrany investigativních novinářů a oznamovatelů je klíčovým zájmem společnosti jako celku; vybízí Komisi i členské státy, aby předložily legislativní i nelegislativní návrhy na ochranu novinářů v EU, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnímu stíhání s cílem cenzurovat jejich práci nebo je zastrašit, a to včetně celoevropských soudních řízení proti účasti veřejnosti (SLAPP);
7. vyzývá Komisi, aby zajistila, prosazovala a uplatňovala hodnoty zakotvené ve Smlouvě o Evropské unii a Listině základních zpráv a také v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, aby v této souvislosti monitorovala a řešila výzvy pro svobodu a pluralitu médií v EU a dodržovala přitom zásadu subsidiarity; vyzývá Komisi, aby Parlament podrobně informovala o přijatých opatřeních;
8. poukazuje na to, že oznamovatelé se ukázali jako klíčový zdroj pro investigativní žurnalistiku a pro nezávislý tisk a že záruka důvěrnosti zdrojů je klíčová pro svobodu tisku; zdůrazňuje tedy, že oznamovatelé přispívají k demokracii, transparentnosti politiky a hospodářství a k informování veřejnosti; vyzývá slovenské orgány a všechny členské státy, aby zajistily ochranu osobní bezpečnosti a živobytí investigativních novinářů a oznamovatelů; žádá Komisi, aby předložila návrh účinné komplexní a horizontální směrnice EU o ochraně oznamovatelů a plně schválila doporučení Rady Evropy a usnesení Parlamentu ze dne 14. února 2017[6] a 24. října 2017.
9. vyzývá Komisi, aby přerozdělením stávajících zdrojů na podporu nezávislé investigativní žurnalistiky vytvořila stálý systém finanční podpory včetně zvláštního rozpočtu;
10. vyzývá svoji konference předsedů, aby předložila návrh o tom, jak by mohl Parlament ocenit práci Daphne Caruan Galiziové a Jána Kuciaka, a zvážila přejmenování stáže pro novináře v Parlamentu po Jánu Kuciakovi;
11. konstatuje, že zpráva o pluralitě médií za rok 2016 vydaná Střediskem pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků identifikovala střední až vysoké riziko koncentrace horizontálního vlastnictví médií na Slovensku; má za to, že pluralita médií je v řadě členských států ohrožena kontrolou, kterou nad sdělovacími prostředky mají politické subjekty nebo jednotlivci či některé komerční organizace; zdůrazňuje, že obecně vzato by vlády neměly zneužívat svého postavení ovlivňováním médií; doporučuje začlenit do roční zprávy Observatoře pro pluralitu sdělovacích prostředků podrobnější informace o vlastnictví médií;
12. vítá iniciativu Investigativní žurnalistika pro EU (IJ4EU), jejímž cílem je podporovat a posilovat přeshraniční spolupráci investigativních novinářů v EU;
13. je znepokojen tvrzeními o korupci, zneužívání fondů EU, zneužívání moci a střetech zájmů na Slovensku, které by mohly způsobit zhoršení demokracie; vyzývá slovenské a dozorčí a soudní orgány a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) k vyšetření všech údajných nesrovnalostí a podvodů týkajících se podvodů s DPH a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a dalších strukturálních fondů;
14. konstatuje, že slovenský nejvyšší kontrolní úřad vydal tři kritické zprávy o agentuře PPA; vyzývá slovenské orgány, aby zajistily důkladné vyšetření zjištění nejvyššího kontrolního úřadu; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby vedl vyšetřování plateb v zemědělství na Slovensku a zveřejnil o něm zvláštní zprávu;
15. vybízí Zvláštní výbor pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky, aby posoudil údajné podvody s DPH, praní špinavých peněz a zneužívání evropských fondů, a také dostatečnost vnitrostátních pravidel pro zabavování majetku v návaznosti na trestnou činnost v této souvislosti se zvláštním přihlédnutím k práci Jána Kuciaka a dalších investigativních novinářů;
16. vyzývá Radu, aby ve spolupráci se zúčastněnými členskými státy co nejdříve zřídila Úřad evropského veřejného žalobce v zájmu koordinované činnosti proti podvodům v EU a dalším trestným činům ovlivňujícím finanční zájmy Unie;
17. vyjadřuje znepokojení ze zjištění zprávy vypracované Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výborem pro rozpočtovou kontrolu po vyšetřovací misi na Slovensku, která uvádí, že výběr vrchních státních zástupců je považován za vysoce zpolitizovaný a že se objevila řada tvrzení o korupci vysoce postavených úředníků, která nebyla řádně vyšetřena; vyzývá slovenské orgány, aby posílily nestrannost vymáhání práva;
18. opakuje své politování nad tím, že se Komise rozhodla nezveřejnit protikorupční zprávu EU o boji proti korupci za rok 2017, a vyzývá Komisi, aby ve všech členských státech bezodkladně obnovila své roční protikorupční monitorování; vybízí Komisi, aby vypracovala systém přísných ukazatelů a snadno použitelných jednotných kritérií pro měření míry korupce v členských a hodnocení jejich protikorupčních politik v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 8 března 2016 k výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů Evropské unie[7];
19. zdůrazňuje, že je zcela zásadní zaručit úplné dodržování společných evropských hodnot uvedených v článku 2 SEU a zaručit základní práva zakotvená v Listině základních práv;
20. důrazně požaduje zavedení pravidelného postupu monitorování a dialogu, jehož se budou účastnit všechny členské státy, Rada, Komise a Parlament, s cílem chránit základní hodnoty EU – demokracii, základní práva a právní stát –, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (Pakt EU o demokracii, právním státu a základních právech)[8];
21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi Slovenské republiky.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2017)0402.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2017)0438.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2016)0403.
- [5] Viz: https://rsf.org/en/journalists-killed
- [6] Přijaté texty, P8_TA(2017)0022.
- [7] Přijaté texty, P8_TA(2016)0071.
- [8] Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.