Návrh usnesení - B8-0188/2018Návrh usnesení
B8-0188/2018

NÁVRH USNESENÍ o váhavosti vůči očkování a poklesu proočkovanosti v Evropě

13.4.2018 - (2017/2951(RSP))

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B8‑0011/2018 a B8‑0012/2018
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu

Renate Sommer, Elena Gentile, Bolesław G. Piecha, Gesine Meissner, Kateřina Konečná, Marco Affronte, Mireille D’Ornano za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Postup : 2017/2951(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0188/2018
Předložené texty :
B8-0188/2018
Přijaté texty :

B8‑0188/2018

Usnesení Evropského parlamentu o váhavosti vůči očkování a poklesu proočkovanosti v Evropě

(2017/2951(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na závěry Rady na téma „Imunizace dětí – úspěchy a úkoly v oblasti imunizace dětí v Evropě a další postup“, které přijali ministři zdravotnictví členských států EU dne 6. června 2011[1],

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 1. prosince 2014 týkající se očkování coby účinného nástroje v oblasti veřejného zdraví,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2017 s názvem „Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci“,

–  s ohledem na Globální akční plán Světové zdravotnické organizace (WHO) pro očkovací látky, který přijalo 194 členských států na Světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 2012,

–  s ohledem na usnesení WHO 68.6, které přijalo 194 členských států na Světovém zdravotnickém shromáždění dne 26. května 2015,

–  s ohledem na Evropský akční plán WHO pro očkovací látky na období 2015–2020 přijatý dne 18. září 2014,

–  s ohledem na technickou zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ze dne 27. dubna 2017 s názvem „Informační systémy v oblasti imunizace v EU a Evropském hospodářském prostoru (EHP)“,

–  s ohledem na technickou zprávu ECDC ze dne 14. června 2017 s názvem „Nemoci, jimž lze předcházet očkováním, a imunizace: hlavní pravomoci“,

–  s ohledem na politické prohlášení z Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci, které se konalo dne 21. září 2016 v New Yorku,

–  s ohledem na zprávu Světové banky s názvem „Infekce rezistentní vůči lékům: hrozba pro naši ekonomickou budoucnost“ vydanou v březnu 2017,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. prosince 2009 o očkování proti sezónní chřipce[2],

–  s ohledem na rostoucí počet mezikontinentálních cestujících,

–  s ohledem na otázky Radě a Komisi o váhavosti vůči očkování a poklesu proočkovanosti v Evropě (O-000008/2018 – B8‑0011/2018 a O-000009/2018 – B8‑0012/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2010 se přední představitelé celosvětového zdravotnictví zavázali, že budou zajišťovat objevování, vývoj a celosvětové poskytování život zachraňujících vakcín, a to zejména v nejchudších zemích, a následujících 10 let (2011 až 2020) prohlásili za „Desetiletí očkování“;

B.  vzhledem k tomu, že cena úplného balíčku očkovacích látek pro jedno dítě se od roku 2001 do roku 2014 i při nejnižších světových cenách zvýšila 68krát; vzhledem k tomu, že toto zvýšení cen je neoprávněné a neslučitelné s cílem udržitelného rozvoje zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku;

C.  vzhledem k tomu, že země EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP) se významně liší, pokud jde o doporučená očkování a organizaci zdravotnických služeb;

D.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU přijaly Evropský akční plán WHO pro očkovací látky na období 2015–2020;

E.  vzhledem k tomu, že podpora vysoké proočkovanosti chrání občany před nakažením nemocemi, kterým lze předcházet očkováním a které jsou v zemích s nízkou proočkovaností a nízkou mírou imunizace pandemické;

F.  vzhledem k tomu, že podle globálního průzkumu, který provedl Projekt důvěry v očkování, má evropský region nejvyšší počet negativních odpovědí, pokud jde o vnímání významu očkování a jeho bezpečnosti a účinnosti, což vede k nejvyššímu stupni váhavosti vůči očkování u obyvatelstva[3];

G.  vzhledem k tomu, že pokles míry využívání očkování v Evropě vedl k rozsáhlým spalničkovým nákazám a s tím souvisejícím úmrtím v několika evropských zemích;

H.  vzhledem k tomu, že na základě přístupu „jedno zdraví“ různé členské státy považují očkování zemědělských a domácích zvířat, které zavedly, za důležité opatření jak k prevenci před vypuknutím přeshraničních nemocí zvířat, tak k omezení rizika další nákazy, včetně infekcí způsobených druhem Coxiella burnetii a dalších bakteriálních a virových onemocnění, které rovněž představují riziko pro veřejné zdraví;

I.  vzhledem k tomu, že v období od roku 2008 do roku 2015 bylo v Evropě zaznamenáno 215 000 případů nemocí, aniž v to počítáme chřipku, jimž lze předcházet očkováním[4];

1.  uznává, že očkování může mít potenciální úlohu při boji proti antimikrobiální rezistenci, která by měla být nadále zkoumána;

2.  uznává, že očkování může mít potenciální úlohu při snižování potřeby antibiotik, čímž pomáhá při omezování šíření antimikrobiální rezistence, která by měla být nadále zkoumána; zdůrazňuje však, že naléhavé snížení nadměrného používání a zneužívání antibiotik a neúmyslného ošetřování antibiotiky musí zůstat hlavní prioritou;

3.  konstatuje, že očkování každoročně zabrání přibližně 2,5 milionu úmrtí na světě a snižuje náklady na léčbu konkrétní nemoci, včetně antimikrobiální léčby;

4.  vítá skutečnost, že zavedení rozsáhlých ochranných očkování v Evropě významně přispělo k vymýcení nebo oslabení mnoha infekčních onemocnění; nicméně se obává znepokojivého jevu, kterým je váhavost vůči očkování, jakož i nedostatku vnitrostátních doporučení, která by zohlednila stárnoucí obyvatelstvo, a žádá o větší transparentnost při výrobě očkovacích látek a o opatření, která by evropským občanům dodala jistotu;

5.  zdůrazňuje, že očkovací látky se přísně testují v několika fázích hodnocení, a poté je předběžně vybere WHO a schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a jsou pravidelně přezkoumávány; poukazuje na to, že výzkumní pracovníci jsou povinni oznámit jakýkoli střet zájmů;

6.  navrhuje, aby byli z hodnotících panelů vyloučeni vědci ve střetu zájmů; žádá o důvěrnost jednání o zrušení hodnotícího panelu EMA; navrhuje, aby vědecké a klinické údaje, které sloužily jako podklad pro závěry panelu, byly při předběžném zaručení anonymity zveřejněny;

7.  připomíná, že Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) uvádí, že imunizace prostřednictvím očkování je nákladově efektivním zdravotním zásahem v oblasti boje proti antimikrobiální rezistenci[5];

8.  vítá aktivní zapojení Komise do problému očkování a začlenění iniciativy v oblasti očkování do pracovního programu Komise na rok 2018; vítá zveřejnění plánu pro doporučení Rady o posílení spolupráce v oblasti prevence nemocí, jimž lze předcházet očkováním;

9.  vyjadřuje svou podporu skutečnosti, že Komise ve svém akčním plánu proti antimikrobiální rezistenci oznamuje, že poskytne pobídky ke zvýšení zavádění diagnostik, antimikrobiálních alternativ a očkování[6];

10.  vítá nadcházející zahájení společné akce spolufinancované programem EU v oblasti zdraví, který je zaměřen na zvýšení míry proočkovanosti;

11.  vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily právní základ pro imunizaci; poukazuje na to, že podle cíle 1 Evropského akčního plánu WHO pro očkovací látky na období 2015–2020 je zavedení a provádění vhodného legislativního rámce zásadní pro definici vnitrostátních priorit a pro přijetí konkrétních opatření vedoucích k udržitelnému závazku k imunizaci;

12.  důrazně podporuje dohodu o společném zadávacím řízení, které dává členským státům a Komisi rámec ke společnému zadávání zakázek na očkovací látky, čímž spojuje kupní sílu členských států, a tím zajišťuje dostupnost pandemických a dalších vakcín v dostatečných množstvích, přístup k očkovacím látkám a rovné zacházení se všemi zúčastněnými členskými státy;

13.  vítá skutečnost, že 24 členských států podepsalo dohodu o společném zadávacím řízení, což znamená, že dohoda se týká 447,8 milionu občanů z celkového počtu 508,2 milionu občanů Evropské unie; vyzývá členské státy, které dohodu dosud nepodepsaly, aby tak učinily a zajistily, že se bude vztahovat na všechny občany EU;

14.  připomíná, že je důležitá transparentnost při budování a zachování důvěry veřejnosti v léčivé přípravky;

15.  připomíná význam nařízení o klinických hodnoceních[7] pro stimulaci a usnadnění výzkumu nových očkovacích látek a zajištění transparentnosti výsledků klinických hodnocení; vyzývá Komisi a agenturu EMA, aby neprodleně prováděly nařízení o klinických hodnoceních, zejména zřízením Evropského portálu a databáze, při jehož provádění docházelo přes dva roky k výrazným zpožděním; dále vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zajistily, že současný proces přemístění agentury EMA mimo Londýn nezpůsobí žádné další narušení nebo zpoždění práce agentury;

16.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že zdravotnický personál bude sám dostatečně očkován; vyzývá Komisi, aby řešila proočkovanost zdravotnického personálu ve svém návrhu doporučení Rady o prohloubené spolupráci zaměřené proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním;

17.  domnívá se, že iniciativa Komise týkající se návrhu na doporučení Rady ohledně prohloubené spolupráce zaměřené proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním, která má být předložena ve druhém čtvrtletí roku 2018 a zaměřena na podporu členských států při provádění očkovacích programů, snižování váhavosti vůči očkování, posilování nabídky vakcín a při celkovém zvyšování míry proočkovanosti, je dobrým krokem; vyzývá Komisi a Radu, aby při vypracování doporučení zohlednily postoj Parlamentu;

18.  se znepokojením konstatuje, že epidemiologické údaje o současné situaci očkování v členských státech ukazují významné nedostatky v zavádění očkování a že míra proočkovanosti potřebná pro zajištění přiměřené ochrany je nedostatečná; s obavami konstatuje, že rostoucí a rozšířená váhavost vůči očkování dosáhla znepokojivých rozměrů kvůli rozsahu souvisejících zdravotních důsledků způsobených v členských státech; vzhledem k užitečnosti očkování coby nástroje prevence žádá členské státy, aby zajistily, že proočkovanost bude rozšířena i mimo rané dětství a že se bude na všechny skupiny obyvatelstva vztahovat přístup spočívající v celoživotním očkování;

19.  zdůrazňuje, že oslabení důvěry veřejnosti v očkování na celém světě je důvodem k obavám a velkou výzvou pro odborníky v oblasti veřejného zdraví; konstatuje, že Evropa v důsledku váhavosti vůči očkování v současnosti čelí v řadě zemí ohniskům výskytu spalniček, kterým by bylo možné předejít; vyzývá Komisi, aby nadále zvyšovala podporu pro vnitrostátní vakcinační úsilí zaměřené na zvýšení pokrytí;

20.  zdůrazňuje, že k obnovení důvěry v očkování by přispěla větší transparentnost v procesu hodnocení vakcín a jejich přídavných látek a financování nezávislých výzkumných projektů týkajících se jejich případných vedlejších účinků;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily infrastrukturu pro shromažďování údajů s cílem sledovat vzorce infekčních onemocnění a skutečný dopad vakcín za účelem podpory provádění imunizačních programů;

22.  vyjadřuje znepokojení nad značnými rozdíly mezi očkovacími látkami, které jsou doporučovány, poskytovány či ustanoveny v různých členských státech; je rovněž znepokojen tím, že tyto rozdíly v míře proočkovanosti zvyšují nerovnost v oblasti zdraví mezi členskými státy a maří úsilí omezovat a odstraňovat nemoci, jimž se dá předcházet;

23.  odsuzuje rozšíření nespolehlivých, zavádějících a nevědeckých informací o očkování, které jsou ještě prohlubovány mediálními spory, senzacechtivostí médií a špatnou žurnalistikou; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly účinná opatření proti rozšíření těchto dezinformací, aby dále rozvíjely osvětové a informační kampaně zaměřené na obnovení důvěry v očkovací látky a aby zlepšily vzdělávání a dialog, zejména zaměřené na rodiče, včetně vytváření evropské platformy zaměřené na zvýšení míry proočkovanosti a na zabránění tomu, aby se zavádějící informace ukázaly jako účinné;

24.  zdůrazňuje, že je nutné poskytnout občanům inkluzivní, faktické a vědecky podložené informace; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily dialog se zainteresovanými stranami z občanské společnosti, s místními hnutími, akademickou obcí, sdělovacími prostředky a vnitrostátními zdravotnickými orgány s cílem bojovat proti nespolehlivým, zavádějícím a nevědeckým informacím o očkování;

25.  vyjadřuje znepokojení nad omezeným rozpočtem vyčleněným v některých členských státech speciálně na očkovací látky, jakož i nad vysokými cenami a velkými rozdíly v cenách některých vakcín zachraňujících život, které hrozí dalším zhoršením stávajících nerovností v oblasti zdraví; vybízí Komisi a členské státy, aby co nejdříve provedly opatření požadovaná v usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU pro zlepšení přístupu k léčivům[8], a zároveň zdůrazňuje, že očkovací látky jsou z dlouhodobého hlediska jedním z nejúčinnějších opatření zdravotnických systémů v oblasti veřejného zdraví;

26.  s obavami konstatuje, že vysoké ceny vakcín neúměrně postihují země s nízkými a středními příjmy, včetně zemí, které přicházejí o dárcovskou podporu, již předtím dostávaly od Světové aliance pro vakcíny a imunizaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, která usnadní přístup k vakcínám v dotčených zemích;

27.  vítá povzbudivý pokrok, k němuž došlo v boji proti nádorovým a jiným onemocněním způsobeným lidským papillomavirem (HPV) díky programům očkování proti viru HPV; vyzývá členské státy, aby dále vyvíjely tyto programy a zkoumaly způsoby, jak zvýšit míru proočkovanosti a předcházet jiným druhům rakoviny, například zahrnutím chlapců do programů očkování;

28.  je přesvědčen, že poskytování služeb v oblasti očkovacího screeningu a očkování pro migranty a uprchlíky přicházející do zemí EU je nezbytné; vyzývá Komisi a členské státy, aby zmapovaly, jaké konkrétní činnosti týkající se očkování migrantů a uprchlíků vstupujících do zemí EU jsou prováděny, a aby energicky pracovaly na řešení odhalených nedostatků;

29.  je znepokojen nedostatkem vakcín a vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly řešení, která povedou ke zvýšení dodávek a dostupnosti vakcín, včetně opatření pro zvýšení zásob očkovacích látek;

30.  vyzývá členské státy a Komisi, aby propagovaly kampaně na zvyšování informovanosti mezi zdravotnickými pracovníky poskytujícími očkování, které zdůrazní jejich morální a etickou povinnost chránit veřejné zdraví poskytováním dostatečných informací o očkováních pacientům (nebo jejich zákonným zástupcům), aby mohli učinit informované rozhodnutí;

31.  zdůrazňuje, že zdravotničtí pracovníci jsou základním kamenem veřejného přijetí očkování a jejich doporučení jsou stále uváděna jako hlavní důvod očkování[9];

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly zcela komplexní akční plán EU, ve kterém by upozornily na společenský problém váhavosti vůči očkování, posílily závazky členských států vůči imunizaci jako prioritnímu opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně prioritních a specifických regionálních opatření, a aby zohlednily proměnlivé okolnosti a konkrétní problémy, jimž čelí jednotlivé členské státy;

33.  vyzývá Komisi, aby usnadnila harmonizovanější a lépe sladěný harmonogram pro očkovací látky napříč EU, aby sdílela osvědčené postupy, aby společně s členskými státy zjišťovala možnosti pro vytvoření platformy EU pro kontrolu bezpečnosti a účinnosti vakcín, aby zajistila rovnoměrné pokrytí v Evropě, aby snížila nerovnosti v oblasti zdraví a aby přispěla ke zvýšení důvěry v programy očkování a očkovací látky; vyzývá Komisi, aby zahájila iniciativy zaměřené na očkování, jako například „Evropský den očkování proti chřipce“, které by umožnily každý rok provést kampaň týkající se očkování, a to s cílem dosáhnout 75% pokrytí, které stanovují doporučení Rady pro sezónní chřipku;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci politiky „jedno zdraví“ přijaly konkrétní opatření s cílem zvýšit prostřednictvím finančních a politických pobídek míru proočkovanosti jak u lidí, tak případně i u zvířat, a tím nákladově efektivněji bojovaly proti infekčním nemocem a rezistenci vůči antibiotikům, mimo jiné v rámci budoucí společné zemědělské politiky po roce 2020;

35.  vyzývá členské státy, aby včas poskytly údaje o očkování a o nemocech, jimž lze předcházet očkováním, Komisi, středisku ECDC a organizaci WHO;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, Světové zdravotnické organizaci a vládám členských států.

Poslední aktualizace: 18. dubna 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí