Návrh usnesení - B8-0233/2018Návrh usnesení
B8-0233/2018
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech

22.5.2018 - (D056123-02 – 2018/2699(RSP))

předložený v souladu s čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Odpovědný poslanec: Bart Staes, Spoluzpravodajové: Guillaume Balas, Lynn Boylan, Eleonora Evi, Sirpa Pietikäinen, Valentinas Mazuronis

Postup : 2018/2699(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0233/2018
Předložené texty :
B8-0233/2018
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B8‑0000/2018

Usnesení Evropského parlamentu o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech

(D056123-02 – 2018/2699(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D056123-02),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech[1], a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 23. dubna 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[2],

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne 14. listopadu 2017, které bylo zveřejněno dne 28. listopadu 2017[3],

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů[4],

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 3. února 2011 podala společnost Pioneer Overseas Corporation jménem společnosti Pioneer Hi-Bred International Inc., Spojené státy, v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému vnitrostátnímu orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“); vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení produktů sestávajících z geneticky modifikované kukuřice 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice“) nebo produktů tuto kukuřici obsahujících na trh, a to pro jiná použití než v potravinách a krmivech s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že žádost se vztahovala na deset podkombinací jednoduchých transformačních událostí, které tvoří geneticky modifikovanou kukuřici, z nichž pět již bylo povoleno; vzhledem k tomu, že osm těchto podkombinací je upraveno v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise; vzhledem k tomu, že podkombinace 1507 × NK603 a NK603 × MON 810 již byly povoleny různými rozhodnutími Komise;

C.  vzhledem k tomu, že dne 14. listopadu 2017 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 28. listopadu 2017[5];

D.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice je odvozena z křížení čtyř geneticky manipulovaných kukuřic: 1507 produkuje insekticidní protein Cr1F a je odolná vůči herbicidu glufosinátu; 59122 produkuje insekticidní proteiny Cry34Ab1 a Cry35Ab1 a je odolná vůči herbicidu glufosinátu; MON810 produkuje insekticidní proteiny Cr1Ab a NK603 produkuje dva enzymy, které zajišťují odolnost vůči herbicidu glyfosátu;

E.  vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů, v tomto případě glyfosátu a glufosinátu, je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou ve sklizni vždy přítomna a budou jejími nevyhnutelnými složkami; vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů než jejich tradiční protějšky;

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku toho je nutné očekávat, že geneticky modifikovaná kukuřice bude vystavena vyšším a také opakovaným dávkám glyfosátu a glufosinátu, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, ale též mohou ovlivnit složení rostliny geneticky modifikované kukuřice a její agronomické charakteristiky;

G.  vzhledem k tomu, že nezávislá studie došla k závěru, že posouzení rizik provedené úřadem EFSA by nemělo být přijato, mimo jiné kvůli tomu, že úřad EFSA si nevyžádal žádné empirické údaje týkající se toxicity a dopadu na imunitní systém, nebyly zohledněny kombinované účinky ani důsledky postřiku vyššími dávkami doplňkových herbicidů, že posouzení rizik pro životní prostředí je nepřijatelné a opírá se o nesprávné předpoklady a že není stanoven žádný systém pro monitorování jednotlivých případů úniků a potenciálních účinků na zdraví[6];

H.  vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil žádné experimentální údaje pro jednu v současné době nepovolenou podkombinaci kombinované události (59122 × MON810 × NK603); vzhledem k tomu, že by se nemělo uvažovat o udělení povolení bez důkladného posouzení experimentálních údajů pro každou podkombinaci modifikací na základě vložení více genů;

I.  vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci, a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009[7]; vzhledem k tomu, že platnost schválení glufosinátu pro použití v Unii skončí dne 31. července 2018[8];

J.  vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

K.  vzhledem k tomu, že podle vědecké komise pro pesticidy úřadu EFSA obecně nelze vyvodit závěry o bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin formacemi glyfosátu[9]; vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka[10];

L.  vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu přísadu glyfosátu známou jako polyethoxylovaný (POE) lojový amin z důvodu obav ohledně toxicity látky; vzhledem k tomu, že problematické přísady a směsi však mohou být přesto povoleny v zemích, kde se pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice (Kanada a Japonsko);

M.  vzhledem k tomu, že informace o úrovni reziduí herbicidů a jejich metabolitech jsou zásadní pro důkladné posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům; vzhledem k tomu, že se má za to, že rezidua z postřiku herbicidy nespadají do oblasti působnosti vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy; vzhledem k tomu, že nebyly posuzovány dopady postřiku geneticky modifikované kukuřice herbicidy ani kumulativní účinek postřiku glyfosátem i glufosinátem;

N.  vzhledem k tomu, že členské státy nejsou povinny měřit u dovozů kukuřice rezidua glyfosátu nebo glufosinátu s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu pro roky 2018, 2019 a 2020 v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/660[11] ani pro roky 2019, 2020 a 2021[12]; vzhledem k tomu, že tedy není známo, zda rezidua glyfosátu nebo glufosinátu v této dovážené geneticky modifikované kukuřici dodržují maximální limity reziduí stanovené Unií;

O.  vzhledem k tomu, že kombinovaná událost produkuje čtyři insekticidní toxiny (Cry1F a Cry1Ab, které cílí na hmyz řádu Lepidoptera, a Cry34Ab1 a Cry35Ab1, které cílí na hmyz řádu Coleoptera); vzhledem k tomu, že vědecká studie z roku 2017 o možných zdravotních dopadech toxinů Bt a reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy dospěla k závěru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost reziduím herbicidů a jejich interakci s toxiny Bt[13]; vzhledem k tomu, že tento aspekt úřad EFSA neprozkoumal;

P.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl k závěru, že veškerá reprezentativní využití glyfosátu pro konvenční plodiny (tj. plodiny, jež nejsou geneticky modifikované) s výjimkou jednoho představovala „riziko pro volně žijící necílové suchozemské obratlovce“, přičemž u některých z hlavních využití pro konvenční plodiny objevil také vysoké dlouhodobé riziko pro savce[14]; vzhledem k tomu, že agentura ECHA klasifikovala glyfosát jako toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky; vzhledem k tomu, že negativní dopady využití glyfosátu na biologickou rozmanitost a na životní prostředí jsou široce zdokumentovány; vzhledem k tomu, že například studie z USA z roku 2017 nalezla negativní vzájemnou souvislost mezi používáním glyfosátu a nadbytkem dospělých jedinců motýlů druhu monarcha stěhovavý, zejména v oblastech, kde je soustředěno zemědělství[15];

Q.  vzhledem k tomu, že povolení uvedení geneticky modifikované kukuřice na trh zvýší poptávku po jejím pěstování ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že jak je uvedeno výše, na geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům se (v porovnání s rostlinami, jež nejsou geneticky modifikované) používají vyšší a opakované dávky herbicidů, neboť byly záměrně navrženy za tímto účelem;

R.  vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, jejíž smluvní strany jsou povinny zajistit, aby činnosti spadající do jejich pravomoci nepoškozovaly životní prostředí jiných států, které jsou smluvní stranou úmluvy[16]; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda vydat povolení pro geneticky modifikovanou kukuřici nebo ne, spadá do pravomoci Unie;

S.  vzhledem k tomu, že vznik geneticky modifikovaných plodin odolných vůči několika selektivním herbicidům je výsledkem především rychlého vývoje odolnosti plevele vůči glyfosátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny; vzhledem k tomu, že v roce 2015 existovalo na světě přinejmenším 29 druhů plevele odolných vůči glyfosátu[17];

T.  vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které se konalo dne 23. dubna 2018, skončilo bez vydání stanoviska;

U.  vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou[18];

V.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

W.  vzhledem k tomu, že ve 14. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména pokud se tento akt týká citlivých oblastí, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

X.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002[19], spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

4.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

5.  vyzývá zejména Komisi, aby dodržela své závazky podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti tím, že pozastaví veškerý dovoz geneticky modifikovaných rostlin, které jsou tolerantní ke glyfosátu;

6.  vyzývá zejména Komisi, aby pro účely použití jako potraviny nebo krmiva nepovolila dovoz žádné geneticky modifikované rostliny, u níž byla vybudována tolerance vůči herbicidu, který není povolen pro použití v Unii (v tomto případě glufosinátu, u něhož platnost povolení skončí dne 31. července 2018);

7.  vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům, aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy a z nich vyrobenými komerčními přípravky, jak jsou používány v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;

8.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům bez ohledu na to, zda je daná geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;

9.  znovu opakuje své odhodlání urychlit práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, a to mimo jiné s cílem zajistit, aby pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepředloží žádné stanovisko ke schválení geneticky modifikovaných organismů, buď pro účely pěstování, nebo pro účely potravin a krmiv, Komise příslušný návrh stáhla; vyzývá Radu, aby co nejdříve pokročila v práci na tomtéž návrhu Komise;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

Poslední aktualizace: 25. května 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí