Návrh usnesení - B8-0238/2018Návrh usnesení
B8-0238/2018

NÁVRH USNESENÍ o odpovědích na petice týkající se nejistoty spojené se smlouvami na dobu určitou a jejich zneužívání

25.5.2018 - (2018/2600(RSP))

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0022/2018
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu

Cecilia Wikström, předsedkyně za Petiční výbor


Postup : 2018/2600(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0238/2018

B8-0238/2018

Usnesení Evropského parlamentu o odpovědích na petice týkající se nejistoty spojené se smlouvami na dobu určitou a jejich zneužívání

(2018/2600(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 153 odst. 1 písm. a) a b), čl. 155 odst. 1 a článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

  s ohledem na články 4 a 30 Evropské sociální charty a na články 31 a 32 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na opatření směřující proti diskriminaci a zneužívání ve směrnici Rady 1997/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – příloha: Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku (směrnice o částečném pracovním úvazku)[1],

–  s ohledem na směrnici Rady 1999/70//ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi EKOS, UNICE a CEEP (směrnice o pracovních poměrech na dobu určitou)[2],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (směrnice o pracovní době)[3],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání[4],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (směrnice o evropské radě zaměstnanců)[5],

–  s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat a na Úmluvu č. 175 o práci na částečný úvazek,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání[6],

–  s ohledem na studii s názvem „Dočasné pracovní smlouvy, nejisté zaměstnání, základní práva pracovníků a pracovní právo EU“, kterou zveřejnilo jeho generální ředitelství pro vnitřní politiky v listopadu 2017[7],

–  s ohledem na velké množství petic týkajících se případů porušování směrnice o pracovních poměrech na dobu určitou ve veřejném sektoru[8], nejistých pracovních podmínek pracovníků se smlouvami na nulový počet pracovních hodin v soukromém sektoru[9], zastupování odbory a rozdílností v systémech sociálního zabezpečení[10] a stavějících se proti stále častějšímu využívání dočasných pracovních smluv[11],

–  s ohledem na nové návrhy předložené Komisí týkající se Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (COM(2018)0131) a doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (COM(2018)0132),

–  s ohledem na výsledky slyšení pořádaného Petičním výborem dne 22. listopadu 2017 na téma „Ochrana práv pracovníků v dočasném nebo nejistém zaměstnání, a to na základě obdržených petic“,

–  s ohledem na směrnici Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách smlouvy nebo zaměstnaneckého vztahu[12],

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, kterou se zrušuje směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 (COM(2017)0797),

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi na téma odpovídání na petice týkající se nejistoty spojené se smlouvami na dobu určitou a jejich zneužívání (O-000054/2018 – B8-0022/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Petičního výboru,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se v EU za posledních 15 let zvýšil počet pracovníků se smlouvami na dobu určitou a na částečný pracovní úvazek, a to v důsledku úsporných politik a provedených kroků oklešťujících práva zaměstnanců, které vedly ke zvýšení nejistoty a pracovní nestability; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí účinné politiky, které budou zahrnovat různé formy zaměstnání a budou dostatečně chránit pracovníky;

B.  vzhledem k tomu, že nejisté pracovní podmínky vyplývají z toho, že na různých úrovních regulace, mj. v primárním a sekundárním právu EU a v právních předpisech členských států, jsou zásadní mezery v účinné ochraně práv pracovníků; vzhledem k tomu, že petice týkající se různých typů pracovních poměrů by měly být posuzovány s plným zřetelem k vnitrostátním právním předpisům příslušného členského státu, z něhož přicházejí, a s příslušnými právními předpisy EU; vzhledem k tomu, že sociální a pracovněprávní politika EU vychází ze zásady subsidiarity;

C.  vzhledem k tomu, že je třeba uzpůsobit politická řešení tak, aby reflektovala skutečnost, že nejistota je dynamickým aspektem postihujícím veškeré osobní vztahy při práci; vzhledem k tomu, že boj proti práci za nejistých podmínek je třeba vést prostřednictvím integrovaného víceúrovňového souboru politických opatření, který podporuje inkluzivní a účinné pracovní normy společně s účinnými opatřeními k zajištění dodržování zásady rovnosti;

D.  vzhledem k tomu, že cíl účinně řešit problém nekalých praktik při zaměstnávání, které vedou k nejistotě, by měl být také sledován na základě Agendy důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP), která věnuje pozornost vytváření pracovních míst, právům při pracovním poměru, sociální ochraně a sociálnímu dialogu, a to s rovností žen a mužů jako s průřezovým cílem;

E.  vzhledem k tomu, že údaje Eurostatu a nadace Eurofound o nedobrovolném zaměstnávání na dobu určitou, o rozdílnostech pohlaví a věku při tomto typu zaměstnávání a o podzaměstnanosti značné části pracovníků s částečným pracovním úvazkem svědčí o stále častějším výskytu nestandardních, atypických forem zaměstnávání; vzhledem k tomu, že údaje o nezaměstnanosti podle pohlaví a věku ukazují, že míry nezaměstnanosti jsou nejníže od roku 2009;

F.  vzhledem k tomu, že několik členských států zaznamenalo v posledních letech výrazný nárůst atypických pracovních smluv a pracovních smluv na dobu určitou jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, a to v právním rámci, ve kterém nebylo možno ani odpovídajícím způsobem bránit uzavírání velkého počtu po sobě následujících smluv na dobu určitou ani tuto praxi náležitě sankcionovat z důvodu neexistence účinných a přiměřených nápravných prostředků; vzhledem k tomu, že tato skutečnost poškozovala integritu evropských pracovněprávních předpisů a judikatury Soudního dvora Evropské unie;

G.  vzhledem k tomu, že je v platnosti komplexní rámec právních předpisů EU, jejichž cílem je omezit riziko nejistoty u některých typů zaměstnaneckých poměrů – patří mezi ně směrnice o smlouvách na dobu určitou, směrnice o částečném pracovním úvazku, směrnice o pracovním poměru na přechodnou dobu, směrnice o pracovní době, směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a povolání, směrnice o rovném zacházení mezi osobami a směrnice o rovných příležitostech a rovném zacházení;

H.  vzhledem k tomu, že Komise nakupila dlouhá zpoždění při přípravě řízení pro porušení právních předpisů z důvodu porušování pracovněprávních předpisů EU některými členskými státy, a umožnila tak, aby celá léta docházelo ke zneužívání smluv na dobu určitou a k případům porušování práv pracovníků;

I.  vzhledem k tomu, že informace z poslední doby v souvislosti s peticemi týkajícími se zneužívání smluv na dobu určitou ve veřejném sektoru upozornily na situaci pracovníků v dočasném pracovním poměru, kteří byli propuštěni veřejnoprávním subjektem, pro který pracovali, poté, co byla vydána rozhodnutí potvrzující, že se stali obětmi zneužívání smluv na dobu určitou a došlo k porušení směrnice 1999/70/ES o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi EKOS, UNICE a CEEP[13];

J.  vzhledem k tomu, že pracovní podmínky se v jednotlivých členských státech liší, neboť každý má svou vlastní specifickou právní úpravu smluv o pracovním poměru;

K.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor byl seznámen s pádnými důkazy o nárůstu zneužívání práce za nejistých podmínek;

L.  vzhledem k tomu, že u značného počtu nových petic neobdržel Petiční výbor odpověď od Komise, protože byly předloženy v roce 2017;

M.  vzhledem k tomu, že pracovníci se smlouvami na nulový počet pracovních hodin musí být považováni za pracovníky podle práva EU, protože pracují pod vedením někoho jiného a dostávají za tuto práci odměnu, a proto se na ně musí vztahovat právní podpisy EU v sociální oblasti;

N.  vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnání, jehož příkladem jsou i smlouvy na nulový počet pracovních hodin, má za důsledek nedostatečný přístup k sociální ochraně a oslabuje právo na kolektivní vyjednávání, zejména pokud jde o zaměstnanecké výhody a ochranu před neoprávněným propuštěním, má ovšem také svůj dopad na kariérní rozvoj a odbornou přípravu; vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnání vede celkové životní nejistotě;

O.  vzhledem k tomu, že u žen je větší pravděpodobnost pracovního poměru na částečný úvazek nebo s časově omezenými smlouvami nebo smlouvami s nízkou mzdou, a hrozí jim proto větší riziko nejistoty v důsledku jejich diskriminace na pracovním trhu, a tato skutečnost brzdí pokrok v boji proti rozdílům mezi muži a ženami ve výši platů a důchodů;

1.  chápe nejisté zaměstnání tak, že znamená formu zaměstnávání, která vzniká mimo jiné v důsledku zneužívání smluv o pracovním poměru na dobu určitou způsobem porušujícím mezinárodní normy pro pracovní podmínky, zaměstnanecká práva a právní předpisy EU; zdůrazňuje, že nejisté zaměstnání obnáší vyšší riziko socioekonomické zranitelnosti, nedostatek zdrojů k důstojnému životu a nedostatečnou sociální ochranu;

2.  upozorňuje na to, že je důležité rozlišovat mezi atypickou prací a existencí nejistého zaměstnání; zdůrazňuje, že pojmy „atypický“ a „nejistý“ nelze používat jako synonyma;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti nejistému zaměstnání, jakým jsou například smlouvy na nulový počet pracovních hodin, zajištěním toho, že budou vytvořeny nové nástroje a bude důsledně respektována judikatura Soudního dvora Evropské unie a bude také konkrétně vymáháno dodržování unijních a vnitrostátních právních předpisů na národní úrovni ve snaze vyřešit problém deficitu důstojné práce a uplatňovat přístup založený na právech; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly se všemi sociálními partnery – zejména s odbory – a relevantními zainteresovanými stranami a prosazovaly kvalitativní, bezpečná a dobře placená zaměstnání, aby byly mimo jiné posíleny inspektoráty práce;

4.  naléhavě vyzývá Komisi, aby při své legislativní práci učinila okamžité kroky k tomu, aby byl účinně řešen problém zaměstnavatelských praktik vedoucím k nejistým pracovním podmínkám;

5.  je si vědom návrhu Komise na zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) a žádá, aby byl takovémuto orgánu přidělen jeho vlastní dostatečně vysoký rozpočet a nebyly na jeho financování přesouvány zdroje od jiných důležitých subjektů; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o to, aby skončila praxe neférových podmínek v pracovních smlouvách, a to tím, že se vynasnaží zamezit veškerým možnostem zneužívání a zacelit mezery v právní úpravě; bere na vědomí nový návrh směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, která má za cíl stanovit nová práva pro všechny pracovníky, zejména ve snaze zlepšit pracovní podmínky pro pracovníky v nových formách pracovních poměrů a v nestandardních pracovních poměrech, a současně omezit zátěž pro zaměstnavatele a zachovat přizpůsobivost pracovního trhu;

6.  konkrétně vítá ustanovení o právu hledat další zaměstnání, se zákazem doložek o výlučnosti a omezeními doložek o neslučitelnosti, a o právu být informován o datu zahájení práce v přiměřeném předstihu před tímto datem;

7.  zdůrazňuje, že směrnice o pracovní době může a musí být uplatňována u pracovníků se smlouvami na nulový počet pracovních hodin, a že se na ně tudíž vztahují pravidla pro minimální doby odpočinku a maximální délku pracovní doby;

8.  vyzývá členské státy, aby braly v potaz ukazatele MOP při zjišťování, zda existuje zaměstnanecký vztah, jako prostředek řešení problému nedostatku ochrany při nejistém zaměstnání;

9.  konstatuje, že přístup k sociální ochraně je velmi důležité pro ekonomickou a sociální bezpečnost pracovní síly a pro dobře fungující pracovní trh, který vytváří pracovní místa a udržitelný růst;

10.  zdůrazňuje, že musí být zajištěny inspekce, aby pracovníci s dočasnými nebo flexibilními smluvními vztahy požívali přinejmenším stejné ochrany jako všichni ostatní pracovníci; konstatuje, že je nezbytné cílené úsilí využívat stávající nástroje MOP při specifické kampani proti nejisté práci a že by se mělo vážně uvažovat o tom, že jsou zapotřebí nové závazné nástroje a právní opatření, které by omezily a snížily nejistou práci a učinily smlouvy s nejistými pracovními podmínkami méně atraktivními pro zaměstnavatele;

11.  je pevně přesvědčen, že musí být prováděno celkové posouzení okolností prodloužení smluv na dobu určitou, protože služby požadované od daného pracovníka neměly naplňovat pouze dočasné potřeby, což odhaluje existenci zneužívání, které je porušením doložky 5 rámcové dohody ze směrnice 1999/70/ES;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby plně zajistily stejnou mzdu za stejnou práci na tomtéž pracovišti;

13.  trvá na tom, aby Komise a členské státy posoudily právní předpisy týkající se nejisté práce z hlediska jejich dopadu na rovnost žen a mužů; považuje za nezbytné zaměřit se na různá stávající opatření reagující na potřeby žen vykonávajících nejistou práci, neboť v opačném případě bude již tak početně příliš hojně zastoupená skupina i nadále nadměrně postihována;

14.  připomíná, že premisou, na níž je založena směrnice 1999/70/ES o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou, je, že pracovní smlouvy na dobu neurčitou jsou obecnou formou zaměstnaneckého poměru, zatímco pracovní smlouvy na dobu určitou jsou pouze určitým rysem zaměstnávání pracovníků v některých odvětvích nebo u některých povolání a činností;

15.  odsuzuje prodlužování pracovních smluv na dobu určitou s cílem pokrýt potřeby, které nejsou svou povahou dočasné, nýbrž pevně dané a trvalé, protože to představuje porušení směrnice 1999/70/ES;

16.  konstatuje, že Soudní dvůr Evropské unie shledal, že přeměna pracovních smluv na dobu určitou na pracovní smlouvy na dobu neurčitou tím, že představuje opatření k předcházení zneužívání takových smluv a s konečnou platností odstraňuje důsledky zneužití, odpovídá požadavkům vyplývajícím z unijního práva[14];

17.  poukazuje na to, že přeměna smlouvy na dobu určitou na smlouvu na dobu neurčitou musí být považována za opatření k účinnému zabránění a sankcionování zneužívání smluv na dobu určitou ve veřejném i soukromém sektoru a musí být jednoznačně a důsledně zařazována všemi členskými státy do jejich příslušných právních rámců pracovního práva;

18.  upozorňuje na to, že přeměna smlouvy na dobu určitou na smlouvu na dobu neurčitou u pracovníka, který se stal obětí případu zneužívání pracovních smluv na dobu určitou, které je porušením směrnice 1999/70/ES, nezprošťuje členský stát povinnosti toto zneužívání potrestat, včetně toho, že navíc musí být možnost, že postižený pracovník obdrží odškodnění za jakékoli újmy, které v minulosti utrpěl;

19.  zdůrazňuje, že pokud se členský stát rozhodne potrestat diskriminaci pracovníka se smlouvou dobu určitou nebo její zneužití proti němu, což je porušením práva EU, tím, že přizná postiženému pracovníkovi odškodnění, musí být toto odškodnění v každém případě odpovídající a účinné a musí mu plně nahradit veškeré újmy, které utrpěl;

20.  zdůrazňuje, že rozpočtové pohnutky, z nichž vychází určitý členský stát při volbě své sociální politiky, nemohou ospravedlnit neexistenci účinných opatření s cílem zabránit zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou a náležitě je trestat; zdůrazňuje, že přijetí takovýchto účinných opatření, která jsou plně v souladu s právem EU, je skutečně nutné k tomu, aby se přestaly projevovat důsledky porušování práv pracovníků;

21.  odsuzuje skutečnost, že pracovníci, které příslušné soudní orgány uznaly za oběti zneužívání smluv na dobu určitou, které je porušením směrnice 1999/70/ES, byli propuštěni ze zaměstnání; je pevně přesvědčen, že v případech, kdy došlo ke zneužívání po sobě jsoucích smluv na dobu určitou, lze uplatnit opatření skýtající účinné a rovnocenné záruky ochrany pracovníků s cílem náležitě toto zneužívání potrestat a odstranit důsledky tohoto porušování práva EU a také zabezpečit zaměstnanecké postavení postižených pracovníků;

22.  vyzývá členské státy, aby zlepšily standardy pracovních míst v případě nestandardních pracovních míst tím, že stanoví alespoň soubor minimálních standardů pro sociální ochranu, výši minimální mzdy a přístup k odborné přípravě a osobnímu rozvoji;

23.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření s cílem dodržovat, prosazovat a konkretizovat základní zásady a práva na pracovišti, které trápí ty, kteří pracují v šedé ekonomice, a aby zavedly odpovídající mechanismy nebo přezkoumaly mechanismy již existující ve snaze zajistit soulad s vnitrostátními právními a správními předpisy a uznávat a vynucovat zaměstnanecké poměry takovým způsobem, který usnadní přechod pracovníků do formální ekonomiky.

 

Poslední aktualizace: 30. května 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí