Postup : 2018/2718(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0242/2018

Předložené texty :

B8-0242/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 31/05/2018 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0237

NÁVRH USNESENÍ
PDF 195kWORD 54k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0242/2018
28.5.2018
PE621.626v01-00
 
B8-0242/2018

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o nástroji pro propojení Evropy po roce 2020 (2018/2718(RSP))


Marian-Jean Marinescu, Wim van de Camp, Francisco José Millán Mon, Ivo Belet za skupinu PPE

Usnesení Evropského parlamentu o nástroji pro propojení Evropy po roce 2020 (2018/2718(RSP))  
B8-0242/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a jeho následnou změnu nařízením Rady (EU, Euratom) 2017/1123 ze dne 20. června 2017(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení,

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise(3),

–  s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 28. června 2017 o budoucnosti financí EU (COM(2017)0358),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU(4),

–  s ohledem na Komisí předložený návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, ze dne 14. září 2016 (COM(2016)0604) a k němu připojený pracovní dokument útvarů (SWD(2016)0299),

–  s ohledem na Komisí předložený návrh změny interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ze dne 14. září 2016 (COM(2016)0606),

–  s ohledem na ratifikaci Pařížské dohody Parlamentem ze dne 4. října 2016 a Radou ze dne 5. října 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 o revizi VFR na období 2014–2020 v polovině období(5),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016 o přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období(6),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy a infrastruktura pro toto odvětví jsou ústřední a nezbytné pro rozvoj každé země, jakož i pro dobré životní podmínky obyvatelstva členských států, což je důvod, proč odvětví dopravy zůstává klíčovou investiční oblastí, která přispívá k růstu, konkurenceschopnosti a rozvoji posilováním hospodářského potenciálu každého regionu EU, a napomáhá tak hospodářské, územní a sociální soudržnosti, podporuje vnitřní trh, čímž usnadňuje soudržnost, integraci a sociální a ekonomické začlenění, vyvažuje nerovnosti mezi regiony, usnadňuje přístup ke službám a odborné přípravě v nejvzdálenějších regionech, jimž v současné době hrozí vylidnění, a posiluje sítě pro začínající podniky a rozvoj podnikání;

B.  vzhledem k tomu, že nástroj pro propojení Evropy byl zamýšlen jako společný centrálně řízený program financování pro dopravní, energetickou a telekomunikační infrastrukturu jako součást strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a cílů EU „20-20-20“ v rámci politiky v oblasti energetiky a změny klimatu;

C.  vzhledem k tomu, že nástroj pro propojení Evropy CEF poskytuje podstatnou část financování z EU určeného na projekty v dopravě a energetice s významným příspěvkem k dekarbonizaci evropského hospodářství a přispívá tak k plnění cílů EU v oblasti snižování emisí podle pařížské dohody o klimatu.

D.  vzhledem k tomu, že na základě příslušných odvětvových hlavních směrů by měl CEF podporovat rozvoj transevropských sítí (TEN) s cílem zlepšit soudržnost na vnitřním trhu a konkurenceschopnost EU na globálním trhu a zároveň reagovat na selhání trhu, zaměřovat se na projekty s vysokou evropskou přidanou hodnotou a pomáhat aktivovat další investice ze soukromého sektoru;

E.  vzhledem k tomu, že druhy projektů spolufinancovaných z CEF přesně odpovídají ambicím EU zvýšit pro daná tři odvětví konektivitu v evropském měřítku a soustředit podporu na veřejné statky evropského rozměru; vzhledem k tomu, že CEF přispívá k naplňování priorit Komise v oblasti zaměstnanosti, růstu a investic, vnitřního trhu, energetické unie a klimatu a jednotného digitálního trhu, čímž posiluje globální konkurenceschopnost EU;

F.  vzhledem k tomu, že do konce roku 2017 bylo z nástroje pro propojení Evropy – doprava již přiděleno 21,3 miliardy EUR ve formě grantů na projekty transevropské dopravní sítě (TEN-T), čímž se aktivovaly investice v celkové výši 41,6 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2018 budou podepsány další grantové dohody v rámci výzvy k podávání návrhů s kombinovaným financováním z grantů CEF se soukromým financováním, mimo jiné z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); vzhledem k tomu, že původní rozpočet na tuto výzvu ve výši 1 miliardy EUR byl v listopadu 2017 navýšen o 350 milionů EUR na podporu priority „Inovace a nové technologie“ v souladu s cíli akčního plánu alternativních paliv;

G.  vzhledem k tomu, že se očekává, že Komise v květnu a červnu 2018 zveřejní své legislativní návrhy týkající se evropských strategických investic včetně aktualizovaného nástroje pro propojení Evropy (CEF);

1.  zdůrazňuje, že investice do dopravní infrastruktury znamenají investice do dlouhodobého růstu, soudržnosti, konkurenceschopnosti a pracovních míst, kde EU poskytuje citelnou přidanou hodnotu pro občany;

2.  je přesvědčen, že by se v odvětví dopravy měla udělit priorita projektům, které vytvářejí nebo zlepšují přeshraniční propojení, doplňují chybějící spojení a odstraňují slabá místa; domnívá se proto, že by CEF v tomto scénáři znamenal konkrétní příspěvek k naplnění ambice vytvořit jednotný evropský dopravní prostor;

3.  zdůrazňuje mimoto, že by se CEF měl soustředit na poskytování přidané hodnoty EU pro rozvoj konektivity v dopravě, především zaměřením na projekty na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, které by bez podpory EU jinak nebyly dokončeny;

4.  podporuje myšlenku, že by CEF měl nadále směrovat veřejné a soukromé finance k cílům politiky EU, umožnit klíčové investice, u kterých jsou náklady hrazeny na vnitrostátní/místní úrovni, ale přínosy se projevují v evropském měřítku, a přispívat k urychlení přechodu k digitální společnosti s nízkými emisemi;

5.  vybízí Komisi, aby nadále poskytovala financování CEF formou grantů vzhledem k tomu, že financování CEF se z velké většiny týká projektů s širšími regionálními přínosy a přínosy pro EU, pro něž však není k dispozici dostatečné vnitrostátní nebo tržní financování;

6.  vyzývá Komisi, aby zvažovala další způsoby prosazování CEF jako nástroje řízeného politikou s konkrétními odvětvovými cíli, který se zabývá složitými projekty s rozměrem přeshraniční nebo celounijní interoperability

7.  zdůrazňuje význam přímého řízení, které umožňuje urychlené přidělování finančních prostředků a velmi řádné plnění rozpočtu; zdůrazňuje, že se přímé řízení grantů Nástroje pro propojení Evropy osvědčilo jako velmi efektivní, bylo spojeno s kvalitním seznamem projektů a soutěžním výběrovým řízením, důrazem na cíle politiky EU, koordinovaným prováděním a plným zapojením členských států; vzhledem k tomu, že Výkonná agentura INEA má za sebou velmi dobré výsledky v oblasti finančního řízení CEF a optimalizace rozpočtu, zejména díky své flexibilitě, se kterou částky nevyužité některými opatřeními rychle přesměrovává na financování nových opatření, zdůrazňuje, že je nezbytné agenturu INEA posílit s cílem zajistit náležité vynakládání finančních prostředků EU;

8.  opakuje, že cílem výzvy pro smíšené projekty vydané v roce 2017, která slučuje granty CEF s tržním financováním, zejména s finančními nástroji dostupnými v rámci EFSI, je posílit doplňkovost mezi oběma režimy podpory a zároveň stimulovat další zdroje financování, konkrétně EFSI, soukromé investory nebo vnitrostátní podpůrné banky;

9.  zdůrazňuje přínosy doplňkovosti mezi nástrojem CEF, programem Horizont 2020, evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI) a EFSI; zdůrazňuje, že Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti mají silný regionální rozměr, který reaguje na místní poptávku a směřuje finanční podporu do méně rozvinutých regionů a patnácti členských států, které jsou způsobilé k podpoře z Fondu soudržnosti, zatímco nástroj CEF se přednostně zaměřuje na prioritu EU, tj. na hlavní koridory TEN-T, a jeho cílem je integrace EU prostřednictvím přeshraničních spojení a propojení, odstraňování úzkých míst a projektů v oblasti interoperability;

10.  vítá iniciativy, v jejichž rámci byla část rozpočtu na soudržnost (11,3 miliardy EUR – doprava) čerpána prostřednictvím přímého řízení v rámci nástroje CEF; konstatuje, že investice EU do dopravní infrastruktury by měly i nadále představovat dobře vyváženou kombinaci centrálně a společně řízených zdrojů;

11.  konstatuje, že nástroj CEF funguje pro EFSI jako katalyzátor, jelikož v rámci přímých investic CEF bylo zahájeno několik projektů, které se následně dostaly na seznam projektů EFSI; dále zdůrazňuje, že projekty připravené za podpory CEF nebo částečně podporované z grantů tohoto nástroje na stavební práce začaly následně využívat prostředky EFSI; zdůrazňuje však, že EFSI má na finanční nástroje CEF substituční účinek;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se i nadále zaměřovaly na hlavní politické cíle CEF v oblasti dopravy: dokončit hlavní sítě TEN-T, včetně spuštění projektů SESAR a ERTMS, a přechod k čisté, konkurenceschopné, inovativní a propojené mobilitě do roku 2030 (včetně vybudování páteřní infrastruktury EU pro dobíjení alternativních paliv do roku 2025); pokročit směrem k dokončení komplexní sítě TEN-T do roku 2050; pokud jde o energetiku, dokončit do roku 2030 prioritní koridory TEN-E a tematické oblasti v souladu se sdělením „Čistá energie pro všechny Evropany“ i dlouhodobé cíle v oblasti dekarbonizace, tj. modernizovat a digitalizovat sítě, splnit cíle v oblasti propojení do roku 2030 (i pro okrajové členské státy), rozvíjet zasmyčkované sítě na moři a zajistit bezpečnost dodávek, mj. prostřednictvím synchronizace; pokud jde o digitalizaci, maximalizovat do roku 2030 přínosy jednotného digitálního trhu pro všechny občany a podniky, a to dosažením plně kyberneticky zabezpečené gigabitové společnosti do roku 2025, připravit do roku 2030 terabitovou konektivitu a zavést v rámci celé EU infrastrukturu pro datové a digitální služby na podporu digitální transformace klíčových oblastí veřejného zájmu, od zdravotnictví po mobilitu a veřejnou správu;

13.  vyzývá Komisi, aby v rámci budoucího fondu InvestEU, navrhla cílenou iniciativu, která bude stimulovat soukromé investice, mj. sdružením grantů a finančních nástrojů, s cílem dosáhnout plného provádění systému ERTMS;

14.  domnívá se, že je nezbytné modernizovat nástroj CEF tak, aby se vztahoval na všechny druhy dopravy, včetně silniční infrastruktury a vnitrozemských vodních cest, zaměřoval se na propojení a dokončení sítí v okrajových oblastech a pokrýval všechny potřeby v odvětví dopravy, včetně digitálních řešení, přechodu na jiné druhy dopravy a udržitelnější dopravy; domnívá se, že by se tento modernizovaný nástroj CEF měl také zaměřovat na přímější spojení mezi hlavními a komplexními sítěmi, včetně například horizontálních priorit, jako jsou mořské dálnice; je přesvědčen, že by se to mělo odrážet v seznamech předběžně vybraných projektů, které budou obsaženy příštím nařízení o CEF;

15.  připomíná, že modernizovaný nástroj CEF bude klíčový k tomu, aby EU do roku 2030 dokončila hlavní dopravní síť; domnívá se, že vyvážené zeměpisné rozložení železničních koridorů usnadňuje budování hlavní sítě, zlepšování integrace různých druhů dopravy a podporu komodálního provozu; vyzývá Komisi, aby rozšířila železniční koridory hlavní sítě s cílem zlepšit konektivitu atlantických okrajových regionů a jejich přístavů;

16.  připomíná, že v odvětví telekomunikací prokázalo dvojí zaměření nástroje CEF, tj. na digitální přeshraniční služby veřejného zájmu a na infrastrukturu v oblasti komunikací a výpočetní techniky, že program má významný dopad na dosahování cílů EU v oblasti jednotného digitálního trhu, jelikož pomáhá rozvíjet a provádět společné politiky zaměřené na řešení společenských výzev, včetně digitální transformace zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti, pokrytí koridorů TEN-T sítí 5G a digitalizace státní správy;

17.  připomíná, že návrh Komise týkající se VFR na rok 2011 zavedl finanční nástroj s celkovým rozpočtem 50 miliard EUR rozdělený mezi energetické projekty (9,1 miliardy EUR), telekomunikační/digitální projekty (9,2 miliardy EUR) a dopravní projekty (21,7 miliardy EUR); dále připomíná, že z Fondu soudržnosti mělo být na dopravu vyčleněno dalších 10 miliard EUR a že toto odvětví mělo mít tudíž k dispozici celkem 31,7 miliardy EUR, avšak během jednání o VFR na období 2014–2020 a o fondech EFSI byla tato částka významně snížena;

18.  zdůrazňuje evropskou přidanou hodnotu, kterou CEF poskytuje všem členským státům tím, že podporuje projekty v oblasti konektivity s přeshraničním rozměrem a financuje projekty, které doplňují chybějící spojení a odstraňují úzká místa, s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu EU a územní soudržnost mezi členskými státy;

19.  vítá zavedení meziodvětvové synergie do nástroje CEF; očekává, že budoucí hlavní směry odvětvové politiky a nástroj CEF budou flexibilnější, aby usnadňovaly synergie a mohly rychleji reagovat na nejnovější technologický vývoj a priority, jako je digitalizace, a zároveň urychlovaly dekarbonizaci a řešily obecné společenské výzvy, jako je kybernetická bezpečnost;

20.  zdůrazňuje, že CEF byl, je a nadále musí být účinným a cíleným nástrojem pro investice do transevropské infrastruktury (TEN) v odvětví dopravy, energetiky a v digitálním odvětví, aby mohl přispívat k prioritám EU v oblasti zaměstnanosti, růstu a investic, vnitřního trhu, energetické unie, klimatu a jednotného digitálního trhu;

21.  vyzývá Komisi, aby si uvědomila, že dokončení transevropské infrastruktury definované v politických prioritách EU bude vyžadovat významné investice, z nichž část bude záviset na průběžné podpoře EU;

22.  vyzývá Komisi, aby rámec CEF používala k dokončení cílů uvedených v „Akčním plánu o vojenské mobilitě: EU přijímá kroky k vytvoření obranné Unie“;

23.  bere na vědomí sdělení Komise nazvané „Rozpočet EU pro budoucnost“; považuje navrhovanou výši prostředků přidělených na CEF a zejména nízkou úroveň prostředků na dopravu za neuspokojivé; konstatuje, že přidělené prostředky jsou nižší než ty, které byly stanoveny v rámci VFR 2014–2020; vyzývá Komisi, aby do návrhu nařízení o CEF zahrnula vyšší částku, která bude v souladu s potřebami a přínosy dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury;

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a členským státům.

 

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(2)

Úř. věst. L 163, 24.6.2017, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 64.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0401.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0412.

(6)

Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 20.

Poslední aktualizace: 18. září 2018Právní upozornění - Ochrana soukromí