NÁVRH USNESENÍ o nástroji pro propojení Evropy po roce 2020
28.5.2018 - (2018/2718(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Michael Cramer, Reinhard Bütikofer za skupinu Verts/ALE
B8-0243/2018
Usnesení Evropského parlamentu o nástroji pro propojení Evropy po roce 2020
Evropský parlament,
– s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na ratifikaci Pařížské dohody Evropským parlamentem dne 4. října 2016 a Radou dne 5. října 2016,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU[1] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 o revizi VFR na období 2014–2020 v polovině období[3],
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016 o přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období[4],
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[5],
– s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise[6],
– s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 28. června 2017 o budoucnosti financí EU (COM(2017)0358),
– s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU[7],
– s ohledem na návrh změny interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení předložený Komisí dne 14. září 2016 (COM(2016)0606),
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že nástroj pro propojení Evropy byl zamýšlen jako společný, centrálně řízený program financování pro infrastrukturu v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a cílů EU „20-20-20“ v rámci politiky v oblasti energetiky a změny klimatu;
B. vzhledem k tomu, že tento nástroj poskytuje podstatnou část financování EU na projekty v dopravě a energetice a významně přispívá k dekarbonizaci evropského hospodářství, čímž přispívá ke splnění cílů EU v oblasti snižování emisí v rámci Pařížské dohody;
C. vzhledem k tomu, že na základě příslušných odvětvových pokynů by měl tento nástroj podporovat rozvoj transevropských sítí, s cílem zlepšit soudržnost na vnitřním trhu a konkurenceschopnost EU na celosvětovém trhu a zároveň řešit selhání trhu, se zaměřením na projekty s vysokou evropskou přidanou hodnotou;
D. vzhledem k tomu, že typy projektů spolufinancované z tohoto nástroje naplňují cíl EU, kterým je zlepšovat začleňování její dopravní infrastruktury do sítí a kterého lze dosáhnout tím, že se zlepší vzájemná propojenost, posílí interoperabilita a podpoří intermodalita, což přinese posun k udržitelnějším způsobům dopravy, jako je železniční doprava a čistější vodní doprava, v rámci digitálního jednotného trhu a posílí celosvětovou konkurenceschopnost EU;
E. vzhledem k tomu, že se očekává, že Komise zveřejní své legislativní návrhy týkající se evropských strategických investic, včetně aktualizovaného nástroje pro propojení Evropy, v květnu a červnu 2018;
1. zdůrazňuje, že investice do dopravní infrastruktury EU by měly v prvé řadě vykazovat kvalitu projektů, která se bude opírat o udržitelnost ve vztahu ke klimatu a životnímu prostředí, bezpečnost a zohlednění místních zájmů, přičemž EU musí občanům přinášet hmatatelnou přidanou hodnotu; zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na infrastrukturní projekty, které přispívají k minimalizaci externích nákladů v oblasti bezpečnosti, životního prostředí a klimatu;
2. vítá zavedení meziodvětvové synergie do nástroje CEF; očekává, že budoucí hlavní směry odvětvové politiky a nástroj CEF budou flexibilnější, aby usnadňovaly synergie a mohly rychleji reagovat na nejnovější technologický vývoj a priority, jako je digitalizace, a zároveň řešily obecné společenské výzvy, jako je kybernetická bezpečnost, urychlení dekarbonizace, podpora využívání obnovitelné energie pro udržitelné způsoby elektromobility a posílení další elektrifikace železniční infrastruktury;
3. domnívá se, že v odvětví dopravy by prioritu měly mít projekty, které vytvářejí nebo zlepšují přeshraniční spojení a znovu zavádějí a doplňují chybějící regionální železniční spojení, která byla v předchozích obdobích odstraněna nebo přestala být využívána, aby mohl nástroj CEF v kratším časovém horizontu konkrétně a účinně přispět k cíli, jímž je dosažení jednotného evropského prostoru železniční dopravy;
4. podtrhuje, že třeba se výrazněji zaměřit na inteligentní horizontální projekty, jako jsou inteligentní dopravní systémy (ITS), říční informační služby (RIS), evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS), pobřežní plavbu (SSS) v rámci koncepce mořských dálnic a snížení hluku u zdroje v případě železniční nákladní dopravy; zdůrazňuje naléhavou potřebu investovat mohutněji do údržby stávající infrastruktury;
5. zdůrazňuje, že začlenění sítě EuroVelo do transevropské železniční sítě prostřednictvím spolufinancování infrastruktury a značení a propagačních opatření má pro odvětví cestovního ruchu a dopravy potenciál, který může být jedině úspěšný;
6. vyzývá Komisi, aby měla na paměti, že dokončení transevropských sítí, jak je definováno v politických prioritách EU, bude vyžadovat lepší zapojení občanů, větší transparentnost a soustavné sledování harmonogramů a financování dopravních projektů, zejména velkých projektů s objemem investic přesahujícím 1 miliardu EUR, které budou zčásti závislé na pokračující podpoře ze strany občanů EU, mají-li být úspěšně realizovány; vybízí Komisi, aby více dbala na možné případy korupce v situacích, kdy na rozsáhlé projekty putují vysoké peněžní obnosy;
7. zdůrazňuje, že je třeba náležitě podpořit zavádění vysokorychlostních širokopásmových sítí s cílem dosáhnout 100% konektivity a odstranit digitální propasti; připomíná, že důležitými faktory podílejícími se na propastném rozdílu ve znalostech a míře účasti je nedostatečná konektivita a podstatné rozdíly v nabízených rychlostech připojení a že tyto faktory poškozují vnitřní trh a přispívají k jeho fragmentaci;
8. naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že financování z nástroje CEF určené na elektrickou infrastrukturu potřebnou pro energetickou transformaci bylo v souladu se souborem opatření „Čistá energie pro všechny Evropany“, závazky přijatými v Pařížské dohodě a dlouhodobými cíli v oblasti dekarbonizace, tj. modernizovat a digitalizovat sítě, splnit cíle v oblasti propojení do roku 2030 (i pro okrajové členské státy), rozvíjet příbřežní zasmyčkované elektrizační sítě a zajistit bezpečnost dodávek prostřednictvím energetické účinnosti, reakce na poptávku, obnovitelné energie a synchronizace sítí mezi všemi členskými státy; poukazuje na významný, leč dosud nevyužitý potenciál nástroje CEF k urychlení přechodu sítí na evropské hospodářství s nulovými emisemi uhlíku;
9. bere na vědomí návrhy Komise v oblasti vojenské mobility; připomíná vojenské úkoly Unie zakotvené v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a zdůrazňuje, že organizace společné územní obrany, která by vyžadovala přesuny vojenského zařízení a personálu bez ohledu na hranice mezi členskými státy, je úkolem NATO, a nikoli EU; domnívá se, že není důvod investovat až 6,5 miliardy EUR ze zdrojů nástroje CEF pro období po roce 2010 z rozpočtu EU do vojenské mobility; je toho názoru, že rozpočtové prostředky EU, které jsou již nyní nedostatečné, by měly být vynaloženy na civilní úkoly a cíle EU; vyzývá členské státy a NATO, aby vypracovaly plány ohledně toho, jak řešit problematiku vojenské mobility mezi státy; připomíná, že společné bezpečnostní a obranné politice Unie (SBOP) nadále chybí odpovídající prostředky na vojenské letecké a námořní zásobování, jak je stanoví SEU; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby významně zvýšily mobilitu a interoperabilitu evropských ozbrojených sil pověřených vedením vojenských operací EU, jako jsou mírové a stabilizační mise;
10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a členským státům.
- [1] Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1.
- [2] Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2016)0412.
- [4] Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 20.
- [5] Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
- [6] Přijaté texty, P8_TA(2016)0309.
- [7] Přijaté texty, P8_TA(2017)0401.