NÁVRH USNESENÍ o situaci v Nikaragui
28.5.2018 - (2018/2711(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Elena Valenciano, Ramón Jáuregui Atondo, Francisco Assis za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0244/2018
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 18. prosince 2008[1], 26. listopadu 2009[2] a 16. února 2017[3] o situaci v oblasti lidských práv a demokracie v Nikaragui – případ Francisky Ramirezové,
– s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. května 2018, učiněné jménem EU, o zahájení celostátního dialogu v Nikaragui,
– s ohledem na tiskovou zprávu generálního sekretariátu Organizace amerických států o Nikaragui ze dne 22. dubna 2018, která odsoudila násilí v Nikaragui,
– s ohledem na prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN ze dne 23. dubna 2018 o nedávných událostech v Nikaragui,
– s ohledem na společné prohlášení organizací občanské společnosti ohledně násilného potlačování demonstrací v Nikaragui,
– s ohledem na zprávy Nikaragujského střediska pro lidská práva (CENIDH) ze dnů 4. a 17. května 2018,
– s ohledem na tiskové zprávy Nikaragujské biskupské konference, a zejména její poslední zprávu ze dne 23. května 2018,
– s ohledem na předběžnou zprávu Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR) ze dne 21. května 2018,
– s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Ameriky z roku 2012, která vstoupila v platnost v srpnu 2013, včetně doložek týkajících se lidských práv,
– s ohledem na obecné zásady EU týkající se obhájců lidských práv z června 2004, které byly revidovány v roce 2008,
– s ohledem na Americkou úmluvu o lidských právech z roku 1969,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že podle Meziamerické komise pro lidská práva (dále jen „IACHR“) bylo v průběhu nedávných demonstrací v Nikaragui, které započaly 18. dubna poté, co prezident Daniel Ortega zavedl změny v systému sociálního zabezpečení navyšující příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů a snižující starobní důchody, zabito 76 osob, 868 osob bylo zraněno (z nichž 5 vážně) a 438 bylo zadrženo; vzhledem k tomu, že tento návrh reformy byl dne 23. dubna stažen;
B. vzhledem k tomu, že dne 20. dubna 2018 zaútočily policejní pořádkové jednotky na 600 studentů v katedrále hlavního města Managua; vzhledem k tomu, že IACHR zdokumentovala zásahy na čtyřech univerzitních kampusech (univerzity UCA, UPOLL, UNA a UNAN);
C. vzhledem k tomu, že svoboda projevu a sdělovacích prostředků byla vážně omezena prostřednictvím uzavření a blokování čtyř televizních stanic, které informovaly o demonstracích (jedná se o televizní stanice Canal 12, Canal de Noticias de Nicaragua (CDNN23), Telenorte a Canal 51, přičemž poslední jmenovanou vlastní Nikaragujská biskupská konference); vzhledem k tomu, že IACHR dne 24. dubna odsoudila tento akt státní cenzury; vzhledem k tomu, že stanice „100% Noticias“ byla rušena a šest dní nemohla vysílat; vzhledem k tomu, že jedním ze zabitých v průběhu demonstrací byl také novinář Ángel Eduardo Gahona; vzhledem k tomu, že tato vražda, k níž došlo v živém vysílání, dále posílila demonstrace a nepokoje;
D. vzhledem k tomu, že IACHR rovněž informovala o případech svévolného zadržování, mučení, nelidského zacházení, cenzury, rozšířených útoků na sdělovací prostředky a zastrašování novinářů a také na útoky snažící se zabránit demonstrantům ve výkonu jejich práva na pokojný protest; vzhledem k tomu, že IACHR konstatuje, že bezpečnostní složky státu nejsou neutrální a uplatňují nepřiměřenou sílu;
E. vzhledem k tomu, že lidskoprávní organizace zaznamenaly mnoho případů, kdy veřejné nemocnice údajně neposkytly pomoc a péči zraněným demonstrantům;
F. vzhledem k tomu, dne 6. května byla zřízena „vyšetřovací komise“ (tzv. komise pravdy) a dne 19. května byl následně zahájen národní dialog, v němž nikaragujští biskupové zastávali úlohu zprostředkovatelů; vzhledem k tomu, že dne 23. května biskupové prohlásili národní dialog za dočasně přerušený kvůli neexistenci konsenzu; vzhledem k tomu, že biskupové navrhli zřídit společný výbor sestávající ze šesti členů: tří zástupců vlády a tří zástupců platformy nazvané„Alianza Cívica por la Justicia y la Democracia“ (Občanská aliance pro spravedlnost a demokracii);
1. vyjadřuje soustrast rodinám obětí; důrazně odsuzuje násilí, které vypuklo v Nikaragui a vedlo ke smrti nejméně 76 osob; vyjadřuje politování nad uplatňováním nepřiměřené síly ze strany úřadů s cílem zastavit protesty; vyzývá vládu, aby neprodleně ukončila veškerou represi a svévolné zadržování a rozpustila případně násilnické skupiny;
2. žádá vládu, aby ochránila právo demonstrovat tím, že zajistí bezpečnost všech pokojných demonstrantů; vyzývá vládu, aby uplatňovala mezinárodní standardy týkající se využívání síly ze strany státních bezpečnostních složek a aby přijala mezinárodní nezávislý vyšetřovací mechanismus, který by vyšetřil úmrtí osob, k nimž došlo v průběhu demonstrací; vyzývá také demonstranty a organizace občanské společnosti, které protesty vedou, aby se při výkonu svých práv vyhýbaly používání násilí;
3. vyzývá vládu, aby učinila vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že ti, kteří spáchali zločiny, budou potrestáni, a aby usnadnila přístup svědků a whistleblowerů k ochranným mechanismům; požaduje zřízení veřejného rejstříku osob, které jsou ošetřovány v nemocnicích, jak jej požaduje IACHR;
4. lituje porušování svobody sdělovacích prostředků v Nikaragui jak před protesty, tak v jejich průběhu; považuje obsazení sdělovacích prostředků, k němuž se úřady uchýlily v průběhu protestů, za nepřijatelné; vyzývá vládu, aby plně obnovila svobodu sdělovacích prostředků a projevu v zemi a ukončila pronásledování novinářů;
5. vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršující se lidskoprávní situací v Nikaragui a nad pokračujícím úpadkem nikaragujské demokracie a občanských a politických práv Nikaragujců; uznává, že demonstrace prokázaly, že občané nejsou spokojeni s politickými silami v Nikaragui; připomíná, že se k původním protestům proti reformě systému sociálního zabezpečení přidaly další otázky ohledně fungování demokracie a právního státu; upozorňuje na skutečnost, že národní dialog by měl rovněž zahrnovat otázku politických reforem v zemi, a zejména reformy volebního systému a případně také dohodnutý časový plán voleb;
6. vítá nedávné zavedení národního dialogu a zřízení „vyšetřovací komise“; připomíná, že jedinou cestu z krize nabízí dialog a vyjednávání; naléhavě vyzývá k tomu, aby byl zřízen společný výbor a obnoveno vyjednávání; zdůrazňuje, že tento dialog by měl probíhat bez násilí a represe a za dodržování právního státu a ústavy a zásady, podle níž by veškeré změny zákonů měly být prováděny v souladu s postupy, které jsou v ní zakotveny;
7. žádá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby i nadále spolupracovala s Nikaraguou na úsilí o dosažení pokojného a vyjednaného řešení této krize a aby jí na vyžádání poskytovala zprostředkování a poradenství;
8. poukazuje na to, že s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Ameriky je nutné Nikaragui připomenout, že musí dodržovat zásady právního státu a demokracie a lidská práva, jak je obhajuje a prosazuje EU; naléhavě vyzývá EU, aby situaci sledovala a v případě nutnosti zvážila přijetí případných opatření;
9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika, Středoamerickému parlamentu a vládě a parlamentu Nikaragujské republiky.
- [1] Úř. věst. C 45E, 23.2.2010, s. 89.
- [2] Úř. věst. C 285E, 21.10.2010, s. 74.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2017)0043.