NÁVRH USNESENÍ o situaci v Nikaragui
28.5.2018 - (2018/2711(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Dita Charanzová, Ali Nedzhmi, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Gérard Deprez, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Ilhan Kyuchyuk, Patricia Lalonde, Louis Michel, Javier Nart, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Pavel Telička, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans za skupinu ALDE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0244/2018
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 16. února 2017 o situaci v oblasti lidských práv a demokracie v Nikaragui – případ Francisky Ramirezové[1],
– s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie ze dne 19. listopadu 2016 o konečných výsledcích voleb v Nikaragui,
– s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie ze dne 22. dubna 2018 o konečných výsledcích voleb v Nikaragui,
– s ohledem na tiskovou zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 27. dubna 2018 uvádějící názory odborníků na situaci v oblasti lidských práv v Nikaragui,
– s ohledem na prohlášení mluvčí Úřadu OSN pro lidská práva Liz Throssellové ze dne 20. dubna 2018 o násilí doprovázejícím protestní akce v Nikaragui,
– s ohledem na návštěvu, kterou ve dnech 17. až 21. května 2018 uskutečnila v Nikaragui Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR), aby posoudila situaci v této zemi, a na předběžné prohlášení této komise ze dne 21. května 2018,
– s ohledem na zprávu generálního sekretariátu Organizace amerických států o Nikaragui ze dne 20. ledna 2017,
– s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Ameriky ze dne 29. června 2012, která vstoupila v platnost v srpnu 2013, včetně doložek týkajících se lidských práv,
– s ohledem na obecné zásady EU týkající se obhájců lidských práv z června 2004, které byly revidovány v roce 2008,
– s ohledem na Deklaraci OSN o obhájcích lidských práv z prosince 1998,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Nikaragua smluvní stranou,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že se v Nikaragui v posledním desetiletí zhoršila situace, pokud jde o demokracii a právní stát; vzhledem k tomu, že nedodržování práva na svobodu projevu a pokojný protest, které jsou všeobecně přijímaným základem demokratické společnosti, brání mírovému a trvalému řešení konfliktů v zemi;
B. vzhledem k tomu, že podle předběžné zprávy IACHR bylo během demonstrací proti reformám systému sociálního zabezpečení, které dne 18. dubna 2018 oznámil prezident Daniel Ortega, nejméně 76 osob z řad civilistů zabito, 868 osob zraněno a 438 osob svévolně zadrženo, včetně studentů, aktivistů občanské společnosti a novinářů; vzhledem k tomu, že většina obětí měla střelná poranění v oblasti hlavy, krku, hrudi či dutiny břišní, což do značné míry svědčí o tom, že bezpečnostní síly měly příkaz zabíjet, a předběžná zpráva IACHR proto hovoří o možných mimosoudních popravách; vzhledem k tomu, že zaznamenány byly rovněž případy mučení a krutého, nelidského a ponižujícího zacházení, kriminalizujících kampaní, vyhrožování, pronásledování a jiných forem zastrašování;
C. vzhledem k tomu, že dne 23. dubna 2018 prezident Ortega oznámil zrušení reformy sociálního zabezpečení, avšak demonstrace přešly v širší protivládní nepokoje, v nichž se vyzývalo k vytvoření prozatímní vlády; vzhledem k tomu, že nikaragujské orgány demonstranty nazývaly „vandaly“ a obviňovaly je z „politické manipulace“, čímž je otevřeně stigmatizovaly;
D. vzhledem k tomu, že vysoký počet obětí je jasnou známkou použití nepřiměřeného násilí ze strany státních orgánů, což je v rozporu se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti požadovanými podle mezinárodního práva a standardů, které stanovují omezení pro používání síly; vzhledem k tomu, že skupiny civilistů navázané na organizaci Juventud Sandinista jednají naprosto beztrestně a za tichého přihlížení policie; vzhledem k tomu, že prezident státní nikaragujské policie Aminta Granera v důsledku použití nepřiměřeného násilí odstoupil z funkce;
E. vzhledem k tomu, že dne 16. května 2018 byl zahájen národní dialog pod záštitou katolické církve, který však byl podle vyjádření vedoucích představitelů církve dne 23. května ukončen, aniž by se dospělo ke konsensu;
F. vzhledem k tomu, že dne 23. května ředitel Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro vyzval k „svobodným, spravedlivým a transparentním volbám“ jakožto jedinému řešení situace v Nikaragui; vzhledem k tomu, že nikaragujské orgány uvedly, že „nové volby by narušily ústavní pořádek a svrhly demokraticky zvolenou vládu“; vzhledem k tomu, že dne 19. listopadu 2016 vyjádřila EU politování nad tím, že v průběhu voleb nebyly vytvořeny podmínky umožňující neomezenou účast všech politických sil v zemi a že nebyli přítomni žádní mezinárodní ani akreditovaní nezávislí místní pozorovatelé;
G. vzhledem k tomu, že vláda svévolně ukončila činnost sdělovacích prostředků, které informovaly o demonstracích, a novináři, kteří jakoukoli formou vyjádřili opačné postoje, byli pronásledováni, zastrašováni a zadržováni;
H. vzhledem k tomu, že Daniel Ortega byl od roku 2007 zvolen do funkce prezidenta již ve třech po sobě jdoucích obdobích, a to navzdory skutečnosti, že nikaragujská ústava opětovné zvolení do funkce v po sobě jdoucích obdobích zakazuje, což svědčí o korupci a autoritářství, k němuž se stát uchyluje ve snaze umožnit prezidentovi a vládnoucí straně kontrolu nad státní mocí, zdroji a soudnictvím;
I. vzhledem k tomu, že opatření nikaragujských orgánů, jež jsou namířena proti svobodě projevu, a pronásledování vůdců opozice jsou odsuzovány jakožto útok na občanské svobody; vzhledem k tomu, že skupiny zabývající se lidskými právy odsuzují postupné soustřeďování moci v rukou jedné strany a oslabování institucí;
J. vzhledem k tomu, že jedním z hlavních problémů zůstává korupce ve veřejném sektoru, která se týká i rodinných příslušníků prezidenta; vzhledem k tomu, že velmi často dochází k podplácení veřejných činitelů, nezákonné konfiskaci a ke svévolnému vyměřování cel a daní ze strany celních a daňových orgánů; vzhledem k tomu, že panuje znepokojení nad nepotismem v nikaragujské vládě;
1. ostře odsuzuje brutální potlačení demonstrací konaných v Nikaragui na protest proti reformám systému sociálního zabezpečení a vyjadřuje vážné znepokojení nad zprávami o použití živé munice k zastavení protestů, což mělo za následek nejméně 76 obětí na životě a téměř 900 zraněných osob; vyzývá nikaragujské orgány, aby okamžitě ukončily veškeré násilí, kterého se na obyvatelích Nikaragui, kteří vykonávají své právo na svobodu projevu a shromažďování, dopouští ozbrojené jednotky, policie a polovojenské skupiny s vazbami na vládu, a naléhavě vyzývá nikaragujské orgány k zaručení těchto svobod podle mezinárodních dohod, jichž je tato země smluvní stranou; vyjadřuje svou soustrast a účast všem rodinám obětí, které během demonstrací přišly o život či byly zraněny;
2. vyzývá nikaragujské orgány, aby propustily všechny svévolně zadržované osoby a poskytly záruky, že proti nim nebude zahájeno žádné trestní stíhání;
3. vyzývá nikaragujské orgány, aby se konstruktivně a se vší vážností znovu zapojily do inkluzivního národního dialogu, a zdůrazňuje, že je důležité zabránit dalšímu vyhrocení situace a učinit přítrž autoritářství, represím a násilí v Nikaragui a že mezi opatření, které je třeba učinit v zájmu vyřešení krize, patří uspořádání svobodných, spravedlivých a transparentních voleb za přítomnosti nezávislých mezinárodních pozorovatelů, kteří budou dohlížet na to, aby nedošlo k žádným volebním podvodům;
4. konstatuje, že dlouhodobému řešení této krize brání nedostatečné oddělení pravomocí a chybějící nezávislé instituce v zemi; domnívá se proto, že národnímu usmíření by mohlo napomoci ustanovení komise pravdy s účastí nezávislých národních i mezinárodních subjektů; vyzývá Evropskou unii, aby aktivně podporovala úsilí o dosažení demokratického řešení krize;
5. vítá návštěvu IACHR v Nikaragui a vyjadřuje své znepokojení nad závěry předběžné zprávy; vyzývá nikaragujské orgány, aby mezinárodnímu společenství umožnily bezodkladně provést nezávislé a transparentní vyšetření za účelem objasnění okolností potlačení demonstrací a úmrtí, k nimž při něm došlo, a stíhání osob odpovědných za tyto činy a za mučení zadržovaných osob a špatné zacházení s nimi;
6. odsuzuje diskreditační kampaně vedené státem i vyhrožování, útoky a zastrašování namířené proti obráncům lidských práv, kteří během demonstrací zastávali úlohu zastupujících a monitorovacích subjektů; vyjadřuje vážné obavy o bezpečnost novinářů, kteří přinášejí informace o manifestacích, neboť podle zpráv jsou novináři a vysílací společnosti neustále terčem útoků, čemuž je nutné okamžitě učinit přítrž;
7. znovu zdůrazňuje, že svoboda tisku a sdělovacích prostředků patří mezi základní prvky demokracie a otevřené společnosti, a vyzývá nikaragujské orgány k obnovení plurality médií; dále tyto orgány vyzývá, aby respektovaly práci vykonávanou obránci lidských práv, novináři a sdělovacími prostředky a zajistily jejich dostatečnou ochranu; připomíná nikaragujským bezpečnostním jednotkám, že jejich povinností je především chránit občany před jakoukoli újmou;
8. vyzývá nikaragujské orgány, aby poskytly všem subjektům ve společnosti, včetně opozičních sil a občanské společnosti, dostatečný prostor k tomu, aby mohly svobodně a souladu s mezinárodním právem vykonávat činnost s cílem připravit půdu pro všechny znepřátelené strany k projednání situace v Nikaragui a dodržování lidských práv v zemi; připomíná, že rozhodujícími faktory pro úspěšné fungování každé demokratické společnosti jsou depolarizace soudnictví a ukončení beztrestnosti;
9. odsuzuje nezákonné kroky činěné v rozporu se soudním systémem, které vedly k ústavním změnám, jejichž účelem bylo odstranit omezení délky funkčního období prezidenta, a tím Danielu Ortegovi umožnit setrvání ve funkci prezidenta, což je v jasném rozporu s právem na svobodné a spravedlivé volby; zdůrazňuje nutnost silných demokratických institucí, svobody shromažďování a politického pluralismu;
10. je znepokojen tajnými dohodami a střety zájmů mezi Nejvyšší radou soukromých společností (COSEP) a vládou; vyzývá tyto členy, aby odstoupili z funkcí ve výkonných radách státních subjektů a aby v těchto radách dále již nepůsobili, zejména pokud jde o podílení se členů COSEP na činnosti Nikaragujského úřadu sociálního zabezpečení (INSS);
11. poukazuje na to, že s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Ameriky je nutné Nikaragui připomenout, že musí dodržovat zásady právního státu a demokracie a lidská práva, jak je obhajuje a prosazuje Evropská unie;
12. je znepokojen vazbami mezi prezidentem Ortegou a jinými konflikty v regionu, například jeho spoluprací s venezuelským režimem, držením ochranné ruky nad příjmy organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) z obchodu s narkotiky a politickou závislostí země na Kubě;
13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika, Středoamerickému parlamentu a vládě a parlamentu Nikaragujské republiky.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2017)0043.