Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o izraelsko-palestinském konfliktu,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se mezinárodního humanitárního práva,

–  s ohledem na prohlášení o aktuálním vývoji v otázce plánovaného zničení vesnice Chán al-Ahmar, zejména prohlášení, které vydala dne 7. září 2018 místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová,

–  s ohledem na půlroční zprávu o demolicích a konfiskacích staveb financovaných EU v oblasti Západního břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, za období od ledna do června 2018, kterou Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) zveřejnila dne 24. srpna 2018,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o izraelsko-palestinském konfliktu, zejména na rezoluci č. 2334 přijatou dne 23. prosince 2016,

–  s ohledem na úmluvy OSN o lidských právech a mezinárodní smlouvy v oblasti humanitárního práva, jejichž smluvními stranami jsou Izrael, Palestina i členské státy EU,

–  s ohledem na svou studii ze dne 25. června 2015 nazvanou „Okupace/anexe území: dodržování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv a jednotná politika EU“,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud Izraele dne 5. září 2018 zamítl petice obyvatel beduínské vesnice Chán al-Ahmar na Západním břehu, které byly jejich poslední nadějí, a že vesnice nyní čelí bezprostřední hrozbě demolice a nucenému přesunu jejích 180 obyvatel, z čehož je 90 dětí, izraelskými orgány;

B.  vzhledem k tomu, že izraelský soud dospěl po devítiletém soudním sporu v této věci k závěru, že vesnice Chán al-Ahmar byla postavena protiprávně a že neexistují důvody pro to, aby bylo do výkonu příkazu k demolici této vesnice zasahováno nebo aby byl tento výkon pozastaven; vzhledem k tomu, že izraelský stát plánuje přesídlit čtyři komunity v této oblasti, včetně osady Chán al-Ahmar, na místo, které se nachází jihozápadně od Jericha v bezprostřední blízkosti čističky odpadních vod; vzhledem k tomu, že dotčené komunity vysídlení odmítlo;

C.  vzhledem k tomu, že obyvatelé vesnice Chán al-Ahmar jsou potomky beduínů, které Izrael v padesátých letech minulého století vyhostil z Negevské pouště a přemístil na Západní břeh Jordánu na okraj Jeruzaléma, odkud byli opakovaně vyhnáni; vzhledem k tomu, že vesnice se nachází mezi dvěma velkými izraelskými osadami; vzhledem k tomu, že obyvatelé byli vystaveni stálému tlaku ze strany izraelských orgánů a sousedních osadníků a žijí v tvrdých podmínkách, včetně nedostatku zdravotních, vzdělávacích a sociálních služeb a základní infrastruktury;

D.  vzhledem k tomu, že hrozí, že demolice vesnice Chán al-Ahmar vytvoří precedens, který se negativně dotkne desítek dalších beduínských komunit na celém Západním břehu Jordánu; vzhledem k tomu, že podle izraelské nevládní organizace B'Tselem izraelské orgány záměrně odmítly vydat stavební povolení a že vyhoštění je součástí strategie na odstranění všech palestinských společenství z oblasti východně od Jeruzaléma a na půli cesty k řece Jordán, což mezi izraelské osady vrazí klín, který Západní břeh rozdělí na dvě části;

E.  vzhledem k tomu, že vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise vyzvala izraelské orgány, aby znovu přehodnotily své rozhodnutí o demolici vesnice Chán al-Ahmar, a upozornila na to, že zničení palestinských společenství a případné nucené přesuny obyvatelstva porušují mezinárodní právo a představují velmi problematický vývoj, který vážně ohrožuje životaschopnost řešení v podobě existence dvou států;

F.  vzhledem k tomu, že místní organizace občanské společnosti varovaly, že v důsledku toho, že se otevřely nové legální cesty umožňující izraelským ozbrojeným silám rychlé demolice, bylo prosazeno několik právních návrhů rozšiřujících kontrolu Izraele nad východním Jeruzalémem a že došlo k významnému posunu v postoji vlády USA, která podporuje budování osad, je nebezpečím násilného přesunu bezprostředně ohrožena řada dalších palestinských společenství; vzhledem k tomu, že tyto nedávné změny nastaly v souvislosti se zvýšeným napětím poté, co izraelský Kneset přijal návrh zákona o národním státu;

G.  vzhledem k tomu, že násilný přesun osob, které jsou na okupovaném území chráněny, je vážným porušením čtvrté Ženevské úmluvy a podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu představuje válečný zločin;

H.  vzhledem k tomu, že diplomaté EU a členských států a poslanci Evropského parlamentu opakovaně varovali před demolicí vesnice Chán al-Ahmar, která by se stala symbolem izraelské politiky ničení palestinské infrastruktury a rozšiřování osad na Západním břehu Jordánu;

I.  vzhledem k tomu, že deset členských států EU podporuje humanitární programy v osadě Chán al-Ahmar, včetně výstavby základní školy, a že je nyní humanitární pomoc EU v odhadované výši 315 000 EUR ohrožena;

J.  vzhledem k tomu, že podle zastoupení EU v Palestině došlo v první polovině roku 2018 k ničení a zabavování palestinského majetku na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, přičemž se tato praxe týkala 197 staveb v palestinském vlastnictví, vedla k vysídlení 176 Palestinců, včetně 70 dětí, a měla negativní dopad na dalších 5 000 lidí; vzhledem k tomu, že zastoupení EU v tomto období oznámilo demolici 26 staveb financovaných EU nebo členskými státy EU v hodnotě 60 963 EUR; vzhledem k tomu, že v období od 2009 do 2018 bylo zničeno nebo zabaveno více než 450 staveb v hodnotě 1,3 milionu EUR financovaných z EU a členských států EU; vzhledem k tomu, že za tyto zničené stavby nebyla požadována žádná náhrada; vzhledem k tomu, že byly vydány příkazy k demolici nebo pozastavení prací v případě 36 škol v oblasti C a osmi škol ve východním Jeruzalémě, z nichž polovina byla financována z prostředků EU nebo členských států EU; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že byl u více než 13 000 palestinských struktur v oblasti C vydán kvůli chybějícím nezbytným stavebním povolením příkaz k demolici;

K.  vzhledem k tomu, že podle mezinárodního práva mají třetí strany včetně členských států EU povinnost nepobízet k zakládání osad, nepomáhat mu, nepodporovat jej a dělat vše, co je přiměřeně v jejich moci, aby zabránily založení nových osad a aby tyto nezákonné praktiky byly ukončeny;

1.  je hluboce znepokojen tím, že hrozí bezprostřední zboření beduínské vesnice Chán al-Ahmar, a naléhavě žádá izraelské orgány, aby upustily od plánu demolice a přesídlení obyvatel;

2.  varuje izraelské úřady jako okupační sílu, že zbourání vesnice Chán al-Ahmar a nucený odsun jejích obyvatel by představovalo vážné porušení mezinárodního humanitárního práva a de facto válečný zločin; trvá na tom, že osoby odpovědné za tyto mezinárodní zločiny se budou ze svých činů zodpovídat;

3.  domnívá se, že reakce EU musí být přiměřená závažnosti tohoto vývoje a v souladu s dlouhodobou podporou EU lidu osady Chán al-Ahmar; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby zintenzívnila dialog EU s izraelskými orgány o plném dodržování práv palestinského obyvatelstva v oblasti C a trvala na okamžitém zrušení veškerých plánů na jejich nucené přesídlení a příkazů k demolici a jejich vystěhování;

4.  vítá podporu EU pro komunity, jimž hrozí nucené přesídlení, a vyzývá k dalším investicím v oblasti C, zejména na podporu beduínské populace; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato pomoc bude předávána způsobem, který bude odstraňovat roztříštěnost, bude plně začleňovat politický rozměr okupace a účinně podporovat palestinské sebeurčení;

5.  vyjadřuje vážné znepokojení ohledně pokračujícího ničení a konfiskací humanitární pomoci v oblasti C; odsuzuje nedostatek odhodlání ESVČ a Komise, na nějž poukázal Evropský účetní dvůr, zajistit od izraelských orgánů její náhradu a záruky, že se taková situace nebude opakovat; očekává, že Komise odečte částku ekvivalentní těmto ztrátám od dvoustranné pomoci Izraeli;

6.  je i nadále pevně přesvědčen, že jediným trvalým řešením konfliktu na Blízkém východě zůstává řešení spočívající v tom, že dva demokratické státy, Izrael a Palestina, budou žít bok po boku v míru v rámci bezpečných a uznávaných hranic na základě „zelené linie“ z roku 1967 a s Jeruzalémem jako hlavním městem obou států;

7.  odsuzuje pokračující rozšiřování izraelských osad, které zjevně porušuje mezinárodní humanitární právo, živí v Palestincích zášť a beznaděj a představuje hlavní a nejdůležitější překážku životaschopnosti řešení spočívajícího v existenci dvou států a možnosti jeho uskutečnění;

8.  zdůrazňuje odhodlání mezinárodního společenství, znovu vyjádřené Radou bezpečnosti OSN v prosinci 2016, neuznat žádnou změnu hranic z roku 1967, a to ani pokud jde o Jeruzalém, kromě změn, na nichž se obě strany dohodnou; vyzývá izraelské orgány, aby neprodleně zastavily a zásadně změnily svou politiku osídlování; vyzývá EU, aby byla v této otázce i nadále neochvějná;

9.  přijímá rozhodnutí o vyslání delegace ad hoc s cílem vyhodnotit situaci na místě, pokud jde o zničení projektů financovaných EU v oblasti C;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Kvartetu, izraelské vládě, Knesetu, prezidentovi palestinské samosprávy, Palestinské legislativní radě a orgánům Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění.