Návrh usnesení - B8-0481/2018Návrh usnesení
B8-0481/2018

NÁVRH USNESENÍ o nárůstu neofašistického násilí v Evropě

17.10.2018 - (2018/2869(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Róża Gräfin von Thun und Hohenstein za skupinu PPE

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0481/2018


Postup : 2018/2869(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0481/2018
Předložené texty :
B8-0481/2018
Rozpravy :
Přijaté texty :

B8‑0481/2018

Usnesení Evropského parlamentu o nárůstu neofašistického násilí v Evropě

(2018/2869(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na článek 14 a protokol č. 12 Evropské úmluvy o lidských právech,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na články 2, 3, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ[1] (směrnice o rasové rovnosti),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[2],

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva[3],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV[4],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací[5],

–  s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, k němuž došlo v červnu 2016,

–  s ohledem na usnesení Rady Evropy ze dne 30. září 2014 o boji proti projevům neonacismu a pravicového extremismu,

–  s ohledem na unijní kodex zásad boje proti dezinformacím,

–  s ohledem na kodex chování v oblasti boje proti nezákonným nenávistným projevům online,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v článku 2 SEU je zakotveno, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou ve všech členských státech společné;

B.  vzhledem k tomu, že nedostatek důrazných opatření proti fašistickým a extremistickým pravicovým hnutím umožnil výskyt současného nárůstu xenofobie v Evropě;

C.  vzhledem k tomu, že otevřeně neofašistické, neonacistické a xenofobní skupiny a politické strany podněcují nenávist a násilí ve společnosti vůči „údajným nepřátelům“;

D.  vzhledem k tomu, že Sir Julian King, člen Komise odpovědný za bezpečnost, ve svém projevu na akci, která se konala dne 22. března 2017 k připomenutí útoků v Bruselu z roku 2016, upozornil na rostoucí hrozbu pravicového násilného extremismu a uvedl, že si není vědom jediného členského státu EU, který by tímto jevem nebyl nějakým způsobem zasažen;[6]

E.  vzhledem k tomu, že neofašistické a neonacistické organizace se projevují v různých podobách, jak je uvedeno ve zprávě Europolu o stavu a vývoji terorismu v EU (TESAT) za rok 2018; vzhledem k tomu, že většina neofašistických a neonacistických organizací ponižuje určité jednotlivce či skupiny; vzhledem k tomu, že tyto organizace se často agresivně vyjadřují vůči menšinovým skupinám a své jednání se snaží ospravedlnit dovoláváním se zásady svobody slova;

F.  vzhledem k tomu, že šíření nenávistných projevů online často vede k vzestupu násilí, a to mimo jiné ze strany neofašistických skupin;

G.  vzhledem k tomu, že článek 30 Všeobecné deklarace lidských práv jasně uvádí, že „nic v této Úmluvě nemůže být vykládáno tak, jako by dávalo státu, skupině nebo jednotlivci jakékoliv právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů zaměřených na zničení kteréhokoli ze zde přiznaných práv a svobod nebo na omezování těchto práv a svobod ve větším rozsahu, než to Úmluva stanoví“;

H.  vzhledem k tomu, že článek 4 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace potvrzuje, že její smluvní státy odsuzují jakoukoli propagandu a všechny organizace, které vycházejí z myšlenek nebo teorií nadřazenosti jedné rasy nebo skupiny osob stejné barvy pleti či etnického původu;

I.  vzhledem k tomu, že propagace fašismu je zakázána v některých členských státech na základě vnitrostátních právních předpisů;

J.  vzhledem k tomu, že ve zprávě o stavu a vývoji terorismu v EU za rok 2018 Europol informoval o bezmála dvojnásobném počtu jednotlivců zatčených v roce 2017 kvůli pravicově extremistickým trestným činům; vzhledem k tomu, že rovněž konstatuje, že rasistické chování, autoritářství, xenofobie a nepřátelství vůči imigraci jsou běžné postoje pravicových extremistů;

K.  vzhledem k tomu, že podle nedávné zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva o postupu zaznamenávání a shromažďování údajů o trestných činech páchaných z nenávisti v celé EU je shromažďování podrobných a rozčleněných údajů o trestných činech páchaných z nenávisti – přinejmenším podle různých typů motivace založené na předpojatosti a podle druhů trestného činu – nezbytné ke sledování účinnosti policejní reakce na tento jev a k přípravě účinných a cílených politik;

L.  vzhledem k tomu, že politici jsou rovněž stále častějším cílem pravicových extremistických skupin, které je vnímají jako zrádce nebo jako naivní jedince a viníky;[7]

M.  vzhledem k tomu, že fotbaloví chuligáni jsou součástí pravicové extremistické scény v mnoha členských státech, avšak odlišují se, pokud jde o ideologickou rovinu a o vazby na další organizace;[8]

1.  důrazně odsuzuje a odmítá teroristické útoky, vraždy, násilné fyzické útoky a pochody neofašistických a neonacistických organizací, k nimž dochází v řadě členských států;

2.  je hluboce znepokojen zvyšující se standardizací fašismu, rasismu, xenofobie a dalších forem nesnášenlivosti v Evropské unii a je zneklidněn zprávami o tajných dohodách politických představitelů, politických stran a donucovacích orgánů s neofašisty a neonacisty, které v některých členských státech vznikají;

3.  má obavy z neofašistického násilí zaměřeného na konkrétní menšiny, jako jsou černí Evropané / osoby afrického původu, Židé, muslimové, Romové, státní příslušníci třetích zemí, osoby LGBTI a osoby se zdravotním postižením;

4.  důrazně odsuzuje všechny násilné útoky neofašistických skupin proti politikům a členům politických stran, které byly zaznamenány v některých členských státech;

5.  je hluboce znepokojen tím, s jakou beztrestností neofašistické a neonacistické skupiny působí v některých členských státech, a zdůrazňuje, že tento pocit beztrestnosti společně s nedostatečnými reakcemi států na násilné činy těchto skupin patří mezi důvody, které vysvětlují alarmující nárůst násilných činů některých krajně pravicových organizací;

6.  bere na vědomí znepokojivý trend neofašistických a neonacistických skupin využívajících sociální média a internet sdružovat se napříč celou Evropskou unií a šířit extremistickou propagandu;

7.  vyzývá Komisi, členské státy a společnosti provozující sociální média, aby zasáhly proti šíření rasismu, fašismu a xenofobie na internetu ve spolupráci s příslušnými organizacemi občanské společnosti na vnitrostátní a mezinárodní úrovni;

8.  vyzývá členské státy, aby tvrdě odsuzovaly a postihovaly trestné činy páchané z nenávisti, nenávistné projevy a svalování viny na politiky a veřejné činitele na všech úrovních a ve všech typech sdělovacích prostředků, jelikož přímo normalizují a podněcují nenávist a násilí ve společnosti;

9.  lituje skutečnosti, že v některých členských státech se veřejnoprávní vysílání stalo ukázkou propagandy jedné politické strany, která často vylučuje opozici a menšinové skupiny ze společnosti a dokonce podněcuje násilí;

10.  vyzývá ostatní členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly protokol č. 12 Evropské úmluvy o lidských právech za účelem ochrany práv svých občanů na svobodu před diskriminací jakéhokoli druhu;

11.  vyzývá členské státy, aby řádně prováděly a prosazovaly rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV o boji proti rasismu a xenofobii;

12.  lituje skutečnosti, že pouze 15 členských států rozčleňuje údaje o trestných činech spáchaných z nenávisti podle různých druhů motivace založené na předpojatosti;[9]

13.  vyzývá členské státy, aby stanovily a zajistily odpovídající podporu pro oběti trestných činů motivovaných rasismem či xenofobií a trestných činů páchaných z nenávisti;

14.  vyzývá členské státy, aby zřídily policejní jednotky zaměřené na boj proti trestné činnosti páchané z nenávisti;

15.  žádá o řádnou a včasnou spolupráci mezi donucovacími orgány, zpravodajskými službami, justicí a organizacemi občanské společnosti v boji proti fašismu, rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti;

16.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily na prevenci pomocí vzdělávání, zvyšování informovanosti a výměny osvědčených postupů, mimo jiné prostřednictvím sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci;

17.  vyzývá členské státy, aby postupovaly podle doporučení Rady Evropy ohledně boje proti projevům neonacismu a pravicového extremismu;

18.  vyzývá členské státy, národní sportovní federace a fotbalové kluby, aby potíraly rasismus, fašismus a xenofobii na fotbalových stadionech a ve fotbalové kultuře tím, že odsoudí a potrestají odpovědné osoby a podpoří pozitivní vzdělávací aktivity zacílené na mladé fotbalové fanoušky ve spolupráci se školami a příslušnými organizacemi občanské společnosti;

19.  zdůrazňuje, že povědomí o historii je jedním z předpokladů prevence těchto zločinů v budoucnu a hraje důležitou roli při vzdělávání mladších generací; poukazuje na to, že zlehčování nacistických zločinů je prvním krokem k oživení myšlenek té doby;

20.  vyzývá členské státy, aby odsoudily a potíraly všechny formy popírání holocaustu, včetně zlehčování zločinů nacistů a jejich napomahačů; zdůrazňuje, že pravda o holocaustu nesmí být zlehčována politiky ani sdělovacími prostředky;

21.  požaduje společnou kulturu, která odmítá fašistické zločiny minulosti; je hluboce znepokojen tím, že mladší generace v Evropě i jinde mají čím dál menší zájem o dějiny fašismu, a mohou se tudíž stát lhostejnými vůči novým hrozbám;

22.  vybízí členské státy, aby prostřednictvím mainstreamové kultury prosazovaly vzdělávání ohledně rozmanitosti naší společnosti a ohledně naší společné historie, a to včetně zvěrstev druhé světové války, jako je holocaust, a dlouholeté systematické dehumanizace jeho obětí;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

 

Poslední aktualizace: 22. října 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí