NÁVRH USNESENÍ o nárůstu neofašistického násilí v Evropě
17.10.2018 - (2018/2869(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Róża Gräfin von Thun und Hohenstein za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0481/2018
B8‑0481/2018
Usnesení Evropského parlamentu o nárůstu neofašistického násilí v Evropě
Evropský parlament,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,
– s ohledem na článek 14 a protokol č. 12 Evropské úmluvy o lidských právech,
– s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,
– s ohledem na články 2, 3, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
– s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ[1] (směrnice o rasové rovnosti),
– s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[2],
– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva[3],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV[4],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací[5],
– s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, k němuž došlo v červnu 2016,
– s ohledem na usnesení Rady Evropy ze dne 30. září 2014 o boji proti projevům neonacismu a pravicového extremismu,
– s ohledem na unijní kodex zásad boje proti dezinformacím,
– s ohledem na kodex chování v oblasti boje proti nezákonným nenávistným projevům online,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v článku 2 SEU je zakotveno, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou ve všech členských státech společné;
B. vzhledem k tomu, že nedostatek důrazných opatření proti fašistickým a extremistickým pravicovým hnutím umožnil výskyt současného nárůstu xenofobie v Evropě;
C. vzhledem k tomu, že otevřeně neofašistické, neonacistické a xenofobní skupiny a politické strany podněcují nenávist a násilí ve společnosti vůči „údajným nepřátelům“;
D. vzhledem k tomu, že Sir Julian King, člen Komise odpovědný za bezpečnost, ve svém projevu na akci, která se konala dne 22. března 2017 k připomenutí útoků v Bruselu z roku 2016, upozornil na rostoucí hrozbu pravicového násilného extremismu a uvedl, že si není vědom jediného členského státu EU, který by tímto jevem nebyl nějakým způsobem zasažen;[6]
E. vzhledem k tomu, že neofašistické a neonacistické organizace se projevují v různých podobách, jak je uvedeno ve zprávě Europolu o stavu a vývoji terorismu v EU (TESAT) za rok 2018; vzhledem k tomu, že většina neofašistických a neonacistických organizací ponižuje určité jednotlivce či skupiny; vzhledem k tomu, že tyto organizace se často agresivně vyjadřují vůči menšinovým skupinám a své jednání se snaží ospravedlnit dovoláváním se zásady svobody slova;
F. vzhledem k tomu, že šíření nenávistných projevů online často vede k vzestupu násilí, a to mimo jiné ze strany neofašistických skupin;
G. vzhledem k tomu, že článek 30 Všeobecné deklarace lidských práv jasně uvádí, že „nic v této Úmluvě nemůže být vykládáno tak, jako by dávalo státu, skupině nebo jednotlivci jakékoliv právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů zaměřených na zničení kteréhokoli ze zde přiznaných práv a svobod nebo na omezování těchto práv a svobod ve větším rozsahu, než to Úmluva stanoví“;
H. vzhledem k tomu, že článek 4 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace potvrzuje, že její smluvní státy odsuzují jakoukoli propagandu a všechny organizace, které vycházejí z myšlenek nebo teorií nadřazenosti jedné rasy nebo skupiny osob stejné barvy pleti či etnického původu;
I. vzhledem k tomu, že propagace fašismu je zakázána v některých členských státech na základě vnitrostátních právních předpisů;
J. vzhledem k tomu, že ve zprávě o stavu a vývoji terorismu v EU za rok 2018 Europol informoval o bezmála dvojnásobném počtu jednotlivců zatčených v roce 2017 kvůli pravicově extremistickým trestným činům; vzhledem k tomu, že rovněž konstatuje, že rasistické chování, autoritářství, xenofobie a nepřátelství vůči imigraci jsou běžné postoje pravicových extremistů;
K. vzhledem k tomu, že podle nedávné zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva o postupu zaznamenávání a shromažďování údajů o trestných činech páchaných z nenávisti v celé EU je shromažďování podrobných a rozčleněných údajů o trestných činech páchaných z nenávisti – přinejmenším podle různých typů motivace založené na předpojatosti a podle druhů trestného činu – nezbytné ke sledování účinnosti policejní reakce na tento jev a k přípravě účinných a cílených politik;
L. vzhledem k tomu, že politici jsou rovněž stále častějším cílem pravicových extremistických skupin, které je vnímají jako zrádce nebo jako naivní jedince a viníky;[7]
M. vzhledem k tomu, že fotbaloví chuligáni jsou součástí pravicové extremistické scény v mnoha členských státech, avšak odlišují se, pokud jde o ideologickou rovinu a o vazby na další organizace;[8]
1. důrazně odsuzuje a odmítá teroristické útoky, vraždy, násilné fyzické útoky a pochody neofašistických a neonacistických organizací, k nimž dochází v řadě členských států;
2. je hluboce znepokojen zvyšující se standardizací fašismu, rasismu, xenofobie a dalších forem nesnášenlivosti v Evropské unii a je zneklidněn zprávami o tajných dohodách politických představitelů, politických stran a donucovacích orgánů s neofašisty a neonacisty, které v některých členských státech vznikají;
3. má obavy z neofašistického násilí zaměřeného na konkrétní menšiny, jako jsou černí Evropané / osoby afrického původu, Židé, muslimové, Romové, státní příslušníci třetích zemí, osoby LGBTI a osoby se zdravotním postižením;
4. důrazně odsuzuje všechny násilné útoky neofašistických skupin proti politikům a členům politických stran, které byly zaznamenány v některých členských státech;
5. je hluboce znepokojen tím, s jakou beztrestností neofašistické a neonacistické skupiny působí v některých členských státech, a zdůrazňuje, že tento pocit beztrestnosti společně s nedostatečnými reakcemi států na násilné činy těchto skupin patří mezi důvody, které vysvětlují alarmující nárůst násilných činů některých krajně pravicových organizací;
6. bere na vědomí znepokojivý trend neofašistických a neonacistických skupin využívajících sociální média a internet sdružovat se napříč celou Evropskou unií a šířit extremistickou propagandu;
7. vyzývá Komisi, členské státy a společnosti provozující sociální média, aby zasáhly proti šíření rasismu, fašismu a xenofobie na internetu ve spolupráci s příslušnými organizacemi občanské společnosti na vnitrostátní a mezinárodní úrovni;
8. vyzývá členské státy, aby tvrdě odsuzovaly a postihovaly trestné činy páchané z nenávisti, nenávistné projevy a svalování viny na politiky a veřejné činitele na všech úrovních a ve všech typech sdělovacích prostředků, jelikož přímo normalizují a podněcují nenávist a násilí ve společnosti;
9. lituje skutečnosti, že v některých členských státech se veřejnoprávní vysílání stalo ukázkou propagandy jedné politické strany, která často vylučuje opozici a menšinové skupiny ze společnosti a dokonce podněcuje násilí;
10. vyzývá ostatní členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly protokol č. 12 Evropské úmluvy o lidských právech za účelem ochrany práv svých občanů na svobodu před diskriminací jakéhokoli druhu;
11. vyzývá členské státy, aby řádně prováděly a prosazovaly rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV o boji proti rasismu a xenofobii;
12. lituje skutečnosti, že pouze 15 členských států rozčleňuje údaje o trestných činech spáchaných z nenávisti podle různých druhů motivace založené na předpojatosti;[9]
13. vyzývá členské státy, aby stanovily a zajistily odpovídající podporu pro oběti trestných činů motivovaných rasismem či xenofobií a trestných činů páchaných z nenávisti;
14. vyzývá členské státy, aby zřídily policejní jednotky zaměřené na boj proti trestné činnosti páchané z nenávisti;
15. žádá o řádnou a včasnou spolupráci mezi donucovacími orgány, zpravodajskými službami, justicí a organizacemi občanské společnosti v boji proti fašismu, rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti;
16. vyzývá členské státy, aby se zaměřily na prevenci pomocí vzdělávání, zvyšování informovanosti a výměny osvědčených postupů, mimo jiné prostřednictvím sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci;
17. vyzývá členské státy, aby postupovaly podle doporučení Rady Evropy ohledně boje proti projevům neonacismu a pravicového extremismu;
18. vyzývá členské státy, národní sportovní federace a fotbalové kluby, aby potíraly rasismus, fašismus a xenofobii na fotbalových stadionech a ve fotbalové kultuře tím, že odsoudí a potrestají odpovědné osoby a podpoří pozitivní vzdělávací aktivity zacílené na mladé fotbalové fanoušky ve spolupráci se školami a příslušnými organizacemi občanské společnosti;
19. zdůrazňuje, že povědomí o historii je jedním z předpokladů prevence těchto zločinů v budoucnu a hraje důležitou roli při vzdělávání mladších generací; poukazuje na to, že zlehčování nacistických zločinů je prvním krokem k oživení myšlenek té doby;
20. vyzývá členské státy, aby odsoudily a potíraly všechny formy popírání holocaustu, včetně zlehčování zločinů nacistů a jejich napomahačů; zdůrazňuje, že pravda o holocaustu nesmí být zlehčována politiky ani sdělovacími prostředky;
21. požaduje společnou kulturu, která odmítá fašistické zločiny minulosti; je hluboce znepokojen tím, že mladší generace v Evropě i jinde mají čím dál menší zájem o dějiny fašismu, a mohou se tudíž stát lhostejnými vůči novým hrozbám;
22. vybízí členské státy, aby prostřednictvím mainstreamové kultury prosazovaly vzdělávání ohledně rozmanitosti naší společnosti a ohledně naší společné historie, a to včetně zvěrstev druhé světové války, jako je holocaust, a dlouholeté systematické dehumanizace jeho obětí;
23. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
- [2] Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
- [3] Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.
- [4] Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.
- [5] Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.
- [6] https://www.euractiv.com/section/politics/news/commissioner-warns-of-growing-menace-of-right-wing-terrorism-in-eu/
- [7] https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/what-we-do/networks/radicalisation_awareness_network/about-ran/ran-p-and-p/docs/ran_p-p_right_wing_extremism_on_rise_prague_12-13_12_2017_en.pdf
- [8] https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/what-we-do/networks/radicalisation_awareness_network/ran-papers/docs/ran_pol_police_prevention_and_countering_of_far-right_and_far-left_extremism_rome_12-13_april_2018_en.pdf
- [9] http://fra.europa.eu/en/publication/2018/hate-crime-recording