NÁVRH USNESENÍ o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice
11.12.2018 - (2018/2975(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Bart Staes, Julia Reda, Philippe Lamberts za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0582/2018
B8-0583/2018
Usnesení Evropského parlamentu o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria Komisi[1] za roky 2014, 2015 a 2016,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie[2] (nové finanční nařízení), a zejména na článek 61 tohoto nařízení o střetu zájmů,
– s ohledem na otázky, které Komisi dne 2. srpna 2018 zaslala Česká pirátská strana,
– s ohledem na oficiální podnět, který Komisi dne 19. září 2018 zaslala organizace Transparency International Česká republika,
– s ohledem na stanovisko právní služby Komise ze dne 19. listopadu 2018 nazvané „Dopad článku 61 nového finančního nařízení (střet zájmů) na platby z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů“,
– s ohledem na prezentaci, kterou dne 20. listopadu 2018 poskytlo generální ředitelství Komise pro rozpočet Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, nazvanou „Pravidla o střetu zájmů ve finančním nařízení z roku 2018“,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že ustanovení finančního nařízení z roku 2012 týkající se střetu zájmů se výslovně nevztahovalo na sdílené řízení, avšak členské státy měly zajistit účinnou vnitřní kontrolu včetně předcházení střetům zájmů;
B. vzhledem k tomu, že předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek ukládají členským státům povinnost předcházet střetům zájmů (článek 24 směrnice 2014/24/EU[3]), včetně přímého či nepřímého osobního zájmu, a že pro situace vnímané jako střety zájmů nebo pro specifické povinnosti ve sdíleném řízení již právní předpisy existují (např. nařízení (EU) č. 1303/2013[4]);
C. vzhledem k tomu, že Rada dne 18. července 2018 přijala nové finanční nařízení; vzhledem k tomu, že dne 2. srpna 2018 vstoupil v platnost článek 61 finančního nařízení, který zakazuje střet zájmů;
D. vzhledem k tomu, že čl. 61 odst. 1 ve spojení s čl. 61 odst. 3 finančního nařízení stanoví:
i) negativní povinnost účastníků finančních operací předcházet situacím střetu zájmů ve vztahu k rozpočtu EU;
ii) pozitivní povinnost účastníků finančních operací přijmout vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů;
E. vzhledem k tomu, že podle judikatury Soudního dvora Evropské unie[5] „střet zájmů představuje objektivně sám o sobě vážné narušení, aniž by bylo k jeho kvalifikaci třeba zohledňovat úmysly zúčastněných a jejich dobrou víru“; vzhledem k tomu, že Komise je povinna pozastavit platby z fondů EU v případech, kdy existují závažné nedostatky ve fungování systémů řízení a kontroly, a v případech, kdy byly zjištěny neodhalené, neopravené a nevykázané závažné nedostatky týkající se střetu zájmů;
F. vzhledem k tomu, že organizace Transparency International Česká republika zaslala dne 19. září 2018 Komisi podnět, v němž uvedla, že český premiér Andrej Babiš soustavně porušuje právní předpisy EU a České republiky o střetu zájmů;
G. vzhledem k tomu, že bylo rovněž odhaleno, že Andrej Babiš je skutečným majitelem Agrofertu, tzn. společnosti ovládající koncern Agrofert, a to prostřednictvím dvou svěřenských fondů AB I a AB II, které sám založil a jichž je současně jediným obmyšleným a které nelze považovat za slepé svěřenské fondy;
H. vzhledem k tomu, že společnosti koncernu Agrofert se podílejí na projektech dotovaných z Programu rozvoje venkova České republiky, který je financován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova;
I. vzhledem k tomu, že společnosti koncernu Agrofert získaly v období 2014–2020 z evropských strukturálních a investičních fondů značné částky, které se pohybovaly v rozmezí od 42 milionů EUR v roce 2013 do 82 milionů EUR v roce 2017;
J. vzhledem k tomu, že podle prohlášení o příjmech českých veřejných činitelů měl Andrej Babiš během prvního pololetí roku 2018 z koncernu Agrofert prostřednictvím svěřenských fondů příjem ve výši 3,5 milionu EUR;
K. vzhledem k tomu, že Parlament Komisi ve svých výročních zprávách o udělení absolutoria Komisi za roky 2016, 2017 a 2018 opakovaně vyzýval, aby urychlila postup schvalování souladu, který byl zahájen v lednu 2016, tak aby bylo možné získat podrobné a přesné informace o riziku střetu zájmů ve Státním zemědělském intervenčním fondu v České republice, přičemž poukazoval na to, že nebudou-li přijata nezbytná opatření, která střetům zájmů zamezí, mohlo by to vést až k tomu, že příslušný český orgán odebere platební agentuře akreditaci, a rovněž k tomu, že Komise uplatní finanční opravu;
L. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu se v září 2018 rozhodl tuto záležitost řešit v rámci každoročního postupu udělování absolutoria, zejména při slyšení komisařů, kterých se tento problém nejvíce týká;
M. vzhledem k tomu, že slyšení komisařů uspořádaná Výborem pro rozpočtovou kontrolu v rámci každoročního postupu udělování absolutoria nepřinesla poslancům EP ohledně současného stavu případného střetu zájmů českého premiéra dostatečné a jasné odpovědi;
N. vzhledem k tomu, že dne 1. prosince 2018 zveřejnily evropské sdělovací prostředky, včetně deníků The Guardian, Le Monde, De Standaard a Süddeutsche Zeitung, informaci o právním stanovisku vypracovaném právní službou Komise, které střet zájmů Andreje Babiše potvrzovalo;
1. konstatuje, že zpráva o udělení absolutoria za rok 2016 (přijatá v dubnu 2018) „vítá skutečnost, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) dokončil správní vyšetřování českého projektu „Čapí hnízdo“, „bere na vědomí, že dokumentace tohoto případu byla uveřejněna v českých sdělovacích prostředcích“ a „vyjadřuje politování nad tím, že OLAF odhalil závažné nesrovnalosti“;
2. je hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1046, pokud jde o střet zájmů českého premiéra a jeho spojení s koncernem Agrofert;
3. vyjadřuje politování nad každým střetem zájmů, který by mohl ohrozit plnění rozpočtu EU a oslabit důvěru evropských občanů v řádnou správu peněz daňových poplatníků EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se v případě střetu zájmů jakéhokoli politika EU bude uplatňovat politika nulové tolerance a nebudou platit žádné dvojí normy a že nebudou omlouvány prodlevy při ochraně finančních zájmů Unie;
4. vyzývá Komisi, aby se aktivní předcházení střetům zájmů stalo jednou z jejích priorit a aby jako strážkyně Smluv v takových případech přijímala účinná a rychlá opatření, zejména tehdy, pokud vnitrostátní orgány nepřijaly opatření s cílem zabránit střetům zájmů svých nejvyšších představitelů;
5. vyzývá Komisi, aby se touto otázkou neprodleně zabývala na základě stanoviska své právní služby vypracovaného v návaznosti na podnět organizace Transparency International Česká republika a aby uplatnila nezbytná nápravná opatření a postupy s cílem napravit případnou nezákonnou situaci včetně pozastavení všech výplat z fondů EU určených koncernu Agrofert, dokud nebude střet zájmů zcela vyšetřen a vyřešen;
6. rovněž vyzývá hlavy států a předsedy vlád a státní úředníky všech členských států EU, aby iniciativně uplatňovali nové finanční nařízení, zejména část věnovanou střetu zájmů, a předcházeli tak vzniku situací poškozujících dobrou pověst Evropské unie nebo jednotlivých členských států, demokracii nebo finanční zájmy EU, a aby šli příkladem sledováním veřejného zájmu namísto osobního prospěchu;
7. vyzývá parlamenty členských států, aby dbaly na to, aby žádný z vnitrostátních předpisů o předcházení střetům zájmů nebyl v rozporu s duchem nového finančního nařízení;
8. vyzývá Komisi, aby zajistila vypracování a provádění akčních plánů týkajících se střetů zájmů v každém členském státě a aby o pokroku v této oblasti informovala Parlament;
9. bere na vědomí stanovisko právní služby Komise o možném střetu zájmů současného českého premiéra Andreje Babiše, když v roce 2014 zastával funkci ministra financí; žádá Komisi, aby v plném rozsahu prošetřila legalitu všech dotací EU vyplacených koncernu Agrofert od doby, kdy se Andrej Babiš stal členem české vlády, s ohledem na předchozí finanční nařízení platné před 2. srpnem 2018 a na oddíl tohoto nařízení týkající se střetu zájmů;
10. vyzývá Komisi, aby Výboru pro rozpočtovou kontrolu zpřístupnila všechny dokumenty týkající se případu možného střetu zájmů českého premiéra, jakož i českého ministra zemědělství;
11. vyzývá Radu a své vlastní vyjednavače víceletého finančního rámce (VFR), aby trvali na úplné transparentnosti, pokud jde o všechny vazby Andreje Babiše s koncernem Agrofert, aby zajistili, že tyto vazby nebudou ovlivňovat jeho výkon funkce premiéra České republiky, a aby přijali všechna nezbytná a vhodná opatření s cílem předejít v souladu s čl. 61 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1046 veškerým střetům zájmů při vyjednávání nadcházejících rozpočtů EU a VFR;
12. vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby předcházení střetům zájmů a informace o opatřeních přijatých v této oblasti začlenil do své každoroční zprávy o udělení absolutoria Komisi;
13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládě a parlamentu České republiky.
- [1] Úř. věst. L 246, 14.9.2016, s. 1, Úř. věst. L 252, 29.9.2017, s. 1 a Úř. věst. L 248, 3.10.2018, s. 1.
- [2] Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
- [3] Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
- [4] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
- [5] Ismeri Europa Srl v. Účetní dvůr, rozsudek ze dne 15. června 1999, T-277/97, ECLI:EU:T:1999:124.