Návrh usnesení - B8-0074/2019Návrh usnesení
B8-0074/2019

NÁVRH USNESENÍ o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 (SYN-Ø53Ø7-1, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech

23.1.2019 - (D059689/02 – 2019/2522(RSP))

předložený v souladu s čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Odpovědný poslanec: Bart Staes Guillaume Balas, Lynn Boylan, Eleonora Evi, Sirpa Pietikäinen, Valentinas Mazuronis

Postup : 2019/2522(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0074/2019
Předložené texty :
B8-0074/2019
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B8-0074/2019

Usnesení Evropského parlamentu o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 (SYN-Ø53Ø7-1) , sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech

(D059689/02 – 2019/2522(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 (SYN-Ø53Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D059689/02),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech[1], a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[2],

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 16. dubna 2015, které bylo zveřejněno dne 5. května 2015[3], a na prohlášení doplňující vědecké stanovisko EFSA k žádosti společnosti Syngenta Crop Protection AG (EFSA-GMO-DE-2011-95) o uvedení geneticky modifikované kukuřice 5307 na trh pro použití jako potraviny a krmiva, pro dovoz a zpracování podle nařízení (ES) č. 1829/2003, zohledňující další toxikologickou studii), přijaté úřadem EFSA dne 7. března 2018, které bylo zveřejněno dne 11. dubna 2018[4],

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů[5],

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 7. dubna 2011 podala společnost Syngenta Crop Protection AG prostřednictvím své partnerské společnosti Syngenta Crop Protection NV/SA v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Německa žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 (dále jen „žádost“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení dalších produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 5307 produkuje nový insekticidní protein, eCry3.1Ab, který je toxický pro některé brouky a čmeláky a který pochází z fúze a přeskupení toxinů, které se přirozeně vyskytují v půdních bakteriích známých jako Bacillus thuringiensis (Bt); vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 5307 exprimuje také bílkovinu fosfomanóza izomeráza (PMI), která se používá jako selekční marker;

C.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl ve svém stanovisku z roku 2015 k závěru, že nebyl schopen dokončit posouzení rizika pro potraviny/krmivo kvůli nedostatkům v 28denní studii o toxicitě poskytnuté žadatelem, zejména proto, že datové soubory pocházejí ze dvou oddělených pokusů a protože byl použit nedostatečný počet zvířat[6];

D.  vzhledem k tomu, že žadatel později poskytl novou 28denní studii o toxicitě; vzhledem k tomu, že druhá studie však nesplnila všechny požadavky stanovené pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se studií o opakované dávce po dobu 28 dnů u orální toxicity u hlodavců[7], jak požaduje úřad EFSA;

E.  vzhledem k tomu, že EFSA ve svém prohlášení z roku 2018 přijala kladné stanovisko ve vztahu k této žádosti;

F.  vzhledem k tomu, že ačkoli bylo uznáno, že proteiny Cry (toxiny Bt) mají adjuvantní vlastnosti, což znamená, že mohou případně posílit alergické vlastnosti jiných potravin, nebylo to úřadem EFSA analyzováno; vzhledem k tomu, že je to problematické, neboť toxiny Bt mohou být smíseny s alergeny v potravinách a krmivu, například v sójových bobech;

G.  vzhledem k tomu, že v 28denní studii toxicity, kterou úřad EFSA přijal, byl testován pouze izolovaný protein; vzhledem k tomu, že se však ukázalo, že toxicita toxinů Bt může být zesílena interakcí s jinými sloučeninami, jako jsou rostlinné enzymy, jiné Bt toxiny a rezidua z postřiku herbicidy; vzhledem k tomu, že testování toxinu Bt samotného a v izolované formě proto neumožňuje dospět k závěrům ohledně jeho dopadu na zdraví po konzumaci[8];

H.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA konstatoval, že „žadatel identifikoval významné podobnosti mezi aminokyselinovou sekvencí eCry3.1Ab a parasporiny, které mohou působit jako cytotoxické proteiny na buňkách savců“[9]; vzhledem k tomu, že tento aspekt úřad EFSA neprozkoumal;

I.  vzhledem k tomu, že příslušné orgány členských států během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek[10];

J.  vzhledem k tomu, že podle jednoho příslušného orgánu[11] úrovně exprese eCry3.1Ab v jádrech geneticky modifikované kukuřice 5307 překračují standardní maximální povolenou úroveň reziduí, která je 0,01 mg/kg podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005[12];

K.  vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018, nebylo přijato žádné stanovisko, což znamená, že vydání povolení nebylo podpořeno kvalifikovanou většinou členských států;

L.  vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou[13];

M.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, dne 28. října 2015 v prvním čtení zamítl[14] a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 178/2002[15], spočívá ve vytvoření základu pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

4.  opakovaně zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v práci na návrhu Komise, jímž se mění nařízení (EU) č. 182/2011; vyzývá Radu, aby se vší naléhavostí pokročila v práci ve vztahu k tomuto návrhu Komise;

5.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

6.  vyzývá Komisi, aby stáhla návrhy na povolení geneticky modifikovaných organismů, pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepřijal žádné stanovisko, ať již jde o pěstování nebo o použití jako potraviny a krmiva;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

 

Poslední aktualizace: 28. ledna 2019
Právní upozornění - Ochrana soukromí